18. 12. 2023

Zvony katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha

Jižní věž katedrály ukrývá celkem sedm zvonů. Zatímco nejstarší zvon Václav pochází již z roku 1542, trojice nejmladších, které nahrazují své předchůdce rekvírované a zničené během 2. světové války, byly odlity až v roce 2012. Ani nejstarší ze zvonů tak není v katedrále původní.

Zvon Václav například nahradil stejnojmenný zvon zničený požárem roku 1542. Jeho tvůrcem byli bratři zvonaři Ondřej a Matyáš Pražští. Dolní průměr činí 177 cm a výška s korunou 142 cm. Odhadovaná hmotnost se pohybuje kolem 4,5 tuny. Nárazový tón tohoto zvonu je c¹. Zatímco ostatní zvony obsluhuje vždy pouze jeden zvoník, zvon Václav obsluhují dva.

Zvon Jan Křtitel odlil zvonař Stanislav roku 1546. Dolní průměr dosahuje 158 cm, výška 128 cm. Hmotnost zvonu činí asi 3,5 tuny a jeho tón je dis¹. Tento zvon proto často hraje významnou roli při smutečních obřadech.

Zvon Zikmund ulil roku 1549 zvonař Tomáš Jaroš z Brna, aby tak nahradil zničený zvon PATRON. Jedná se o s přehledem největší a také nejtěžší zvon svatovítské katedrály a vůbec nejtěžší zvon v České republice. Váží 13,5 tuny, jeho dolní průměr činí 256 cm a výška 203 cm. Zvon je samostatně umístěn v dolní zvonici a zní tónem gis⁰.

Zvon Josef je naopak nejmenším z dochovaných zvonů. Jeho autorem se v roce 1602 stal zvonař Martin Hilger. Dolní průměr tělesa nepřesahuje 82 cm, výška pak 62 cm. Hmotnost je cca 350 kg. Zvon zní tónem h¹.

Původní Zvon Dominik vznikl v dílně Diepoldů roku 1891 přelitím staršího zvonu z r. 1556 od Tomáše Jaroše z Brna. Jeho dolní průměr činil 122 cm, výška 93 cm, hmotnost 1,1 tuny. Na počátku 1. světové války nebyl považován za historicky cenný, a proto byl zrekvírován. Roku 2012 jej nahradil zvon nový, odlitý pod vedením Ing. Vránové – Dytrychové v Brodku u Přerova. Velikostí i vahou se původnímu tělesu velmi podobá – jeho dolní průměr je 110 cm, váží přesně jednu tunu a zvoní v tónu g¹.

Zvon Marie postihl stejný osud. Byl též vyroben v dílně Diepoldů roku 1890 přelitím staršího zvonu z r. 1542 od Ondřeje a Matyáše Pražského. Jeho náhrada opět vznikla v roce 2012 a s průměrem 67 cm a vahou 190 kilogramů hraje tónem dis².

Také zvon Ježíš byl v 1. světové válce zrekvírován. Od roku 2012 ale v katedrálou zní jeho náhrada, která je současně nejmenším zvonem pražského chrámu. Jeho dolní průměr je 53 cm, váží „pouhých“ 95 kilogramů a hraje tónem g².

O to, aby zvony katedrálou zněly vždy pravidelně a včas se už více než 50 let stará dobrovolný spolek zvoníků. Aktuálně se jedná o 15 aktivních nadšenců. Děkujeme.

Aktuality & články

V neděli 15. června si v katedrále připomeneme titulární slavnosti sv. Víta

13. 6. 2025

Zcela výjimečná je naše katedrála množstvím světců, kteří jsou v ní pohřbeni a vyzdviženi k úctě oltáře. Jedná se celkem o pět hlavních zemských patronů, v blízkosti katedrály na Pražském hradě a ve Strahovském klášteře se pak nachází další tři a v samotné katedrále se nachází velké množství ostatků celého zástupu dalších svatých. Jedna ze světově nejvýznamnějších relikvií, která je v naší katedrále uchovávána, patří svatému evangelistovi Lukášovi. Avšak první ze světců, kterému byl v 10. století nově založený kostel zasvěcen, je svatý Vít. Ačkoliv je mu naše katedrála zasvěcena dodnes, stal se tento křesťanský mučedník postupem času trochu upozaděn. Svatý Václav jako věčný panovník české země, svatý Vojtěch jako druhý pražský biskup a hlavní patron diecéze a konečně svatý Jan Nepomucký, český světec uctívané po celé planetě, nám byli přirozeně bližší než mučedník, který během svého života v Čechách nikdy nebyl, žil velmi daleko na jihu Itálie a v době jeho života ještě na našem území neexistovala civilizace. Přesto se právem řadí mezi české svaté, jméno Vít v českém prostředí zdomácnělo a jeho sochy nalezneme v mnoha českých městech.
Výročí patnácti let od úmrtí probošta Jaroslava Škarvady, kanovníka katedrály i papežské baziliky

13. 6. 2025

V loňském roce jsme vzpomenuli na probošta naší metropolitní kapituly a titulárního biskupa litomyšlského Mons. ThDr. Jaroslava Škarvadu, od jehož narození uplynulo přesně 100 let. V sobotu 14. června na něj budeme pamatovat znovu, protože uplyne 15 let od chvíle, kdy tohoto svého obětavého a laskavého služebníka po dlouhém a plodném životě náš Pán povolal z tohoto světa.
Stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého – I. díl

5. 6. 2025

Na měsíc květen připadne v katedrále obvykle hned několik velkých slavností. Některé slaví celá církev a týkají se Velikonoční doby, Letnic a na ně navazujících slavností Páně. Data těchto slavností jsou pohyblivá a přímo souvisí s datem Velikonoc. Dvě slavnosti však mají pevné datum a souvisí přímo s katedrálou. Je to výročí jejího posvěcení slavené dne 12. května a slavnost svatého Jana Nepomuckého dne 16. května, českého mučedníka a světce, který je v katedrále pochován a jehož sláva doslova objímá celou planetu napříč světadíly. V těchto dnech dokonce hostila Papežská kolej Nepomucenum v Římě zajímavou návštěvu: ctitele svatého Jana Nepomuckého až z Filipín! Úcta k českému světci na opačné straně Země je jedním z nádherných dokladů univerzality Kristovy církve.
Při restaurování historického mobiliáře katedrály byly objeveny historické dokumenty

2. 6. 2025

Při opravách střech kostelů bývají obvykle restaurovány zlacené makovice na hrotnicích věží. V nich často nacházíme vložené historické dokumenty, které naši předkové zanechali budoucím generacím a sami do nich dokumenty pro příští generace vkládáme. V letošním roce nás otevření jedné takové makovice čeká. Je umístěna na vrcholu věže kostela svatého Apolináře na Novém Městě v Praze, který patří naší metropolitní kapitule. Ta právě letos dokončí poslední etapu opravy střech tohoto nádherného kostela založeného císařem Karlem IV. Historické dokumenty jsme však nalezli i na místech poměrně neobvyklých, a sice přímo v katedrále.
Péčí Metropolitní kapituly byl zrestaurován mobiliář Staré sakristie

26. 5. 2025

Slavení liturgie, šíření úcty k českým zemským patronům, výstavba katedrály a péče o ni, to vše a nejen to patří k základnímu poslání pražské metropolitní kapituly, která na Pražském hradě působí již 1054 let. Za samotnou výstavbou katedrály udělala kapitula symbolickou tečku dne 12. května 1929, kdy dostavený chrám posvětil kapitulní děkan Jan Nepomuk Sedlák, pomocný biskup pražský. Přestože chtěla kapitula ve zvelebování chrámu i nadále pokračovat, následný vývoj událostí k tomu již neposkytl mnoho příležitostí. Německá okupace Československa naši kapitulu personálně zdecimovala a komunistický převrat v roce 1948 vedl mj. k likvidaci Jednoty pro dostavbu chrámu sv. Víta, která vznikla v 19. století z iniciativy našeho kanovníka Michala Pešiny z Čechorodu. Dnes budova katedrály patří České republice, která zajišťuje údržbu, opravy a restaurování částí stavby. Kapitula však nadále pečuje o cenný historický mobiliář, který zůstal v jejím vlastnictví a nadále slouží k liturgickým účelům.
Noc kostelů 2025 v katedrále

20. 5. 2025

Jednou z nejvýraznějších akcí ve veřejném prostoru, která spojuje nejen katolické chrámy, ale všechny synagogy, modlitebny, kostely a katedrály všech různých denominací a konfesí je Noc kostelů v pátek 23. května. I tento rok se do ní zapojí i katedrála a to tradičním spojením mluveného slova a hudebních vstupů. Bude možné nahlédnout do normálně nepřístupných prostor a vidět to, co je normálně skryto pátravým očím věřících i turistů.