6. 1. 2025

Svatý rok 2025 v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha – základní informace, odkazy, bohoslužby

„Spes non confundit“, „naděje neklame“ (Řím 5,5). Právě ve znamení naděje dodává apoštol Pavel odvahu komunitě křesťanů v Římě. Naděje je také hlavním poselstvím nadcházejícího Svatého roku, který papež podle starobylé tradice vyhlašuje každých pětadvacet let. Jubilejní roky se slaví již od roku 1300 a postupem doby se ustanovil pravidelný pořad vždy po 25 letech. Letos bude zahájen otevřením Svaté brány Svatopetrské baziliky na Štědrý den roku 2024. Svatou bránu tohoto chrámu otevírá papež pouze na začátku Svatého roku. Přinášíme základní informace o tom, jak bude Jubileum probíhat v naší katedrále.

Poutě

Zásadním prvkem každého Svatého roku je pouť. Ať už tradičně pěšky nebo některým z moderních dopravních prostředků se vydáváme buď sami nebo ve společenství jiných křesťanů i hledajících na cestu za Pánem do různých poutních kostelů a míst. Papež František píše v bule, která Svatý rok uvedla, že „pěší pouť velmi napomáhá ke znovuobjevení hodnoty ticha, námahy a toho, co je podstatné.“ Svatovítská katedrála je zemským poutním místem, ve kterém se soustředí největší poklad české zbožnosti: ostatky českých zemských patronů, mučedníků pro víru i mnoha svatých a světic. Je tedy skvěle vybavena k tomu, aby se stala „duchovní oázou“, jak píše papež. Metropolitní kapitula ve spolupráci se svou svatovítskou farností proto připravila velkou spoustu příležitostí, jak se na pouť do katedrály vydat.

Známé a klasické jsou velké svátky českých patronů. Zvláště se jedná o čtyři hlavní svaté, kteří jsou s katedrálou spojeni – patrocinní svatý Vít, Václav i Vojtěch a také poněkud pozapomenutý svatý Zikmund, který leží v jedné ze severních kaplí katedrály. Dalšími důležitými světci, které si v katedrále připomínáme i mimořádnými bohoslužbami jsou například svatý Lukáš, svatá Ludmila nebo svatá Anežka. Svátky a slavnosti Páně a Panny Marie jsou též příležitostí se do katedrály vydat a získat tak plnomocné odpustky. Největším souborem bohoslužeb, které byly zařazeny dómskou správou do Svatého roku 2025 je pak cyklus poutních mší svatých Putování po katedrále. Ty jsou slaveny v bočních kaplích katedrály vždy v 07:00. V kalendáři na úvodní stránce webu je poznáte snadno – budou u sebe mít obrázek maskota Svatého roku poutničku Luce. Podobně jako ona, tak se i my často na své cestě za světlem, které září vstříc každému člověku (Jan 1:9), vydáváme skrz déšť a bahno všedních nesnází. Do katedrály můžete samozřejmě vyrazit i mimo oficiální příležitosti. Informace pro poutníky naleznete na stránce Poutní návštěva.

Program bohoslužeb najdete na našem webu zde.

Postavička Luce je maskotem Svatého roku 2025

Odpustky

Jubilejní odpustek je konkrétním projevem Božího milosrdenství, které přesahuje a přetváří hranice lidské spravedlnosti. Odpustek umožňuje osvobodit srdce od břemene hříchu, aby bylo možné v plné svobodě vykonat náležité zadostiučinění. V praktické rovině zahrnuje zkušenost Božího milosrdenství některé duchovní úkony určené papežem. Ti, kdo se kvůli nemoci nebo jiným okolnostem nemohou zúčastnit jubilejní pouti, jsou přesto zváni, aby se zapojili do duchovního putování, které jubilejní rok provází, obětovali utrpení svého každodenního života a účastnili se eucharistické slavnosti. Všichni opravdu kající věřící, kteří nemají zálibu v žádném hříchu a kteří, pohnuti duchem lásky, se v průběhu Svatého roku, očištěni skrze svátost smíření a občerstveni svatým přijímáním, modlí na úmysl Svatého otce, mohou z pokladu církve získat plnomocné odpustky a odpuštění hříchů pro sebe a pro duše v očistci vykonáním některého z následujících skutků:

1) Vykonání zbožné pouti: na některé z jubilejních svatých míst – tam zbožná účast na mši svaté nebo pomazání nemocných, na bohoslužbě slova, liturgii hodin (modlitba se čtením, ranní chvály, nešpory), křížové cestě, modlitbě růžence, hymnu Akathistos…

2) zbožná návštěva svatých míst – kromě výše uvedeného budou moci věřící získat jubilejní odpustky, pokud jednotlivě nebo ve skupinkách zbožně navštíví kterékoli jubilejní místo a stráví tam přiměřeně dlouhou dobu v eucharistické adoraci a rozjímání, které zakončí modlitbou Otče náš, Vyznáním víry v jakékoli povolené formě a vzýváním Panny Marie, Matky Boží, aby v tomto Svatém roce všichni mohli „zakusit blízkost té nejláskyplnější z maminek, která nikdy neopouští své děti“.

V případě katedrály můžete tedy získat odpustek kupříkladu tak, že přijdete v pátek trochu dříve na pravidelnou páteční večerní mši svatou v 18:00, spočinete při pravidelném celodenním výstavu Nejsvětější Svátosti v adoraci, pak se před mší svatou vyzpovídáte, zúčastníte se celé mše svaté včetně svatého přijímání a v následujícím týdnu vykonáte pouť v rámci jedné ze mší cyklu Putování po katedrále. Svátost smíření se v katedrále udílí pravidelně před páteční večerní mší svatou a mezi nedělní mší v 08:30 a 10:00. Je také možné se na vyzpovídání dohodnout s dómským farářem Mons. Milanem Hanušem.

Více o odpustcích v průběhu Svatého roku naleznete zde.

Pár odkazů na závěr

Svatý rok 2025 má v České republice svůj vlastní web, kde se o něm dozvíte mnohem více. Navštivte jej zde.

Česká biskupská konference rozhodla o uspořádání národní poutě českých a moravských diecézí, která se uskuteční s hlavním programem Svatého roku v Římě ve dnech 28.–30. března 2025 s účastí na společném přijetí darů Milostivého léta Páně (Svatého roku). Více naleznete zde.

Putovat mohou i teenagerky a teenageři mezi 12 až 17 lety a to 25.-27. dubna. Více o jejich pouti do Říma zde.

A i mládež mezi 16 až 30 lety je bude následovat na přelomu července a srpna. Více zjistíte zde.

Text: Jan Novák

Schválil: Mons. Milan Hanuš, dómský farář a kanovník Metropolitní kapituly

Použité zdroje a literatura:

https://jubileum2025.cz/index.php
https://www.svetovednymladeze.cz/index.php
https://farnost.kkvys.cz/cs/bohosluzby/a/svaty-rok-2025-v-bazilice-na-vysehrade

Aktuality & články

Svátek svatého evangelisty Lukáše v pražské katedrále

12. 10. 2025

Poté, co jsme v naší katedrále oslavili nádhernou slavnost našeho hlavního zemského patrona, svatého knížete a věčného panovníka Václava, byla jeho relikvie uložena zpět do klenotnice a české korunovační klenoty jsou již opět uzamčeny sedmi zámky v korunní komoře. Katedrála se však připravuje hned na další velký svátek významného světce, který je v ní od dob císaře a krále Karla IV. zvláštním způsobem uctíván. Dalo by se říci, že právě pražská katedrála je od 14. století jedním z nejvýznamnějších center jeho kultu na světě. Tentokrát se však nejedná o světce původem českého a uctívaného především Čechy, ale přímo o jednu z klíčových postav Nového zákona, jejíž význam je mimořádný v celém křesťanském světě. Tím světcem je totiž evangelista.
O slavnosti svatého Václava zazní v katedrále starobylý chorál

23. 9. 2025

Ačkoliv je náš svatý kníže Václav uváděn jako druhý patron pražské katedrály v pořadí, má mezi jejími světci mimořádné postavení. Přestože je na prvním místě uváděn svatý Vít, na svatého Václava pamatujeme jako na našeho otce zakladatele, který získal ostatky římského mučedníka Víta od saského vévody a východofranského krále Jindřicha Ptáčníka a kostel zasvěcený svatému Vítu na Pražském hradě založil. Právě díky významu našeho svatého knížete, který v tehdejší románské rotundě našel tři roky po své mučednické smrti místo posledního odpočinku, byla tato rotunda vybrána jako sídelní kostel pražského biskupa a stala se tak první pražskou katedrálou, ačkoliv sousední bazilika svatého Jiří byla starší a mnohem větší. O kult svatého Václava se posléze velmi zasloužil náš císař a král Karel IV., který mu zasvětil korunu českých králů, uchovávanou poblíž hrobu v naší katedrále a náš svatý kníže je po celá staletí považován za věčného panovníka české země. Jeho slavnost slavená ve výroční den jeho mučednické smrti je tak pro pražskou katedrálu mimořádně důležitá a svatého knížete Václava v ní tradičně oslavíme hned při několika bohoslužbách. Při té večerní přivítáme zpět světcovu relikvii, která se vrátí z národní pouti ve Staré Boleslavi, kam je tradičně převážena k uctění poutníky.
Rok mučednické smrti svatého Václava

23. 9. 2025

V naší katedrále každoročně slavíme hned dvě události spojené s osobou svatého Václava. První z nich připadá na 4. březen, kdy si připomínáme výročí přenesení světcových ostatků ze Staré Boleslavi do Prahy. Podle jednoho z historických pramenů, tzv. Kristiánovy legendy, se tak stalo tři roky po jeho smrti. Hlavní slavností je pak výročí jeho mučednické smrti, které připadá na 28. září a dnes je slaveno také jako státní svátek České republiky.
Výročí 900 let od úmrtí kronikáře Kosmy

23. 9. 2025

Každý rok si naše katedrála a její kapitula připomenou několik významných kulatých výročí. S ohledem na bohaté tisícileté dějiny tohoto chrámu a velké množství významných historických osobností z řad jeho kanovníků je přirozené, že téměř každý měsíc vzpomínáme hned na několik kněží, biskupů, stavitelů nebo významných historických událostí spojených s naší katedrálou. V nadcházejících týdnech však budeme pamatovat na zvláště významného kanovníka a děkana naší kapituly, který se zapsal do dějin českých zemí tučným písmem a všichni ho známe již z prvních let naší školní docházky. Dne 21. října uplyne 900 let od úmrtí kanovníka Kosmy, který se na začátku 12. století stal prvním známým kapitulním děkanem. Do dějin vstoupil zejména jako autor Kroniky české. Právě v ní se dočítáme mimo jiné o bájném Přemyslu Oráčovi, kněžně Libuši a dalších českých knížatech, která vládla v našich zemích před nástupem knížete Bořivoje a svaté Ludmily, našich prvních historicky doložených panovníků.
Korunovační klenoty a jejich uložení v pražské katedrále

18. 9. 2025

Od roku 2024 zavedl prezident České republiky Petr Pavel na Pražském hradě novou tradici. Korunovační klenoty, uchovávané dle tradice v korunní komoře nad Zlatou branou naší katedrály, jsou z jeho rozhodnutí nově k vidění každoročně při příležitosti slavnosti svatého Václava, věčného panovníka české země, kterému je česká královská koruna přímo zasvěcena. V letošním roce tak můžeme navštívit jejich výstavu od 18. do 29. září. Poté se koruna, jablko a žezlo vrátí na své přísně střežené místo v naší katedrále, které je přístupné pouze z prostoru, ve kterém je náš svatý kníže již bezmála 1100 let pochován.
Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

8. 7. 2025

Péče o chudé a nemocné a vzdělávání a výchova studentů jsou dvě základní poslání, které se Kristova církev od samotného svého počátku snaží všemi silami naplňovat, aby sama žila tím, co hlásá v radostné zvěsti evangelia a následovala v plnosti našeho Pána Ježíše Krista. Kristovo působení na zemi je spojeno právě s uzdravováním nemocných, utěšováním chudých a zarmoucených, prokazováním milosrdenství a lásky a také s kázáním a vyučováním jeho učedníků, než za nás podal svoji vykupitelskou oběť na kříži, kterou nás vykoupil z hříchu pro život věčný. Mnoho církevních řádů a kongregací se proto soustředí na péči o nemocné a umírající a provozuje nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, řada dalších pak provozuje církevní školy různých stupňů. Naše katedrála a její kapitula patřily a patří k té druhé skupině, a to dokonce mimořádně významným způsobem.