Centrální část výjevu nad oltářem
K její výzdobě použil ty nejušlechtilejší kameny, pro které velmi pravděpodobně nalezl inspiraci v Písmu svatém, a to ve Zjevení Janově, kde svatý Jan popisuje vidění nebeského Jeruzaléma:
„Ve vytržení ducha mě vyvedl na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha, zářící Boží slávou; jeho jas jako nejdražší drahokam a jako průzračný křišťál. Město mělo mohutné a vysoké hradby, dvanáct bran střežených dvanácti anděly a na branách napsaná jména dvanácti pokolení synů Izraele. Tři brány byly na východ, tři brány na sever, tři brány na jih a tři brány na západ. A hradby města byly postaveny na dvanácti základních kamenech a na nich bylo dvanáct jmen dvanácti apoštolů Beránkových… Hradby jsou postaveny z jaspisu a město je z ryzího zlata, zářícího jako křišťál. Základy hradeb toho města jsou samý drahokam: první základní kámen je jaspis, druhý safír, třetí chalcedon, čtvrtý smaragd, pátý sardonyx, šestý karneol, sedmý chrysolit, osmý beryl, devátý topas, desátý chrysopras, jedenáctý hyacint a dvanáctý ametyst. A dvanáct bran je z dvanácti perel, každá z jediné perly. A náměstí toho města je z ryzího zlata jako z průzračného křišťálu. Avšak chrám jsem v něm nespatřil: Jeho chrámem je Pán Bůh všemohoucí a Beránek. To město nepotřebuje ani slunce ani měsíc, aby mělo světlo: září nad ním sláva Boží a jeho světlem je Beránek.“
Bičování Krista
Po obvodu kaple svatého Václava v její dolní části totiž nalezneme mnoho odkazů právě na výše uvedený úryvek ze Zjevení Janova. Výzdoba této části kaple má svůj původ už ve 14. století. Všechny čtyři obvodové stěny kaple jsou rozděleny na tři díly, jsou orientované na každou světovou stranu jako brány nebeského Jeruzaléma a na těchto branách jsou namalovány postavy andělů. Stěny jsou dále vyzdobeny leštěnými drahými kameny vsazenými do pozlacené malty a jedná se o tytéž kameny, které jsou uvedeny ve Zjevení Janově: červené kameny jsou jaspisy, fialové ametysty a nejvzácnější zelené jsou chrysoprasy. Jedná se o odrůdy křemene a chalcedonu.
Kristova smrt na kříži
Mezi výzdobou stěn ze zlata a drahých kamenů je pak ve formě nástěnných maleb zobrazen i sám Boží Beránek, náš Pán Ježíš Kristus, který je chrámem a světlem svatého města, jak ho popisuje uvedený úryvek z Písma svatého. Nástěnné malby přinášejí celý pašijový cyklus, který začíná na severní stěně. Zatčení Krista v Getsemanské zahradě, Kristus před Pontiem Pilátem, Kristus přivázaný ke kůlu a bičován, ukřižování Krista, Kristus uložen do hrobu a oplakávaný Pannou Marií, Marií Magdalenou a Marií Kleofášovou. Následuje Kristovo vzkříšení a nanebevstoupení. Poslední malba na západní stěně v sousedství dveří do korunní komory zobrazuje seslání Ducha svatého.
Ukládání Krista do hrobu
Malby mají sice středověký původ, ale na rozdíl od inkrustací z drahých kamenů se nedochovaly ve své původní podobě a byly později opravovány, doplňovány a přemalovávány, nejvíce pak na začátku 17. století, kdy celou kapli opravoval pražský malíř Daniel Alexius z Květné. Velmi působivé jsou však průniky nástěnných maleb a kamenných inkrustací. Například nad scénou Pilátova soudu, která je provedena v olejových barvách, je z jaspisů a chrysoprasů vyhotoven baldachýn nad Kristem i nad Pilátem a sám Poncius Pilát, namalovaný olejovými barvami, sedí na trůnu vyhotoveném z inkrustovaných jaspisů a ametystů. Podobnou kombinaci uměleckých technologií nalezneme na scéně bičování Krista. Kůl, ke kterému je Pán Ježíš přivázán, je vyhotoven opět ve formě inkrustovaných ametystů a jaspisů, postava Ježíše je pak namalovaná olejovými barvami na zlaceném pozadí.
Zmrtvýchvstání Páně
Scéna ukřižování Pána Ježíše Krista se na východní stěně kaple nachází dvakrát. Za hrobem svatého Václava samostatně a nad oltářem pak jako součást kalvárie, kde pod křížem stojí Panna Maria a svatý Jan. Za nimi pak klečí císař a král Karel IV. a jedna z jeho manželek; některé prameny hovoří o Blance z Valois a jiné o Elišce Pomořanské.
Nanebevstoupení Páně
Pašijový cyklus ve Svatováclavské kapli je nejucelenějším a umělecky nejcennějším souborem uměleckých děl v katedrále, který zobrazuje události Svatého týdne a následně Velikonoční doby.
Text i foto: Ing. Ondřej Stříteský
