21. 3. 2025

Kapli svatého Kříže zdobí pozdně renesanční Milánský kříž

Další zajímavou ukázku sochařského a pasířského zpracování Kristova utrpení Vám přinášíme z kaple, která je svatému Kříži přímo zasvěcena. Tuto kapli nalezneme v chórovém ochozu v těsném sousedství tzv. královské oratoře, které jsme se již věnovali v samostatném článku v loňském roce. Kaple samotná je unikátní svým nepravidelným půdorysem a oknem umístěným mimo její osu. Tato nepravidelnost má však logickou stavebně-historickou příčinu. Matyáš z Arrasu, první stavitel katedrály, zakládal boční kaple na půdorysu části pravidelného osmiúhelníku a jeho kaple tak uzavírá pět stěn. Kaple svatého Kříže však byla postavena v těsném sousedství tehdy ještě stojící románské baziliky s kapitulním domem a zde mistr Matyáš své dílo skončil. Teprve jeho nástupce Petr Parléř se pustil do postupné demolice románského areálu a navázal stavbou dalších kaplí a vysokého chóru. Parléř však kaple zakládal na obdélníkovém nebo čtvercovém půdorysu a právě tato změna vyvolala nutný geometrický zlom, který se projevil právě v kapli svatého Kříže. Nepravidelnou spáru mezi dílem Matyáše z Arrasu a Petra Parléře můžeme vidět vedle okna této kaple, na protější straně chóru katedrály ji nalezneme na stěně Staré sakristie hned vedle pilíře sousední kaple sv. Anny.

Interiér kaple

V kapli nalezneme na stěně velký pozdně renesanční kříž, pobitý zlaceným plechem. Jedná se o tzv. milánský kříž z roku 1589, jehož zhotovení zadal císař a král Rudolf II. v severoitalském Miláně. Tělo Pána Ježíše je zhotoveno z cedrového dřeva. Velmi neobvyklé je zejména ztvárnění Kristovy koruny, kterou zde nenajdeme v tradičním provedení upletenou z trnitých prutů, jak je popsána v evangeliích jako jeden z nástrojů Kristova umučení. Namísto koruny trnové je na hlavu Pána Ježíše vložena zlatá královská koruna ozdobená drahými kameny, zdůrazňující jeho pravý královský majestát. Zlaceným plechem byl kříž obložen až později, v roce 1763, kdy byl vyhotoven rovněž krásný rokokový tabernákl, na nějž byla původně postavena raně barokní socha Panny Marie Bolestné z poloviny 18. století.

Socha Panny Marie

Zřejmě s ohledem na nález fragmentů původní gotické malby na východní stěně kaple za oltářem, zobrazující pravděpodobně krále Ladislava Pohrobka s manželkou se zástupem světic a světců, byl tabernákl později odstraněn. V roce 2019 byl však objeven ve Staré klenotnici katedrály a po dohodě se zástupci památkové péče rozebrán a umístěn zpět na své původní místo, s dostatečným odstupem od gotické malby. Jde o ukázku práce pražského zlatníka Jana Backenia. Tabernákl je vyroben ze dřeva obloženého měděným plechem, který je pozlacen technologií žárového zlacení – tj. ponoření plechu do roztaveného zlatého amalgámu. Náklad rokokové výzdoby kaple uhradil tehdejší kapitulní děkan Jan Michal Hertsch a další kanovník, pozdější biskup František Xaver Tvrdý. Sochu Panny Marie Bolestné můžete nyní vidět na pilíři naproti kapli, stojící na starší kamenné konzole, hledící na svého syna na kříži.

Text i foto: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

Popeleční středou vstupujeme do postní doby

15. 2. 2026

Ve středu 18. února zahájíme v katedrále při ranní i mimořádné večerní mši svaté slavené pražským arcibiskupem další část liturgického roku. Podobně jako doba adventní to bude doba příprav a očekávání, předcházející slavení největších slavností v liturgickém roce a bude tedy zahalená ve fialové barvě. A podobně, jako jsme 40 dní po Narození Páně slavili svátek Uvedení Páně do chrámu a po čtyřicet dní jsme v katedrále i v jiných chrámech mohli přicházet k jesličkám, čeká nás opět čtyřicetidenní období. Latinsky ho také nazýváme „Tempus quadragesimae“ či jednoslovně „Quadragesima.“ Východní křesťané pro něj používají jméno „Svatá čtyřicátnice.“ Jedná se však tentokrát o dobu ztišení a odříkání.
Putování po katedrále 2026

27. 1. 2026

Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha, která je ve správě Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. Cyklus pokračuje v aktualizované podobě i nadále.
Vánoční události připomíná v katedrále nejen Betlém

20. 12. 2025

Naše chrámy se o Vánocích stávají cílem poutníků, kteří si přicházejí prohlédnout vystavené jesličky. Líbeznou scénu zobrazující Narození Páně, kdy Panna Maria a svatý Josef chovají děťátko, kterému se přicházejí poklonit pastýři, nalezneme prakticky v každém kostele. I v naší katedrále budeme mít opět možnost obdivovat její překrásný betlém zhotovený v I. polovině 20. století Václavem Andresem, který byl v posledních dvou letech péčí metropolitní kapituly zrestaurován a instalován do prostředí inspirovaného architekturou Svaté země. Byla by však škoda zapomenout na další umělecká díla s vánoční tematikou, kterých je v katedrále značné množství.
Vánoce v katedrále nabídnou tradiční mše svaté i mimořádné bohoslužby

16. 12. 2025

Oslavy narození našeho Pána Ježíše Krista jsou pro mnoho obyvatel Prahy i poutnice a poutníky často velkým lákadlem, proč do promrzlé katedrály na sklonku prosince přijít. Jako vždy nabídne vyzdobená katedrála nejen půlnoční mši svatou s naším arcibiskupem Mons. Janem Graubnerem, ale i setkání u jesliček, zakončení Jubilejního roku nebo uvítání nového kalendářního roku.
Nový probošt metropolitní kapituly se v katedrále ujme svého úřadu 8. prosince

3. 12. 2025

V jubilejním roce 2025 zažila Kristova církev zde na zemi hned několik zásadních očekávaných i neočekávaných změn. Na začátku velikonočního oktávu Pán povolal z tohoto světa našeho papeže Františka a následné konkláve zvolilo jeho nástupcem J. Em. Roberta kardinála Prevosta, který přijal jméno Lev XIV. V listopadu pak po krátké nemoci následoval papeže Františka na věčnost náš emeritní arcibiskup J. Em. Dominik kardinál Duka OP, plánovaně pak očekáváme výběr nástupce našeho současného arcibiskupa Jana. Nový arcibiskup byl v letošním roce papežem jmenován ve Vídni. A změna nastala také v čele naší metropolitní kapituly. Náš dlouholetý probošt a světící biskup pražský Mons. Václav Malý dosáhl v září kanonického věku 75 let a v souladu s kanonickým právem rezignoval na svůj úřad. Stal se tak emeritním kanovníkem, a protože byl ke dni své rezignace také služebně nejstarším členem metropolitní kapituly, uvolnil tím zároveň místo preláta arcijáhna. Tím se stal nově Mons. ThDr. Michael Slavík, který je kanovníkem již úctyhodných 24 let. Do svého čela pak pražská metropolitní kapitula zvolila současného generálního vikáře pražské arcidiecéze, titulárního biskupa butrintského, pomocného biskupa pražského a svého kanovníka-seniora Mons. ThLic. Ing. Zdenka Wasserbauera, Th.D. Ten se úřadu probošta kapituly ujme v naší katedrále při slavnostní večerní liturgii o slavnosti Neposkvrněného početí Panny Marie dne 8. prosince.
Svatý Ondřej letos otevře bránu adventu

26. 11. 2025

Obvykle slavíme dne 30. listopadu svátek svatého apoštola Ondřeje, bratra svatého apoštola Petra. V letošním roce však jeho svátek ustoupí neděli, na kterou připadá. V liturgii má totiž Den Páně přednost před svátky svatých a v tomto případě se bude dokonce o 1. neděli adventní, začátek liturgického roku. Svatý Ondřej tak letos doslova naplní úsloví, že otevírá brány adventu.