O filii et filiae, Rex caelestis, Rex gloriae, morte surrexit hódie, Alleluia!

O filii et filiae, Rex caelestis, Rex gloriae, morte surrexit hódie, Alleluia!

Každou neděli v 17 hodin se kanovníci naší metropolitní kapituly scházejí v chóru katedrály ke společné modlitbě v podobě slavnostních zpívaných nešpor. Jedním z jejich úkolů je totiž modlit se společně modlitby z liturgie hodin. Tuto takzvanou denní modlitbu církve se podle kanonického práva závazně modlí všichni duchovní, tedy biskupové, kněží a jáhni. Modlí se ji povinně většinou také mniši a mnozí řeholníci. Laici se ji mohou modlit dobrovolně. Některá společenství duchovních však jsou navíc vázána takzvanou chórovou povinností, kdy se modlí liturgii hodin společně v chóru svého kostela. Platí to zejména pro mnichy a mnišky církevních řádů a řeholníky a řeholnice některých kongregací a stejně tak pro kanovníky katedrálních i kolegiátních kapitul, kteří se za tím účelem scházejí ve své katedrále nebo kolegiátním chrámu. Kapituly kanovníků totiž byly svým založením klášterním společenstvím původně dost podobné, teprve postupem času se přetvořily v kolegia biskupů a kněží odlišného charakteru. Společná chórová modlitba jim však zůstala a v katedrálách a kolegiátních chrámech jsou v presbytáři umístěny chórové lavice, ve kterých kanovníci při společné modlitbě zasedají stejně jako mniši v klášterních chrámech.

Dnes už není společná chórová modlitba kanovníků v katedrálách a kolegiátních chrámech tak častá jako v minulosti, protože členové kapitul často plní mnoho úkolů zcela mimo katedrálu. V naší katedrále se však přesto pravidelná chórová modlitba zachovala, a to právě nedělní nešpory a ve Svatém týdnu také ranní chvály. Po zpívané modlitbě v breviáře navíc prochází procesí se sborem a kanovníky katedrálou za zpěvu Svatováclavského chorálu, zastaví se u hrobu svatého Václava ve Svatováclavské kapli, pomodlí se u hrobu kardinála Berana, jehož proces blahořečení právě naše kapitula iniciovala a na závěr celého procesí zpívá hymnus k Pánu Ježíši podle daného liturgického období.

 

Nyní v době velikonoční zpíváme v katedrále na závěr nešpor nádherný hymnus z 15. století, který pochází z Francie a popisuje všechny události od Kristova slavného vzkříšení. Zpíváme o učednících, kteří přišli k prázdnému hrobu, jak Marie Magdalena, Marie Jakubova a Marie Salome potkaly anděla, který jim oznámil, že Kristus vstal z mrtvých, i jak Ježíš přišel mezi své učedníky a potkal Tomáše, který uvěřil, až když vložil ruce do Jeho ran.

 

Tento nádherný a slavnostní text sepsal francouzský františkán Jean Tisserand v roce 1493, následně pak až do 19. století prošel některými změnami. Jeho současné znění si můžete přečíst zde na závěr tohoto našeho malého velikonočního seriálu:

 

„O fílii et fíliae, Rex caeléstis, Rex glóriae, morte surréxit hódie. Allelúia! Et mane prima sábbati, ad óstium monuménti accessérunt discípuli, Allelúia! Et María Magdaléne, et Jacóbi, et Salóme, venérunt corpus úngere, Allelúia! In albis sedens Angelus, praedíxit muliéribus: In Galilaéa est Dóminus, Allelúia! Et Joánnes Apóstolus cucúrrit Petro cítius, monuménto venit prius, Allelúia! Discípulis adstántibus, in médio stetit Christus, dicens: Pax vobis ómnibus, Allelúia! Ut intelléxit Dídimus, quia surréxerat Jesus, remánsit fere dúbius, Allelúia! Vide, Thoma, vide latus, vide pedes, vide manus, noli esse incrédulus, Allelúia! Quando Thoma Christi latus, pedes vidit atque manus, dixit: Tu es Deus meus, Allelúia! Beáti qui non vidérunt, et fírmiter credidérunt, vítam aetérnam habébunt, Allelúia! In hoc festo sanctíssimo sit laus et iubilátio, bendicamus Domino, Allelúia! Ex quibus nos humílimas devótas atque débitas Deo dicámus gratias, Allelúia!“

Přejeme všem našim čtenářům požehnanou Velikonoční dobu a radost z Kristova slavného vzkříšení po všechny dny našeho života!

 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • V neděli 15. června si v katedrále připomeneme titulární slavnosti sv. Víta

    V neděli 15. června si v katedrále připomeneme titulární slavnosti sv. Víta

    Zcela výjimečná je naše katedrála množstvím světců, kteří jsou v ní pohřbeni a vyzdviženi k úctě oltáře. Jedná se celkem o pět hlavních zemských patronů, v blízkosti katedrály na Pražském hradě a ve Strahovském klášteře se pak nachází další tři a v samotné katedrále se nachází velké množství ostatků celého zástupu dalších svatých. Jedna ze světově nejvýznamnějších relikvií, která je v naší katedrále uchovávána, patří svatému evangelistovi Lukášovi. Avšak první ze světců, kterému byl v 10. století nově založený kostel zasvěcen, je svatý Vít. Ačkoliv je mu naše katedrála zasvěcena dodnes, stal se tento křesťanský mučedník postupem času trochu upozaděn. Svatý Václav jako věčný panovník české země, svatý Vojtěch jako druhý pražský biskup a hlavní patron diecéze a konečně svatý Jan Nepomucký, český světec uctívané po celé planetě, nám byli přirozeně bližší než mučedník, který během svého života v Čechách nikdy nebyl, žil velmi daleko na jihu Itálie a v době jeho života ještě na našem území neexistovala civilizace. Přesto se právem řadí mezi české svaté, jméno Vít v českém prostředí zdomácnělo a jeho sochy nalezneme v mnoha českých městech.

  • Výročí patnácti let od úmrtí probošta Jaroslava Škarvady, kanovníka katedrály i papežské baziliky

    Výročí patnácti let od úmrtí probošta Jaroslava Škarvady, kanovníka katedrály i papežské baziliky

    V loňském roce jsme vzpomenuli na probošta naší metropolitní kapituly a titulárního biskupa litomyšlského Mons. ThDr. Jaroslava Škarvadu, od jehož narození uplynulo přesně 100 let. V sobotu 14. června na něj budeme pamatovat znovu, protože uplyne 15 let od chvíle, kdy tohoto svého obětavého a laskavého služebníka po dlouhém a plodném životě náš Pán povolal z tohoto světa.

  • Stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého – I. díl

    Stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého – I. díl

    Na měsíc květen připadne v katedrále obvykle hned několik velkých slavností. Některé slaví celá církev a týkají se Velikonoční doby, Letnic a na ně navazujících slavností Páně. Data těchto slavností jsou pohyblivá a přímo souvisí s datem Velikonoc. Dvě slavnosti však mají pevné datum a souvisí přímo s katedrálou. Je to výročí jejího posvěcení slavené dne 12. května a slavnost svatého Jana Nepomuckého dne 16. května, českého mučedníka a světce, který je v katedrále pochován a jehož sláva doslova objímá celou planetu napříč světadíly. V těchto dnech dokonce hostila Papežská kolej Nepomucenum v Římě zajímavou návštěvu: ctitele svatého Jana Nepomuckého až z Filipín! Úcta k českému světci na opačné straně Země je jedním z nádherných dokladů univerzality Kristovy církve.

  • Při restaurování historického mobiliáře katedrály byly objeveny historické dokumenty

    Při restaurování historického mobiliáře katedrály byly objeveny historické dokumenty

    Při opravách střech kostelů bývají obvykle restaurovány zlacené makovice na hrotnicích věží. V nich často nacházíme vložené historické dokumenty, které naši předkové zanechali budoucím generacím a sami do nich dokumenty pro příští generace vkládáme. V letošním roce nás otevření jedné takové makovice čeká. Je umístěna na vrcholu věže kostela svatého Apolináře na Novém Městě v Praze, který patří naší metropolitní kapitule. Ta právě letos dokončí poslední etapu opravy střech tohoto nádherného kostela založeného císařem Karlem IV. Historické dokumenty jsme však nalezli i na místech poměrně neobvyklých, a sice přímo v katedrále.

  • Péčí Metropolitní kapituly byl zrestaurován mobiliář Staré sakristie

    Péčí Metropolitní kapituly byl zrestaurován mobiliář Staré sakristie

    Slavení liturgie, šíření úcty k českým zemským patronům, výstavba katedrály a péče o ni, to vše a nejen to patří k základnímu poslání pražské metropolitní kapituly, která na Pražském hradě působí již 1054 let. Za samotnou výstavbou katedrály udělala kapitula symbolickou tečku dne 12. května 1929, kdy dostavený chrám posvětil kapitulní děkan Jan Nepomuk Sedlák, pomocný biskup pražský. Přestože chtěla kapitula ve zvelebování chrámu i nadále pokračovat, následný vývoj událostí k tomu již neposkytl mnoho příležitostí. Německá okupace Československa naši kapitulu personálně zdecimovala a komunistický převrat v roce 1948 vedl mj. k likvidaci Jednoty pro dostavbu chrámu sv. Víta, která vznikla v 19. století z iniciativy našeho kanovníka Michala Pešiny z Čechorodu. Dnes budova katedrály patří České republice, která zajišťuje údržbu, opravy a restaurování částí stavby. Kapitula však nadále pečuje o cenný historický mobiliář, který zůstal v jejím vlastnictví a nadále slouží k liturgickým účelům.

  • Noc kostelů 2025 v katedrále

    Noc kostelů 2025 v katedrále

    Jednou z nejvýraznějších akcí ve veřejném prostoru, která spojuje nejen katolické chrámy, ale všechny synagogy, modlitebny, kostely a katedrály všech různých denominací a konfesí je Noc kostelů v pátek 23. května. I tento rok se do ní zapojí i katedrála a to tradičním spojením mluveného slova a hudebních vstupů. Bude možné nahlédnout do normálně nepřístupných prostor a vidět to, co je normálně skryto pátravým očím věřících i turistů. 

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení