I v dalších staletích se v naší katedrále pohřbívalo, a pokud jde o počet pochovaných zemřelých, stala se pohřebištěm opravdu rozsáhlým. I proto je Památka všech věrných zemřelých pro náš chrám zvláště významná. V evropském měřítku snad není pražská katedrála v tomto směru neobvyklá, pohřbívání biskupů, kněží, panovníků a významných aristokratů bylo v evropských katedrálách poměrně běžnou praxí. Zcela jistě je však mimořádná množstvím zvláště významných osobností, které v ní místo posledního odpočinku nalezly.
V první řadě nalezneme v naší katedrále hroby pěti světců a zemských patronů. Už to z ní činí chrám v evropském měřítku výjimečný. Tyto světce si však v den Památky zesnulých zvláštním způsobem nepřipomínáme. Tento den se modlíme za odpuštění hříchů a spásu duše našich zemřelých bližních, zatímco světce počítáme mezi ty, kteří již společenství s Bohem dosáhli, uctíváme je jako naše přímluvce na nebesích, kteří byli vyzdviženi k úctě oltáře. I proto jsou součástí nádherných náhrobků našich světců oltářní mensy a můžeme tak na jejich hrobech slavit mši svatou.
Katedrála se nachází uprostřed panovnického sídla a byla tak mimo jiné královským a zámeckým kostelem, a tak není divu, že se stala místem posledního odpočinku řady panovníků. Spočinout v Božím domě v blízkosti oltáře, být i po smrti takto přítomen bohoslužbám a nechat si tam vyprošovat odpuštění hříchů a přijetí do Božího království, to byla vůle pravděpodobně každého evropského křesťanského vládce. V našem případě se jedná zejména o knížata a krále z dynastie Přemyslovců, ale i o krále z dalších vládnoucích rodů. A protože se Praha vícekrát stala metropolí Svaté říše římské, v naší katedrále tak byli pochováni dokonce čtyři císařové. Tím patříme k evropské špičce. Stejný počet císařů odpočívá v katedrále Panny Marie a svatého Štěpána ve Špýru. Více císařů pohromadě bychom nalezli už jen v Kapucínské kryptě ve Vídni, kde jich odpočívá dvanáct, avšak v tomto případě se nejedná o katedrálu.
V pražské katedrále jsou pohřbeni císařové Karel IV., Rudolf II., Ferdinand I. a Maxmilián II. Všechny bychom nalezli v hrobce přímo uprostřed chóru, jejíž viditelnou nadzemní část tvoří nádherné renesanční mauzoleum z bílého alpského mramoru, které zhotovil vlámský sochař Alexander Colin a podle něj je také nazýváno jako Colinovo mauzoleum. Císařové Ferdinand I. a Maxmilián II. byli pochováni společně s Ferdinandovou manželkou Annou Jagellonskou přímo v tomto mauzoleu, na kterém můžeme vidět nádherně zpracované sochy jejich ležících postav s korunami na hlavách. Pod mauzoleem pak byla vybudována podzemní hrobka, zrekonstruovaná ve 30. letech 20. století podle návrhu českého architekta Kamila Roškota. V ní pak odpočívají další dva císařové, a to sám Karel IV. a za ním pak v dochovaném barokním sarkofágu Rudolf II. Ostatní panovníci pohřbení v této hrobce pak byli nositelé královských titulů: Václav IV., král římský a český, Ladislav Pohrobek, král český a uherský, dále je zde pochován Jiří z Poděbrad. Vedle těchto panovníků zde odpočívají také všechny čtyři manželky Karla IV. nebo jedna z dcer Marie Terezie, Marie Amálie Habsbursko-Lotrinská. V nejstarší části katedrály, kterou tvoří věnec kaplí za hlavním oltářem, vybudovaný již prvním stavitelem Matyášem z Arrasu, jsou pak pod starobylými gotickými náhrobky uloženy mimo jiné ostatky prvního dědičného českého krále Přemysla Otakara I. a slavného krále železného a zlatého Přemysla Otakara II. O dalších osobnostech pochovaných v naší katedrále si můžete přečíst v dalších článcích, které jsme pro vás připravili.
Text: Ing. Ondřej Stříteský
