Giovanni Domenico Orsi (*1634 Vídeň, +1679 Praha) vyprojektoval dostavbu pražské katedrály ve zcela jiném stylu, než ji známe dnes a chybělo velmi málo, aby zásadním způsobem změnil hlavní dominantu panoramatu města Prahy. Na místě novogotického trojlodí se dvěma charakteristickými štíhlými věžemi a rozetovým oknem v západním průčelí tak měla stát mohutná barokní stavba s velkou kopulí a západním průčelím bez věží ve stylu podobném staroměstskému kostelu sv. Šimona a Judy. Pražská katedrála tak mohla být dostavěna podobným způsobem jako dóm v bavorském Pasově, který byl po velkém požáru v roce 1662 přestavěn v barokním slohu a dochoval se pouze pozdně gotický barokně upravený chór.
Pozoruhodná na tomto projektu dostavby je zejména skutečnost, že se mu podařilo opustit rýsovací prkna a barokní dostavba pražské katedrály byla v roce 1673 skutečně zahájena! Slavnosti položení základního kamene dostavby v září toho roku se zúčastnil sám císař a král Leopold I. a pražský arcibiskup Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka, který byl spolu s kanovníkem Tomášem Pešinou z Čechorodu hlavním hybatelem celého projektu. Smrtí arcibiskupa o dva roky později také celý tento projekt končí, práce byly nejprve přerušeny a poté pro nedostatek financí zcela zastaveny. Od té doby rozestavěné barokní trojlodí chátralo až do poloviny 19. století, kdy byly hotové pilíře strženy, aby uvolnily místo novogotické dostavbě chrámu.
Šipkou vyznačená rozestavěná barokní část.
Můžeme je však vidět ještě na slavném Langweilově modelu v Muzeu hlavního města Prahy nebo na dobových obrazech, nejlépe patrně na obrazu korunovace císaře Leopolda II. českým králem. Dva jižní pilíře při velké jižní věži katedrály byly postaveny až do výšky zamýšlené boční lodi, na severní straně byly postaveny pilíře do výšky asi 2,5 metru a rozestavěna byla i severní obvodová stěna. V roce 1842 pak byly všechny tyto pozůstatky pokusu o barokní dostavbu zbořeny. Podobu plánované barokní dostavby jsme schopni částečně rekonstruovat na základě dobové ikonografie. Existuje poměrně podrobná dobová rytina, podobu interiéru i exteriéru se pokusil zakreslit i náš současník, architekt Michael Brix, jehož kresby jsou v úvodu tohoto článku.
Na začátku 19. století zpracoval velmi kvalitní olejovou malbu hypotetické podoby interiéru barokně dostavěné katedrály malíř Ludvík Kohl. Jelikož Orsi navazoval ve své práci na italskou architekturu i na realizace monumentálních katedrál v Salzburgu nebo Pasově, lze předpokládat, že i dostavba pražské katedrály měla být vskutku velkolepá. Orsiho práci si můžeme dnes v Praze prohlédnout na jiných místech. Za pozornost stojí zejména znamenitým způsobem vyzdobený teologický sál Strahovské knihovny či Kolowratský palác na Ovocném trhu. Patrně nejvýraznější Orsiho stavbou na panoramatu Prahy je tzv. Profesní dům uprostřed Malostranského náměstí v Praze, spojený s kostelem sv. Mikuláše, postavený pro jezuitský řád.
Autor: Ing. Ondřej Stříteský, Kresba: Michael Brix
