Korunovační klenoty a jejich uložení v pražské katedrále

Korunovační klenoty a jejich uložení v pražské katedrále

Od roku 2024 zavedl prezident České republiky Petr Pavel na Pražském hradě novou tradici. Korunovační klenoty, uchovávané dle tradice v korunní komoře nad Zlatou branou naší katedrály, jsou z jeho rozhodnutí nově k vidění každoročně při příležitosti slavnosti svatého Václava, věčného panovníka české země, kterému je česká královská koruna přímo zasvěcena. V letošním roce tak můžeme navštívit jejich výstavu od 18. do 29. září. Poté se koruna, jablko a žezlo vrátí na své přísně střežené místo v naší katedrále, které je přístupné pouze z prostoru, ve kterém je náš svatý kníže již bezmála 1100 let pochován. 

Výstava klenotů v katedrále 2023

Naše katedrála má v Evropě unikátní postavení. Těžko bychom hledali jiný chrám, který je situován v srdci panovnického sídla uprostřed hlavního města země, je zároveň sídelním kostelem primase a arcibiskupa, pohřebním kostelem panovníků a zároveň korunovačním chrámem, ve kterém jsou navíc korunovační klenoty trvale uloženy. Samotná naše královská koruna je neobvyklým způsobem chráněna papežskými bulami a jedná se defacto o korunu relikviářovou.

 

Česká královská koruna zvaná Svatováclavská

 

O korunovačních klenotech a jejich vzniku bylo napsáno již mnoho publikací a odborných článků. Tentokrát vám přinášíme několik zajímavostí, které se týkají zejména vystavené královské koruny, jablka a žezla a které jsou ve všeobecném povědomí méně známé, zejména o jejich uložení v naší katedrále.

S výstavou korunovačních klenotů je spojena především známá tradice s jejich vyzvedáváním, kdy se sedm klíčníků z řad ústavních činitelů a církevních hodnostářů sejde v kapli svatého Václava, aby společně odemkli dveře se sedmi zámky. Tato tradice působí na první pohled velmi tajemně a starobyle, avšak je však málo známou skutečností, že vznikla teprve před cca 230 lety. Zavedena byla až císařem a králem Leopoldem II. v roce 1791, kdy byl v naší katedrále korunován. Do té doby byla Svatováclavská koruna uchovávána na různých místech dle aktuální situace a i způsob zabezpečení jejího uložení se měnil. S korunovací Leopolda II. se také naše korunovační klenoty po velmi dlouhé době vrátily do Prahy a právě tehdy pro ně byla jako místo uložení zvolena sakristie kaple sv. Václava, dnešní korunní komora. Jeho bratr a předchůdce Josef II. českou královskou korunovaci nepodstoupil.

 

Královské jablko

 

 V průběhu dalších let se také několikrát obměnili držitelé sedmi klíčů. Po celou dobu až do dnešních dnů jsou mezi nimi pouze arcibiskup pražský, hodnostář, který má právo české krále korunovat, a probošt naší metropolitní kapituly, jejímž posláním bylo klenoty střežit. Ze světských hodnostářů to byli původně nejvyšší purkrabí, nejvyšší zemský písař, pražský purkmistr (dnes primátor hl. m. Prahy) a dva strážci z panského a rytířského stavu. Během 19. století došlo ke změnám, kdy se mezi klíčníky dostal mimo jiné český místodržitel. Ještě v době I. československé republiky byl držitelem 1. klíče arcibiskup pražský, v dnešní době je držitelem až 3. klíče a 1. klíč patří prezidentu republiky. K bezprecedentním krokům přistoupil v roce 1939 říšský protektor Konstantin von Neurath, kdy si vyžádal tři klíče, jeden klíč ponechal pražskému arcibiskupovi Kašparovi a zbylé tři klíče státnímu prezidentovi Háchovi. Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich si uzurpoval dokonce čtyř klíče. Legenda o tom, jak sám sobě a svému synovi nasadil Svatováclavskou korunu na hlavu, však není historicky doložená.

Ačkoliv je korunní komora součástí Zlaté brány, která vznikala již v době Petra Parléře, její interiér byl do dnešní novogotické podoby zrekonstruován až v 19. století podle návrhu dómského stavitele Josefa Ondřeje Krannera.

Velmi pozoruhodnou částí koruny je zlatý křížek na jejím vrcholu. Do jeho středu je vložen malý křížek vyrobený z drahého kamene, na kterém je zpodobněn Kristus a v jeho vrcholu je provrtán otvor. Je proto zřejmé, že původně sloužil jako přívěšek. Některé prameny kladou jeho původ až do Východořímské říše. Po obvodu zlatého křížku je vepsán latinský nápis „HIC EST SPINA DE CORONA DOMINI“ („Zde je trn z koruny Páně“). Trn z Kristovy koruny by tedy měl být v křížku vložen, dle dostupných informací však v něm nebyl při dosavadních průzkumech nalezen.

 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: Člověk a Víra

Aktuality & články

  • Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Péče o chudé a nemocné a vzdělávání a výchova studentů jsou dvě základní poslání, které se Kristova církev od samotného svého počátku snaží všemi silami naplňovat, aby sama žila tím, co hlásá v radostné zvěsti evangelia a následovala v plnosti našeho Pána Ježíše Krista. Kristovo působení na zemi je spojeno právě s uzdravováním nemocných, utěšováním chudých a zarmoucených, prokazováním milosrdenství a lásky a také s kázáním a vyučováním jeho učedníků, než za nás podal svoji vykupitelskou oběť na kříži, kterou nás vykoupil z hříchu pro život věčný. Mnoho církevních řádů a kongregací se proto soustředí na péči o nemocné a umírající a provozuje nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, řada dalších pak provozuje církevní školy různých stupňů. Naše katedrála a její kapitula patřily a patří k té druhé skupině, a to dokonce mimořádně významným způsobem.

  • Putování po katedrále 2025/2026

    Putování po katedrále 2025/2026

    Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha, která je ve správě Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. Cyklus pokračuje v aktualizované podobě i nadále. 

  • DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    Z technických důvodů byla Metropolitní kapitula nucena přistoupit ke zřízení nové facebookové stránky katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Změna byla vynucena nemožností vyřešení externích problémů se správou účtu staré stránky. Stará stránka bude v červenci postupně převedena na novou a na začátku srpna 2025 zcela zrušena. Novou stránku najdete pod tímto odkazem. Budeme rádi, když nám zůstanete věrní i na ní. 

  • Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Pozorný návštěvník při pohledu na vnější opěrný systém západní části naší katedrály nemůže přehlédnout zvláštní kamenné baldachýny na velmi subtilních sloupech, které se vyskytují také kolem Velké jižní věže. Až na dvě výjimky zůstaly všechny neobsazené. Pouze na Mockerově západním průčelí jsou pod těmito baldachýny umístěny sochy císaře a krále Karla IV. a prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. K čemu tedy slouží ty ostatní? I pod nimi měly stát sochy, které již nebyly dokončeny. S koncem monarchie a pádem habsbursko-lotrinské dynastie v roce 1918 totiž tyto baldachýny definitivně ztratily svůj smysl. Mělo se totiž jednat o galerii králů, podobnou té, která zdobí západní průčelí katedrály Notre-Dame v Paříži.

  • Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Tisícileté dějiny naší katedrály jsou plné zvratů, období úspěšného budování a opětovného ničení. Její dnešní podoba je výsledkem mnoha dostaveb, úprav a oprav, již neodpovídá původním středověkým plánům a zejména její mobiliář pochází z různých období, neboť ten původní byl průběžně rozebírán, ničen a znovu doplňován. Těžký život naší katedrály jí však přinesl také četné zvláštnosti a paradoxně také i řadu unikátních privilegií, udělených samotným papežem, když katedrála a její kapitula tyto těžké doby přečkaly. O některých z nich vám přinášíme tento článek.

  • Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    V pátek dne 27. června uplyne 90 let od chvíle, kdy naše katedrála hostila ve své době naprosto přelomovou a dnes bohužel již téměř zapomenutou událost, jejíž skutečný význam zůstává zejména s ohledem na následující vývoj československých dějin nedoceněn. Předcházelo jí půlhodinové vyzvánění zvonů všech kostelů v Československu, když v 18 hodin do pražské katedrály vstoupil pařížský arcibiskup Jean kardinál Verdier, papežský legát zastupující papeže Pia XI. na Prvním celostátním sjezdu katolíků československých. Ten zde pronesl zahajovací proslov a pražský arcibiskup Karel Kašpar přečetl v šesti jazycích národů československého státu pověřovací bulu papeže a jeho požehnání.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení