200 let od narození probošta Antonína Hory

200 let od narození probošta Antonína Hory

Kulaté výročí 200 let od narození děkana a následně probošta naší metropolitní kapituly Mons. Antonína Hory si připomeneme v pátek 15. listopadu. Jedná se o významného kněze, který proslul mimo jiné jako štědrý donátor a v letech 1884 – 1891 působil také jako generální vikář arcibiskupů Bedřicha Celestyna kardinála knížete ze Schwarzenbergu a Františka kardinála hraběte ze Schönbornu, zároveň se stal poslancem zemského sněmu Českého království.

 

Antonín Hora pocházel z měšťanské rodiny ve Velvarech a na kněze byl vysvěcen již ve svých 23 letech. Působil nejprve jako kaplan v Brandýse nad Labem a následně působil v arcibiskupské konsistoři, u církevního soudu i v církevním školství jako ordinariátní komisař. Byl rovněž členem předsednictva společnosti pro obnovu metropolitního kostela.

Členem naší kapituly se stal v roce 1870 a o 20 let později by již jejím prelátem scholastikem, tj. druhým „služebně nejstarším“ kanovníkem. Dne 2.9.1891 byl zvolen děkanem kapituly a v roce 1898 se stal jejím proboštem.

Na dostavbu a vybavení naší katedrály postupně přispěl velmi štědrými finančními dary. Na samotnou dostavbu přispěl částkou 50 000,- Korun, na zřízení nového oltáře v kapli sv. Václava dokonce 100 000,- Korun a na zhotovení nových skříní pro svatovítský poklad 3 000,- Korun. Kromě toho daroval 10 000 zlatých pro konvikt v Příbrami. Podpořil však také kostel svatého Apolináře na Novém Městě Pražském, který již od 15. století patří právě k metropolitní kapitule, neboť tamní kapitula v důsledku husitských válek defacto zanikla a byla začleněna právě do kapituly metropolitní. Antonín Hora zaplatil pořízení stávajících novogotických varhan v tomto významném pražském chrámu.

Po smrti kardinála Schwarzenberga až do instalace jeho nástupce kardinála Schönborna vykonával Antonín Hora sám správu diecéze jako kapitulní vikář. Za výbornou správou arcidiecéze ho papež Lev XIII. jmenoval apoštolským protonotářem s titulem monsignore. Vyznamenán byl i císařem a králem Františkem Josefem I., když mu byl udělen Řád železné koruny, založený původně francouzským císařem Napoleonem I. v roce 1805. Od papeže obdržel také čestný kříž „pro Ecclesia et Pontifice.“

Na našeho probošta vzpomínáme v modlitbě a vyprošujeme mu, aby ho Pán odměnil za jeho věrnou a obětavou službu a přijal ho do svého království. Pomodlíme se za něj zvláště při mši svaté v naší katedrále neděli 17. listopadu v 10 hodin.

Text: Ing. Ondřej Stříteský, foto: Knihovna pražské metropolitní kapituly

Aktuality & články

  • Nový probošt metropolitní kapituly se v katedrále ujme svého úřadu 8. prosince

    Nový probošt metropolitní kapituly se v katedrále ujme svého úřadu 8. prosince

    V jubilejním roce 2025 zažila Kristova církev zde na zemi hned několik zásadních očekávaných i neočekávaných změn. Na začátku velikonočního oktávu Pán povolal z tohoto světa našeho papeže Františka a následné konkláve zvolilo jeho nástupcem J. Em. Roberta kardinála Prevosta, který přijal jméno Lev XIV. V listopadu pak po krátké nemoci následoval papeže Františka na věčnost náš emeritní arcibiskup J. Em. Dominik kardinál Duka OP, plánovaně pak očekáváme výběr nástupce našeho současného arcibiskupa Jana. Nový arcibiskup byl v letošním roce papežem jmenován ve Vídni. A změna nastala také v čele naší metropolitní kapituly. Náš dlouholetý probošt a světící biskup pražský Mons. Václav Malý dosáhl v září kanonického věku 75 let a v souladu s kanonickým právem rezignoval na svůj úřad. Stal se tak emeritním kanovníkem, a protože byl ke dni své rezignace také služebně nejstarším členem metropolitní kapituly, uvolnil tím zároveň místo preláta arcijáhna. Tím se stal nově Mons. ThDr. Michael Slavík, který je kanovníkem již úctyhodných 24 let. Do svého čela pak pražská metropolitní kapitula zvolila současného generálního vikáře pražské arcidiecéze, titulárního biskupa butrintského, pomocného biskupa pražského a svého kanovníka-seniora Mons. ThLic. Ing. Zdenka Wasserbauera, Th.D. Ten se úřadu probošta kapituly ujme v naší katedrále při slavnostní večerní liturgii o slavnosti Neposkvrněného početí Panny Marie dne 8. prosince.

  • Svatý Ondřej letos otevře bránu adventu

    Svatý Ondřej letos otevře bránu adventu

    Obvykle slavíme dne 30. listopadu svátek svatého apoštola Ondřeje, bratra svatého apoštola Petra. V letošním roce však jeho svátek ustoupí neděli, na kterou připadá. V liturgii má totiž Den Páně přednost před svátky svatých a v tomto případě se bude dokonce o 1. neděli adventní, začátek liturgického roku. Svatý Ondřej tak letos doslova naplní úsloví, že otevírá brány adventu.

  • Slavností Ježíše Krista Krále zakončíme liturgický rok

    Slavností Ježíše Krista Krále zakončíme liturgický rok

    Na poslední neděli liturgického roku tradičně připadá slavnost Ježíše Krista Krále, která celý roční cyklus oslavující a zpřítomňující důležité události z dějin spásy logicky završuje. Kristus, náš vykupitel a vítěz nad smrtí, Alfa i Omega, počátek i konec, Pán všech věků, který vládne dějinám, jehož je království i moc i sláva po všechny věky věků – právě těmito slovy, které oslavují Krista jako vítězného krále, kněz doprovází již žehnání velikonoční svíce o slavnosti Zmrtvýchvstání Páně. Poté, co Kristus vstoupil do nebe, na jeho apoštoly sestoupil Duch Svatý a jak píše svatý Pavel v listu Židům, „Kristus se pak navždycky posadil po Boží pravici a teď už jen čeká, až mu budou jeho nepřátelé položeni k nohám jako podnož.“ Právě slavností Kristova královského majestátu pak na konci listopadu liturgický rok vyvrcholí.

  • Requiem za našeho arcibiskupa Dominika

    Requiem za našeho arcibiskupa Dominika

    „Tobě přísluší chvála, Bože, na Sionu! A Tobě se splní slib v Jeruzalémě! Vyslyš modlitbu mou, k Tobě všeliké tělo přichází.“

    Vznešená hudba našeho světoznámého skladatele, mimořádně talentovaného a přitom pokorného a zbožného muže, který každé své dílo zakončoval slovy „Bohu díky!“ bude znít v sobotu v naší katedrále při rozloučení se zesnulým arcibiskupem Dominikem kardinálem Dukou. Ten měl dílo Antonína Dvořáka v oblibě a není divu. Dvořák byl velmi inspirující osobnost svým životem i dílem. Requiem b moll zkomponoval v roce 1890. Zhudebnil však latinský text, který je sám o sobě ještě mnohem starší, vyvíjel se po staletí a jeho dnešní podoba je z 16. století. Requiem zaznívá při mších svatých za zemřelé císaře a krále, biskupy i kněze, stejně jako za laiky všech stavů, bez ohledu na jejich věk a společenské postavení.     

  • Pozemská pouť Dominika kardinála Duky bude završena v katedrále

    Pozemská pouť Dominika kardinála Duky bude završena v katedrále

    Duše našeho emeritního arcibiskupa Dominika již prošla branami věčnosti a my se v těchto dnech zvláště modlíme za to, aby náš pastýř a bratr za nimi nalezl otevřenou náruč našeho Pána, zakusil jeho milosrdenství a byl přijat do Jeho slávy. Jeho pozemské tělo však ještě jedna cesta čeká. V sobotu 15. listopadu zamíří ještě jednou do naší katedrály, kterou tentokrát již neopustí a která se stane jeho pozemským domovem natrvalo. Po mši svaté v ní totiž spočine po boku pěti svých starších spolubratrů v biskupské službě, kde bude očekávat onen den, kdy Kristus znovu přijde ve slávě a bude soudit živé i mrtvé, jak věříme a vyznáváme.

  • Informace o pohřebním triduu Dominika kardinála Duky

    Informace o pohřebním triduu Dominika kardinála Duky

    Přinášíme informace o výstavu těla, mši svaté i pohřebních obřadech nad Dominikem kardinálem Dukou, který zesnul v úterý 4. listopadu ve tři hodiny ráno. Nechť mu dá Bůh účast  na svých zaslíbeních. 

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení