200 let od narození probošta Antonína Hory

200 let od narození probošta Antonína Hory

Kulaté výročí 200 let od narození děkana a následně probošta naší metropolitní kapituly Mons. Antonína Hory si připomeneme v pátek 15. listopadu. Jedná se o významného kněze, který proslul mimo jiné jako štědrý donátor a v letech 1884 – 1891 působil také jako generální vikář arcibiskupů Bedřicha Celestyna kardinála knížete ze Schwarzenbergu a Františka kardinála hraběte ze Schönbornu, zároveň se stal poslancem zemského sněmu Českého království.

 

Antonín Hora pocházel z měšťanské rodiny ve Velvarech a na kněze byl vysvěcen již ve svých 23 letech. Působil nejprve jako kaplan v Brandýse nad Labem a následně působil v arcibiskupské konsistoři, u církevního soudu i v církevním školství jako ordinariátní komisař. Byl rovněž členem předsednictva společnosti pro obnovu metropolitního kostela.

Členem naší kapituly se stal v roce 1870 a o 20 let později by již jejím prelátem scholastikem, tj. druhým „služebně nejstarším“ kanovníkem. Dne 2.9.1891 byl zvolen děkanem kapituly a v roce 1898 se stal jejím proboštem.

Na dostavbu a vybavení naší katedrály postupně přispěl velmi štědrými finančními dary. Na samotnou dostavbu přispěl částkou 50 000,- Korun, na zřízení nového oltáře v kapli sv. Václava dokonce 100 000,- Korun a na zhotovení nových skříní pro svatovítský poklad 3 000,- Korun. Kromě toho daroval 10 000 zlatých pro konvikt v Příbrami. Podpořil však také kostel svatého Apolináře na Novém Městě Pražském, který již od 15. století patří právě k metropolitní kapitule, neboť tamní kapitula v důsledku husitských válek defacto zanikla a byla začleněna právě do kapituly metropolitní. Antonín Hora zaplatil pořízení stávajících novogotických varhan v tomto významném pražském chrámu.

Po smrti kardinála Schwarzenberga až do instalace jeho nástupce kardinála Schönborna vykonával Antonín Hora sám správu diecéze jako kapitulní vikář. Za výbornou správou arcidiecéze ho papež Lev XIII. jmenoval apoštolským protonotářem s titulem monsignore. Vyznamenán byl i císařem a králem Františkem Josefem I., když mu byl udělen Řád železné koruny, založený původně francouzským císařem Napoleonem I. v roce 1805. Od papeže obdržel také čestný kříž „pro Ecclesia et Pontifice.“

Na našeho probošta vzpomínáme v modlitbě a vyprošujeme mu, aby ho Pán odměnil za jeho věrnou a obětavou službu a přijal ho do svého království. Pomodlíme se za něj zvláště při mši svaté v naší katedrále neděli 17. listopadu v 10 hodin.

Text: Ing. Ondřej Stříteský, foto: Knihovna pražské metropolitní kapituly

Aktuality & články

  • V neděli 15. června si v katedrále připomeneme titulární slavnosti sv. Víta

    V neděli 15. června si v katedrále připomeneme titulární slavnosti sv. Víta

    Zcela výjimečná je naše katedrála množstvím světců, kteří jsou v ní pohřbeni a vyzdviženi k úctě oltáře. Jedná se celkem o pět hlavních zemských patronů, v blízkosti katedrály na Pražském hradě a ve Strahovském klášteře se pak nachází další tři a v samotné katedrále se nachází velké množství ostatků celého zástupu dalších svatých. Jedna ze světově nejvýznamnějších relikvií, která je v naší katedrále uchovávána, patří svatému evangelistovi Lukášovi. Avšak první ze světců, kterému byl v 10. století nově založený kostel zasvěcen, je svatý Vít. Ačkoliv je mu naše katedrála zasvěcena dodnes, stal se tento křesťanský mučedník postupem času trochu upozaděn. Svatý Václav jako věčný panovník české země, svatý Vojtěch jako druhý pražský biskup a hlavní patron diecéze a konečně svatý Jan Nepomucký, český světec uctívané po celé planetě, nám byli přirozeně bližší než mučedník, který během svého života v Čechách nikdy nebyl, žil velmi daleko na jihu Itálie a v době jeho života ještě na našem území neexistovala civilizace. Přesto se právem řadí mezi české svaté, jméno Vít v českém prostředí zdomácnělo a jeho sochy nalezneme v mnoha českých městech.

  • Výročí patnácti let od úmrtí probošta Jaroslava Škarvady, kanovníka katedrály i papežské baziliky

    Výročí patnácti let od úmrtí probošta Jaroslava Škarvady, kanovníka katedrály i papežské baziliky

    V loňském roce jsme vzpomenuli na probošta naší metropolitní kapituly a titulárního biskupa litomyšlského Mons. ThDr. Jaroslava Škarvadu, od jehož narození uplynulo přesně 100 let. V sobotu 14. června na něj budeme pamatovat znovu, protože uplyne 15 let od chvíle, kdy tohoto svého obětavého a laskavého služebníka po dlouhém a plodném životě náš Pán povolal z tohoto světa.

  • Stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého – I. díl

    Stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého – I. díl

    Na měsíc květen připadne v katedrále obvykle hned několik velkých slavností. Některé slaví celá církev a týkají se Velikonoční doby, Letnic a na ně navazujících slavností Páně. Data těchto slavností jsou pohyblivá a přímo souvisí s datem Velikonoc. Dvě slavnosti však mají pevné datum a souvisí přímo s katedrálou. Je to výročí jejího posvěcení slavené dne 12. května a slavnost svatého Jana Nepomuckého dne 16. května, českého mučedníka a světce, který je v katedrále pochován a jehož sláva doslova objímá celou planetu napříč světadíly. V těchto dnech dokonce hostila Papežská kolej Nepomucenum v Římě zajímavou návštěvu: ctitele svatého Jana Nepomuckého až z Filipín! Úcta k českému světci na opačné straně Země je jedním z nádherných dokladů univerzality Kristovy církve.

  • Při restaurování historického mobiliáře katedrály byly objeveny historické dokumenty

    Při restaurování historického mobiliáře katedrály byly objeveny historické dokumenty

    Při opravách střech kostelů bývají obvykle restaurovány zlacené makovice na hrotnicích věží. V nich často nacházíme vložené historické dokumenty, které naši předkové zanechali budoucím generacím a sami do nich dokumenty pro příští generace vkládáme. V letošním roce nás otevření jedné takové makovice čeká. Je umístěna na vrcholu věže kostela svatého Apolináře na Novém Městě v Praze, který patří naší metropolitní kapitule. Ta právě letos dokončí poslední etapu opravy střech tohoto nádherného kostela založeného císařem Karlem IV. Historické dokumenty jsme však nalezli i na místech poměrně neobvyklých, a sice přímo v katedrále.

  • Péčí Metropolitní kapituly byl zrestaurován mobiliář Staré sakristie

    Péčí Metropolitní kapituly byl zrestaurován mobiliář Staré sakristie

    Slavení liturgie, šíření úcty k českým zemským patronům, výstavba katedrály a péče o ni, to vše a nejen to patří k základnímu poslání pražské metropolitní kapituly, která na Pražském hradě působí již 1054 let. Za samotnou výstavbou katedrály udělala kapitula symbolickou tečku dne 12. května 1929, kdy dostavený chrám posvětil kapitulní děkan Jan Nepomuk Sedlák, pomocný biskup pražský. Přestože chtěla kapitula ve zvelebování chrámu i nadále pokračovat, následný vývoj událostí k tomu již neposkytl mnoho příležitostí. Německá okupace Československa naši kapitulu personálně zdecimovala a komunistický převrat v roce 1948 vedl mj. k likvidaci Jednoty pro dostavbu chrámu sv. Víta, která vznikla v 19. století z iniciativy našeho kanovníka Michala Pešiny z Čechorodu. Dnes budova katedrály patří České republice, která zajišťuje údržbu, opravy a restaurování částí stavby. Kapitula však nadále pečuje o cenný historický mobiliář, který zůstal v jejím vlastnictví a nadále slouží k liturgickým účelům.

  • Noc kostelů 2025 v katedrále

    Noc kostelů 2025 v katedrále

    Jednou z nejvýraznějších akcí ve veřejném prostoru, která spojuje nejen katolické chrámy, ale všechny synagogy, modlitebny, kostely a katedrály všech různých denominací a konfesí je Noc kostelů v pátek 23. května. I tento rok se do ní zapojí i katedrála a to tradičním spojením mluveného slova a hudebních vstupů. Bude možné nahlédnout do normálně nepřístupných prostor a vidět to, co je normálně skryto pátravým očím věřících i turistů. 

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení