7. 4. 2025

Velikonoce na Pražském hradě 2025

Jako každý i tento rok bude katedrála centrem velikonočních obřadů v arcidiecézi. Proběhnou v ní všechny obřady i mše svaté Svatého týdne a navíc i Missa Chrismatis, která se odehrává pouze tam. Velikonoce na Pražském hradě neznamenají jen velkolepé pontifikální obřady ve svatovítském dómu, byť ty samozřejmě lákají nejvíce. Pro některé věřící a hledající může být chvíle tichého rozjímání v Getsemanské zahradě kostela Všech svatých tím pravým uvedením do velikonočních tajemství.

Svatý týden zahájí 13. dubna obřady o Květné neděli. V 08:30 bude v katedrální Svatováclavské kapli celebrovat mši svatou Mons. Milan Hanuš, kanovník Metropolitní kapituly, dómský farář. V 10:00 posvětí hlavní celebrant arcibiskup Mons. Jan Graubner v bazilice sv. Jiří ratolesti. Poté liturgický průvod, ve kterém pojede i chlapec na oslíku vyjde do svatovítské katedrály, kde budou při bohoslužbě provedeny Pražským katedrálním sborem Lukášovy pašije. Sekretariát arcibiskupa žádá ministranty a asistující jáhny o sraz ve Staré sakristii katedrály v 08:30. Kněží se budou strojit od 09:30 tamtéž. Den zakončí mše svatá v kostele Všech svatých v 15:30 a kapitulní zpívané nešpory v 17:00 v presbytáři katedrály, které slouží Mons. Milan Hanuš, kanovník Metropolitní kapituly, dómský farář.

Od pondělí do středy probíhají v katedrále pravidelné mše svaté v 07:00. Na Zelený čtvrtek 17. dubna bude v 09:30 Missa Chrismatis se svěcením olejů a obnovou kněžských závazků. Hlavním celebrantem je pražský arcibiskup Mons. Jan Graubner. Otec arcibiskup vyzývá kněze, aby k této slavnosti přizvali také ministranty svých farností, aby byli co nejvíce uváděni do života arcidiecéze a měli šanci blíže poznat tajemství služby svých kněží. Ministranti mají sraz ve Staré sakristii nejpozději v 07:30. Sekretariát arcibiskupa informuje, že parkování je zajištěno na Hradčanském náměstí a nádoby pro uchování svatých olejů je možné ponechat před bohoslužbou v recepci Arcibiskupského paláce. Prostory pro strojení kléru v Arcibiskupském paláci budou otevřeny v 08:00 a liturgický průvod odtamtud vychází v 09:20. K liturgii si koncelebranti vezmou vlastní albu, bílou štolu, purifikatorium a koncelebrační texty. Svaté oleje budou cca 90 minut po bohoslužbě připraveny v Arcibiskupském paláci a k dispozici tam budou až do konce Velikonočního oktávu.

Večer při mši svaté v 18:00 na památku Poslední večeře Páně umyje Mons. Jan Graubner nohy dvanácti mužům. Po mši svaté následuje průvod do Getsemanské zahrady v kostele Všech svatých. Kostel se uzavírá cca v 20:30. Sraz asistujících jáhnů a ministantů je ve Staré sakristii katedrály v 16:00, klérus se pak strojí od 17:30.

Velkopáteční obřady 18. dubna zahájí v 08:00 kapitulní ranní chvály zpívané latinsky. Srdečně všechny zveme, jemný zpěv chval věřící i hledající dobře uvádí do ticha Velkého pátku. Po nich se účastníci přesunou tichým průvodem do kostela Všech svatých, který zůstane otevřen pro celodenní rozjímání a přijetí svátosti smíření od 09:00 do 17:30. V 15:00 bude tamtéž modlitba křížové cesty. Obřady Velkého pátku začnou v 18:00 a bude jim předsedat Mons. Jan Graubner. Budou provedeny Janovy pašije a zazní úryvky z díla Peri Pascha, které napsal kolem r. 170 po Kristu biskup Melitón ze Sard. Sekretariát arcibiskupa žádá o sraz asistujících jáhnů a ministrantů ve Staré sakristii katedrály v 16.00 hod, strojení kléru je tamtéž od 17:30.

Na Bílou sobotu 19. dubna budou opět ráno v 08:00 kapitulní ranní chvály zpívané latinsky. Srdečně všechny zveme, chvály věřící i hledající naladí do čekání na Zmrtvýchvstání Páně. Účastníci se pak přesunou tichým průvodem do kostela Všech svatých, který bude opět otevřen veřejnosti pro celodenní rozjímání u Božího hrobu až do 19:20 a přijetí svátosti smíření od 09:00 do 16:00. Večerní obřady Velikonoční vigilie začnou v katedrále v 20:30. Během obřadů slavených podle starobylé tradice zazní biblická čtení a bude udělena svátost křtu a biřmování katechumenům, kteří o to projeví zájem. Sraz asistujících jáhnů a ministrantů ve Staré sakristii je v 18:15 a strojení kléru je od 20:00.

Ve neděli Zmrtvýchvstání Páně budou v katedrále mše svaté v 08:30, kterou celebruje P. Josef Sudor, farní vikář a v 10:00 J.Exc. Jan Graubner, arcibiskup pražský. Při dopolední pontifikální mši svaté sloužené panem arcibiskupem bude proveden pro připomínku křtu výkrop lidu křestní vodou. Mše sv. bude zakončena Apoštolským požehnáním, které pan arcibiskup udělí jménem Římského velekněze. Při liturgii zazní „Missa Gratias agimus tibi“ J. D. Zelenky pro sbor a orchestr. Dalšími bohoslužbami v katedrále bude mše svatá v kapitulním kostele Všech svatých v 15:30 a v 17:00 slavnostní kapitulní zpívané nešpory v presbytáři katedrály, které bude sloužit J.E. Václav Malý, probošt Metropolitní kapituly a pomocný biskup pražský.

V pondělí 21. dubna bude na Pražském hradě jediná mše svatá a to ráno v 07:00 v Chórové kapli.

Text: Jan Novák

Použité zdroje a literatura:

Římskokatolická farnost u katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha
Sekretariát Arcibiskupa, Arcibiskupství pražské

Aktuality & články

Svátek svatého evangelisty Lukáše v pražské katedrále

12. 10. 2025

Poté, co jsme v naší katedrále oslavili nádhernou slavnost našeho hlavního zemského patrona, svatého knížete a věčného panovníka Václava, byla jeho relikvie uložena zpět do klenotnice a české korunovační klenoty jsou již opět uzamčeny sedmi zámky v korunní komoře. Katedrála se však připravuje hned na další velký svátek významného světce, který je v ní od dob císaře a krále Karla IV. zvláštním způsobem uctíván. Dalo by se říci, že právě pražská katedrála je od 14. století jedním z nejvýznamnějších center jeho kultu na světě. Tentokrát se však nejedná o světce původem českého a uctívaného především Čechy, ale přímo o jednu z klíčových postav Nového zákona, jejíž význam je mimořádný v celém křesťanském světě. Tím světcem je totiž evangelista.
O slavnosti svatého Václava zazní v katedrále starobylý chorál

23. 9. 2025

Ačkoliv je náš svatý kníže Václav uváděn jako druhý patron pražské katedrály v pořadí, má mezi jejími světci mimořádné postavení. Přestože je na prvním místě uváděn svatý Vít, na svatého Václava pamatujeme jako na našeho otce zakladatele, který získal ostatky římského mučedníka Víta od saského vévody a východofranského krále Jindřicha Ptáčníka a kostel zasvěcený svatému Vítu na Pražském hradě založil. Právě díky významu našeho svatého knížete, který v tehdejší románské rotundě našel tři roky po své mučednické smrti místo posledního odpočinku, byla tato rotunda vybrána jako sídelní kostel pražského biskupa a stala se tak první pražskou katedrálou, ačkoliv sousední bazilika svatého Jiří byla starší a mnohem větší. O kult svatého Václava se posléze velmi zasloužil náš císař a král Karel IV., který mu zasvětil korunu českých králů, uchovávanou poblíž hrobu v naší katedrále a náš svatý kníže je po celá staletí považován za věčného panovníka české země. Jeho slavnost slavená ve výroční den jeho mučednické smrti je tak pro pražskou katedrálu mimořádně důležitá a svatého knížete Václava v ní tradičně oslavíme hned při několika bohoslužbách. Při té večerní přivítáme zpět světcovu relikvii, která se vrátí z národní pouti ve Staré Boleslavi, kam je tradičně převážena k uctění poutníky.
Rok mučednické smrti svatého Václava

23. 9. 2025

V naší katedrále každoročně slavíme hned dvě události spojené s osobou svatého Václava. První z nich připadá na 4. březen, kdy si připomínáme výročí přenesení světcových ostatků ze Staré Boleslavi do Prahy. Podle jednoho z historických pramenů, tzv. Kristiánovy legendy, se tak stalo tři roky po jeho smrti. Hlavní slavností je pak výročí jeho mučednické smrti, které připadá na 28. září a dnes je slaveno také jako státní svátek České republiky.
Výročí 900 let od úmrtí kronikáře Kosmy

23. 9. 2025

Každý rok si naše katedrála a její kapitula připomenou několik významných kulatých výročí. S ohledem na bohaté tisícileté dějiny tohoto chrámu a velké množství významných historických osobností z řad jeho kanovníků je přirozené, že téměř každý měsíc vzpomínáme hned na několik kněží, biskupů, stavitelů nebo významných historických událostí spojených s naší katedrálou. V nadcházejících týdnech však budeme pamatovat na zvláště významného kanovníka a děkana naší kapituly, který se zapsal do dějin českých zemí tučným písmem a všichni ho známe již z prvních let naší školní docházky. Dne 21. října uplyne 900 let od úmrtí kanovníka Kosmy, který se na začátku 12. století stal prvním známým kapitulním děkanem. Do dějin vstoupil zejména jako autor Kroniky české. Právě v ní se dočítáme mimo jiné o bájném Přemyslu Oráčovi, kněžně Libuši a dalších českých knížatech, která vládla v našich zemích před nástupem knížete Bořivoje a svaté Ludmily, našich prvních historicky doložených panovníků.
Korunovační klenoty a jejich uložení v pražské katedrále

18. 9. 2025

Od roku 2024 zavedl prezident České republiky Petr Pavel na Pražském hradě novou tradici. Korunovační klenoty, uchovávané dle tradice v korunní komoře nad Zlatou branou naší katedrály, jsou z jeho rozhodnutí nově k vidění každoročně při příležitosti slavnosti svatého Václava, věčného panovníka české země, kterému je česká královská koruna přímo zasvěcena. V letošním roce tak můžeme navštívit jejich výstavu od 18. do 29. září. Poté se koruna, jablko a žezlo vrátí na své přísně střežené místo v naší katedrále, které je přístupné pouze z prostoru, ve kterém je náš svatý kníže již bezmála 1100 let pochován.
Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

8. 7. 2025

Péče o chudé a nemocné a vzdělávání a výchova studentů jsou dvě základní poslání, které se Kristova církev od samotného svého počátku snaží všemi silami naplňovat, aby sama žila tím, co hlásá v radostné zvěsti evangelia a následovala v plnosti našeho Pána Ježíše Krista. Kristovo působení na zemi je spojeno právě s uzdravováním nemocných, utěšováním chudých a zarmoucených, prokazováním milosrdenství a lásky a také s kázáním a vyučováním jeho učedníků, než za nás podal svoji vykupitelskou oběť na kříži, kterou nás vykoupil z hříchu pro život věčný. Mnoho církevních řádů a kongregací se proto soustředí na péči o nemocné a umírající a provozuje nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, řada dalších pak provozuje církevní školy různých stupňů. Naše katedrála a její kapitula patřily a patří k té druhé skupině, a to dokonce mimořádně významným způsobem.