2. 6. 2025

Při restaurování historického mobiliáře katedrály byly objeveny historické dokumenty

Při opravách střech kostelů bývají obvykle restaurovány zlacené makovice na hrotnicích věží. V nich často nacházíme vložené historické dokumenty, které naši předkové zanechali budoucím generacím a sami do nich dokumenty pro příští generace vkládáme. V letošním roce nás otevření jedné takové makovice čeká. Je umístěna na vrcholu věže kostela svatého Apolináře na Novém Městě v Praze, který patří naší metropolitní kapitule. Ta právě letos dokončí poslední etapu opravy střech tohoto nádherného kostela založeného císařem Karlem IV. Historické dokumenty jsme však nalezli i na místech poměrně neobvyklých, a sice přímo v katedrále.

Při restaurování historických dřevěných skříní ve Staré sakristii se objevily dva zajímavé vzkazy z roku 1935. Ty byly do skříní vloženy při poslední opravě, která proběhla přesně před 90 lety. Vzkazy zde zanechali tehdejší restaurátoři. Pečlivě jsme je zdokumentovali a uložili je zpět na své místo.

Dopis nalezený ve skříni

Při severní stěně Staré sakristie je umístěna historická barokní skříň určená zejména pro ukládání liturgických knih. Na rubové straně desky umístěné uvnitř skříně jsme objevili vzkaz v následujícím znění:

„Tato skříň byla opravena v dílně truhláře Šimka Pankrác, Libušina 32, Léta Páně r. 1935 v únoru. Pracovali dělníci ……… Skříň byla již 200 – 300 let stará. Kdo to první bude čísti, ať si na nás vzpomene, že jsme v hlíně kdes.“

Skříň při jižní stěně Staré sakristie je určena pro ukládání liturgických parament. Stylově se jedná o stejnou původně barokní skříň. Zde byl pro změnu v soklu jednoho z pilastrů uložen v obálce dopis. Na obálce bylo úhledným písmem napsáno „Upomínka.“ V dopisu následně čteme:

„Na památku léta páně roku 1935 napsal při důkladné opravě Vosmanský Alois nar. 8. XII. 1896 v Krásně nad Bečvou. Skříň tuto opravila firma František Šimek, Pankrác, Libušina č. 32. Jelikož skříň byla již vícekráte opravena a záznam nám žáden truhlář nezanechal, napsali jsme záznam na památku budoucím my, kteří jsme na ni pracovali. Fejk Emanuel ze Slovenska, Šimek František, mistr, Vosmanský Alois z Krásna. 9. III. 1935.“

V tomto roce se v katedrále událo více zajímavých událostí. Byla například dokončena rekonstrukce královské hrobky, realizovaná podle návrhu architekta Kamila Roškota a tehdejší kníže-arcibiskup pražský Karel kardinál Kašpar ji právě tento rok vysvětil. Procesní kříž, který nosíme při každé bohoslužbě v liturgickém průvodu k hlavnímu oltáři katedrály, pochází také právě z tohoto roku. Stejný rok také proběhl slavný a velmi úspěšný První celostátní sjezd katolíků československých a na konci tohoto roku se náš kníže-arcibiskup stává prvním československým kardinálem.

Skříně musely být skutečně významně upravovány, jak dopisy našich předků popisují. Při sejmutí druhotných povrchových úprav jsme zjistili, že byly sestaveny z původních barokních desek a dvířek, které byly dle potřeby naklíženy, zvětšeny i jinak upraveny. Jedná se tak zřejmě o novější skříně vyrobené s využitím původních barokních prvků.

Chceme proto vyhovět prosbě truhlářů, kteří nám zanechali tyto vzkazy a které jsme právě my přesně po 90 letech objevili a věnujeme jim naši vzpomínku. Pamatujeme na Františka Šimka, Emanuela Fejka a Aloise Vosmanského, prosíme našeho Pána, aby jim byl milosrdný a přijal je do svého království. Pamatujeme také na všechny, kdo věnovali úsilí náročné výstavbě naší katedrály a péči o ni v průběhu celých dějin.

Text i foto: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

Katedrála jako místo posledního odpočinku – I. díl

31. 10. 2025

Liturgický rok se blíží ke svému závěru a jeho poslední měsíc je tradičně spojen s Památkou všech věrných zemřelých, která v liturgickém kalendáři připadá na 2. listopadu. Návštěvy hřbitovů a hrobů našich blízkých se však obvykle protáhnou i na další dny a týdny, které na tento den navazují a vžil se pro ně lidový název dušičkové období. Nezřídka byly hřbitovy zřizovány okolo kostela a nejinak tomu bylo v případě naší katedrály. Stavba gotického dómu, která začala od poloviny 14. století nahrazovat předchozí románskou baziliku, však pozřela i toto pohřebiště a náš kanovník Beneš Krabice z Weitmile, třetí ředitel stavby katedrály, například přesunul hroby pražských biskupů do chórového ochozu nové stavy, kde se nacházejí před hrobem sv. Víta dodnes.
Svátek svatého evangelisty Lukáše v pražské katedrále

12. 10. 2025

Poté, co jsme v naší katedrále oslavili nádhernou slavnost našeho hlavního zemského patrona, svatého knížete a věčného panovníka Václava, byla jeho relikvie uložena zpět do klenotnice a české korunovační klenoty jsou již opět uzamčeny sedmi zámky v korunní komoře. Katedrála se však připravuje hned na další velký svátek významného světce, který je v ní od dob císaře a krále Karla IV. zvláštním způsobem uctíván. Dalo by se říci, že právě pražská katedrála je od 14. století jedním z nejvýznamnějších center jeho kultu na světě. Tentokrát se však nejedná o světce původem českého a uctívaného především Čechy, ale přímo o jednu z klíčových postav Nového zákona, jejíž význam je mimořádný v celém křesťanském světě. Tím světcem je totiž evangelista.
O slavnosti svatého Václava zazní v katedrále starobylý chorál

23. 9. 2025

Ačkoliv je náš svatý kníže Václav uváděn jako druhý patron pražské katedrály v pořadí, má mezi jejími světci mimořádné postavení. Přestože je na prvním místě uváděn svatý Vít, na svatého Václava pamatujeme jako na našeho otce zakladatele, který získal ostatky římského mučedníka Víta od saského vévody a východofranského krále Jindřicha Ptáčníka a kostel zasvěcený svatému Vítu na Pražském hradě založil. Právě díky významu našeho svatého knížete, který v tehdejší románské rotundě našel tři roky po své mučednické smrti místo posledního odpočinku, byla tato rotunda vybrána jako sídelní kostel pražského biskupa a stala se tak první pražskou katedrálou, ačkoliv sousední bazilika svatého Jiří byla starší a mnohem větší. O kult svatého Václava se posléze velmi zasloužil náš císař a král Karel IV., který mu zasvětil korunu českých králů, uchovávanou poblíž hrobu v naší katedrále a náš svatý kníže je po celá staletí považován za věčného panovníka české země. Jeho slavnost slavená ve výroční den jeho mučednické smrti je tak pro pražskou katedrálu mimořádně důležitá a svatého knížete Václava v ní tradičně oslavíme hned při několika bohoslužbách. Při té večerní přivítáme zpět světcovu relikvii, která se vrátí z národní pouti ve Staré Boleslavi, kam je tradičně převážena k uctění poutníky.
Rok mučednické smrti svatého Václava

23. 9. 2025

V naší katedrále každoročně slavíme hned dvě události spojené s osobou svatého Václava. První z nich připadá na 4. březen, kdy si připomínáme výročí přenesení světcových ostatků ze Staré Boleslavi do Prahy. Podle jednoho z historických pramenů, tzv. Kristiánovy legendy, se tak stalo tři roky po jeho smrti. Hlavní slavností je pak výročí jeho mučednické smrti, které připadá na 28. září a dnes je slaveno také jako státní svátek České republiky.
Výročí 900 let od úmrtí kronikáře Kosmy

23. 9. 2025

Každý rok si naše katedrála a její kapitula připomenou několik významných kulatých výročí. S ohledem na bohaté tisícileté dějiny tohoto chrámu a velké množství významných historických osobností z řad jeho kanovníků je přirozené, že téměř každý měsíc vzpomínáme hned na několik kněží, biskupů, stavitelů nebo významných historických událostí spojených s naší katedrálou. V nadcházejících týdnech však budeme pamatovat na zvláště významného kanovníka a děkana naší kapituly, který se zapsal do dějin českých zemí tučným písmem a všichni ho známe již z prvních let naší školní docházky. Dne 21. října uplyne 900 let od úmrtí kanovníka Kosmy, který se na začátku 12. století stal prvním známým kapitulním děkanem. Do dějin vstoupil zejména jako autor Kroniky české. Právě v ní se dočítáme mimo jiné o bájném Přemyslu Oráčovi, kněžně Libuši a dalších českých knížatech, která vládla v našich zemích před nástupem knížete Bořivoje a svaté Ludmily, našich prvních historicky doložených panovníků.
Korunovační klenoty a jejich uložení v pražské katedrále

18. 9. 2025

Od roku 2024 zavedl prezident České republiky Petr Pavel na Pražském hradě novou tradici. Korunovační klenoty, uchovávané dle tradice v korunní komoře nad Zlatou branou naší katedrály, jsou z jeho rozhodnutí nově k vidění každoročně při příležitosti slavnosti svatého Václava, věčného panovníka české země, kterému je česká královská koruna přímo zasvěcena. V letošním roce tak můžeme navštívit jejich výstavu od 18. do 29. září. Poté se koruna, jablko a žezlo vrátí na své přísně střežené místo v naší katedrále, které je přístupné pouze z prostoru, ve kterém je náš svatý kníže již bezmála 1100 let pochován.