Velikonoce na Pražském hradě 2025

Velikonoce na Pražském hradě 2025

Jako každý i tento rok bude katedrála centrem velikonočních obřadů v arcidiecézi. Proběhnou v ní všechny obřady i mše svaté Svatého týdne a navíc i Missa Chrismatis, která se odehrává pouze tam. Velikonoce na Pražském hradě neznamenají jen velkolepé pontifikální obřady ve svatovítském dómu, byť ty samozřejmě lákají nejvíce. Pro některé věřící a hledající může být chvíle tichého rozjímání v Getsemanské zahradě kostela Všech svatých tím pravým uvedením do velikonočních tajemství.  

Svatý týden zahájí 13. dubna obřady o Květné neděli. V 08:30 bude v katedrální Svatováclavské kapli celebrovat mši svatou Mons. Milan Hanuš, kanovník Metropolitní kapituly, dómský farář. V 10:00 posvětí hlavní celebrant arcibiskup Mons. Jan Graubner v bazilice sv. Jiří ratolesti. Poté liturgický průvod, ve kterém pojede i chlapec na oslíku vyjde do svatovítské katedrály, kde budou při bohoslužbě provedeny Pražským katedrálním sborem Lukášovy pašije. Sekretariát arcibiskupa žádá ministranty a asistující jáhny o sraz ve Staré sakristii katedrály v 08:30. Kněží se budou strojit od 09:30 tamtéž. Den zakončí mše svatá v kostele Všech svatých v 15:30 a kapitulní zpívané nešpory v 17:00 v presbytáři katedrály, které slouží Mons. Milan Hanuš, kanovník Metropolitní kapituly, dómský farář. 

Od pondělí do středy probíhají v katedrále pravidelné mše svaté v 07:00. Na Zelený čtvrtek 17. dubna bude v 09:30 Missa Chrismatis se svěcením olejů a obnovou kněžských závazků. Hlavním celebrantem je pražský arcibiskup Mons. Jan Graubner. Otec arcibiskup vyzývá kněze, aby k této slavnosti přizvali také ministranty svých farností, aby byli co nejvíce uváděni do života arcidiecéze a měli šanci blíže poznat tajemství služby svých kněží. Ministranti mají sraz ve Staré sakristii nejpozději v 07:30. Sekretariát arcibiskupa informuje, že parkování je zajištěno na Hradčanském náměstí a nádoby pro uchování svatých olejů je možné ponechat před bohoslužbou v recepci Arcibiskupského paláce. Prostory pro strojení kléru v Arcibiskupském paláci budou otevřeny v 08:00 a liturgický průvod odtamtud vychází v 09:20. K liturgii si koncelebranti vezmou vlastní albu, bílou štolu, purifikatorium a koncelebrační texty. Svaté oleje budou cca 90 minut po bohoslužbě připraveny v Arcibiskupském paláci a k dispozici tam budou až do konce Velikonočního oktávu.

Večer při mši svaté v 18:00 na památku Poslední večeře Páně umyje Mons. Jan Graubner nohy dvanácti mužům. Po mši svaté následuje průvod do Getsemanské zahrady v kostele Všech svatých. Kostel se uzavírá cca v 20:30. Sraz asistujících jáhnů a ministantů je ve Staré sakristii katedrály v 16:00, klérus se pak strojí od 17:30.

Velkopáteční obřady 18. dubna zahájí v 08:00 kapitulní ranní chvály zpívané latinsky. Srdečně všechny zveme, jemný zpěv chval věřící i hledající dobře uvádí do ticha Velkého pátku. Po nich se účastníci přesunou tichým průvodem do kostela Všech svatých, který zůstane otevřen pro celodenní rozjímání a přijetí svátosti smíření od 09:00 do 17:30. V 15:00 bude tamtéž modlitba křížové cesty. Obřady Velkého pátku začnou v 18:00 a bude jim předsedat Mons. Jan Graubner. Budou provedeny Janovy pašije a zazní úryvky z díla Peri Pascha, které napsal kolem r. 170 po Kristu biskup Melitón ze Sard. Sekretariát arcibiskupa žádá o sraz asistujících jáhnů a ministrantů ve Staré sakristii katedrály v 16.00 hod, strojení kléru je tamtéž od 17:30.

Na Bílou sobotu 19. dubna budou opět ráno v 08:00 kapitulní ranní chvály zpívané latinsky. Srdečně všechny zveme, chvály věřící i hledající naladí do čekání na Zmrtvýchvstání Páně. Účastníci se pak přesunou tichým průvodem do kostela Všech svatých, který bude opět otevřen veřejnosti pro celodenní rozjímání u Božího hrobu až do 19:20 a přijetí svátosti smíření od 09:00 do 16:00. Večerní obřady Velikonoční vigilie začnou v katedrále v 20:30. Během obřadů slavených podle starobylé tradice zazní biblická čtení a bude udělena svátost křtu a biřmování katechumenům, kteří o to projeví zájem. Sraz asistujících jáhnů a ministrantů ve Staré sakristii je v 18:15 a strojení kléru je od 20:00. 

Ve neděli Zmrtvýchvstání Páně budou v katedrále mše svaté v 08:30, kterou celebruje P. Josef Sudor, farní vikář a v 10:00 J.Exc. Jan Graubner, arcibiskup pražský. Při dopolední pontifikální mši svaté sloužené panem arcibiskupem bude proveden pro připomínku křtu výkrop lidu křestní vodou. Mše sv. bude zakončena Apoštolským požehnáním, které pan arcibiskup udělí jménem Římského velekněze. Při liturgii zazní „Missa Gratias agimus tibi“ J. D. Zelenky pro sbor a orchestr. Dalšími bohoslužbami v katedrále bude mše svatá v kapitulním kostele Všech svatých v 15:30 a v 17:00 slavnostní kapitulní zpívané nešpory v presbytáři katedrály, které bude sloužit J.E. Václav Malý, probošt Metropolitní kapituly a pomocný biskup pražský.

V pondělí 21. dubna bude na Pražském hradě jediná mše svatá a to ráno v 07:00 v Chórové kapli. 

Text: Jan Novák

Použité zdroje a literatura:
  • Římskokatolická farnost u katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha
  • Sekretariát Arcibiskupa, Arcibiskupství pražské

Aktuality & články

  • Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Péče o chudé a nemocné a vzdělávání a výchova studentů jsou dvě základní poslání, které se Kristova církev od samotného svého počátku snaží všemi silami naplňovat, aby sama žila tím, co hlásá v radostné zvěsti evangelia a následovala v plnosti našeho Pána Ježíše Krista. Kristovo působení na zemi je spojeno právě s uzdravováním nemocných, utěšováním chudých a zarmoucených, prokazováním milosrdenství a lásky a také s kázáním a vyučováním jeho učedníků, než za nás podal svoji vykupitelskou oběť na kříži, kterou nás vykoupil z hříchu pro život věčný. Mnoho církevních řádů a kongregací se proto soustředí na péči o nemocné a umírající a provozuje nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, řada dalších pak provozuje církevní školy různých stupňů. Naše katedrála a její kapitula patřily a patří k té druhé skupině, a to dokonce mimořádně významným způsobem.

  • Putování po katedrále 2025/2026

    Putování po katedrále 2025/2026

    Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha, která je ve správě Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. Cyklus pokračuje v aktualizované podobě i nadále. 

  • DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    Z technických důvodů byla Metropolitní kapitula nucena přistoupit ke zřízení nové facebookové stránky katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Změna byla vynucena nemožností vyřešení externích problémů se správou účtu staré stránky. Stará stránka bude v červenci postupně převedena na novou a na začátku srpna 2025 zcela zrušena. Novou stránku najdete pod tímto odkazem. Budeme rádi, když nám zůstanete věrní i na ní. 

  • Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Pozorný návštěvník při pohledu na vnější opěrný systém západní části naší katedrály nemůže přehlédnout zvláštní kamenné baldachýny na velmi subtilních sloupech, které se vyskytují také kolem Velké jižní věže. Až na dvě výjimky zůstaly všechny neobsazené. Pouze na Mockerově západním průčelí jsou pod těmito baldachýny umístěny sochy císaře a krále Karla IV. a prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. K čemu tedy slouží ty ostatní? I pod nimi měly stát sochy, které již nebyly dokončeny. S koncem monarchie a pádem habsbursko-lotrinské dynastie v roce 1918 totiž tyto baldachýny definitivně ztratily svůj smysl. Mělo se totiž jednat o galerii králů, podobnou té, která zdobí západní průčelí katedrály Notre-Dame v Paříži.

  • Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Tisícileté dějiny naší katedrály jsou plné zvratů, období úspěšného budování a opětovného ničení. Její dnešní podoba je výsledkem mnoha dostaveb, úprav a oprav, již neodpovídá původním středověkým plánům a zejména její mobiliář pochází z různých období, neboť ten původní byl průběžně rozebírán, ničen a znovu doplňován. Těžký život naší katedrály jí však přinesl také četné zvláštnosti a paradoxně také i řadu unikátních privilegií, udělených samotným papežem, když katedrála a její kapitula tyto těžké doby přečkaly. O některých z nich vám přinášíme tento článek.

  • Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    V pátek dne 27. června uplyne 90 let od chvíle, kdy naše katedrála hostila ve své době naprosto přelomovou a dnes bohužel již téměř zapomenutou událost, jejíž skutečný význam zůstává zejména s ohledem na následující vývoj československých dějin nedoceněn. Předcházelo jí půlhodinové vyzvánění zvonů všech kostelů v Československu, když v 18 hodin do pražské katedrály vstoupil pařížský arcibiskup Jean kardinál Verdier, papežský legát zastupující papeže Pia XI. na Prvním celostátním sjezdu katolíků československých. Ten zde pronesl zahajovací proslov a pražský arcibiskup Karel Kašpar přečetl v šesti jazycích národů československého státu pověřovací bulu papeže a jeho požehnání.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení