20. 5. 2025

Noc kostelů 2025 v katedrále

Jednou z nejvýraznějších akcí ve veřejném prostoru, která spojuje nejen katolické chrámy, ale všechny synagogy, modlitebny, kostely a katedrály všech různých denominací a konfesí je Noc kostelů v pátek 23. května. I tento rok se do ní zapojí i katedrála a to tradičním spojením mluveného slova a hudebních vstupů. Bude možné nahlédnout do normálně nepřístupných prostor a vidět to, co je normálně skryto pátravým očím věřících i turistů.

Tématem Noci kostelů 2025 je Naděje a jako tematický celek jsme v katedrále zvolili osvědčené téma dějin svatovítského velechrámu a úlohu více i méně známých osobností (nejen) z řad Metropolitní kapituly na jeho stavbě, péči o něj a provozu. O hudbu se postará svatovítský varhaník Ondřej Valenta, NiTrio Ensemble, Marek Stříteský a Jakub Doležal.

Program Noci kostelů 2025 v katedrále

17:55 – 18:00	Vyzvánění zvonů
18:00 – 18:45	Mše svatá Celebruje Mons. Milan Hanuš, farář a kanovník Metropolitní kapituly
18:50 – 19:00	Přivítání návštěvníků v katedrále, nabídka programu Noci kostelů Představení programu a tématu večera
19:00 – 19:15	Hudební vstup – varhanní hudba Hraje Ondřej Valenta na varhany, Jakub Doležal a Marek Stříteský na trubky
19:15 – 19:25	Slovo o vzniku kostela svatého Víta na Pražském hradě Představení dějin do roku 1344, děkan Kosmas a 900 let od jeho narození, přenesení ostatků svatého Václava a stavba románské baziliky
19:25 – 19:45	Hudební vstup – komorní hudba Hraje soubor NiTrio pod královskou oratoří
19:45 – 20:00	Slovo o výstavbě gotické katedrály do velkého požáru Výstavba gotického chóru, snaha o dokončení stavby v době Jagellonců a poničení chrámu velkým požárem v roce 1541
20:00 – 20:15	Hudební vstup – varhanní hudba Hraje Ondřej Valenta
20:15 – 20:30	Slovo o pokusech o dostavbu katedrály v průběhu staletí Záchrana katedrály po požáru, pokus o barokní dostavbu G. D. Orsiho
20:30 – 20:45	Hudební vstup – komorní hudba Hraje NiTrio Ensemble v prostoru pod královskou oratoří
20:45 – 21:00	Slovo o dostavbě katedrály Založení Jednoty pro dostavbu katedrály a novogotická dostavba. 160. výročí narození děkana Antonína Podlahy
21:00 – 21:15	Hudební vstup – varhanní hudba Hraje Ondřej Valenta
21:15 – 21:30	Závěrečné požehnání a ukončení programu

Prohlídka interiéru katedrály bude možná individuálně od 18:45 až do ukončení programu.

Prohlídka zvonů a zvonice bude možná individuálně od 18:45. Přístup do věže bude z interiéru katedrály. Fronta na zvonici se uzavírá cca v 20:45 (podle aktuální délky fronty), děkujeme za pochopení.

Otevřeny k nahlédnutí bez možnosti vstupu budou Svatováclavská kaple a stará sakristie.

Areál Pražského hradu se vojensky uzavírá v 22:00. Žádáme návštěvníky, aby do té doby areál Hradu opustili.

Více o Noci kostelů najdete na jejím webu: https://www.nockostelu.cz/

Text: Damián Faber, Jan Novák

Foto: web Noc kostelů 2025

Aktuality & články

Svátek svatého evangelisty Lukáše v pražské katedrále

12. 10. 2025

Poté, co jsme v naší katedrále oslavili nádhernou slavnost našeho hlavního zemského patrona, svatého knížete a věčného panovníka Václava, byla jeho relikvie uložena zpět do klenotnice a české korunovační klenoty jsou již opět uzamčeny sedmi zámky v korunní komoře. Katedrála se však připravuje hned na další velký svátek významného světce, který je v ní od dob císaře a krále Karla IV. zvláštním způsobem uctíván. Dalo by se říci, že právě pražská katedrála je od 14. století jedním z nejvýznamnějších center jeho kultu na světě. Tentokrát se však nejedná o světce původem českého a uctívaného především Čechy, ale přímo o jednu z klíčových postav Nového zákona, jejíž význam je mimořádný v celém křesťanském světě. Tím světcem je totiž evangelista.
O slavnosti svatého Václava zazní v katedrále starobylý chorál

23. 9. 2025

Ačkoliv je náš svatý kníže Václav uváděn jako druhý patron pražské katedrály v pořadí, má mezi jejími světci mimořádné postavení. Přestože je na prvním místě uváděn svatý Vít, na svatého Václava pamatujeme jako na našeho otce zakladatele, který získal ostatky římského mučedníka Víta od saského vévody a východofranského krále Jindřicha Ptáčníka a kostel zasvěcený svatému Vítu na Pražském hradě založil. Právě díky významu našeho svatého knížete, který v tehdejší románské rotundě našel tři roky po své mučednické smrti místo posledního odpočinku, byla tato rotunda vybrána jako sídelní kostel pražského biskupa a stala se tak první pražskou katedrálou, ačkoliv sousední bazilika svatého Jiří byla starší a mnohem větší. O kult svatého Václava se posléze velmi zasloužil náš císař a král Karel IV., který mu zasvětil korunu českých králů, uchovávanou poblíž hrobu v naší katedrále a náš svatý kníže je po celá staletí považován za věčného panovníka české země. Jeho slavnost slavená ve výroční den jeho mučednické smrti je tak pro pražskou katedrálu mimořádně důležitá a svatého knížete Václava v ní tradičně oslavíme hned při několika bohoslužbách. Při té večerní přivítáme zpět světcovu relikvii, která se vrátí z národní pouti ve Staré Boleslavi, kam je tradičně převážena k uctění poutníky.
Rok mučednické smrti svatého Václava

23. 9. 2025

V naší katedrále každoročně slavíme hned dvě události spojené s osobou svatého Václava. První z nich připadá na 4. březen, kdy si připomínáme výročí přenesení světcových ostatků ze Staré Boleslavi do Prahy. Podle jednoho z historických pramenů, tzv. Kristiánovy legendy, se tak stalo tři roky po jeho smrti. Hlavní slavností je pak výročí jeho mučednické smrti, které připadá na 28. září a dnes je slaveno také jako státní svátek České republiky.
Výročí 900 let od úmrtí kronikáře Kosmy

23. 9. 2025

Každý rok si naše katedrála a její kapitula připomenou několik významných kulatých výročí. S ohledem na bohaté tisícileté dějiny tohoto chrámu a velké množství významných historických osobností z řad jeho kanovníků je přirozené, že téměř každý měsíc vzpomínáme hned na několik kněží, biskupů, stavitelů nebo významných historických událostí spojených s naší katedrálou. V nadcházejících týdnech však budeme pamatovat na zvláště významného kanovníka a děkana naší kapituly, který se zapsal do dějin českých zemí tučným písmem a všichni ho známe již z prvních let naší školní docházky. Dne 21. října uplyne 900 let od úmrtí kanovníka Kosmy, který se na začátku 12. století stal prvním známým kapitulním děkanem. Do dějin vstoupil zejména jako autor Kroniky české. Právě v ní se dočítáme mimo jiné o bájném Přemyslu Oráčovi, kněžně Libuši a dalších českých knížatech, která vládla v našich zemích před nástupem knížete Bořivoje a svaté Ludmily, našich prvních historicky doložených panovníků.
Korunovační klenoty a jejich uložení v pražské katedrále

18. 9. 2025

Od roku 2024 zavedl prezident České republiky Petr Pavel na Pražském hradě novou tradici. Korunovační klenoty, uchovávané dle tradice v korunní komoře nad Zlatou branou naší katedrály, jsou z jeho rozhodnutí nově k vidění každoročně při příležitosti slavnosti svatého Václava, věčného panovníka české země, kterému je česká královská koruna přímo zasvěcena. V letošním roce tak můžeme navštívit jejich výstavu od 18. do 29. září. Poté se koruna, jablko a žezlo vrátí na své přísně střežené místo v naší katedrále, které je přístupné pouze z prostoru, ve kterém je náš svatý kníže již bezmála 1100 let pochován.
Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

8. 7. 2025

Péče o chudé a nemocné a vzdělávání a výchova studentů jsou dvě základní poslání, které se Kristova církev od samotného svého počátku snaží všemi silami naplňovat, aby sama žila tím, co hlásá v radostné zvěsti evangelia a následovala v plnosti našeho Pána Ježíše Krista. Kristovo působení na zemi je spojeno právě s uzdravováním nemocných, utěšováním chudých a zarmoucených, prokazováním milosrdenství a lásky a také s kázáním a vyučováním jeho učedníků, než za nás podal svoji vykupitelskou oběť na kříži, kterou nás vykoupil z hříchu pro život věčný. Mnoho církevních řádů a kongregací se proto soustředí na péči o nemocné a umírající a provozuje nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, řada dalších pak provozuje církevní školy různých stupňů. Naše katedrála a její kapitula patřily a patří k té druhé skupině, a to dokonce mimořádně významným způsobem.