21. 3. 2025

Mecenáš, kreslíř a kanovník Metropolitní kapituly Jan Rudolf hrabě Špork

Zajímavé kulaté výročí si připomínáme dne 27. března. Uplyne 330 let od narození další výrazné osobnosti mezi kanovníky Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze, J. Ex. Jana Rudolfa hraběte Šporka, který byl zároveň pomocným pražským biskupem. Jednalo se o velmi činorodého a schopného duchovního proslulého svojí dobročinností. Do dějin vstoupil především jako kněz, který se významným způsobem zasloužil o kanonizaci svatého Jana Nepomuckého, jednoho z hlavních patronů české země, jehož kult se posléze rozšířil do celého světa. V souvislosti s kanonizací svatého Jana pak byl v naší katedrále postaven jeho stříbrný náhrobek podle návrhu J. Emanuela Fischera z Erlachu a sochy svatého Jana Nepomuckého dnes nalezneme prakticky po celém světě, jedna z nich dokonce střeží slavný Milvijský most v Římě, kterému jsme se věnovali v jednom z předchozích článků.

Původní erb Šporků

Hrabě Špork byl nejmladším synem svých rodičů Ferdinanda Ladislava hraběte Šporka a Apolonie hraběnky Vratislavové z Mitrovic a jako takový byl předurčen ke kněžství. Jeho působení potvrdilo, že byl ke kněžství skutečně povolán. Úspěšně studoval v Praze i v Římě, kde se naučil výborně italštině a získal doktorát teologie a kanonického práva.

Po návratu do Prahy usiloval o členství právě v metropolitní kapitule a nabídl jí, že zafinancuje zřízení nového kanonikátu. Kapitula o nabídku hraběte Šporka jevila zájem, požadovala však, aby se nechal vysvětit na kněze, byl totiž pouze jáhnem. Po řadě jednání mezi hrabětem Šporkem, kapitulou a arcibiskupem se nakonec stal kanovníkem a na kněze byl vysvěcen v roce 1719. Už o tři roky později byl naší kapitulou vyslán do Říma právě ve věci přípravy kanonizace svatého Jana Nepomuckého. Ten byl svatořečen v březnu 1729, téhož roku byl kanovník Špork v Římě vysvěcen na biskupa samotným papežem Benediktem XIII. Poté se kanovník Špork vrací z Říma do Prahy.

Jako kněz byl také velmi obětavý. Založil nadaci pro vykupování křesťanských zajatců a sám do ní přispěl velkými sumami. Zajímal se také o umění a založil soukromou knihovnu a galerii, řada jeho sbírek se zachovala dodnes v Národní galerii a na Strahově. Kromě členství v naší metropolitní kapitule byl stejně jako Václav Hájek z Libočan proboštem Kolegiátní kapituly sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi. Ve stáří trpěl oční chorobou a později oslepl. Přes tuto chorobu však nadále docházel do naší katedrály, kam se nechal vodit a zachoval si radostnou mysl. Po své smrti byl také v katedrále pohřben.

Šporkův palác na vlastnoruční kresbě hraběte Jana Rudolfa

Kanovník Špork proslul také jako zdatný kreslíř. V této oblasti byl samouk a řada jeho kreseb se nedochovala díky nekvalitním materiálům, které používal. Kreslil portréty rodinných příslušníků, ale i svůj palác v Panské ulici.

Jako potomek významného severoněmeckého šlechtického rodu Šporků zdědil také několik nemovitostí. Patřilo mu mj. panství Heřmanův Městec a po svém dědečkovi, generálu Janu Šporkovi, zdědil menší palác v Panské ulici č. 8, který užíval a kde shromáždil svoje výše zmíněné sbírky a knihovnu. Tento původně renesanční a barokně přestavěný palác by už dnes kanovník Špork nepoznal. V roce 1930 byl výrazně přestavěn do moderní budovy a dnes zde nalezneme pasáž Černá růže s orientačním číslem 4.

Na našeho kanovníka Jana Rudolfa vzpomínáme s vděčností a na přímluvu svatého Jana Nepomuckého mu vyprošujeme odpuštění hříchů, spásu duše a život věčný!

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

V neděli 15. června si v katedrále připomeneme titulární slavnosti sv. Víta

13. 6. 2025

Zcela výjimečná je naše katedrála množstvím světců, kteří jsou v ní pohřbeni a vyzdviženi k úctě oltáře. Jedná se celkem o pět hlavních zemských patronů, v blízkosti katedrály na Pražském hradě a ve Strahovském klášteře se pak nachází další tři a v samotné katedrále se nachází velké množství ostatků celého zástupu dalších svatých. Jedna ze světově nejvýznamnějších relikvií, která je v naší katedrále uchovávána, patří svatému evangelistovi Lukášovi. Avšak první ze světců, kterému byl v 10. století nově založený kostel zasvěcen, je svatý Vít. Ačkoliv je mu naše katedrála zasvěcena dodnes, stal se tento křesťanský mučedník postupem času trochu upozaděn. Svatý Václav jako věčný panovník české země, svatý Vojtěch jako druhý pražský biskup a hlavní patron diecéze a konečně svatý Jan Nepomucký, český světec uctívané po celé planetě, nám byli přirozeně bližší než mučedník, který během svého života v Čechách nikdy nebyl, žil velmi daleko na jihu Itálie a v době jeho života ještě na našem území neexistovala civilizace. Přesto se právem řadí mezi české svaté, jméno Vít v českém prostředí zdomácnělo a jeho sochy nalezneme v mnoha českých městech.
Výročí patnácti let od úmrtí probošta Jaroslava Škarvady, kanovníka katedrály i papežské baziliky

13. 6. 2025

V loňském roce jsme vzpomenuli na probošta naší metropolitní kapituly a titulárního biskupa litomyšlského Mons. ThDr. Jaroslava Škarvadu, od jehož narození uplynulo přesně 100 let. V sobotu 14. června na něj budeme pamatovat znovu, protože uplyne 15 let od chvíle, kdy tohoto svého obětavého a laskavého služebníka po dlouhém a plodném životě náš Pán povolal z tohoto světa.
Stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého – I. díl

5. 6. 2025

Na měsíc květen připadne v katedrále obvykle hned několik velkých slavností. Některé slaví celá církev a týkají se Velikonoční doby, Letnic a na ně navazujících slavností Páně. Data těchto slavností jsou pohyblivá a přímo souvisí s datem Velikonoc. Dvě slavnosti však mají pevné datum a souvisí přímo s katedrálou. Je to výročí jejího posvěcení slavené dne 12. května a slavnost svatého Jana Nepomuckého dne 16. května, českého mučedníka a světce, který je v katedrále pochován a jehož sláva doslova objímá celou planetu napříč světadíly. V těchto dnech dokonce hostila Papežská kolej Nepomucenum v Římě zajímavou návštěvu: ctitele svatého Jana Nepomuckého až z Filipín! Úcta k českému světci na opačné straně Země je jedním z nádherných dokladů univerzality Kristovy církve.
Při restaurování historického mobiliáře katedrály byly objeveny historické dokumenty

2. 6. 2025

Při opravách střech kostelů bývají obvykle restaurovány zlacené makovice na hrotnicích věží. V nich často nacházíme vložené historické dokumenty, které naši předkové zanechali budoucím generacím a sami do nich dokumenty pro příští generace vkládáme. V letošním roce nás otevření jedné takové makovice čeká. Je umístěna na vrcholu věže kostela svatého Apolináře na Novém Městě v Praze, který patří naší metropolitní kapitule. Ta právě letos dokončí poslední etapu opravy střech tohoto nádherného kostela založeného císařem Karlem IV. Historické dokumenty jsme však nalezli i na místech poměrně neobvyklých, a sice přímo v katedrále.
Péčí Metropolitní kapituly byl zrestaurován mobiliář Staré sakristie

26. 5. 2025

Slavení liturgie, šíření úcty k českým zemským patronům, výstavba katedrály a péče o ni, to vše a nejen to patří k základnímu poslání pražské metropolitní kapituly, která na Pražském hradě působí již 1054 let. Za samotnou výstavbou katedrály udělala kapitula symbolickou tečku dne 12. května 1929, kdy dostavený chrám posvětil kapitulní děkan Jan Nepomuk Sedlák, pomocný biskup pražský. Přestože chtěla kapitula ve zvelebování chrámu i nadále pokračovat, následný vývoj událostí k tomu již neposkytl mnoho příležitostí. Německá okupace Československa naši kapitulu personálně zdecimovala a komunistický převrat v roce 1948 vedl mj. k likvidaci Jednoty pro dostavbu chrámu sv. Víta, která vznikla v 19. století z iniciativy našeho kanovníka Michala Pešiny z Čechorodu. Dnes budova katedrály patří České republice, která zajišťuje údržbu, opravy a restaurování částí stavby. Kapitula však nadále pečuje o cenný historický mobiliář, který zůstal v jejím vlastnictví a nadále slouží k liturgickým účelům.
Noc kostelů 2025 v katedrále

20. 5. 2025

Jednou z nejvýraznějších akcí ve veřejném prostoru, která spojuje nejen katolické chrámy, ale všechny synagogy, modlitebny, kostely a katedrály všech různých denominací a konfesí je Noc kostelů v pátek 23. května. I tento rok se do ní zapojí i katedrála a to tradičním spojením mluveného slova a hudebních vstupů. Bude možné nahlédnout do normálně nepřístupných prostor a vidět to, co je normálně skryto pátravým očím věřících i turistů.