18. 12. 2023

Zvony katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha

Jižní věž katedrály ukrývá celkem sedm zvonů. Zatímco nejstarší zvon Václav pochází již z roku 1542, trojice nejmladších, které nahrazují své předchůdce rekvírované a zničené během 2. světové války, byly odlity až v roce 2012. Ani nejstarší ze zvonů tak není v katedrále původní.

Zvon Václav například nahradil stejnojmenný zvon zničený požárem roku 1542. Jeho tvůrcem byli bratři zvonaři Ondřej a Matyáš Pražští. Dolní průměr činí 177 cm a výška s korunou 142 cm. Odhadovaná hmotnost se pohybuje kolem 4,5 tuny. Nárazový tón tohoto zvonu je c¹. Zatímco ostatní zvony obsluhuje vždy pouze jeden zvoník, zvon Václav obsluhují dva.

Zvon Jan Křtitel odlil zvonař Stanislav roku 1546. Dolní průměr dosahuje 158 cm, výška 128 cm. Hmotnost zvonu činí asi 3,5 tuny a jeho tón je dis¹. Tento zvon proto často hraje významnou roli při smutečních obřadech.

Zvon Zikmund ulil roku 1549 zvonař Tomáš Jaroš z Brna, aby tak nahradil zničený zvon PATRON. Jedná se o s přehledem největší a také nejtěžší zvon svatovítské katedrály a vůbec nejtěžší zvon v České republice. Váží 13,5 tuny, jeho dolní průměr činí 256 cm a výška 203 cm. Zvon je samostatně umístěn v dolní zvonici a zní tónem gis⁰.

Zvon Josef je naopak nejmenším z dochovaných zvonů. Jeho autorem se v roce 1602 stal zvonař Martin Hilger. Dolní průměr tělesa nepřesahuje 82 cm, výška pak 62 cm. Hmotnost je cca 350 kg. Zvon zní tónem h¹.

Původní Zvon Dominik vznikl v dílně Diepoldů roku 1891 přelitím staršího zvonu z r. 1556 od Tomáše Jaroše z Brna. Jeho dolní průměr činil 122 cm, výška 93 cm, hmotnost 1,1 tuny. Na počátku 1. světové války nebyl považován za historicky cenný, a proto byl zrekvírován. Roku 2012 jej nahradil zvon nový, odlitý pod vedením Ing. Vránové – Dytrychové v Brodku u Přerova. Velikostí i vahou se původnímu tělesu velmi podobá – jeho dolní průměr je 110 cm, váží přesně jednu tunu a zvoní v tónu g¹.

Zvon Marie postihl stejný osud. Byl též vyroben v dílně Diepoldů roku 1890 přelitím staršího zvonu z r. 1542 od Ondřeje a Matyáše Pražského. Jeho náhrada opět vznikla v roce 2012 a s průměrem 67 cm a vahou 190 kilogramů hraje tónem dis².

Také zvon Ježíš byl v 1. světové válce zrekvírován. Od roku 2012 ale v katedrálou zní jeho náhrada, která je současně nejmenším zvonem pražského chrámu. Jeho dolní průměr je 53 cm, váží „pouhých“ 95 kilogramů a hraje tónem g².

O to, aby zvony katedrálou zněly vždy pravidelně a včas se už více než 50 let stará dobrovolný spolek zvoníků. Aktuálně se jedná o 15 aktivních nadšenců. Děkujeme.

Aktuality & články

Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

8. 7. 2025

Péče o chudé a nemocné a vzdělávání a výchova studentů jsou dvě základní poslání, které se Kristova církev od samotného svého počátku snaží všemi silami naplňovat, aby sama žila tím, co hlásá v radostné zvěsti evangelia a následovala v plnosti našeho Pána Ježíše Krista. Kristovo působení na zemi je spojeno právě s uzdravováním nemocných, utěšováním chudých a zarmoucených, prokazováním milosrdenství a lásky a také s kázáním a vyučováním jeho učedníků, než za nás podal svoji vykupitelskou oběť na kříži, kterou nás vykoupil z hříchu pro život věčný. Mnoho církevních řádů a kongregací se proto soustředí na péči o nemocné a umírající a provozuje nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, řada dalších pak provozuje církevní školy různých stupňů. Naše katedrála a její kapitula patřily a patří k té druhé skupině, a to dokonce mimořádně významným způsobem.
Putování po katedrále 2025/2026

7. 7. 2025

Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha, která je ve správě Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. Cyklus pokračuje v aktualizované podobě i nadále.
DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

4. 7. 2025

Z technických důvodů byla Metropolitní kapitula nucena přistoupit ke zřízení nové facebookové stránky katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Změna byla vynucena nemožností vyřešení externích problémů se správou účtu staré stránky. Stará stránka bude v červenci postupně převedena na novou a na začátku srpna 2025 zcela zrušena. Novou stránku najdete pod tímto odkazem. Budeme rádi, když nám zůstanete věrní i na ní.
Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

4. 7. 2025

Pozorný návštěvník při pohledu na vnější opěrný systém západní části naší katedrály nemůže přehlédnout zvláštní kamenné baldachýny na velmi subtilních sloupech, které se vyskytují také kolem Velké jižní věže. Až na dvě výjimky zůstaly všechny neobsazené. Pouze na Mockerově západním průčelí jsou pod těmito baldachýny umístěny sochy císaře a krále Karla IV. a prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. K čemu tedy slouží ty ostatní? I pod nimi měly stát sochy, které již nebyly dokončeny. S koncem monarchie a pádem habsbursko-lotrinské dynastie v roce 1918 totiž tyto baldachýny definitivně ztratily svůj smysl. Mělo se totiž jednat o galerii králů, podobnou té, která zdobí západní průčelí katedrály Notre-Dame v Paříži.
Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

2. 7. 2025

Tisícileté dějiny naší katedrály jsou plné zvratů, období úspěšného budování a opětovného ničení. Její dnešní podoba je výsledkem mnoha dostaveb, úprav a oprav, již neodpovídá původním středověkým plánům a zejména její mobiliář pochází z různých období, neboť ten původní byl průběžně rozebírán, ničen a znovu doplňován. Těžký život naší katedrály jí však přinesl také četné zvláštnosti a paradoxně také i řadu unikátních privilegií, udělených samotným papežem, když katedrála a její kapitula tyto těžké doby přečkaly. O některých z nich vám přinášíme tento článek.
Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

26. 6. 2025

V pátek dne 27. června uplyne 90 let od chvíle, kdy naše katedrála hostila ve své době naprosto přelomovou a dnes bohužel již téměř zapomenutou událost, jejíž skutečný význam zůstává zejména s ohledem na následující vývoj československých dějin nedoceněn. Předcházelo jí půlhodinové vyzvánění zvonů všech kostelů v Československu, když v 18 hodin do pražské katedrály vstoupil pařížský arcibiskup Jean kardinál Verdier, papežský legát zastupující papeže Pia XI. na Prvním celostátním sjezdu katolíků československých. Ten zde pronesl zahajovací proslov a pražský arcibiskup Karel Kašpar přečetl v šesti jazycích národů československého státu pověřovací bulu papeže a jeho požehnání.