31. 3. 2025

100 let archeologického výzkumu na Pražském hradě

V letošním roce se setkává Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze s Archeologickým ústavem Akademie věd České republiky při několika mimořádných příležitostech. Obě instituce jsou zvláštním způsobem spřízněné. Zatímco naše metropolitní kapitula jakožto nejstarší nepřetržitě existující instituce na českém území již déle než 1000 let spoluvytváří slavnou historii českých zemí a Pražského hradu, Archeologický ústav AVČR pak prostřednictvím svého pracoviště na Pražském hradě již celé jedno století významným způsobem přispívá k jejímu poznání a studiu. A nejen to. Při větších stavebních projektech kapituly na Pražském hradě a na Hradčanském náměstí spolu obě instituce aktivně spolupracují při provádění archeologických výzkumů a ošetřování němých svědků historie, skrytých lidským očím pod úrovní terénu. Velmi intenzivní byla tato spolupráce při úspěšné rekonstrukci objektu Nového proboštství v letech 2020 – 2023, kdy díky péči kapituly a intenzivní účasti kvalifikovaných odborníků z Archeologického ústavu AVČR a Odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky bylo prostudováno, zdokumentováno a zakonzervováno velké množství dosud skrytých historických konstrukcí a pozůstatků renesančních i gotických budov, které byly objeveny při šetrné rekonstrukci nádvoří a suterénních prostor této unikátní novogotické památky.

Portrét Msgre. ThDr. Antonína Podlahy

Shodou okolností jsou obě instituce v roce 2025 spojeny několika kulatými výročími. Kromě 100 let archeologického výzkumu na Pražském hradě si totiž právě v letošním roce připomínáme 160 let od narození našeho kapitulního děkana a světícího biskupa pražského Msgre. ThDr. Antonína Podlahy. Tento náš kanovník se zapsal tučným písmem také do dějin české archeologie a památkové péče. Jeho intenzivní a plodná činnost v těchto i v dalších oborech ho v roce 1903 přivedla až do České akademie věd a umění, v roce 1906 se stal mimořádným členem Královské české společnosti nauk a v roce 1904 získal vyznamenání Pro Ecclesia et Pontifice. Místo svého posledního odpočinku pak nalezl v samotné nové arcibiskupské hrobce v severní boční lodi naší katedrály, přestože pražským arcibiskupem nebyl. Za necelý rok, v březnu 2026, pak uplyne pro změnu 50 let od úmrtí jedné ze zakladatelských osobností české archeologie a vedoucího pracoviště Archeologického ústavu na Pražském hradě, PhDr. Ivana Borkovského, DrSc. Byl to právě on, kdo objevil zbytky nejstaršího kostela na Pražském hradě, který byl zasvěcen Panně Marii a nacházel se mezi II. a IV. nádvořím, kde tyto nálezy můžeme v průchodu obdivovat dodnes.

Fotografie PhDr. Ivana Borkovského, DrSc.

Společná oslava těchto výročí proběhne dne 7. května v katedrále večerním bohoslužebným programem, který připravujeme ve spolupráci s Orchestrem BERG. V 19:00 bude současný děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze ICLic. Mgr. Ondřej Pávek sloužit mši svatou obětovanou za děkana Antonína Podlahu, při které vzpomeneme také na pana Dr. Borkovského a všechny zemřelé pracovníky Archeologického ústavu Akademie věd České republiky. Na mši svatou navážou hudební nešpory, provedené Orchestrem BERG pod vedením Petera Vrábela.

Při hudebních nešporách bude provedena celovečerní prostorová kompozice, Nešpory, unikátní dílo vynikajícího českého skladatele Matouše Hejla (*1989), které bylo vytvořeno speciálně pro naši katedrálu právě u příležitosti 100. výročí působení Archeologického ústavu AVČR na Pražském hradě.

Pro naši katedrálu dříve pravidelně vznikala hudba. Z iniciativy paní Dr. Jany Maříkové-Kubkové z Archeologického ústavu AVČR na Pražském hradě navazujeme právě na tuto starodávnou tradici. Kompozice Matouše Hejla využívá specifických akustických vlastností chrámu. Zpěváci a hudebníci se budou pohybovat celým jeho prostorem, který se rozezní jako hudební nástroj, zvuk posluchače doslova obejme. Při Nešporách uslyšíme zpěv Barbory Kabátkové, Pavly Radostové, Daniely Čermákové, Lucie Karafiátové, Vojtěcha Semeráda, Ondřeje Benka a Jiřího Miroslava Procházky. Za varhany usedne dómský varhaník Ondřej Valenta, režijní spolupráce se ujme Miřenka Čechová. Za objednávku tohoto unikátního díla a organizaci děkujeme Orchestru BERG, jehož hudebníci se pod vedením svého šéfdirigenta Petera Vrábela ujmou instrumentálních partů Nešpor.

Vzpomínáme s vděčností na našeho děkana Antonína Podlahu, na pana Dr. Ivana Borkovského i na všechny ostatní odborníky, díky jejichž nasazení, obětavosti a pečlivé a profesionální práci můžeme dodnes čerpat poznání našich vlastních dějin. Vyprošujeme jim spásu duše, Boží milosrdenství a dar života věčného.

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

V neděli 15. června si v katedrále připomeneme titulární slavnosti sv. Víta

13. 6. 2025

Zcela výjimečná je naše katedrála množstvím světců, kteří jsou v ní pohřbeni a vyzdviženi k úctě oltáře. Jedná se celkem o pět hlavních zemských patronů, v blízkosti katedrály na Pražském hradě a ve Strahovském klášteře se pak nachází další tři a v samotné katedrále se nachází velké množství ostatků celého zástupu dalších svatých. Jedna ze světově nejvýznamnějších relikvií, která je v naší katedrále uchovávána, patří svatému evangelistovi Lukášovi. Avšak první ze světců, kterému byl v 10. století nově založený kostel zasvěcen, je svatý Vít. Ačkoliv je mu naše katedrála zasvěcena dodnes, stal se tento křesťanský mučedník postupem času trochu upozaděn. Svatý Václav jako věčný panovník české země, svatý Vojtěch jako druhý pražský biskup a hlavní patron diecéze a konečně svatý Jan Nepomucký, český světec uctívané po celé planetě, nám byli přirozeně bližší než mučedník, který během svého života v Čechách nikdy nebyl, žil velmi daleko na jihu Itálie a v době jeho života ještě na našem území neexistovala civilizace. Přesto se právem řadí mezi české svaté, jméno Vít v českém prostředí zdomácnělo a jeho sochy nalezneme v mnoha českých městech.
Výročí patnácti let od úmrtí probošta Jaroslava Škarvady, kanovníka katedrály i papežské baziliky

13. 6. 2025

V loňském roce jsme vzpomenuli na probošta naší metropolitní kapituly a titulárního biskupa litomyšlského Mons. ThDr. Jaroslava Škarvadu, od jehož narození uplynulo přesně 100 let. V sobotu 14. června na něj budeme pamatovat znovu, protože uplyne 15 let od chvíle, kdy tohoto svého obětavého a laskavého služebníka po dlouhém a plodném životě náš Pán povolal z tohoto světa.
Stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého – I. díl

5. 6. 2025

Na měsíc květen připadne v katedrále obvykle hned několik velkých slavností. Některé slaví celá církev a týkají se Velikonoční doby, Letnic a na ně navazujících slavností Páně. Data těchto slavností jsou pohyblivá a přímo souvisí s datem Velikonoc. Dvě slavnosti však mají pevné datum a souvisí přímo s katedrálou. Je to výročí jejího posvěcení slavené dne 12. května a slavnost svatého Jana Nepomuckého dne 16. května, českého mučedníka a světce, který je v katedrále pochován a jehož sláva doslova objímá celou planetu napříč světadíly. V těchto dnech dokonce hostila Papežská kolej Nepomucenum v Římě zajímavou návštěvu: ctitele svatého Jana Nepomuckého až z Filipín! Úcta k českému světci na opačné straně Země je jedním z nádherných dokladů univerzality Kristovy církve.
Při restaurování historického mobiliáře katedrály byly objeveny historické dokumenty

2. 6. 2025

Při opravách střech kostelů bývají obvykle restaurovány zlacené makovice na hrotnicích věží. V nich často nacházíme vložené historické dokumenty, které naši předkové zanechali budoucím generacím a sami do nich dokumenty pro příští generace vkládáme. V letošním roce nás otevření jedné takové makovice čeká. Je umístěna na vrcholu věže kostela svatého Apolináře na Novém Městě v Praze, který patří naší metropolitní kapitule. Ta právě letos dokončí poslední etapu opravy střech tohoto nádherného kostela založeného císařem Karlem IV. Historické dokumenty jsme však nalezli i na místech poměrně neobvyklých, a sice přímo v katedrále.
Péčí Metropolitní kapituly byl zrestaurován mobiliář Staré sakristie

26. 5. 2025

Slavení liturgie, šíření úcty k českým zemským patronům, výstavba katedrály a péče o ni, to vše a nejen to patří k základnímu poslání pražské metropolitní kapituly, která na Pražském hradě působí již 1054 let. Za samotnou výstavbou katedrály udělala kapitula symbolickou tečku dne 12. května 1929, kdy dostavený chrám posvětil kapitulní děkan Jan Nepomuk Sedlák, pomocný biskup pražský. Přestože chtěla kapitula ve zvelebování chrámu i nadále pokračovat, následný vývoj událostí k tomu již neposkytl mnoho příležitostí. Německá okupace Československa naši kapitulu personálně zdecimovala a komunistický převrat v roce 1948 vedl mj. k likvidaci Jednoty pro dostavbu chrámu sv. Víta, která vznikla v 19. století z iniciativy našeho kanovníka Michala Pešiny z Čechorodu. Dnes budova katedrály patří České republice, která zajišťuje údržbu, opravy a restaurování částí stavby. Kapitula však nadále pečuje o cenný historický mobiliář, který zůstal v jejím vlastnictví a nadále slouží k liturgickým účelům.
Noc kostelů 2025 v katedrále

20. 5. 2025

Jednou z nejvýraznějších akcí ve veřejném prostoru, která spojuje nejen katolické chrámy, ale všechny synagogy, modlitebny, kostely a katedrály všech různých denominací a konfesí je Noc kostelů v pátek 23. května. I tento rok se do ní zapojí i katedrála a to tradičním spojením mluveného slova a hudebních vstupů. Bude možné nahlédnout do normálně nepřístupných prostor a vidět to, co je normálně skryto pátravým očím věřících i turistů.