Dne 25. června 2024 zemřel ve Vojenské nemocnici v Praze brig. generál ing. Zbyněk Čeřovský, příslušník letectva ČSL, který byl za svůj postoj v srpnu 1968 nejenom propuštěn z armády a nakonec skončil v civilním zaměstnání, člen Charty 77, aktivista, ale byl také vězněm v Plzni na Borech spolu s Václavem Havlem, Jiřím Dienstbierem, Ing. Valešem, Albertem Černým, P. Františkem Líznou, Janem Litomyským, Petrem Pospíchalem, Dominikem Dukou a dalšími… Po propuštění byl vyhoštěn se svou rodinou do NSR, kde jeho manželka Libuše pracovala v rádiu Svobodná Evropa a synové odjeli na studia do USA. Později se navrátil do svobodné Československé republiky, kde prožil závěr svého života. Byl jmenován brigádním generálem prezidentem M. Zemanem společně s tehdejším velitelem Vojenské nemocnice ve Střešovicích gen. Zavoralem. Zde také zemřel za přítomnosti svého syna, protože za života se již rozloučil jak se svou manželkou tak se svým mladším synem. Plánovaný pohřeb se odehraje v katedrále sv. Víta 3. července v 16:00 odpoledne. Odpočinutí lehké dej mu Pane!
V neděli 15. června si v katedrále připomeneme titulární slavnosti sv. Víta
Zcela výjimečná je naše katedrála množstvím světců, kteří jsou v ní pohřbeni a vyzdviženi k úctě oltáře. Jedná se celkem o pět hlavních zemských patronů, v blízkosti katedrály na Pražském hradě a ve Strahovském klášteře se pak nachází další tři a v samotné katedrále se nachází velké množství ostatků celého zástupu dalších svatých. Jedna ze světově nejvýznamnějších relikvií, která je v naší katedrále uchovávána, patří svatému evangelistovi Lukášovi. Avšak první ze světců, kterému byl v 10. století nově založený kostel zasvěcen, je svatý Vít. Ačkoliv je mu naše katedrála zasvěcena dodnes, stal se tento křesťanský mučedník postupem času trochu upozaděn. Svatý Václav jako věčný panovník české země, svatý Vojtěch jako druhý pražský biskup a hlavní patron diecéze a konečně svatý Jan Nepomucký, český světec uctívané po celé planetě, nám byli přirozeně bližší než mučedník, který během svého života v Čechách nikdy nebyl, žil velmi daleko na jihu Itálie a v době jeho života ještě na našem území neexistovala civilizace. Přesto se právem řadí mezi české svaté, jméno Vít v českém prostředí zdomácnělo a jeho sochy nalezneme v mnoha českých městech.
