Seriál k výročí položení základního kamene – část 3. – bazilika svatého Víta, Václava, Vojtěcha a panny Marie

Seriál k výročí položení základního kamene – část 3. – bazilika svatého Víta, Václava, Vojtěcha a panny Marie

V souvislosti s kulatým výročím 680 let od položení základního kamene naší katedrály přinášíme další článek o stavebním vývoji románských staveb, které současný gotický chrám postupně nahradil. Zatímco pramenů k poznání rotundy založené svatým Václavem nemáme k dispozici příliš mnoho, ze svatovítské baziliky založená knížetem Spytihněvem se dochovalo stavebních prvků a konstrukcí mnohem více. Stavba bazilika měla být dle kronikáře a kapitulního děkana Kosmy zahájena na svátek sv. Václava v roce 1060. Postupně zde vznikl poměrně rozsáhlý a členitý komplex staveb, který vedle trojlodní baziliky se dvěma chóry a transeptem zahrnoval také kapitulní dům s klášterní dispozicí na její severní straně, který zasahoval až do současné Vikářské ulice. 

Pražskému biskupovi pak sloužil již dříve založený palác situovaný na západní straně baziliky, který se dochoval po řadě pozdějších přístaveb, renesančních a barokních úprav dodnes a stalo se z něj dnešní Staré proboštství, sídlo pražské metropolitní kapituly. Biskup přesídlil nejprve do biskupského dvora, vybudovaného u dnešní Malostranské mostecké věže Karlova mostu. Teprve od 16. století sídlí v dnešním Arcibiskupském paláci na Hradčanském náměstí. Nová bazilika pak byla propojena krytými chodbami se sousedním kostelem sv. Bartoloměje na jihu a bazilikou sv. Jiří na východě. Fragmenty zdiva těchto spojovacích chodeb se také dochovaly až dodnes v prostorách pod dlažbou III. nádvoří a nám. U sv. Jiří.

 

Tučný půdorys baziliky překreslený přes šedý půdorys původní rotundy a tenký obrys dnešní katedrály

 

K záměru nahrazení rotundy podstatně větší a reprezentativnější bazilikou přispěly zejména rostoucí nároky na pražskou katedrálu. Ke sv. Vítu a Václavu přibyl hrob třetího světce a mučedníka, druhého pražského biskupa sv. Vojtěcha. Jeho ctitel a první císař Svaté říše římské Otto I. Veliký měl sice záměr nechat sv. Vojtěcha pohřbít v kostele na Tiberském ostrově v Římě v kostele, který je dnes zasvěcený sv. Bartoloměji. Dějinné okolnosti to však v plném rozsahu nedovolily a ostatky sv. Vojtěcha byly uloženy v samostatné kapli postavené před západním vstupem do svatovítské rotundy. Podle Kosmovy kroniky pak rotunda sv. Víta již nezvládala velký nával poutníků, což přimělo knížete Spytihněva k založení baziliky. Rozrůstala se však také pražská kapitula a česká knížata již patrně pomýšlela na zisk královské koruny. Podobně jako později při stavbě pražské katedrály však byla bazilika nejspíše stavěna nejprve vedle existující rotundy, k odstranění rotundy pak došlo v době, kdy byla rozestavěná bazilika schopna plnit základní liturgické účely. Výstavba však byla komplikovaná a novostavba v roce 1091 dokonce vyhořela. Přesto již o tři roky později byl dokončen a posvěcen její hlavní oltář a 14. dubna 1096 byla dokončená bazilika vysvěcena.     

Hlavním stavebním kamenem pak byla opuka, světlý jemnozrnný sediment těžený v blízkosti Prahy, řada prvků a zejména pilířů však byla zhotovena z pískovce. Oproti současné gotické katedrále byla bazilika výrazně menší, nacházela se v severní části současného půdorysu a byla oproti němu viditelně vyosená, jihozápadní část baziliky se nacházela již zcela mimo obvod dnešní katedrály a její pozůstatky jsou dodnes viditelné ze III. nádvoří Pražského hradu pod vyvýšenou plošinou východně od budovy Starého proboštství.

Za pozornost také stojí samotný kapitulní dům, často nazývaný jako „klášter kostela pražského.“ Působila v něm totiž mimo jiné pražská katedrální škola. Studium zde dosáhlo časem takové úrovně, že mohlo plynule přejít ve studium univerzitní. Někdy je tato škola také považována již za jeden ze zárodků později založené Univerzity Karlovy. Působili na ní vyučující i studenti také ze zahraničí, již cca 30 let po vzniku pražské kapituly a biskupství zde působil např. mistr Hubald z Lutychu. Na škole vyučovali i samotní kanovníci naší kapituly a z jejich řad také pocházel samotný správce školy s titulem scholasticus. Tento titul se dodnes v kapitule dochoval a jeho nositelem je její čtvrtý prelát po proboštovi, děkanovi a arcijáhnovi. Zbytky kapitulního domu jsou již hůře přístupné, nicméně v královské hrobce můžeme vidět např. poměrně velkou část zdiva jeho ambitu a na základech jeho východní obvodové stěny byl postaven středový pilíř dnešní Staré sakristie naší katedrály.

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: Pražský hrad archeologický

Aktuality & články

  • Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Péče o chudé a nemocné a vzdělávání a výchova studentů jsou dvě základní poslání, které se Kristova církev od samotného svého počátku snaží všemi silami naplňovat, aby sama žila tím, co hlásá v radostné zvěsti evangelia a následovala v plnosti našeho Pána Ježíše Krista. Kristovo působení na zemi je spojeno právě s uzdravováním nemocných, utěšováním chudých a zarmoucených, prokazováním milosrdenství a lásky a také s kázáním a vyučováním jeho učedníků, než za nás podal svoji vykupitelskou oběť na kříži, kterou nás vykoupil z hříchu pro život věčný. Mnoho církevních řádů a kongregací se proto soustředí na péči o nemocné a umírající a provozuje nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, řada dalších pak provozuje církevní školy různých stupňů. Naše katedrála a její kapitula patřily a patří k té druhé skupině, a to dokonce mimořádně významným způsobem.

  • Putování po katedrále 2025/2026

    Putování po katedrále 2025/2026

    Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha, která je ve správě Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. Cyklus pokračuje v aktualizované podobě i nadále. 

  • DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    Z technických důvodů byla Metropolitní kapitula nucena přistoupit ke zřízení nové facebookové stránky katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Změna byla vynucena nemožností vyřešení externích problémů se správou účtu staré stránky. Stará stránka bude v červenci postupně převedena na novou a na začátku srpna 2025 zcela zrušena. Novou stránku najdete pod tímto odkazem. Budeme rádi, když nám zůstanete věrní i na ní. 

  • Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Pozorný návštěvník při pohledu na vnější opěrný systém západní části naší katedrály nemůže přehlédnout zvláštní kamenné baldachýny na velmi subtilních sloupech, které se vyskytují také kolem Velké jižní věže. Až na dvě výjimky zůstaly všechny neobsazené. Pouze na Mockerově západním průčelí jsou pod těmito baldachýny umístěny sochy císaře a krále Karla IV. a prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. K čemu tedy slouží ty ostatní? I pod nimi měly stát sochy, které již nebyly dokončeny. S koncem monarchie a pádem habsbursko-lotrinské dynastie v roce 1918 totiž tyto baldachýny definitivně ztratily svůj smysl. Mělo se totiž jednat o galerii králů, podobnou té, která zdobí západní průčelí katedrály Notre-Dame v Paříži.

  • Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Tisícileté dějiny naší katedrály jsou plné zvratů, období úspěšného budování a opětovného ničení. Její dnešní podoba je výsledkem mnoha dostaveb, úprav a oprav, již neodpovídá původním středověkým plánům a zejména její mobiliář pochází z různých období, neboť ten původní byl průběžně rozebírán, ničen a znovu doplňován. Těžký život naší katedrály jí však přinesl také četné zvláštnosti a paradoxně také i řadu unikátních privilegií, udělených samotným papežem, když katedrála a její kapitula tyto těžké doby přečkaly. O některých z nich vám přinášíme tento článek.

  • Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    V pátek dne 27. června uplyne 90 let od chvíle, kdy naše katedrála hostila ve své době naprosto přelomovou a dnes bohužel již téměř zapomenutou událost, jejíž skutečný význam zůstává zejména s ohledem na následující vývoj československých dějin nedoceněn. Předcházelo jí půlhodinové vyzvánění zvonů všech kostelů v Československu, když v 18 hodin do pražské katedrály vstoupil pařížský arcibiskup Jean kardinál Verdier, papežský legát zastupující papeže Pia XI. na Prvním celostátním sjezdu katolíků československých. Ten zde pronesl zahajovací proslov a pražský arcibiskup Karel Kašpar přečetl v šesti jazycích národů československého státu pověřovací bulu papeže a jeho požehnání.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení