Putování po katedrále připomene výročí úmrtí Miloslava kardinála Vlka

Putování po katedrále připomene výročí úmrtí Miloslava kardinála Vlka

V březnu nás zavede náš cyklus Putování po katedrále opět do Nové arcibiskupské kaple. Dne 18. března zde vzpomeneme na 35. pražského arcibiskupa Miloslava kardinála Vlka, kterého náš Pán povolal z tohoto světa po těžké nemoci v roce 2017. V arcibiskupské hrobce pod touto kaplí pak kardinál Vlk nalezl místo svého posledního odpočinku vedle svých předchůdců a vedle našeho kapitulního děkana Msgre. ThDr. Antonína Podlahy.

Miloslav kardinál Vlk při slavení mše svaté v katedrále

 

Na působení Miloslava kardinála Vlka v úřadu pražského arcibiskupa většina z nás ještě dobře pamatuje, mnoho věřících pražské arcidiecéze přijalo z jeho rukou svátost biřmování a mnoho kněží, kteří dnes v diecézi působí, bylo právě kardinálem Vlkem vysvěceno. Podobně jako František kardinál Schönborn zastával nejprve úřad diecézního biskupa v Českých Budějovicích, odkud přišel do Prahy v roce 1991. Nahradil tak v úřadu Františka kardinála Tomáška, který vstoupil do českých dějin zejména svým veřejným působením během pádu komunistického režimu a stal se tak jednou z nejvýraznější tváří doby, kdy český a slovenský národ znovu nabyly svobody. Převzetí úřadu po tak výrazné osobnosti pouhý rok po Sametové revoluci samo o sobě nebylo jednoduché, nového arcibiskupa navíc čekala náročná práce s postupnou obnovou církevních struktur a jejich fungování v diecézi. Obnovovány a zakládány byly církevní školy i zdravotnická zařízení, mnoho budov bylo v dezolátním stavu a církev v Československu se musela vypořádat s následky všech ran, které jí komunistický režim ve svém úsilí o její zničení uštědřil.

Miloslav Vlk se narodil v roce 1932 v Líšnici u Milevska, studoval na Jirsíkově gymnáziu v Českých Budějovicích a v letech 1955 – 1960 pak byl posluchačem Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde vystudoval obor archivnictví. Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích začal studovat v roce 1964 a v roce 1968 byl vysvěcen na kněze. Nějaký čas pak pracoval jako sekretář českobudějovického biskupa Josefa Hloucha, od roku 1971 působil v duchovní správě, ale v roce 1978 mu byl odebrán státní souhlas. Téměř do konce komunistického režimu pak nesměl jako kněz veřejně působit, což nesl velmi těžce.

 

Miloslav kardinál Vlk při poutní mši svaté na Velehrad, rok před svou smrtí v roce 2016

 

Následujících osm let se Miloslav Vlk živil umýváním oken v Praze a v roce 1986 nastoupil jako archivář ve Státní bance československé, kde pracoval téměř do konce komunistického režimu v Československu.

Státní souhlas mu byl vrácen k 1. lednu 1989 a o rok později byl jmenován 10. biskupem českobudějovickým. V Českých Budějovicích působil jako biskup sice jen krátce, ale podařilo se mu již v roce 1990 založit Biskupské gymnázium J. N. Neumanna. Na jeho práci pak navázal jeho nástupce Antonín Liška, do té doby světící biskup pražský a kanovník naší metropolitní kapituly.

V Praze pak arcibiskup Miloslav Vlk usiloval o obnovu diecéze. Vedle založení řady církevních škol vrátil do Prahy kněžský seminář a v roce 1994 byl jmenován kardinálem. V Římě získal mimořádně významný titulární kostel, a sice baziliku Santa Croce in Gerusaleme. Jedná se o jeden z nejstarších chrámů v Římě, založený již svatou Helenou, matkou císaře Konstantina I. Velikého. Chrám vznikl z velkého sálu původního palácového komplexu, který svatá Helena obývala. Nechala sem umístit velké části Kristova kříže, které měla dle legendy objevit v Jeruzalémě a které jsou v jedné z kaplí baziliky uloženy dodnes. Nachází se zde také část břevna z kříže dobrého lotra a další relikvie související s ukřižováním Pána Ježíše. Miloslav kardinál Vlk tak byl titulárním kardinálem jednoho z nejvýznamnějších kostelů a poutních míst v Římě.

V roce 2005 se pak zúčastnil jediného konkláve, kde uplatnil své hlasovací právo při volbě papeže Benedikta XVI. Toho pak v Praze přivítal na závěr svého působení v úřadu pražského arcibiskupa v roce 2009. Stejně tak byl přítomen druhé a třetí návštěvě papeže Jana Pavla II. v letech 1995 a 1997.

Miloslav kardinál Vlk se dožil věku 84 let. Poslední měsíce jeho života však byly poznamenány utrpením v důsledku vážné nemoci, kterou snášel statečně a připravoval se na setkání s naším Pánem. Při ranní mši svaté ve výroční den jeho úmrtí v Nové arcibiskupské kapli vzpomeneme na jeho život a budeme mu vyprošovat spásu duše, aby ho náš Pán přijal do slávy svých vyvolených.

 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: Člověk a Víra

Aktuality & články

  • DŮLEŽITÉ: Zrušení mše svaté a hudebních nešpor 7. května

    DŮLEŽITÉ: Zrušení mše svaté a hudebních nešpor 7. května

    Oznamujeme, že konání bohoslužby plánované na 7. května 2025 (za +biskupa Antonína Podlahu a za zemřelé archeology při příležitosti 100. výročí založení Archeologického ústavu AV ČR) není na základě sdělení ředitele Správy Pražského hradu z důvodu velmi exponovaného programu na Pražském hradě v uvedených dnech možné.

    S politováním tedy sdělujeme, že se bohoslužba konat nebude.

  • První návštěva papeže v pražské katedrále v dějinách – II. díl

    První návštěva papeže v pražské katedrále v dějinách – II. díl

    Ikonickou se stala fotografie, která zachytila okamžik, kdy papež Jan Pavel II. vystoupil z letadla v Ruzyni a poprvé tak vstoupil na naši půdu. Padl na zem a uctil naši zemi políbením.

    „Věřící z Čech, Moravy a Slovenska mají v Římě pastýře, který rozumí jejich řeči. Rozumí i jejich mlčení. V době, kdy byla církev této země umlčena, považoval jsem za součást svého poslání být jejími ústy. Nyní je mým hlavním posláním vůči místní církvi to, co Ježíš svěřil Petrovi, posilovat své bratry.“

  • První návštěva papeže v pražské katedrále v dějinách – I. díl

    První návštěva papeže v pražské katedrále v dějinách – I. díl

    „Nevím, zda vím, co je to zázrak. Přesto se odvažuji říct, že jsem v tomto okamžiku účastníkem zázraku.“ Václav Havel, prezident ČSFR, 21. dubna 1990

    Na začátku dubna celý svět vzpomínal na jednoho z největších papežů v dějinách, svatého Jana Pavla II. Uplynulo totiž přesně 20 let od chvíle, kdy ho náš Pán povolal z tohoto světa. Pro naši katedrálu však letošní duben přináší ještě jedno významné výročí, které je s papežem Janem Pavlem II. spojené. Dne 21. dubna totiž uplyne přesně 35 let od chvíle, kdy vůbec poprvé v dějinách vstoupil papež na české území a kdy také navštívil naši katedrálu, kde se setkal s českými biskupy. Symbolika toho, že ve stejný den odešel papež František nás tíží právě v těchto dnech, kdy jej věřící na celém světě vyprovázejí na cestě z vzkříšeným Pánem…

  • DŮLEŽITÉ: Ranní mše svaté přesunuty do Svatováclavské kaple

    DŮLEŽITÉ: Ranní mše svaté přesunuty do Svatováclavské kaple

    Vzhledem k tomu, že Chórová kaple katedrály bude v následujících týdnech procházet náročnou rekonstrukcí interiéru a restaurací mobiliáře, tak vedení Metropolitní kapituly rozhodlo o přesunutí ranních mší svatých v 07:00 do Svatováclavské kaple. Katedrální svatostánek bude rovněž přesunut do Svatováclavské kaple. 

    Bohužel v katedrále není jiný důstojný prostor k tiché modlitbě v průběhu dne, a tak se páteční celodenní výstav Nejsvětější svátosti po dobu rekonstrukce ruší. 

    Za omezení se omlouváme, katedrála je v průběhu dne věřícím k dispozici k modlitbě dle platných dohod mezi Metropolitní kapitulou a Pražským hradem. 

  • Zemřel papež František

    Zemřel papež František

    V pondělí 21. dubna 2025, ve věku 88 let zemřel papež katolické církve František. O úmrtí Svatého otce informoval vatikánský komoří, kardinál Kevin Farrell. Papežův skon těsně po oslavě velikonočního tridua zasáhl věřící po celém světě, kteří nyní oslavují zmrtvýchvstání Páně a zároveň s nadějí pamatují v modlitbách na svého zesnulého pastýře.

  • Výročí úmrtí Karla kardinála Kašpara, našeho kanovníka a knížete-arcibiskupa

    Výročí úmrtí Karla kardinála Kašpara, našeho kanovníka a knížete-arcibiskupa

    V krušných letech okupace českých zemí nacistickou Německou říší a v průběhu II. světové války odchází k Pánu velká osobnost naší církve, první československý kardinál, poslední kníže-arcibiskup pražský a někdejší kanovník naší metropolitní kapituly ThDr. JUDr. Karel Kašpar. Výročí jeho smrti si připomínáme dne 21. dubna, zemřel v roce 1941. O měsíc později, o slavnosti svatého Jana Nepomuckého dne 16. května, budeme slavit 155. výročí jeho narození.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení