15. výročí úmrtí kanovníka a faráře Mons. Miroslava Vágnera

15. výročí úmrtí kanovníka a faráře Mons. Miroslava Vágnera

Zelený čtvrtek je zároveň velkou slavností kněží. Ten den totiž náš Pán Ježíš Kristus ustanovil svátost kněžství, když při večeři se svými učedníky pozdvihl chléb a kalich s vínem a řekl: „Toto je moje tělo“ a „Toto je moje krev,“ „Toto je smlouva nová a věčná, to konejte na mou památku!“ Proto se v dopoledních hodinách tradičně setkávají kněží z celé diecéze se svým biskupem v katedrálách, obnovují svůj slib poslušnosti a při slavné mši svaté, které je nazývána Missa chrismatis, jsou posvěceny oleje, užívané při udělování svátostí. I v naší katedrále je pravidelně takováto mše svatá slavena. Letos budeme na Zelený čtvrtek vzpomínat také na jednoho věrného a laskavého Kristova kněze, kanovníka naší pražské metropolitní kapituly a v letech 2001 – 2008 faráře naší katedrály Mons. Miroslava Vágnera. Uplyne totiž přesně 15 let od chvíle, kdy ho náš Pán povolal z tohoto světa. I on se pravidelně účastnil této slavné mše svaté s ostatními kněžími pražské arcidiecéze v naší katedrále a pevně věříme, že pro svou věrnou dlouholetou službu Kristu a Jeho církvi dnes slaví ve společenství Jeho svatých.

 

Kanovník Miroslav Vágner se narodil 5. července 1927 v Praze. Na kněze byl vysvěcen 23. prosince 1950 a od té doby působil zejména v duchovní správě. Podílel se na správě a později již působil sám jako administrátor či farář mnoha farností. Působil nejprve v Praze v Michli a na Spořilově, později u Matky Boží před Týnem, Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech, u svatého Ignáce a sv. Štěpána na pražském Novém Městě. Od 60. let pak spravoval farnosti mimo Prahu, nejprve v obci Mšec, následně Srbeč, Pozdeň, Divišov, Třebešice, Soběšín a Zdebuzevec. V roce 1984 se vrátil opět do Prahy a spravoval farnosti v centru i na kraji města, když se pak 1.7.1994 stal farářem farnosti u Matky Boží před Týnem na Starém Městě. Zde sloužil dalších 7 let, než byl povolán do naší katedrály jako farář naší katedrální farnosti. Dne 1.7.2001 byl ustanoven do naší farnosti a ke stejnému dni byl jmenován kanovníkem naší metropolitní kapituly. V katedrále pak strávil dalších 7 let, než odešel ve věku 81 let na odpočinek. Jako kanovník však docházel do katedrály nadále až do svého náhlého onemocnění a smrti v roce 2010.

V letech 1990 – 1999 působil také jako odborný asistent na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy a v letech 1990 – 2001 byl okrskovým vikářem I. pražského vikariátu. Kromě toho působil také jako notář kurie a notář interdiecézního církevního soudu. V metropolitní kapitule také vykonával v letech 2003 – 2007 funkci kancléře. Papež Benedikt XVI. ho následně v roce 2008 jmenoval prelátem Jeho Svatosti a kanovník Vágner tak získal titul monsignore.

Na našeho kanovníka a faráře Miroslava vzpomínáme s vděčností, vyprošujeme mu spásu jeho duše, Boží milosrdenství, život věčný a radost ze setkání s naším Pánem!

 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: Knihovna pražské Metropolitní kapituly

Aktuality & články

  • V neděli 15. června si v katedrále připomeneme titulární slavnosti sv. Víta

    V neděli 15. června si v katedrále připomeneme titulární slavnosti sv. Víta

    Zcela výjimečná je naše katedrála množstvím světců, kteří jsou v ní pohřbeni a vyzdviženi k úctě oltáře. Jedná se celkem o pět hlavních zemských patronů, v blízkosti katedrály na Pražském hradě a ve Strahovském klášteře se pak nachází další tři a v samotné katedrále se nachází velké množství ostatků celého zástupu dalších svatých. Jedna ze světově nejvýznamnějších relikvií, která je v naší katedrále uchovávána, patří svatému evangelistovi Lukášovi. Avšak první ze světců, kterému byl v 10. století nově založený kostel zasvěcen, je svatý Vít. Ačkoliv je mu naše katedrála zasvěcena dodnes, stal se tento křesťanský mučedník postupem času trochu upozaděn. Svatý Václav jako věčný panovník české země, svatý Vojtěch jako druhý pražský biskup a hlavní patron diecéze a konečně svatý Jan Nepomucký, český světec uctívané po celé planetě, nám byli přirozeně bližší než mučedník, který během svého života v Čechách nikdy nebyl, žil velmi daleko na jihu Itálie a v době jeho života ještě na našem území neexistovala civilizace. Přesto se právem řadí mezi české svaté, jméno Vít v českém prostředí zdomácnělo a jeho sochy nalezneme v mnoha českých městech.

  • Výročí patnácti let od úmrtí probošta Jaroslava Škarvady, kanovníka katedrály i papežské baziliky

    Výročí patnácti let od úmrtí probošta Jaroslava Škarvady, kanovníka katedrály i papežské baziliky

    V loňském roce jsme vzpomenuli na probošta naší metropolitní kapituly a titulárního biskupa litomyšlského Mons. ThDr. Jaroslava Škarvadu, od jehož narození uplynulo přesně 100 let. V sobotu 14. června na něj budeme pamatovat znovu, protože uplyne 15 let od chvíle, kdy tohoto svého obětavého a laskavého služebníka po dlouhém a plodném životě náš Pán povolal z tohoto světa.

  • Stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého – I. díl

    Stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého – I. díl

    Na měsíc květen připadne v katedrále obvykle hned několik velkých slavností. Některé slaví celá církev a týkají se Velikonoční doby, Letnic a na ně navazujících slavností Páně. Data těchto slavností jsou pohyblivá a přímo souvisí s datem Velikonoc. Dvě slavnosti však mají pevné datum a souvisí přímo s katedrálou. Je to výročí jejího posvěcení slavené dne 12. května a slavnost svatého Jana Nepomuckého dne 16. května, českého mučedníka a světce, který je v katedrále pochován a jehož sláva doslova objímá celou planetu napříč světadíly. V těchto dnech dokonce hostila Papežská kolej Nepomucenum v Římě zajímavou návštěvu: ctitele svatého Jana Nepomuckého až z Filipín! Úcta k českému světci na opačné straně Země je jedním z nádherných dokladů univerzality Kristovy církve.

  • Při restaurování historického mobiliáře katedrály byly objeveny historické dokumenty

    Při restaurování historického mobiliáře katedrály byly objeveny historické dokumenty

    Při opravách střech kostelů bývají obvykle restaurovány zlacené makovice na hrotnicích věží. V nich často nacházíme vložené historické dokumenty, které naši předkové zanechali budoucím generacím a sami do nich dokumenty pro příští generace vkládáme. V letošním roce nás otevření jedné takové makovice čeká. Je umístěna na vrcholu věže kostela svatého Apolináře na Novém Městě v Praze, který patří naší metropolitní kapitule. Ta právě letos dokončí poslední etapu opravy střech tohoto nádherného kostela založeného císařem Karlem IV. Historické dokumenty jsme však nalezli i na místech poměrně neobvyklých, a sice přímo v katedrále.

  • Péčí Metropolitní kapituly byl zrestaurován mobiliář Staré sakristie

    Péčí Metropolitní kapituly byl zrestaurován mobiliář Staré sakristie

    Slavení liturgie, šíření úcty k českým zemským patronům, výstavba katedrály a péče o ni, to vše a nejen to patří k základnímu poslání pražské metropolitní kapituly, která na Pražském hradě působí již 1054 let. Za samotnou výstavbou katedrály udělala kapitula symbolickou tečku dne 12. května 1929, kdy dostavený chrám posvětil kapitulní děkan Jan Nepomuk Sedlák, pomocný biskup pražský. Přestože chtěla kapitula ve zvelebování chrámu i nadále pokračovat, následný vývoj událostí k tomu již neposkytl mnoho příležitostí. Německá okupace Československa naši kapitulu personálně zdecimovala a komunistický převrat v roce 1948 vedl mj. k likvidaci Jednoty pro dostavbu chrámu sv. Víta, která vznikla v 19. století z iniciativy našeho kanovníka Michala Pešiny z Čechorodu. Dnes budova katedrály patří České republice, která zajišťuje údržbu, opravy a restaurování částí stavby. Kapitula však nadále pečuje o cenný historický mobiliář, který zůstal v jejím vlastnictví a nadále slouží k liturgickým účelům.

  • Noc kostelů 2025 v katedrále

    Noc kostelů 2025 v katedrále

    Jednou z nejvýraznějších akcí ve veřejném prostoru, která spojuje nejen katolické chrámy, ale všechny synagogy, modlitebny, kostely a katedrály všech různých denominací a konfesí je Noc kostelů v pátek 23. května. I tento rok se do ní zapojí i katedrála a to tradičním spojením mluveného slova a hudebních vstupů. Bude možné nahlédnout do normálně nepřístupných prostor a vidět to, co je normálně skryto pátravým očím věřících i turistů. 

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení