Popeleční středa tento týden otevře postní dobu

Popeleční středa tento týden otevře postní dobu

Takzvanou Popeleční středou vstupujeme do čtyřicetidenního kajícího období, které předchází slavnosti Zmrtvýchvstání Páně. Podle jeho trvání se tato doba v latině nazývá Quadragesima, zatímco v českém jazyce je zdůrazněn její kající charakter a nazývá se dobou postní. V liturgickém roce se tak střídají období oslavující nejdůležitější události v dějinách spásy, kterým předchází doba určená ke ztišení, přípravě, očekávání, ale také k vnitřnímu usebrání, posílení svého vztahu k našemu Stvořiteli a Spasiteli prostřednictvím pokání a půstu, neboť i náš Pán Ježíš Kristus se po čtyřicet dní postil na poušti. Zatímco hlavní vánoční slavnost Narození Páně očekáváme po čtyři neděle v takzvané adventní době, přípravné období na velikonoční slavnost Zmrtvýchvstání Páně je delší a trvá šest týdnů. Podobně jako v adventní době z našich chrámů zmizí květinová výzdoba a budou se užívat liturgická roucha v kající fialové barvě.

Při ranní i večerní mši svaté o Popeleční středě je v katedrále i v jiných chrámech udílen takzvaný popelec. Jedná se svátostinu, kdy kněz učiní věřícím popelem znamení kříže na čele a pronese větu „Pamatuj, člověče, že jsi prach a v prach se obrátíš!“ případně také „Čiň pokání a věř evangeliu!“ Připomeneme si tak konečnost našeho pozemského bytí smrtelnost našeho těla. Tato svátostina udílená na úvod postní doby a s ní spojená připomínka naší smrtelnosti je však pouze prvním krokem k pozdějšímu plnohodnotnému prožití velikonočního tajemství. Během následujících čtyřiceti dní budeme obracet naše oči k tomu, který svou smrtí na kříži naši smrt přemohl, rozlomil pouta smrti a vykoupil nás pro život věčný, když třetího dne vstal z mrtvých, jak budeme následně slavit o Velikonocích.

 

 

V průběhu postní doby se obvykle každý pátek konají pobožnosti křížové cesty, která připomíná cestu našeho k smrti odsouzeného Pána Ježíše Krista na Kalvárii, setkání s jeho matkou Pannou Marií, Šimonem z Cyreny, Veronikou a s plačícími ženami, ukřižování, smrt na kříži a uložení do hrobu. Ačkoliv samotnou památku Umučení Páně budeme slavit až na Velký Pátek a událostem spojeným s posledními dny Krista na Zemi před jeho ukřižováním je věnován až samotný závěr postní doby, Kristova vykupitelská smrt na kříži je událost, ke které budeme obracet zvláštní pozornost celých následujících čtyřicet dní nejen během pobožností křížové cesty. Při nedělních kapitulních nešporách v katedrále budeme o všech postních nedělích slyšet slova z listu svatého Petra:

„Kristus trpěl za vás a zanechal vám tak příklad, abyste šli v jeho šlépějích. On nezhřešil a nikdo od něho neslyšel nic neupřímného. Když mu spílali, on jim to spíláním neoplácel. Když trpěl, nevyhrožoval, ale ponechal vše tomu, který soudí spravedlivě. On sám na svém těle vynesl naše hříchy na dřevo kříže, abychom byli mrtví hříchům a žili spravedlivě. Jeho ranami jste uzdraveni.“

Zveme Vás k prožití postní doby také v naší katedrále. Bohoslužby budou konány v pravidelném pořádku. Kající ráz postní doby přeruší dvě slavnosti. Dne 19. března oslavíme slavnost svatého Josefa a o týden později 25. března slavnost Zvěstování Páně, která je již první předzvěstí nadcházejících Vánoc a jako slavnost Kristova vtělení je slavena přesně 9 měsíců před slavností Jeho narození. V tyto dny budeme slavit mši svatou také v 18 hodin.  V rámci putování po katedrále pak zamíříme také do Nové arcibiskupské kaple, kde si připomeneme výročí úmrtí 35. arcibiskupa pražského Miloslava kardinála Vlka.

 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Slavnost Nejsvětější Trojice v katedrále

    Slavnost Nejsvětější Trojice v katedrále

    Ačkoliv velikonoční doba Sesláním Ducha svatého končí, následuje ještě několik slavností Páně, které jsou na tuto dobu časově navázány a následují v rychlém sledu, takže slavnostní období ještě o několik týdnů prodlužují. Další neděli totiž oslavíme Nejsvětější Trojici, po které následuje ve čtvrtek nádherná slavnost Těla a Krve Páně, takzvané Boží Tělo, spojené s tradičním eucharistickým procesím. Další týden pak v pátek oslavíme slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Všechny tyto slavnosti samozřejmě slavíme bohoslužbami i v naší katedrále.

  • Slavností Seslání Ducha svatého vyvrcholí velikonoční doba

    Slavností Seslání Ducha svatého vyvrcholí velikonoční doba

    V minulém týdnu jsme oslavili slavnost Nanebevstoupení Páně, která každoročně připadá na 40. den po oslavě Pánova slavného vzkříšení. Bylo to další čtyřicetidenní období liturgického roku, protože právě po 40 dní po svém zmrtvýchvstání se Kristus zjevoval svým učedníkům, než s nimi vystoupil na Olivovou horu, kde k nim naposledy promluvil, následně vstoupil vzhůru do nebe a oblak jim ho vzal z očí, jak stojí ve Skutcích apoštolů. Počínaje touto slavností se po dalších devět dní připravujeme během takzvané svatodušní novény na poslední slavnost velikonoční doby, slavnost Seslání Ducha svatého, která letos připadá na neděli 24. května.

  • V neděli vzpomeneme zvláštním způsobem na Josefa kardinála Berana

    V neděli vzpomeneme zvláštním způsobem na Josefa kardinála Berana

    O 7. neděli velikonoční si připomeneme v katedrále důležité výročí. Uplyne přesně 57 let ode dne, kdy náš Pán k sobě povolal 33. arcibiskupa pražského prof. ThDr. Josefa kardinála Berana, statečného Božího služebníka, který obstál v těch nejtěžších obdobích 20. století a zůstal věrný Hospodinu navzdory nacistické i komunistické perzekuci. K Pánu odešel v době svého vynuceného pobytu v exilu v Římě a jako jedinému Čechovi se mu dostalo té pocty, že byl z rozhodnutí papeže Pavla VI. pochován v papežské kryptě těsném sousedství hrobu svatého Petra. V církvi i mimo ni je právem považován za jednu z nejvýraznějších osobností moderních českých dějin, zejména mezi pronásledovanými oběma totalitními režimy. Zvláštním způsobem však na něj pamatujeme právě v naší katedrále.

  • V katedrále oslavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

    V katedrále oslavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

    Druhou významnou květnovou událostí spojenou přímo s naší katedrálou je slavnost svatého Jana Nepomuckého, jednoho z našich hlavních zemských patronů, mučedníka a světce, který je v naší katedrále zvláštním způsobem uctíván, protože právě v ní se nachází jeho hrob. Oslavy začínáme tradičně vigilií slavenou v předvečer slavnosti, se kterou je spojeno následné procesí na Karlův most, kde se zastavíme u místa, kde bylo tělo umučeného světce hozeno přes zábradlí do Vltavy. Na liturgickou slavnost navážou tradičně Svatojánské slavnosti Navalis. Mše svatá slavená pražským arcibiskupem Mons. Stanislavem Přibylem začíná už v 17:30. V den slavnosti pak bude v katedrále sloužena mše svatá u hrobu svatého Jana v 7:00 a v 18:00, tyto mše budou slavit naši kanovníci Dr. Radek Tichý a Mons. Milan Hanuš.

  • Výročí posvěcení katedrály oslavíme s novým pražským arcibiskupem

    Výročí posvěcení katedrály oslavíme s novým pražským arcibiskupem

    Měsíc květen přináší do naší katedrály zvláště bohatý liturgický program. Vrcholí v něm velikonoční doba, ovšem v polovině měsíce slavíme hned dvě slavnosti, které jsou s pražským chrámem svatého Víta přímo spojené. První z nich připadá na 12. května, kdy si připomeneme 97. výročí ode dne, kdy tehdejší děkan metropolitní kapituly a světící biskup, Msgre. ThDr. Jan Nepomuk Sedlák, dokončenou stavbu velechrámu posvětil. Stejně jako jiné kostely tak slaví i naše katedrála své posvícení. Při tom letošním bude hlavním celebrantem večerní liturgie poprvé nový pražský arcibiskup Mons. Stanislav Přibyl. Tato mše svatá slavená od 18:00 bude také první mší nového arcibiskupa v jeho katedrále od chvíle, kdy zde byl slavnostně uveden do úřadu.

    Pozornému čtenáři jistě neunikne několik zvláštností spojených s touto událostí. Jak to, že byla katedrála posvěcena teprve před 97 lety? A proč byla posvěcena zrovna 12. května?

  • Připomínáme si výročí úmrtí arcibiskupa a probošta Daniela z Mayernu

    Připomínáme si výročí úmrtí arcibiskupa a probošta Daniela z Mayernu

    Dne 10. dubna pamatuje naše metropolitní kapitula na svého kanovníka a probošta Daniela Josefa Mayera z Mayernu, který se v roce 1732 stal 19. arcibiskupem pražským. V nejvyšším církevním úřadu v našich zemích však setrval pouze jeden rok, protože hned následujícího roku ve věku 77 let zemřel. Přesto se však už jako kanovník metropolitní kapituly významným způsobem podílel na řízení pražské arcidiecéze. Téměř třicet let totiž působil jako generální vikář pražských arcibiskupů Jana Josefa Breunera a Františka Ferdinanda z Khünburgu. Od roku 1711 byl také tajným radou císaře a krále Karla VI., otce naší jediné vládnoucí královny Marie Terezie.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení