23. 1. 2025

Čtyřicet dní Ježíšova dětství a obrazy madony v pražské katedrále – I. díl

Časové uspořádání liturgického roku, jeho svátků a období je v mnoha ohledech inspirováno Písmem svatým. V něm se velmi často setkáváme se čtyřicetidenními nebo dokonce čtyřicetiletými obdobími. V První knize Mojžíšově čteme o potopě světa, kterou způsobil déšť trvající čtyřicet dní a čtyřicet nocí. Čtyřicet let putoval Izrael pouští a čtyřicet dní byl Mojžíš na hoře Sinaji. David a Šalamoun vládli čtyřicet let a čtyřicet dní a čtyřicet nocí putoval prorok Eliáš k hoře Chorebu. Město Ninive mělo čtyřicet dní, aby konalo pokání a konečně náš Pán Ježíš Kristus se čtyřicet dní postil na poušti. Po svém slavném vzkříšení se zjevoval apoštolům, než po čtyřiceti dnech vstoupil do nebe. V liturgickém roce pak prožíváme postní dobu trvající čtyřicet dní a v latinském jazyce se toto období také nazývá „Tempus Quadragesimae.“ Po slavnosti Zmrtvýchvstání Páně pak dalších čtyřicet dní oslavujeme tuto největší událost v dějinách spásy, abychom posléze oslavili Kristovo nanebevstoupení.

I vánoční čas nám přináší jedno čtyřicetidenní období. Čtyřicet dni po narození Ježíše ho totiž Panna Maria a Svatý Josef přinesli do Jeruzalémského chrámu, kam také přinesli Bohu zástupnou oběť za prvorozeného syna, kterou byl pár hrdliček nebo dvě holoubata. Zde se setkali se starcem Simeonem a prorokyní Annou. Simeon poznal v Ježíši „světlo k osvícení pohanům a k slávě izraelského lidu.“ Svátek, který tuto událost připomíná, se jmenuje Uvedení Páně do chrámu a slavíme ho právě 40 dní po slavnosti Narození Páně, tj. 2. února. V občanském kalendáři je nazván Hromnice a při mši svaté jsou žehnány takzvané hromniční svíčky, které symbolizují Krista jako světlo národů.

O svátku Křtu Páně jsme v našich chrámech naposledy zazpívali vánoční písně a liturgická roucha se následně vrátila k zelené barvě. Do chladu a tmy ponurých lednových dní však v naší katedrále i v mnoha dalších chrámech křesťanského světa nadále září jesličky, u kterých již sice v liturgickém mezidobí nekonáme pobožnosti, ale nadále nám připomínají vánoční radost z narození našeho Spasitele, kterou jsme intenzivně prožívali téměř celé tři týdny. Starší generace pamatují ještě doby, kdy vánoční radost v plné intenzitě trvala po celých čtyřicet dní a vánoční písně zněly v našich chrámech až do zmíněného únorového svátku, který se kdysi nazýval Očišťování Panny Marie a jeho hlavním poselstvím je ono Simeonovo proroctví. Tento svátek je v liturgickém roce již opravdu poslední, který připomíná Ježíšovo dětství.

Texty z Písma svatého, které uslyšíme během liturgie v těchto a následujících dnech, se budou věnovat zejména působení Pána Ježíše a jeho apoštolů na zemi. V tomto období, které již nespadá do vánoční doby, ale je součástí zmíněných čtyřiceti dní, bychom chtěli obrátit pozornost k Matce Boží Panně Marii, chovající narozeného Ježíše, která je v naší katedrále zobrazena na několika místech jako tzv. madona. Jedná se o nádherná malířská a sochařská díla, která bohužel zůstávají trochu stranou pozornosti, protože běžní návštěvníci se nedostanou do jejich bezprostřední blízkosti. Tím spíše bychom Vám je chtěli zprostředkovat touto cestou. Dočtete se o nich v dalším díle tohoto malého seriálu.

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: Člověk a Víra, Jana Havlová

Aktuality & články

Péčí Metropolitní kapituly byl zrestaurován mobiliář Staré sakristie

26. 5. 2025

Slavení liturgie, šíření úcty k českým zemským patronům, výstavba katedrály a péče o ni, to vše a nejen to patří k základnímu poslání pražské metropolitní kapituly, která na Pražském hradě působí již 1054 let. Za samotnou výstavbou katedrály udělala kapitula symbolickou tečku dne 12. května 1929, kdy dostavený chrám posvětil kapitulní děkan Jan Nepomuk Sedlák, pomocný biskup pražský. Přestože chtěla kapitula ve zvelebování chrámu i nadále pokračovat, následný vývoj událostí k tomu již neposkytl mnoho příležitostí. Německá okupace Československa naši kapitulu personálně zdecimovala a komunistický převrat v roce 1948 vedl mj. k likvidaci Jednoty pro dostavbu chrámu sv. Víta, která vznikla v 19. století z iniciativy našeho kanovníka Michala Pešiny z Čechorodu. Dnes budova katedrály patří České republice, která zajišťuje údržbu, opravy a restaurování částí stavby. Kapitula však nadále pečuje o cenný historický mobiliář, který zůstal v jejím vlastnictví a nadále slouží k liturgickým účelům.
Noc kostelů 2025 v katedrále

20. 5. 2025

Jednou z nejvýraznějších akcí ve veřejném prostoru, která spojuje nejen katolické chrámy, ale všechny synagogy, modlitebny, kostely a katedrály všech různých denominací a konfesí je Noc kostelů v pátek 23. května. I tento rok se do ní zapojí i katedrála a to tradičním spojením mluveného slova a hudebních vstupů. Bude možné nahlédnout do normálně nepřístupných prostor a vidět to, co je normálně skryto pátravým očím věřících i turistů.
Prezentaci ročenky Česká architektura 2023 – 2024 spolupořádala Metropolitní kapitula

19. 5. 2025

V reprezentačních prostorách kapitulního děkanství ve Vikářské ulici v těsném sousedství naší katedrály proběhlo v úterý 29. dubna zajímavé setkání odborné i laické veřejnosti při příležitosti představení ročenky Česká architektura 2023 – 2024. To letos spolupořádala Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze ve spolupráci se společností PROSTOR – architektura, interiér, design, o.p.s., která ročenku vydává již 25 let. V aktuálním vydání se čtenáři totiž dozví také o významném architektonickém a stavebním projektu, díky kterému se naše metropolitní kapitula zapsala tučným písmem do novodobých dějin Pražského hradu. Jedná se o rekonstrukci a dostavbu novogotické budovy Nového proboštství na náměstí U sv. Jiří v těsném sousedství naší katedrály. Tato budova, která byla kapitule vrácena v roce 2016 ve zcela zdevastovaném stavu, byla díky intenzivnímu nasazení a péči kapituly zachráněna a byl jí opět vdechnut život. Poprvé v dějinách bylo zpřístupněno nádvoří této budovy veřejnosti, kromě záchrany a příkladné památkové obnovy historické budovy navržené a postavené předposledním dómským stavitelem Josefem Mockerem vznikly na nádvoří také dvě novostavby, navržené na půdorysu dříve zbořených hospodářských objektů, které dnes veřejnosti slouží.
Připomínáme si 56 let od smrti Josefa kardinála Berana

16. 5. 2025

Dozněly poslední tóny slavnostního rekviem. Jednoduchá rakev přikrytá lesklou látkou stojí v apsidě římského chrámu, daleko od československé vlasti uvězněné rudou ocelí. Náhle se chrámem rozléhá tiché šustění látek a pomalé kroky malého průvodu. Proti všem zvyklostem přichází ztichlým kostelem k rakvi papež Pavel VI. v pluviálu, modlí se a provádí výkrop rakve. Rakev bude zanedlouho uložena tam, kde nikdy žádný Čech předtím neležel – v kryptách chrámu svatého Petra ve Vatikánu po boku papežů Pia XI. a Pia XII. Taková pocta náleží v dějinách jen jedinému muži, skromnému rodákovi z Plzně, který život zasvětil eucharistii a práci – Josefu kardinálu Beranovi.
Slavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

16. 5. 2025

V závěru týdne oslavíme v naší katedrále velkou slavnost svatého mučedníka Jana Nepomuckého, jednoho z hlavních patronů české země a naší katedrály. Právě v chórovém ochozu našeho chrámu je světcovo tělo uloženo v nádherném stříbrném sarkofágu, který byl zhotoven v souvislosti s jeho svatořečením na začátku 18. století.
DŮLEŽITÉ: Uzavření areálu Pražského hradu dne 4. 5. 2025

2. 5. 2025

V neděli 4. května 2025 bude od 11.00 do 19.00 hod. uzavřen areál Pražského hradu. Mše sv. v kostele Všech svatých v 15.30 a nešpory v katedrále sv. Víta v 17.00 proto výjimečně NEBUDOU.

Ranní mše sv. v 8.30 a dopolední v 10.00 v katedrále proběhnou jako obvykle. Po skončení dopolední mše sv. v 10.00 je třeba bez prodlení opustit areál Hradu východem směr Prašný most. Děkujeme za pochopení.