Krása skrytá ve výškách. Vnější plášť katedrály v textu i obrazech

Krása skrytá ve výškách. Vnější plášť katedrály v textu i obrazech

Mnoha uměleckými poklady v podobě sochařských děl, bohatě opracovaných kamenických prvků i polychromovaných kamenných erbů a zejména pak velmi bohatou stavební historií vyniká vnější plášť katedrály.

Zpravidla jej obdivujeme z většího odstupu, řada zajímavostí a krásných detailů tak zůstává očím kolemjdoucích skryta. Přinášíme Vám proto několik detailních a netradičních pohledů na bohatou kamenickou a kamenosochařskou výzdobu naší katedrály.

Celá západní polovina katedrály, která zahrnuje příčnou i hlavní loď, boční lodi a západní průčelí, byla postavena teprve ve druhé polovině 19. století stavitelem Josefem Mockerem a dokončena následně ve 20. století jeho nástupcem Kamilem Hilbertem. Tato část chrámu je poměrně homogenní a až strojově dokonalé opracování kamenných bloků je patrné na první pohled.

 

Nová západní část katedrály

 

Zcela odlišná je však část východní – celý chór včetně věnce kaplí a opěrného systému i Velká jižní věž. Tato část katedrály postupně vznikala od poloviny 14. století, avšak v průběhu dějin doznala mnoha oprav i úprav a byla vystavena všem pohromám, které chrám postihly. Stavební historie starší poloviny chrámu je proto velmi bohatá a nalezneme zde stopy stavebních úprav snad ze všech staletí jeho existence.

 

Stará východní část katedrály

 

Odlišit původní sochařská díla a kamenické detaily od pozdějších kopií, replik a doplňků je pro laika velmi obtížné. Odborníci však zpracovávají a během oprav pláště chrámu aktualizují a doplňují stavebně historický průzkum a plášť chrámu je tak již do značné podrobnosti prozkoumán a zdokumentován. Víme tedy například, že původních okenních kružeb se dochovalo opravdu poskrovnu. Nejen skleněné výplně a barevné vitráže, ale i právě tyto kamenické prvky v oknech jsou relativně mladé, postupně byly doplňovány a vyměňovány i další dožilé kamenné bloky opěrného systému i zdiva. Jediné opravdu původní středověké okenní kružby tak nalezneme v oknech tzv. Staré klenotnice nad Starou sakristií.

 

Kamenosochařská výzdoba

 

Totéž platí i pro legendární chrliče v podobě různých zvířat a nestvůr, kterých napočítáme v různých výškových úrovních chrámu desítky či spíše stovky. Z období gotiky se nám jich dochovalo pouze několik málo, většina pramenů hovoří o pouhých čtyřech. Převážná většina chrličů i na gotickém chóru katedrály byla osazena až v 19. století.

 

Chrlič

 

Na plášti katedrály nalezneme stále ještě viditelné stopy po ničivém požáru z roku 1541, kterému padla za oběť prakticky celá levobřežní Praha a těžce poškozen byl Pražský hrad i samotná katedrála. Plameny, které pohltily střechy kaplí a chórového ochozu, působily na pískovec takovým žárem, že zčervenal. Němým svědkem tohoto požáru je maskaron na vnitřní straně opěráku nad Starou sakristií, jehož fotografii zde můžete vidět, živě si ho lze však prohlédnout pouze z lešení.

Zčervenalý maskaron po požáru katedrály

 

Dalekosáhlé důsledky mělo také pruské bombardování Prahy po bitvě u Štěrbohol v roce 1757, kde vojska pruského krále Friedricha Velikého rozdrtila armádu Marie Terezie. Po tomto mohutném střetu, ve kterém padlo na 30 000 vojáků, následoval největší vojenský útok na Prahu v dějinách. Cílem pruského krále bylo zničení města. Jen směrem k naší katedrále mělo být vystřeleno až 22 tisíc dělových koulí a zápalných granátů, jeden z nich zapálil i velké renesanční Ferdinandovy varhany, které beze zbytku shořely a požárem byla vážně poškozena i první dvě klenební pole chóru. Pruské dělostřelectvo ostřelovalo Prahu ze severního směru, proto byl i plášť na severní straně chrámu značně poškozen, většina drobných a křehkých kamenických prvků byla zničena a musela být doplněna a nahrazena. Dodnes jsou stopy po pruských střelách na severní straně chóru identifikovatelné. Naproti tomu jižní část chóru nebyla tomuto ostřelování přímo vystavena, proto se nám zde původních kamenických prvků a paneláže dochovalo mnohem více.

Autor textu i fotografií: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Putování po katedrále zavítá do kaple sv. Anny, matky Panny Marie

    Putování po katedrále zavítá do kaple sv. Anny, matky Panny Marie

    V pátek 26. července oslavíme svátek svaté Anny, který nás v rámci našeho putování katedrálou zavede do starobylé kaple v chórovém ochozu, zasvěcené právě této světici, která byla dle tradice matkou Panny Marie, ačkoliv se o ní kanonická evangelia nezmiňují. Ranní mši svatou proto oslavíme u oltáře této kaple, která je zároveň rodovou kaplí šlechtické rodiny Nostic-Rieneck.

  • Letní čtení – Výročí osobností spjatých s katedrálou

    Letní čtení – Výročí osobností spjatých s katedrálou

    V letních měsících si připomeneme několik výročí důležitých osobností, které jsou nějakým způsobem spojeny s katedrálou. Přečtěte si o stavitelích, kronikářích a králích, kteří přispěli k tomu, že se nám katedrála zachovala až do dnešních dní. Text je sestaven z krátkých upoutávek, které pro Vás pravidelně připravuje pan Ing. Ondřej Stříteský z týmu Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze. 

  • Kulaté výročí 650 let od úmrtí Jana Milíče z Kroměříže

    Kulaté výročí 650 let od úmrtí Jana Milíče z Kroměříže

    Kulaté výročí dne úmrtí měl v minulém týdnu vedle kapitulního děkana a pozdějšího prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic další významný kanovník naší metropolitní kapituly, kterého bychom Vám rádi blíže představili.

  • Královská oratoř – soukromý prostor pro ty nejmocnější z království

    Královská oratoř – soukromý prostor pro ty nejmocnější z království

    I v menších venkovských chrámech, které se nacházejí poblíž šlechtických sídel, můžeme poblíž hlavního oltáře vidět jeden specifický architektonický prvek. Je jím takzvaná oratoř (=místo k modlitbě), obvykle vyvýšená v podobě otevřené empory. 

  • Katedrála žije nejen dospěláckým zpěvem. Dětský katedrální sbor nabírá nové malé členky a členy

    Katedrála žije nejen dospěláckým zpěvem. Dětský katedrální sbor nabírá nové malé členky a členy

    Milé děti, milí rodiče! Zdravíme vás z Dětského katedrálního sboru a srdečně vás zveme, abyste se k nám připojili!

  • Pohřeb brigádního generála Zbyňka Čeřovského

    Pohřeb brigádního generála Zbyňka Čeřovského

    Ve středu 3. července proběhne v 16:00 v katedrále pohřeb generála Čeřovského.

  • 660. výročí smrti Arnošta z Pardubic

    660. výročí smrti Arnošta z Pardubic

    Přijměte pozvání na nedělní mši svatou v 10:00, při které si připomeneme 660. výročí smrti prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. 

  • Kaple svatého Václava skrývá nejen korunovační klenoty

    Kaple svatého Václava skrývá nejen korunovační klenoty

    Nezapomeňte si při návštěvě naší katedrály prohlédnout kapli sv. Václava, nejvzácnější a nejcennější prostor, který lze bez nadsázky nazvat srdcem české země a pro návštěvníky i účastníky bohoslužeb jsou jeho dveře otevřeny alespoň k nahlédnutí.

  • Měla být svatovítská katedrála barokní perlou Hradčan? Giovanni Domenico Orsi a jeho dílo

    Měla být svatovítská katedrála barokní perlou Hradčan? Giovanni Domenico Orsi a jeho dílo

    V letošním roce uplyne 390 let od narození významného italského architekta a stavitele, který se zajímavým způsobem zapsal do stavebních dějin naší katedrály. 

  • Svatojánské putování po katedrále

    Svatojánské putování po katedrále

    Již příští pondělí 24. června budeme opět putovat po katedrále. Na tento den totiž připadá svátek Narození Jana Křtitele a v kapli právě tohoto předchůdce Ježíše Krista bude v 07:00 sloužit P. Jozef Sudor mši k jeho oslavě.

  • Poděkování za Noc kostelů

    Poděkování za Noc kostelů

    V pátek 7. června proběhla v katedrále Noc kostelů – festival otevřených chrámů, který má sakrální prostor přiblížit lidem všech (ne)vyznání. Zaznělo vyzvánění svatovítských zvonů, sólová i komorní hudba a návštěvníci si mohli prohlédnout normálně nepřístupné prostory pražského velechrámu. Duchovní potravu nabídla mše svatá od 18:00 a závěrečné požehnání. 

  • Pozvánka na červnové bohoslužby doprovázené sborovým zpěvem

    Pozvánka na červnové bohoslužby doprovázené sborovým zpěvem

    Zveme vás na červnové bohoslužby v katedrále, které budou zpěvem doprovázet naše i zahraniční sbory. 

  • Pořad bohoslužeb o svátcích, památkách a výročích konaných v bočních kaplích katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze

    Pořad bohoslužeb o svátcích, památkách a výročích konaných v bočních kaplích katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze

    Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha ve spolupráci s Metropolitní kapitulou u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. 

  • Varhanní festival již potřinácté

    Varhanní festival již potřinácté

    Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze ve spolupráci se Správou Pražského hradu pořádá v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha třináctý ročník mezinárodního hudebního festivalu Svatovítské varhanní večery.

  • Drahokamy a historie korunovačních klenotů

    Drahokamy a historie korunovačních klenotů

    Není to jen Svatováclavská koruna s čepičkou, ale celý soubor klenotů, které dnes katedrála chrání. Právě tak, jak tomu mělo být dle původního pokynu Karla IV. Přesto, že klenoty bylo nutné v dobách válek často ukrývat mimo Pražský hrad, soubor koruny s poduškou, královského jablka a královského žezla, jejich pouzder a královského roucha je dnes opět umístěn v Korunní komoře Svatovítského chrámu.

  • Zvony katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha

    Zvony katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha

    Jižní věž katedrály ukrývá celkem sedm zvonů. Zatímco nejstarší zvon Václav pochází již z roku 1542, trojice nejmladších, které nahrazují své předchůdce rekvírované a zničené během 2. světové války, byly odlity až v roce 2012. Ani nejstarší ze zvonů tak není v katedrále původní.

  • Katedrála jako centrum vědění

    Katedrála jako centrum vědění

    Počátky svatovítské kapituly lze spatřovat v kolegiu kněží (collegium cleri) při kostele svatého Víta na Pražském hradě, jimž bylo svěřeno, aby připravili vše potřebné pro zřízení samostatné diecézní správy. Když se v roce 973 stala Praha biskupským sídlem podléhajícím mohučskému metropolitovi, stalo se zmíněné kolegium svatovítských kněží katedrální kapitulou. Zakládací listina se ale, na rozdíl například od té karlštejnské, bohužel nedochovala.

  • Stručná historie architektury v katedrále sv. Víta

    Stručná historie architektury v katedrále sv. Víta

    Katedrála svatého Víta je nejen vyjádřením vztahu člověka k Bohu, ale nezbytně i mistrovské architektonické dílo. Ať už se rozhodnete obdivovat její gotickou klenbu, úchvatné vitráže, zdobnou fasádu anebo majestátní věže, za každým z těchto momentů stojí významné jméno české architektury.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení