Seriál k výročí položení základního kamene – část 2. – rotunda svatého Víta

Seriál k výročí položení základního kamene – část 2. – rotunda svatého Víta

Při příležitosti oslav 680. výročí položení základního kamene současné gotické katedrály jsme připomněli existenci dvou předchozích románských kostelů zasvěcených sv. Vítu, které v areálu Pražského hradu plnily již od desátého století rovněž funkci kostela biskupského, tj. katedrálního. Zatímco románská rotunda sv. Víta zanikla již v jedenáctém století, kdy ustoupila stavbě baziliky založené knížetem Spytihněvem, bazilika sloužila další tři století. Chór nové gotické katedrály vyrůstal nejprve vedle ní, než Petr Parléř započal s její postupnou demolicí. 

Jak bývalo v dřívějších staletích obvyklé, snažili se stavitelé v maximální možné míře využít konstrukce původních staveb. I Parléř založil některé pilíře nového gotického dómu na pravděpodobně upravených základech baziliky a románského kapitulního domu při její severní stěně. Mnoho románských stavebních konstrukcí a prvků z původních kostelů se také dochovalo pod úrovní podlahy současné stavby a byly odkryty a zpřístupněny během archeologického průzkumu prováděného v rámci dostavby katedrály. Díky tomu se archeologům podařilo získat velmi přesný obraz o umístění a půdorysu starších románských kostelů a stavebně-historických souvislostech. Přesnou podobu těchto staveb a jejích vybavení se již nikdy nepodaří zpětně určit, novodobé kresby a modely se snaží na základě známých skutečností a dostupných pramenů představit alespoň jejich předpokládaný tvar.

 

Rekonstrukce podoby rotundy svatého Víta

 

Jak ale vůbec kostel sv. Víta na Pražském hradě vznikl? Svatý Vít, který zemřel mučednickou smrtí ve velmi mladém věku již na počátku 4. století na jihu Itálie v tehdejší Římské říši, osobně v Čechách nikdy nebyl, nemáme ani podrobné a spolehlivé zprávy o podobě českého území a jeho osídlení v této době. Relikvie tohoto světce se k nám dostala až prostřednictvím našeho zemského patrona a svatého knížete Václava, který ji měl získat od saského vévody a východofranského krále Jindřicha Ptáčníka a postavit pro ni na Pražském hradě kostel. Samotný vztah svatého Václava k Východofranské říši a konkrétně Saskému vévodství byl rovněž předmětem dohadů historiků a velmi úzce souvisí s tím, zda svatý Václav zemřel v roce 929, jak předpokládal například český historik prof. Josef Pekař, nebo až v roce 935, jak tvrdí jiní historici. Jisté však je, že tělo svatého Václava, které bylo dle Kristiánovy legendy převezeno ze Staré Boleslavi do Prahy tři roky po jeho mučednické smrti, bylo uloženo do hrobu v jižní apsidě rotundy svatého Víta. Apsida se světcovým hrobem byla o století později zabudována do románské baziliky a stala se součástí její jižní lodi. Ve 14. století pak po demolici baziliky postavil Petr Parléř nad hrobem zakladatele chrámu sv. Václava nádhernou a bohatě vyzdobenou Svatováclavskou kapli, která se nám zachovala dodnes.

O vznik biskupství usiloval patrně již otec sv. Václava, kníže Vratislav, zakladatel sousední baziliky sv. Jiří, která tedy stála na Pražském hradě ještě dříve, než náš svatý kníže Václav vůbec ostatky sv. Víta získal. Je proto pravděpodobné, že pražskou katedrálou se měla stát původně právě Vratislavova svatojiřská bazilika. Vzniku pražského biskupství však předcházela řada politických jednání  a definitivně se ho podařilo prosadit knížeti Boleslavovi až v roce 973, a to mimo jiné díky novému regensburskému biskupovi svatému Wolfgangovi, který souhlasil s vyčleněním nové diecéze z jeho území. V té době se již v o poznání menší rotundě sv. Víta nacházely ostatky dvou světců, neboť vznik kultu našeho svatého knížete Václava dle tehdy platných pravidel souvisel právě s přenesením jeho ostatků do Prahy. Pravděpodobně tato skutečnost přispěla k tomu, že sídelním kostelem biskupa se stala svatovítská rotunda, zatímco při bazilice sv. Jiří se usadily benediktinky a vznikl zde tak nejstarší český klášter.

 

Interiér baziliky svatého Jiří při stejnojmenném klášteře

 

Přestože románská rotunda sv. Víta existovala pouze jedno století, i její stavební vývoj byl postupný. K původně jednoduché stavbě na kruhovém půdorysu s jedinou východní apsidou přibyla později jižní apsida za účelem zřízení hrobu svatého Václava. Zhruba ve 30. – 40. letech 11. století byla jižní apsida rozšířena a přistavěna byla ještě severní apsida. Ovšem ani přesný tvar půdorysu rotundy není známý, předmětem spekulací zůstalo, zda existovala apsida či dokonce věž na západní straně kostela. V některých pramenech se objevuje, avšak dosavadní archeologické průzkumy její existenci nepotvrdily, či dokonce spíše zpochybnily.

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: Člověk a Víra, Pražský hrad archeologický

Aktuality & články

  • DŮLEŽITÉ: Zrušení mše svaté a hudebních nešpor 7. května

    DŮLEŽITÉ: Zrušení mše svaté a hudebních nešpor 7. května

    Oznamujeme, že konání bohoslužby plánované na 7. května 2025 (za +biskupa Antonína Podlahu a za zemřelé archeology při příležitosti 100. výročí založení Archeologického ústavu AV ČR) není na základě sdělení ředitele Správy Pražského hradu z důvodu velmi exponovaného programu na Pražském hradě v uvedených dnech možné.

    S politováním tedy sdělujeme, že se bohoslužba konat nebude.

  • První návštěva papeže v pražské katedrále v dějinách – II. díl

    První návštěva papeže v pražské katedrále v dějinách – II. díl

    Ikonickou se stala fotografie, která zachytila okamžik, kdy papež Jan Pavel II. vystoupil z letadla v Ruzyni a poprvé tak vstoupil na naši půdu. Padl na zem a uctil naši zemi políbením.

    „Věřící z Čech, Moravy a Slovenska mají v Římě pastýře, který rozumí jejich řeči. Rozumí i jejich mlčení. V době, kdy byla církev této země umlčena, považoval jsem za součást svého poslání být jejími ústy. Nyní je mým hlavním posláním vůči místní církvi to, co Ježíš svěřil Petrovi, posilovat své bratry.“

  • První návštěva papeže v pražské katedrále v dějinách – I. díl

    První návštěva papeže v pražské katedrále v dějinách – I. díl

    „Nevím, zda vím, co je to zázrak. Přesto se odvažuji říct, že jsem v tomto okamžiku účastníkem zázraku.“ Václav Havel, prezident ČSFR, 21. dubna 1990

    Na začátku dubna celý svět vzpomínal na jednoho z největších papežů v dějinách, svatého Jana Pavla II. Uplynulo totiž přesně 20 let od chvíle, kdy ho náš Pán povolal z tohoto světa. Pro naši katedrálu však letošní duben přináší ještě jedno významné výročí, které je s papežem Janem Pavlem II. spojené. Dne 21. dubna totiž uplyne přesně 35 let od chvíle, kdy vůbec poprvé v dějinách vstoupil papež na české území a kdy také navštívil naši katedrálu, kde se setkal s českými biskupy. Symbolika toho, že ve stejný den odešel papež František nás tíží právě v těchto dnech, kdy jej věřící na celém světě vyprovázejí na cestě z vzkříšeným Pánem…

  • DŮLEŽITÉ: Ranní mše svaté přesunuty do Svatováclavské kaple

    DŮLEŽITÉ: Ranní mše svaté přesunuty do Svatováclavské kaple

    Vzhledem k tomu, že Chórová kaple katedrály bude v následujících týdnech procházet náročnou rekonstrukcí interiéru a restaurací mobiliáře, tak vedení Metropolitní kapituly rozhodlo o přesunutí ranních mší svatých v 07:00 do Svatováclavské kaple. Katedrální svatostánek bude rovněž přesunut do Svatováclavské kaple. 

    Bohužel v katedrále není jiný důstojný prostor k tiché modlitbě v průběhu dne, a tak se páteční celodenní výstav Nejsvětější svátosti po dobu rekonstrukce ruší. 

    Za omezení se omlouváme, katedrála je v průběhu dne věřícím k dispozici k modlitbě dle platných dohod mezi Metropolitní kapitulou a Pražským hradem. 

  • Zemřel papež František

    Zemřel papež František

    V pondělí 21. dubna 2025, ve věku 88 let zemřel papež katolické církve František. O úmrtí Svatého otce informoval vatikánský komoří, kardinál Kevin Farrell. Papežův skon těsně po oslavě velikonočního tridua zasáhl věřící po celém světě, kteří nyní oslavují zmrtvýchvstání Páně a zároveň s nadějí pamatují v modlitbách na svého zesnulého pastýře.

  • Výročí úmrtí Karla kardinála Kašpara, našeho kanovníka a knížete-arcibiskupa

    Výročí úmrtí Karla kardinála Kašpara, našeho kanovníka a knížete-arcibiskupa

    V krušných letech okupace českých zemí nacistickou Německou říší a v průběhu II. světové války odchází k Pánu velká osobnost naší církve, první československý kardinál, poslední kníže-arcibiskup pražský a někdejší kanovník naší metropolitní kapituly ThDr. JUDr. Karel Kašpar. Výročí jeho smrti si připomínáme dne 21. dubna, zemřel v roce 1941. O měsíc později, o slavnosti svatého Jana Nepomuckého dne 16. května, budeme slavit 155. výročí jeho narození.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení