Péčí Metropolitní kapituly byl zrestaurován mobiliář Staré sakristie

Péčí Metropolitní kapituly byl zrestaurován mobiliář Staré sakristie

Slavení liturgie, šíření úcty k českým zemským patronům, výstavba katedrály a péče o ni, to vše a nejen to patří k základnímu poslání pražské metropolitní kapituly, která na Pražském hradě působí již 1054 let. Za samotnou výstavbou katedrály udělala kapitula symbolickou tečku dne 12. května 1929, kdy dostavený chrám posvětil kapitulní děkan Jan Nepomuk Sedlák, pomocný biskup pražský. Přestože chtěla kapitula ve zvelebování chrámu i nadále pokračovat, následný vývoj událostí k tomu již neposkytl mnoho příležitostí. Německá okupace Československa naši kapitulu personálně zdecimovala a komunistický převrat v roce 1948 vedl mj. k likvidaci Jednoty pro dostavbu chrámu sv. Víta, která vznikla v 19. století z iniciativy našeho kanovníka Michala Pešiny z Čechorodu. Dnes budova katedrály patří České republice, která zajišťuje údržbu, opravy a restaurování částí stavby. Kapitula však nadále pečuje o cenný historický mobiliář, který zůstal v jejím vlastnictví a nadále slouží k liturgickým účelům.

Skříň v dílně restaurátorů

 

V posledních třech letech byl péčí kapituly obnovován cenný dřevěný mobiliář Staré sakristie, jehož restaurování se podařilo právě v letošním roce dokončit. V návaznosti na dokončení těchto restaurátorských prací byl posléze rozebrán veškerý mobiliář Chórové kaple, který byl odvezen do restaurátorské dílny. Zatímco stěny a klenby Staré sakristie restaurovala Správa Pražského hradu již v dřívějších letech, v Chórové kapli vyrostlo lešení právě nyní. Díky dočasnému uvolnění prostoru kaple nastala totiž právě v letošním roce ideální příležitost k provedení potřebných restaurátorských zásahů na stěnách a klenbách. Rekonstrukci Chórové kaple se budeme věnovat v některém z následujících článků. Nyní přinášíme krátkou reportáž z restaurování historických skříní ve Staré sakristii.

 

Stará sakristie v procesu restaurace

 

Původní mobiliář Staré sakristie se bohužel nedochoval. Tento prostor však patří k těm historicky nejcennějším, které v katedrále máme. Jeho východní stěnu postavil již první dómský stavitel Matyáš z Arassu, na kterého zde navázal v polovině 14. století Petr Parléř. Jak uvádí náš kanovník a kronikář Václav Hájek z Libočan, Stará sakristie zůstala téměř nedotčena velkým požárem v roce 1541. Dochovaly se nám tak zde například nejstarší dveře v katedrále vůbec. Jejich původ je kladen do roku 1367 a některé jejich prvky mohou být ještě starší. Skříně určené k ukládání liturgických knih, precios a parament jsou barokního původu, nicméně při restaurátorském průzkumu bylo zjištěno, že byly v pozdějších letech významněji upravované. Nádherné intarzované kredence, které na první pohled vypadají jako barokní, vznikly pravděpodobně až v 19. století, ovšem ve vznešeném barokním slohu.

 

Stěhování skříní bylo logistickým oříškem

 

A jak vlastně takové restaurování historického mobiliáře probíhá? Protože se jedná o movité kulturní památky, práce na nich vyžaduje odbornou kvalifikaci. Restaurátoři musí disponovat povolením Ministerstva kultury ČR k restaurování. Po zevrubné prohlídce mobiliáře musí restaurátor nejprve zpracovat tzv. restaurátorský průzkum a restaurátorský záměr. Na základě odborné prohlídky stanoví restaurátor předpokládaný postup prací, navrhne použité materiály a vše doplní podrobnou fotodokumentací mobiliáře. Protože je mobiliář památkově chráněný, k návrhu restaurování se vyjadřuje státní památková péče, stejně jako v případě stavebních projektů týkajících se nemovitých kulturních památek. Na Pražském hradě tuto činnost vykonává Odbor památkové péče Kanceláře prezidenta republiky. Teprve po obdržení souhlasného stanoviska je možné zakázku zadat.

 

Restaurace zdobených částí skříní

 

Mobiliář je zpravidla řešen jako stavebnice. Spoje jednotlivých částí skříní jsou demontovatelné a restaurátoři tak mohou nedestruktivně rozebrat skříně na jednotlivé menší části. Zvlášť jsou vysazena všechna dvířka, police, římsy a sokly. Vše musí být pečlivě zdokumentováno, označeno a zabaleno. Mobiliář je následně převezen do restaurátorské dílny, kde je pečlivě prohlédnut a zdokumentován v rozebraném stavu. Restaurátoři pak jednotlivé kroky konzultují se zástupci metropolitní kapituly i odboru památkové péče, kteří průběžně docházejí do dílny. Jsou vyrobeny repliky chybějících a nedochovaných částí profilací, odstraněny pozdější neodborné úpravy a nepůvodní vrstvy nátěrů. Veškeré dřevěné části jsou ošetřeny prostředky proti působení dřevokazných hub a hmyzu. Restaurátoři odstraní všechny mechanické závady, opraví a vyčistí zámky, sesadí rozklížené spoje a provedou další nezbytné opravy. Na závěr obnoví také povrchovou úpravu. Poté jsou skříně odvezeny zpět do katedrály, kde jsou osazeny na původní místa a jsou zde dokončeny zbývající detaily. Zrestaurované skříně pak nadále slouží svému původnímu účelu. Z průběhu restaurování vám také přinášíme několik fotografií, které si můžete prohlédnout.

 

Text i foto: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Katedrála jako místo posledního odpočinku – I. díl

    Katedrála jako místo posledního odpočinku – I. díl

    Liturgický rok se blíží ke svému závěru a jeho poslední měsíc je tradičně spojen s Památkou všech věrných zemřelých, která v liturgickém kalendáři připadá na 2. listopadu. Návštěvy hřbitovů a hrobů našich blízkých se však obvykle protáhnou i na další dny a týdny, které na tento den navazují a vžil se pro ně lidový název dušičkové období. Nezřídka byly hřbitovy zřizovány okolo kostela a nejinak tomu bylo v případě naší katedrály. Stavba gotického dómu, která začala od poloviny 14. století nahrazovat předchozí románskou baziliku, však pozřela i toto pohřebiště a náš kanovník Beneš Krabice z Weitmile, třetí ředitel stavby katedrály, například přesunul hroby pražských biskupů do chórového ochozu nové stavy, kde se nacházejí před hrobem sv. Víta dodnes.

  • Svátek svatého evangelisty Lukáše v pražské katedrále

    Svátek svatého evangelisty Lukáše v pražské katedrále

    Poté, co jsme v naší katedrále oslavili nádhernou slavnost našeho hlavního zemského patrona, svatého knížete a věčného panovníka Václava, byla jeho relikvie uložena zpět do klenotnice a české korunovační klenoty jsou již opět uzamčeny sedmi zámky v korunní komoře. Katedrála se však připravuje hned na další velký svátek významného světce, který je v ní od dob císaře a krále Karla IV. zvláštním způsobem uctíván. Dalo by se říci, že právě pražská katedrála je od 14. století jedním z nejvýznamnějších center jeho kultu na světě. Tentokrát se však nejedná o světce původem českého a uctívaného především Čechy, ale přímo o jednu z klíčových postav Nového zákona, jejíž význam je mimořádný v celém křesťanském světě. Tím světcem je totiž evangelista.  

  • O slavnosti svatého Václava zazní v katedrále starobylý chorál

    O slavnosti svatého Václava zazní v katedrále starobylý chorál

    Ačkoliv je náš svatý kníže Václav uváděn jako druhý patron pražské katedrály v pořadí, má mezi jejími světci mimořádné postavení. Přestože je na prvním místě uváděn svatý Vít, na svatého Václava pamatujeme jako na našeho otce zakladatele, který získal ostatky římského mučedníka Víta od saského vévody a východofranského krále Jindřicha Ptáčníka a kostel zasvěcený svatému Vítu na Pražském hradě založil. Právě díky významu našeho svatého knížete, který v tehdejší románské rotundě našel tři roky po své mučednické smrti místo posledního odpočinku, byla tato rotunda vybrána jako sídelní kostel pražského biskupa a stala se tak první pražskou katedrálou, ačkoliv sousední bazilika svatého Jiří byla starší a mnohem větší. O kult svatého Václava se posléze velmi zasloužil náš císař a král Karel IV., který mu zasvětil korunu českých králů, uchovávanou poblíž hrobu v naší katedrále a náš svatý kníže je po celá staletí považován za věčného panovníka české země. Jeho slavnost slavená ve výroční den jeho mučednické smrti je tak pro pražskou katedrálu mimořádně důležitá a svatého knížete Václava v ní tradičně oslavíme hned při několika bohoslužbách. Při té večerní přivítáme zpět světcovu relikvii, která se vrátí z národní pouti ve Staré Boleslavi, kam je tradičně převážena k uctění poutníky.  

  • Rok mučednické smrti svatého Václava

    Rok mučednické smrti svatého Václava

    V naší katedrále každoročně slavíme hned dvě události spojené s osobou svatého Václava. První z nich připadá na 4. březen, kdy si připomínáme výročí přenesení světcových ostatků ze Staré Boleslavi do Prahy. Podle jednoho z historických pramenů, tzv. Kristiánovy legendy, se tak stalo tři roky po jeho smrti. Hlavní slavností je pak výročí jeho mučednické smrti, které připadá na 28. září a dnes je slaveno také jako státní svátek České republiky.

  • Výročí 900 let od úmrtí kronikáře Kosmy

    Výročí 900 let od úmrtí kronikáře Kosmy

    Každý rok si naše katedrála a její kapitula připomenou několik významných kulatých výročí. S ohledem na bohaté tisícileté dějiny tohoto chrámu a velké množství významných historických osobností z řad jeho kanovníků je přirozené, že téměř každý měsíc vzpomínáme hned na několik kněží, biskupů, stavitelů nebo významných historických událostí spojených s naší katedrálou. V nadcházejících týdnech však budeme pamatovat na zvláště významného kanovníka a děkana naší kapituly, který se zapsal do dějin českých zemí tučným písmem a všichni ho známe již z prvních let naší školní docházky. Dne 21. října uplyne 900 let od úmrtí kanovníka Kosmy, který se na začátku 12. století stal prvním známým kapitulním děkanem. Do dějin vstoupil zejména jako autor Kroniky české. Právě v ní se dočítáme mimo jiné o bájném Přemyslu Oráčovi, kněžně Libuši a dalších českých knížatech, která vládla v našich zemích před nástupem knížete Bořivoje a svaté Ludmily, našich prvních historicky doložených panovníků.

  • Korunovační klenoty a jejich uložení v pražské katedrále

    Korunovační klenoty a jejich uložení v pražské katedrále

    Od roku 2024 zavedl prezident České republiky Petr Pavel na Pražském hradě novou tradici. Korunovační klenoty, uchovávané dle tradice v korunní komoře nad Zlatou branou naší katedrály, jsou z jeho rozhodnutí nově k vidění každoročně při příležitosti slavnosti svatého Václava, věčného panovníka české země, kterému je česká královská koruna přímo zasvěcena. V letošním roce tak můžeme navštívit jejich výstavu od 18. do 29. září. Poté se koruna, jablko a žezlo vrátí na své přísně střežené místo v naší katedrále, které je přístupné pouze z prostoru, ve kterém je náš svatý kníže již bezmála 1100 let pochován. 

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení