Při restaurování historického mobiliáře katedrály byly objeveny historické dokumenty

Při restaurování historického mobiliáře katedrály byly objeveny historické dokumenty

Při opravách střech kostelů bývají obvykle restaurovány zlacené makovice na hrotnicích věží. V nich často nacházíme vložené historické dokumenty, které naši předkové zanechali budoucím generacím a sami do nich dokumenty pro příští generace vkládáme. V letošním roce nás otevření jedné takové makovice čeká. Je umístěna na vrcholu věže kostela svatého Apolináře na Novém Městě v Praze, který patří naší metropolitní kapitule. Ta právě letos dokončí poslední etapu opravy střech tohoto nádherného kostela založeného císařem Karlem IV. Historické dokumenty jsme však nalezli i na místech poměrně neobvyklých, a sice přímo v katedrále.

Při restaurování historických dřevěných skříní ve Staré sakristii se objevily dva zajímavé vzkazy z roku 1935. Ty byly do skříní vloženy při poslední opravě, která proběhla přesně před 90 lety. Vzkazy zde zanechali tehdejší restaurátoři. Pečlivě jsme je zdokumentovali a uložili je zpět na své místo.

 

Dopis nalezený ve skříni

 

Při severní stěně Staré sakristie je umístěna historická barokní skříň určená zejména pro ukládání liturgických knih. Na rubové straně desky umístěné uvnitř skříně jsme objevili vzkaz v následujícím znění:

„Tato skříň byla opravena v dílně truhláře Šimka Pankrác, Libušina 32, Léta Páně r. 1935 v únoru. Pracovali dělníci ……… Skříň byla již 200 – 300 let stará. Kdo to první bude čísti, ať si na nás vzpomene, že jsme v hlíně kdes.“

Skříň při jižní stěně Staré sakristie je určena pro ukládání liturgických parament. Stylově se jedná o stejnou původně barokní skříň. Zde byl pro změnu v soklu jednoho z pilastrů uložen v obálce dopis. Na obálce bylo úhledným písmem napsáno „Upomínka.“ V dopisu následně čteme:

„Na památku léta páně roku 1935 napsal při důkladné opravě Vosmanský Alois nar. 8. XII. 1896 v Krásně nad Bečvou. Skříň tuto opravila firma František Šimek, Pankrác, Libušina č. 32. Jelikož skříň byla již vícekráte opravena a záznam nám žáden truhlář nezanechal, napsali jsme záznam na památku budoucím my, kteří jsme na ni pracovali. Fejk Emanuel ze Slovenska, Šimek František, mistr, Vosmanský Alois z Krásna. 9. III. 1935.“

V tomto roce se v katedrále událo více zajímavých událostí. Byla například dokončena rekonstrukce královské hrobky, realizovaná podle návrhu architekta Kamila Roškota a tehdejší kníže-arcibiskup pražský Karel kardinál Kašpar ji právě tento rok vysvětil. Procesní kříž, který nosíme při každé bohoslužbě v liturgickém průvodu k hlavnímu oltáři katedrály, pochází také právě z tohoto roku. Stejný rok také proběhl slavný a velmi úspěšný První celostátní sjezd katolíků československých a na konci tohoto roku se náš kníže-arcibiskup stává prvním československým kardinálem.

Skříně musely být skutečně významně upravovány, jak dopisy našich předků popisují. Při sejmutí druhotných povrchových úprav jsme zjistili, že byly sestaveny z původních barokních desek a dvířek, které byly dle potřeby naklíženy, zvětšeny i jinak upraveny. Jedná se tak zřejmě o novější skříně vyrobené s využitím původních barokních prvků.

Chceme proto vyhovět prosbě truhlářů, kteří nám zanechali tyto vzkazy a které jsme právě my přesně po 90 letech objevili a věnujeme jim naši vzpomínku. Pamatujeme na Františka Šimka, Emanuela Fejka a Aloise Vosmanského, prosíme našeho Pána, aby jim byl milosrdný a přijal je do svého království. Pamatujeme také na všechny, kdo věnovali úsilí náročné výstavbě naší katedrály a péči o ni v průběhu celých dějin.

 

Text i foto: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého – I. díl

    Stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého – I. díl

    Na měsíc květen připadne v katedrále obvykle hned několik velkých slavností. Některé slaví celá církev a týkají se Velikonoční doby, Letnic a na ně navazujících slavností Páně. Data těchto slavností jsou pohyblivá a přímo souvisí s datem Velikonoc. Dvě slavnosti však mají pevné datum a souvisí přímo s katedrálou. Je to výročí jejího posvěcení slavené dne 12. května a slavnost svatého Jana Nepomuckého dne 16. května, českého mučedníka a světce, který je v katedrále pochován a jehož sláva doslova objímá celou planetu napříč světadíly. V těchto dnech dokonce hostila Papežská kolej Nepomucenum v Římě zajímavou návštěvu: ctitele svatého Jana Nepomuckého až z Filipín! Úcta k českému světci na opačné straně Země je jedním z nádherných dokladů univerzality Kristovy církve.

  • Péčí Metropolitní kapituly byl zrestaurován mobiliář Staré sakristie

    Péčí Metropolitní kapituly byl zrestaurován mobiliář Staré sakristie

    Slavení liturgie, šíření úcty k českým zemským patronům, výstavba katedrály a péče o ni, to vše a nejen to patří k základnímu poslání pražské metropolitní kapituly, která na Pražském hradě působí již 1054 let. Za samotnou výstavbou katedrály udělala kapitula symbolickou tečku dne 12. května 1929, kdy dostavený chrám posvětil kapitulní děkan Jan Nepomuk Sedlák, pomocný biskup pražský. Přestože chtěla kapitula ve zvelebování chrámu i nadále pokračovat, následný vývoj událostí k tomu již neposkytl mnoho příležitostí. Německá okupace Československa naši kapitulu personálně zdecimovala a komunistický převrat v roce 1948 vedl mj. k likvidaci Jednoty pro dostavbu chrámu sv. Víta, která vznikla v 19. století z iniciativy našeho kanovníka Michala Pešiny z Čechorodu. Dnes budova katedrály patří České republice, která zajišťuje údržbu, opravy a restaurování částí stavby. Kapitula však nadále pečuje o cenný historický mobiliář, který zůstal v jejím vlastnictví a nadále slouží k liturgickým účelům.

  • Noc kostelů 2025 v katedrále

    Noc kostelů 2025 v katedrále

    Jednou z nejvýraznějších akcí ve veřejném prostoru, která spojuje nejen katolické chrámy, ale všechny synagogy, modlitebny, kostely a katedrály všech různých denominací a konfesí je Noc kostelů v pátek 23. května. I tento rok se do ní zapojí i katedrála a to tradičním spojením mluveného slova a hudebních vstupů. Bude možné nahlédnout do normálně nepřístupných prostor a vidět to, co je normálně skryto pátravým očím věřících i turistů. 

  • Prezentaci ročenky Česká architektura  2023 – 2024 spolupořádala Metropolitní kapitula

    Prezentaci ročenky Česká architektura 2023 – 2024 spolupořádala Metropolitní kapitula

    V reprezentačních prostorách kapitulního děkanství ve Vikářské ulici v těsném sousedství naší katedrály proběhlo v úterý 29. dubna zajímavé setkání odborné i laické veřejnosti při příležitosti představení ročenky Česká architektura 2023 – 2024. To letos spolupořádala Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze ve spolupráci se společností PROSTOR – architektura, interiér, design, o.p.s., která ročenku vydává již 25 let. V aktuálním vydání se čtenáři totiž dozví také o významném architektonickém a stavebním projektu, díky kterému se naše metropolitní kapitula zapsala tučným písmem do novodobých dějin Pražského hradu. Jedná se o rekonstrukci a dostavbu novogotické budovy Nového proboštství na náměstí U sv. Jiří v těsném sousedství naší katedrály. Tato budova, která byla kapitule vrácena v roce 2016 ve zcela zdevastovaném stavu, byla díky intenzivnímu nasazení a péči kapituly zachráněna a byl jí opět vdechnut život. Poprvé v dějinách bylo zpřístupněno nádvoří této budovy veřejnosti, kromě záchrany a příkladné památkové obnovy historické budovy navržené a postavené předposledním dómským stavitelem Josefem Mockerem vznikly na nádvoří také dvě novostavby, navržené na půdorysu dříve zbořených hospodářských objektů, které dnes veřejnosti slouží.

  • Připomínáme si 56 let od smrti Josefa kardinála Berana

    Připomínáme si 56 let od smrti Josefa kardinála Berana

    Dozněly poslední tóny slavnostního rekviem. Jednoduchá rakev přikrytá lesklou látkou stojí v apsidě římského chrámu, daleko od československé vlasti uvězněné rudou ocelí. Náhle se chrámem rozléhá tiché šustění látek a pomalé kroky malého průvodu. Proti všem zvyklostem přichází ztichlým kostelem k rakvi papež Pavel VI. v pluviálu, modlí se a provádí výkrop rakve. Rakev bude zanedlouho uložena tam, kde nikdy žádný Čech předtím neležel – v kryptách chrámu svatého Petra ve Vatikánu po boku papežů Pia XI. a Pia XII. Taková pocta náleží v dějinách jen jedinému muži, skromnému rodákovi z Plzně, který život zasvětil eucharistii a práci – Josefu kardinálu Beranovi.

  • Slavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

    Slavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

    V závěru týdne oslavíme v naší katedrále velkou slavnost svatého mučedníka Jana Nepomuckého, jednoho z hlavních patronů české země a naší katedrály. Právě v chórovém ochozu našeho chrámu je světcovo tělo uloženo v nádherném stříbrném sarkofágu, který byl zhotoven v souvislosti s jeho svatořečením na začátku 18. století.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení