Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – II. díl: Čeští světci v papežských bazilikách – svatý Václav

Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – II. díl: Čeští světci v papežských bazilikách – svatý Václav

V naší katedrále se vedle velkého množství relikviářů s ostatky svatých nachází hroby pěti hlavních patronů české země. Sám zakladatel našeho chrámu, náš svatý kníže Václav, je již bezmála 1100 let pochován v hrobě, nad kterým Petr Parléř vystavěl nádhernou Svatováclavskou kapli. Pro ostatky dalšího z našich zemských patronů, svatého Jana Nepomuckého, navrhl vídeňský sochař Josef Emanuel Fischer z Erlachu impozantní stříbrný sarkofág, který je v katedrále umístěn v jižní části chórového ochozu hned naproti Vlašimské kapli. Zatímco svatého Václava uctívaly generace našich předků jako věčného panovníka české země, kult svatého Jana Nepomuckého se významně šířil i v zahraničí do celého světa a jeho sochy nalézáme velmi často na mostech. Avšak oba světci pronikli až do samotného srdce křesťanského světa. V Římě jsou uctíváni mimo jiné ve dvou papežských bazilikách a socha sv. Jana stojí i na jednom z významných římských mostů.

Náš svatý kníže Václav se stal křestním patronem našeho slavného krále a císaře Svaté říše římské Karla Lucemburského, o kterém hovoříme jako o císaři Karlu IV., ačkoliv jakožto český král byl prvním tohoto jména. Karel IV. svého křestního patrona velmi ctil a zasvětil mu mimo jiné korunu českých králů, kterou také nazýváme korunou svatováclavskou. Středověké římské říši vládl jako císař v letech 1355 – 1378 a korunován byl v bazilice svatého Petra dne  5. dubna 1355 papežským legátem kardinálem Pierre de Colombiers. Právě od dob vlády císaře Karla IV. je datována úcta ke svatému Václavu v největší papežské bazilice a již v době Karla IV. měl být našemu hlavnímu zemskému patronu zasvěcen jeden z jejích oltářů.

 

První starořímská, později gotizovaná bazilika sv. Petra

 

V době císaře Karla IV. vypadala bazilika svatého Petra zcela jinak než dnes. Kostel nad hrobem svatého Petra založil již ve 4. století císař Konstantin a jednalo se tak ještě o starověkou římskou baziliku, která byla později upravena v gotickém slohu. V důsledku dlouhodobé nepřítomnosti papeže, který pobýval v Avignonu, však stejně jako jiné římské kostely a stavby značně zchátrala a už roku 1451 vydal papež Mikuláš V. dekret na výstavbu nového chrámu. Výstavba současné mohutné a bohatě vyzdobené renesanční baziliky probíhala od začátku 16. do II. poloviny 17. století a dokončována byla již v barokním slohu. Nad hrobem svatého apoštola Petra navrhl architekt Michelangelo Buonarroti mohutnou kopuli. Největší papežská bazilika v Římě tak zcela změnila své uspořádání a podobu, nicméně na hlavního patrona české země papež nezapomněl a oltář zasvěcený svatému Václavu tak dodnes stojí v severní části transeptu baziliky, na dohled od impozantního Berniniho baldachýnu uprostřed baziliky, pod kterým je pochován svatý apoštol Petr.  

 

Kaple svatého Václava v bazilice svatého Petra, zleva obrazy svatého Cyrila, Václava a Metoděje

 

Velmi netradiční je ztvárnění svatého Václava na velkém obrazu umístěném v retáblu oltáře. Stejně jako mnoho dalších obrazů v této bazilice je řešen jako mozaika, ovšem natolik dokonale provedená, že laik ji od malovaného obrazu nerozezná. Mozaika byla zhotovena v roce 1740 dle originálu namalovaného v roce 1632 italským malířem Angelo Carosellim. Svatý Václav je zde vyobrazen zcela jinak, než jak jej známe například z naší katedrály. Namísto obvyklých atributů má na hlavně zlatou korunu a je oblečen v brnění a červeném plášti římského legionáře. Je opásán mečem a v ruce drží kopí s praporcem, na kterém je vyobrazena černá orlice, avšak bez plamínků, které k přemyslovské orlici patří. Na pozadí mozaiky je rovněž zobrazen basreliéf se scénou zavraždění svatého Václava jeho bratrem Boleslavem ve Staré Boleslavi. Po stranách oltáře pak jsou umístěny další mozaiky zobrazující svaté Cyrila a Metoděje. Umístění oltáře zasvěceného našemu hlavnímu zemskému patronu a zakladateli naší katedrály na tak významném místě je pro naši zemi a naši katedrálu velká pocta.

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: Ing. Ondřej Stříteský, https://stpetersbasilica.info/Altars/StWenceslas/StWenceslas.htm 

Aktuality & články

  • Svátek svatého evangelisty Lukáše v pražské katedrále

    Svátek svatého evangelisty Lukáše v pražské katedrále

    Poté, co jsme v naší katedrále oslavili nádhernou slavnost našeho hlavního zemského patrona, svatého knížete a věčného panovníka Václava, byla jeho relikvie uložena zpět do klenotnice a české korunovační klenoty jsou již opět uzamčeny sedmi zámky v korunní komoře. Katedrála se však připravuje hned na další velký svátek významného světce, který je v ní od dob císaře a krále Karla IV. zvláštním způsobem uctíván. Dalo by se říci, že právě pražská katedrála je od 14. století jedním z nejvýznamnějších center jeho kultu na světě. Tentokrát se však nejedná o světce původem českého a uctívaného především Čechy, ale přímo o jednu z klíčových postav Nového zákona, jejíž význam je mimořádný v celém křesťanském světě. Tím světcem je totiž evangelista.  

  • O slavnosti svatého Václava zazní v katedrále starobylý chorál

    O slavnosti svatého Václava zazní v katedrále starobylý chorál

    Ačkoliv je náš svatý kníže Václav uváděn jako druhý patron pražské katedrály v pořadí, má mezi jejími světci mimořádné postavení. Přestože je na prvním místě uváděn svatý Vít, na svatého Václava pamatujeme jako na našeho otce zakladatele, který získal ostatky římského mučedníka Víta od saského vévody a východofranského krále Jindřicha Ptáčníka a kostel zasvěcený svatému Vítu na Pražském hradě založil. Právě díky významu našeho svatého knížete, který v tehdejší románské rotundě našel tři roky po své mučednické smrti místo posledního odpočinku, byla tato rotunda vybrána jako sídelní kostel pražského biskupa a stala se tak první pražskou katedrálou, ačkoliv sousední bazilika svatého Jiří byla starší a mnohem větší. O kult svatého Václava se posléze velmi zasloužil náš císař a král Karel IV., který mu zasvětil korunu českých králů, uchovávanou poblíž hrobu v naší katedrále a náš svatý kníže je po celá staletí považován za věčného panovníka české země. Jeho slavnost slavená ve výroční den jeho mučednické smrti je tak pro pražskou katedrálu mimořádně důležitá a svatého knížete Václava v ní tradičně oslavíme hned při několika bohoslužbách. Při té večerní přivítáme zpět světcovu relikvii, která se vrátí z národní pouti ve Staré Boleslavi, kam je tradičně převážena k uctění poutníky.  

  • Rok mučednické smrti svatého Václava

    Rok mučednické smrti svatého Václava

    V naší katedrále každoročně slavíme hned dvě události spojené s osobou svatého Václava. První z nich připadá na 4. březen, kdy si připomínáme výročí přenesení světcových ostatků ze Staré Boleslavi do Prahy. Podle jednoho z historických pramenů, tzv. Kristiánovy legendy, se tak stalo tři roky po jeho smrti. Hlavní slavností je pak výročí jeho mučednické smrti, které připadá na 28. září a dnes je slaveno také jako státní svátek České republiky.

  • Výročí 900 let od úmrtí kronikáře Kosmy

    Výročí 900 let od úmrtí kronikáře Kosmy

    Každý rok si naše katedrála a její kapitula připomenou několik významných kulatých výročí. S ohledem na bohaté tisícileté dějiny tohoto chrámu a velké množství významných historických osobností z řad jeho kanovníků je přirozené, že téměř každý měsíc vzpomínáme hned na několik kněží, biskupů, stavitelů nebo významných historických událostí spojených s naší katedrálou. V nadcházejících týdnech však budeme pamatovat na zvláště významného kanovníka a děkana naší kapituly, který se zapsal do dějin českých zemí tučným písmem a všichni ho známe již z prvních let naší školní docházky. Dne 21. října uplyne 900 let od úmrtí kanovníka Kosmy, který se na začátku 12. století stal prvním známým kapitulním děkanem. Do dějin vstoupil zejména jako autor Kroniky české. Právě v ní se dočítáme mimo jiné o bájném Přemyslu Oráčovi, kněžně Libuši a dalších českých knížatech, která vládla v našich zemích před nástupem knížete Bořivoje a svaté Ludmily, našich prvních historicky doložených panovníků.

  • Korunovační klenoty a jejich uložení v pražské katedrále

    Korunovační klenoty a jejich uložení v pražské katedrále

    Od roku 2024 zavedl prezident České republiky Petr Pavel na Pražském hradě novou tradici. Korunovační klenoty, uchovávané dle tradice v korunní komoře nad Zlatou branou naší katedrály, jsou z jeho rozhodnutí nově k vidění každoročně při příležitosti slavnosti svatého Václava, věčného panovníka české země, kterému je česká královská koruna přímo zasvěcena. V letošním roce tak můžeme navštívit jejich výstavu od 18. do 29. září. Poté se koruna, jablko a žezlo vrátí na své přísně střežené místo v naší katedrále, které je přístupné pouze z prostoru, ve kterém je náš svatý kníže již bezmála 1100 let pochován. 

  • Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Péče o chudé a nemocné a vzdělávání a výchova studentů jsou dvě základní poslání, které se Kristova církev od samotného svého počátku snaží všemi silami naplňovat, aby sama žila tím, co hlásá v radostné zvěsti evangelia a následovala v plnosti našeho Pána Ježíše Krista. Kristovo působení na zemi je spojeno právě s uzdravováním nemocných, utěšováním chudých a zarmoucených, prokazováním milosrdenství a lásky a také s kázáním a vyučováním jeho učedníků, než za nás podal svoji vykupitelskou oběť na kříži, kterou nás vykoupil z hříchu pro život věčný. Mnoho církevních řádů a kongregací se proto soustředí na péči o nemocné a umírající a provozuje nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, řada dalších pak provozuje církevní školy různých stupňů. Naše katedrála a její kapitula patřily a patří k té druhé skupině, a to dokonce mimořádně významným způsobem.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení