V pátek si při večerní mši svaté připomeneme 970 let od smrti českého knížete Břetislava I.

V pátek si při večerní mši svaté připomeneme 970 let od smrti českého knížete Břetislava I.

Každý rok se setkávají kanovníci Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze a Kolegiátní kapituly sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi o slavnosti hlavního patrona české země svatého Václava, která připadá na 28. září. Pro tento den je z naší katedrály na místo mučednické smrti v doprovodu představitelů obou kapitul a vojáků Hradní stráže vypravena některá ze světcových relikvií ke zbožné úctě poutníků. Tento pátek se však zástupci těchto kapitul setkají v naší katedrále při příležitosti kulatého výročí úmrtí dalšího přemyslovského knížete, který Prahu a Starou Boleslav spojuje.

Při mši svaté v 18:00, kterou bude u hlavního oltáře katedrály celebrovat v pátek 10. ledna kanovník a světící biskup pražský Mons. Zdenek Wasserbauer, budeme pamatovat na knížete Břetislava I., který zemřel přesně před 970 lety dne 10. ledna 1055 v Chrudimi. Jeho hrob pak nalezneme v císařské kapli naší katedrály za hlavním oltářem při její severní stěně. Opukový náhrobek, na kterém je umístěna socha ležícího knížete v kompletní zbroji, je dílem parléřovské huti. Kníže Břetislav je zde vyobrazen netradičně s hlavou zcela zakrytou rytířskou přilbou, socha tak vůbec nezobrazuje jeho tvář.

Tento kníže se významně zapsal do dějin obou našich poutních míst. Byl to on, kdo do Prahy přivezl ostatky druhého pražského biskupa svatého Vojtěcha, který patří mezi naše hlavní zemské patrony, vedle svatého Víta a Václava je i jemu zasvěcena naše katedrála a pražský arcibiskupský stolec je také nazýván jako svatovojtěšský. Hrob svatého Vojtěcha byl zřízen buď v samostatné kapli nebo v jedné z přistavěných apsid k tehdejší rotundě svatého Víta na Pražském hradě, která již v té době plnila funkci pražského katedrálního kostela, dnes symbolické místo hrobu nalezneme uprostřed hlavní lodi a světcovy ostatky jsou uloženy v oltáři ve Staré arcibiskupské kapli v chórovém ochozu katedrály. Lebka svatého Vojtěcha je pak uložena v samostatném relikviáři, který je součástí chrámového pokladu. Vyzvednutí světcových ostatků v Hnězdně však předcházelo válečné tažení českého knížete. Ten v roce 1039 tuto polskou metropoli dobyl a vyloupil její arcibiskupskou katedrálu. Z ní převezl do pražské katedrály spolu s ostatky svatého Vojtěcha i ostatky svatého Radima, Vojtěchova bratra a prvního arcibiskupa v Hnězdně a dále ostatky svatých Pěti bratří. Polský kníže Kazimír I. Obnovitel po tomto vyplenění Hnězdna přenesl své sídlo do Krakova, který se stal novým centrem polského státu.

S těmito událostmi však souvisí i vznik druhé nejstarší kapituly na českém území, a to právě kolegiátní kapituly ve Staré Boleslavi. Její zřízení a založení baziliky svatého Václava nad místem mučednické smrti našeho hlavního zemského patrona totiž provedl po roce 1039 právě kníže Břetislav I. jako akt pokání, které mu uložil papež Benedikt IX. za vydrancování Hnězdna. Staroboleslavská kapitula od počátku své existence až do dnešních dní pečuje o místo mučednické smrti svatého Václava a šíří úctu k němu.

Mnoho duchovních pak získalo kanonikáty v obou kapitulách a úřad staroboleslavského probošta býval spojován s kanonikátem právě v pražské metropolitní kapitule. Příkladem takového kněze je slavný český kronikář Václav Hájek z Libočan, který byl proboštem kapituly ve Staré Boleslavi od roku 1544 a tři roky před tím byl očitým svědkem velkého požáru naší katedrály, jehož průběh podrobně popsal. Jeho portrét jakožto pražského kanovníka nalezneme na klenbě sálu v přízemí kapitulního děkanství v sousedství katedrály. Sám hlavní celebrant páteční mše svaté, biskup Zdenek Wasserbauer, který je nyní členem naší kapituly, působil v minulosti také jako čestný kanovník ve Staré Boleslavi. V tomto směru spojoval Prahu a Starou Boleslav také biskup a náš někdejší probošt Jan Lebeda.

Na našeho knížete pamatujeme v modlitbě a prosíme Pána, aby ho přijal do svého království.

 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: Knihovna pražské metropolitní kapituly

Aktuality & články

  • Svátek svatého evangelisty Lukáše v pražské katedrále

    Svátek svatého evangelisty Lukáše v pražské katedrále

    Poté, co jsme v naší katedrále oslavili nádhernou slavnost našeho hlavního zemského patrona, svatého knížete a věčného panovníka Václava, byla jeho relikvie uložena zpět do klenotnice a české korunovační klenoty jsou již opět uzamčeny sedmi zámky v korunní komoře. Katedrála se však připravuje hned na další velký svátek významného světce, který je v ní od dob císaře a krále Karla IV. zvláštním způsobem uctíván. Dalo by se říci, že právě pražská katedrála je od 14. století jedním z nejvýznamnějších center jeho kultu na světě. Tentokrát se však nejedná o světce původem českého a uctívaného především Čechy, ale přímo o jednu z klíčových postav Nového zákona, jejíž význam je mimořádný v celém křesťanském světě. Tím světcem je totiž evangelista.  

  • O slavnosti svatého Václava zazní v katedrále starobylý chorál

    O slavnosti svatého Václava zazní v katedrále starobylý chorál

    Ačkoliv je náš svatý kníže Václav uváděn jako druhý patron pražské katedrály v pořadí, má mezi jejími světci mimořádné postavení. Přestože je na prvním místě uváděn svatý Vít, na svatého Václava pamatujeme jako na našeho otce zakladatele, který získal ostatky římského mučedníka Víta od saského vévody a východofranského krále Jindřicha Ptáčníka a kostel zasvěcený svatému Vítu na Pražském hradě založil. Právě díky významu našeho svatého knížete, který v tehdejší románské rotundě našel tři roky po své mučednické smrti místo posledního odpočinku, byla tato rotunda vybrána jako sídelní kostel pražského biskupa a stala se tak první pražskou katedrálou, ačkoliv sousední bazilika svatého Jiří byla starší a mnohem větší. O kult svatého Václava se posléze velmi zasloužil náš císař a král Karel IV., který mu zasvětil korunu českých králů, uchovávanou poblíž hrobu v naší katedrále a náš svatý kníže je po celá staletí považován za věčného panovníka české země. Jeho slavnost slavená ve výroční den jeho mučednické smrti je tak pro pražskou katedrálu mimořádně důležitá a svatého knížete Václava v ní tradičně oslavíme hned při několika bohoslužbách. Při té večerní přivítáme zpět světcovu relikvii, která se vrátí z národní pouti ve Staré Boleslavi, kam je tradičně převážena k uctění poutníky.  

  • Rok mučednické smrti svatého Václava

    Rok mučednické smrti svatého Václava

    V naší katedrále každoročně slavíme hned dvě události spojené s osobou svatého Václava. První z nich připadá na 4. březen, kdy si připomínáme výročí přenesení světcových ostatků ze Staré Boleslavi do Prahy. Podle jednoho z historických pramenů, tzv. Kristiánovy legendy, se tak stalo tři roky po jeho smrti. Hlavní slavností je pak výročí jeho mučednické smrti, které připadá na 28. září a dnes je slaveno také jako státní svátek České republiky.

  • Výročí 900 let od úmrtí kronikáře Kosmy

    Výročí 900 let od úmrtí kronikáře Kosmy

    Každý rok si naše katedrála a její kapitula připomenou několik významných kulatých výročí. S ohledem na bohaté tisícileté dějiny tohoto chrámu a velké množství významných historických osobností z řad jeho kanovníků je přirozené, že téměř každý měsíc vzpomínáme hned na několik kněží, biskupů, stavitelů nebo významných historických událostí spojených s naší katedrálou. V nadcházejících týdnech však budeme pamatovat na zvláště významného kanovníka a děkana naší kapituly, který se zapsal do dějin českých zemí tučným písmem a všichni ho známe již z prvních let naší školní docházky. Dne 21. října uplyne 900 let od úmrtí kanovníka Kosmy, který se na začátku 12. století stal prvním známým kapitulním děkanem. Do dějin vstoupil zejména jako autor Kroniky české. Právě v ní se dočítáme mimo jiné o bájném Přemyslu Oráčovi, kněžně Libuši a dalších českých knížatech, která vládla v našich zemích před nástupem knížete Bořivoje a svaté Ludmily, našich prvních historicky doložených panovníků.

  • Korunovační klenoty a jejich uložení v pražské katedrále

    Korunovační klenoty a jejich uložení v pražské katedrále

    Od roku 2024 zavedl prezident České republiky Petr Pavel na Pražském hradě novou tradici. Korunovační klenoty, uchovávané dle tradice v korunní komoře nad Zlatou branou naší katedrály, jsou z jeho rozhodnutí nově k vidění každoročně při příležitosti slavnosti svatého Václava, věčného panovníka české země, kterému je česká královská koruna přímo zasvěcena. V letošním roce tak můžeme navštívit jejich výstavu od 18. do 29. září. Poté se koruna, jablko a žezlo vrátí na své přísně střežené místo v naší katedrále, které je přístupné pouze z prostoru, ve kterém je náš svatý kníže již bezmála 1100 let pochován. 

  • Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Péče o chudé a nemocné a vzdělávání a výchova studentů jsou dvě základní poslání, které se Kristova církev od samotného svého počátku snaží všemi silami naplňovat, aby sama žila tím, co hlásá v radostné zvěsti evangelia a následovala v plnosti našeho Pána Ježíše Krista. Kristovo působení na zemi je spojeno právě s uzdravováním nemocných, utěšováním chudých a zarmoucených, prokazováním milosrdenství a lásky a také s kázáním a vyučováním jeho učedníků, než za nás podal svoji vykupitelskou oběť na kříži, kterou nás vykoupil z hříchu pro život věčný. Mnoho církevních řádů a kongregací se proto soustředí na péči o nemocné a umírající a provozuje nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, řada dalších pak provozuje církevní školy různých stupňů. Naše katedrála a její kapitula patřily a patří k té druhé skupině, a to dokonce mimořádně významným způsobem.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení