Pašijový cyklus ve Svatováclavské kapli je klenot středověkého umění

Pašijový cyklus ve Svatováclavské kapli je klenot středověkého umění

„Hospodine, Ty vládneš nade vším. Tvá je, Hospodine, velikost a moc, nádhera, lesk i vznešenost, neboť Tobě patří všechno na nebi i na zemi.“

Žalm, který zpíváme o slavnosti našeho svatého knížete a mučedníka Václava, oslavuje Hospodina jako nejvyššího vládce a krále, který je svrchovaně povýšený nade vším a od kterého pochází všechno bohatství a velebnost. Zdá se, jako by snad mohl být inspirací pro Petra Parléře, který nad hrobem našeho svatého knížete v pražské katedrále ke cti a slávě Boží vystavěl kapli natolik nádhernou a vznešenou, až poutníky zrak přechází.

Centrální část výjevu nad oltářem

 

K její výzdobě použil ty nejušlechtilejší kameny, pro které velmi pravděpodobně nalezl inspiraci v Písmu svatém, a to ve Zjevení Janově, kde svatý Jan popisuje vidění nebeského Jeruzaléma:

„Ve vytržení ducha mě vyvedl na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha, zářící Boží slávou; jeho jas jako nejdražší drahokam a jako průzračný křišťál. Město mělo mohutné a vysoké hradby, dvanáct bran střežených dvanácti anděly a na branách napsaná jména dvanácti pokolení synů Izraele. Tři brány byly na východ, tři brány na sever, tři brány na jih a tři brány na západ. A hradby města byly postaveny na dvanácti základních kamenech a na nich bylo dvanáct jmen dvanácti apoštolů Beránkových… Hradby jsou postaveny z jaspisu a město je z ryzího zlata, zářícího jako křišťál. Základy hradeb toho města jsou samý drahokam: první základní kámen je jaspis, druhý safír, třetí chalcedon, čtvrtý smaragd, pátý sardonyx, šestý karneol, sedmý chrysolit, osmý beryl, devátý topas, desátý chrysopras, jedenáctý hyacint a dvanáctý ametyst. A dvanáct bran je z dvanácti perel, každá z jediné perly. A náměstí toho města je z ryzího zlata jako z průzračného křišťálu. Avšak chrám jsem v něm nespatřil: Jeho chrámem je Pán Bůh všemohoucí a Beránek. To město nepotřebuje ani slunce ani měsíc, aby mělo světlo: září nad ním sláva Boží a jeho světlem je Beránek.“

 

Bičování Krista

 

Po obvodu kaple svatého Václava v její dolní části totiž nalezneme mnoho odkazů právě na výše uvedený úryvek ze Zjevení Janova. Výzdoba této části kaple má svůj původ už ve 14. století. Všechny čtyři obvodové stěny kaple jsou rozděleny na tři díly, jsou orientované na každou světovou stranu jako brány nebeského Jeruzaléma a na těchto branách jsou namalovány postavy andělů. Stěny jsou dále vyzdobeny leštěnými drahými kameny vsazenými do pozlacené malty a jedná se o tytéž kameny, které jsou uvedeny ve Zjevení Janově: červené kameny jsou jaspisy, fialové ametysty a nejvzácnější zelené jsou chrysoprasy. Jedná se o odrůdy křemene a chalcedonu.

 

Kristova smrt na kříži

 

Mezi výzdobou stěn ze zlata a drahých kamenů je pak ve formě nástěnných maleb zobrazen i sám Boží Beránek, náš Pán Ježíš Kristus, který je chrámem a světlem svatého města, jak ho popisuje uvedený úryvek z Písma svatého. Nástěnné malby přinášejí celý pašijový cyklus, který začíná na severní stěně. Zatčení Krista v Getsemanské zahradě, Kristus před Pontiem Pilátem, Kristus přivázaný ke kůlu a bičován, ukřižování Krista, Kristus uložen do hrobu a oplakávaný Pannou Marií, Marií Magdalenou a Marií Kleofášovou. Následuje Kristovo vzkříšení a nanebevstoupení. Poslední malba na západní stěně v sousedství dveří do korunní komory zobrazuje seslání Ducha svatého.

 

Ukládání Krista do hrobu

 

Malby mají sice středověký původ, ale na rozdíl od inkrustací z drahých kamenů se nedochovaly ve své původní podobě a byly později opravovány, doplňovány a přemalovávány, nejvíce pak na začátku 17. století, kdy celou kapli opravoval pražský malíř Daniel Alexius z Květné. Velmi působivé jsou však průniky nástěnných maleb a kamenných inkrustací. Například nad scénou Pilátova soudu, která je provedena v olejových barvách, je z jaspisů a chrysoprasů vyhotoven baldachýn nad Kristem i nad Pilátem a sám Poncius Pilát, namalovaný olejovými barvami, sedí na trůnu vyhotoveném z inkrustovaných jaspisů a ametystů. Podobnou kombinaci uměleckých technologií nalezneme na scéně bičování Krista. Kůl, ke kterému je Pán Ježíš přivázán, je vyhotoven opět ve formě inkrustovaných ametystů a jaspisů, postava Ježíše je pak namalovaná olejovými barvami na zlaceném pozadí.

 

Zmrtvýchvstání Páně

 

Scéna ukřižování Pána Ježíše Krista se na východní stěně kaple nachází dvakrát. Za hrobem svatého Václava samostatně a nad oltářem pak jako součást kalvárie, kde pod křížem stojí Panna Maria a svatý Jan. Za nimi pak klečí císař a král Karel IV. a jedna z jeho manželek; některé prameny hovoří o Blance z Valois a jiné o Elišce Pomořanské.

 

Nanebevstoupení Páně

 

Pašijový cyklus ve Svatováclavské kapli je nejucelenějším a umělecky nejcennějším souborem uměleckých děl v katedrále, který zobrazuje události Svatého týdne a následně Velikonoční doby.

 

Text i foto: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • V neděli vzpomeneme zvláštním způsobem na Josefa kardinála Berana

    V neděli vzpomeneme zvláštním způsobem na Josefa kardinála Berana

    O 7. neděli velikonoční si připomeneme v katedrále důležité výročí. Uplyne přesně 57 let ode dne, kdy náš Pán k sobě povolal 33. arcibiskupa pražského prof. ThDr. Josefa kardinála Berana, statečného Božího služebníka, který obstál v těch nejtěžších obdobích 20. století a zůstal věrný Hospodinu navzdory nacistické i komunistické perzekuci. K Pánu odešel v době svého vynuceného pobytu v exilu v Římě a jako jedinému Čechovi se mu dostalo té pocty, že byl z rozhodnutí papeže Pavla VI. pochován v papežské kryptě těsném sousedství hrobu svatého Petra. V církvi i mimo ni je právem považován za jednu z nejvýraznějších osobností moderních českých dějin, zejména mezi pronásledovanými oběma totalitními režimy. Zvláštním způsobem však na něj pamatujeme právě v naší katedrále.

  • V katedrále oslavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

    V katedrále oslavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

    Druhou významnou květnovou událostí spojenou přímo s naší katedrálou je slavnost svatého Jana Nepomuckého, jednoho z našich hlavních zemských patronů, mučedníka a světce, který je v naší katedrále zvláštním způsobem uctíván, protože právě v ní se nachází jeho hrob. Oslavy začínáme tradičně vigilií slavenou v předvečer slavnosti, se kterou je spojeno následné procesí na Karlův most, kde se zastavíme u místa, kde bylo tělo umučeného světce hozeno přes zábradlí do Vltavy. Na liturgickou slavnost navážou tradičně Svatojánské slavnosti Navalis. Mše svatá slavená pražským arcibiskupem Mons. Stanislavem Přibylem začíná už v 17:30. V den slavnosti pak bude v katedrále sloužena mše svatá u hrobu svatého Jana v 7:00 a v 18:00, tyto mše budou slavit naši kanovníci Dr. Radek Tichý a Mons. Milan Hanuš.

  • Výročí posvěcení katedrály oslavíme s novým pražským arcibiskupem

    Výročí posvěcení katedrály oslavíme s novým pražským arcibiskupem

    Měsíc květen přináší do naší katedrály zvláště bohatý liturgický program. Vrcholí v něm velikonoční doba, ovšem v polovině měsíce slavíme hned dvě slavnosti, které jsou s pražským chrámem svatého Víta přímo spojené. První z nich připadá na 12. května, kdy si připomeneme 97. výročí ode dne, kdy tehdejší děkan metropolitní kapituly a světící biskup, Msgre. ThDr. Jan Nepomuk Sedlák, dokončenou stavbu velechrámu posvětil. Stejně jako jiné kostely tak slaví i naše katedrála své posvícení. Při tom letošním bude hlavním celebrantem večerní liturgie poprvé nový pražský arcibiskup Mons. Stanislav Přibyl. Tato mše svatá slavená od 18:00 bude také první mší nového arcibiskupa v jeho katedrále od chvíle, kdy zde byl slavnostně uveden do úřadu.

    Pozornému čtenáři jistě neunikne několik zvláštností spojených s touto událostí. Jak to, že byla katedrála posvěcena teprve před 97 lety? A proč byla posvěcena zrovna 12. května?

  • Připomínáme si výročí úmrtí arcibiskupa a probošta Daniela z Mayernu

    Připomínáme si výročí úmrtí arcibiskupa a probošta Daniela z Mayernu

    Dne 10. dubna pamatuje naše metropolitní kapitula na svého kanovníka a probošta Daniela Josefa Mayera z Mayernu, který se v roce 1732 stal 19. arcibiskupem pražským. V nejvyšším církevním úřadu v našich zemích však setrval pouze jeden rok, protože hned následujícího roku ve věku 77 let zemřel. Přesto se však už jako kanovník metropolitní kapituly významným způsobem podílel na řízení pražské arcidiecéze. Téměř třicet let totiž působil jako generální vikář pražských arcibiskupů Jana Josefa Breunera a Františka Ferdinanda z Khünburgu. Od roku 1711 byl také tajným radou císaře a krále Karla VI., otce naší jediné vládnoucí královny Marie Terezie.

  • Sobotní vigilií vstupujeme do doby velikonoční

    Sobotní vigilií vstupujeme do doby velikonoční

    Ve Svatém týdnu vrcholí čtyřicetidenní období půstu, se kterým se zejména v jeho závěrečné fázi pojí rozjímání o Kristově utrpení a vykupitelské smrti na kříži. Kristův slavný vjezd do Jeruzaléma, kdy byl vítán zástupy jako král a který prožíváme o Květné neděli, otevírá poslední týden Jeho pozemského působení před ukřižováním a slavným vzkříšením.

  • Popeleční středou vstupujeme do postní doby

    Popeleční středou vstupujeme do postní doby

    Ve středu 18. února zahájíme v katedrále při ranní i mimořádné večerní mši svaté slavené pražským arcibiskupem další část liturgického roku. Podobně jako doba adventní to bude doba příprav a očekávání, předcházející slavení největších slavností v liturgickém roce a bude tedy zahalená ve fialové barvě. A podobně, jako jsme 40 dní po Narození Páně slavili svátek Uvedení Páně do chrámu a po čtyřicet dní jsme v katedrále i v jiných chrámech mohli přicházet k jesličkám, čeká nás opět čtyřicetidenní období. Latinsky ho také nazýváme „Tempus quadragesimae“ či jednoslovně „Quadragesima.“ Východní křesťané pro něj používají jméno „Svatá čtyřicátnice.“ Jedná se však tentokrát o dobu ztišení a odříkání.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení