20. 3. 2025

Poslední český král žil skoro 30 let na královském Pražském hradě

Dvanáct poměrně klidných let panování posledního korunovaného českého krále a císaře rakouského Ferdinanda V. přerušily revoluční události roku 1848. Ferdinand V. na nátlak okolí dne 2. prosince toho roku abdikoval a předal žezlo svému synovci, osmnáctiletému Františkovi Josefovi I. Stalo se tak v Arcibiskupském paláci v Olomouci. Svůj státnický důchod pak Ferdinand trávil na Pražském hradě, kde pro něj bylo upraveno jedno křídlo Nového královského paláce na II. nádvoří. Z Prahy často odjížděl na zámky v Ploskovicích a v Zákupech. Ačkoliv ho od narození provázely vážné zdravotní problémy, které mu znemožnily samostatně vykonávat vládu, dožil se na svou dobu úctyhodného věku 82 let a jako panovník ve výslužbě obýval Pražský hrad celých 27 let.

Fotografie Ferdinanda V. v pokročilém věku

Přítomnost českého krále na odpočinku a jeho dvora měla své dopady i na život naší katedrály. Již pro jeho korunovaci v roce 1836 byla objednána korunovační mše u pražského hudebního skladatele Václava Jana Tomáška. Svatovítští dómští kapelníci pak měli na starost i reprezentaci Ferdinandova dvora po jeho abdikaci, ovšem dvorní bohoslužby nebyly slaveny v katedrále, ale v kapli svatého Kříže na II. nádvoří Pražského hradu, která byla pro ty účely upravena a dokonce pro ni vznikla samostatná sbírka hudebnin.

Císař a král Ferdinand však ani ve výslužbě nezůstal netečným. Ačkoliv nikdy nebyl schopen samostatného politického rozhodování, v mládí trpěl epileptickými záchvaty, byl postižen hydrocefalem a jeho omezení se značně podepsalo i na jeho fyzickém vzhledu, byl o to více nadán jinými schopnostmi. Ovládal pět jazyků a nadán byl i hudebně, hrál na klavír a na trubku. Velmi se zajímal o botaniku, rozvoj techniky i světa kolem sebe a stal se prvním českým králem, který byl vyfotografován. Byl také naším prvním králem, který kdy cestoval vlakem. Jeho mírná a laskavá povaha ho vedla k tomu, že při svých procházkách po pražské Národní třídě rozdával dětem sladkosti a chudým almužnu. Na různé projekty v Praze postupně věnoval cca 450 000 zlatých. Vysloužil si proto přízvisko „Dobrotivý.“ K jeho oblibě v Čechách nepochybně přispěla i skutečnost, že jeho synovec František Josef I. neustále odkládal svoji českou královskou korunovaci, která se nakonec neuskutečnila vůbec. Dokud žil král Ferdinand, byl tedy na Pražském hradě přítomen pomazaný a korunovaný český král.

Oltář Jana Křtitele ve stejnojmenné kapli

Svůj zájem soustředil král Ferdinand i na dostavbu naší katedrály. Pokročilé fáze výstavby trojlodí se již bohužel nedožil, v době jeho pražského pobytu ale intenzivně pracoval stavitel Josef Ondřej Kranner na opravě dochované středověké části chrámu. Král Ferdinand se stal donátorem oltáře v kapli sv. Jana Křtitele v chórovém ochozu katedrály, která musela být pro svůj špatný technický stav prakticky celá stržena a vystavěna znovu. Oltář byl dostavěn až rok po Ferdinandově smrti. Původní Krannerův návrh upravil Josef Mocker a oltář je zajímavý zejména svým materiálovým provedením. Namísto v Praze obvyklého pískovce nebo opuky byl použit vápenec. Sochy v retáblu oltáře zobrazují svatého Jana Křtitele a po jeho boku svaté Cyrila a Metoděje. Zatímco sv. Jana a sv. Cyrila vyhotovil sochař Václav Levý, svatého Metoděje vytvořil jeho tehdy teprve dvacetiletý žák Josef Václav Myslbek. Hned naproti kapli pak můžeme vidět naopak jedno z vrcholných Myslbekových děl, a sice bronzovou sochu pražského arcibiskupa Bedřicha kardinála Schwarzenberga. Donátora tohoto oltáře, císaře a krále Ferdinanda Dobrotivého, připomínají nápisy na jeho bocích: „Munifico subsidio imperatoris Ferdinandi I. exstructum a. d. MDCCCLXXVI“ (Štědrou podporou císaře Ferdinanda I. zbudováno v roce 1876.).

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

V neděli 15. června si v katedrále připomeneme titulární slavnosti sv. Víta

13. 6. 2025

Zcela výjimečná je naše katedrála množstvím světců, kteří jsou v ní pohřbeni a vyzdviženi k úctě oltáře. Jedná se celkem o pět hlavních zemských patronů, v blízkosti katedrály na Pražském hradě a ve Strahovském klášteře se pak nachází další tři a v samotné katedrále se nachází velké množství ostatků celého zástupu dalších svatých. Jedna ze světově nejvýznamnějších relikvií, která je v naší katedrále uchovávána, patří svatému evangelistovi Lukášovi. Avšak první ze světců, kterému byl v 10. století nově založený kostel zasvěcen, je svatý Vít. Ačkoliv je mu naše katedrála zasvěcena dodnes, stal se tento křesťanský mučedník postupem času trochu upozaděn. Svatý Václav jako věčný panovník české země, svatý Vojtěch jako druhý pražský biskup a hlavní patron diecéze a konečně svatý Jan Nepomucký, český světec uctívané po celé planetě, nám byli přirozeně bližší než mučedník, který během svého života v Čechách nikdy nebyl, žil velmi daleko na jihu Itálie a v době jeho života ještě na našem území neexistovala civilizace. Přesto se právem řadí mezi české svaté, jméno Vít v českém prostředí zdomácnělo a jeho sochy nalezneme v mnoha českých městech.
Výročí patnácti let od úmrtí probošta Jaroslava Škarvady, kanovníka katedrály i papežské baziliky

13. 6. 2025

V loňském roce jsme vzpomenuli na probošta naší metropolitní kapituly a titulárního biskupa litomyšlského Mons. ThDr. Jaroslava Škarvadu, od jehož narození uplynulo přesně 100 let. V sobotu 14. června na něj budeme pamatovat znovu, protože uplyne 15 let od chvíle, kdy tohoto svého obětavého a laskavého služebníka po dlouhém a plodném životě náš Pán povolal z tohoto světa.
Stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého – I. díl

5. 6. 2025

Na měsíc květen připadne v katedrále obvykle hned několik velkých slavností. Některé slaví celá církev a týkají se Velikonoční doby, Letnic a na ně navazujících slavností Páně. Data těchto slavností jsou pohyblivá a přímo souvisí s datem Velikonoc. Dvě slavnosti však mají pevné datum a souvisí přímo s katedrálou. Je to výročí jejího posvěcení slavené dne 12. května a slavnost svatého Jana Nepomuckého dne 16. května, českého mučedníka a světce, který je v katedrále pochován a jehož sláva doslova objímá celou planetu napříč světadíly. V těchto dnech dokonce hostila Papežská kolej Nepomucenum v Římě zajímavou návštěvu: ctitele svatého Jana Nepomuckého až z Filipín! Úcta k českému světci na opačné straně Země je jedním z nádherných dokladů univerzality Kristovy církve.
Při restaurování historického mobiliáře katedrály byly objeveny historické dokumenty

2. 6. 2025

Při opravách střech kostelů bývají obvykle restaurovány zlacené makovice na hrotnicích věží. V nich často nacházíme vložené historické dokumenty, které naši předkové zanechali budoucím generacím a sami do nich dokumenty pro příští generace vkládáme. V letošním roce nás otevření jedné takové makovice čeká. Je umístěna na vrcholu věže kostela svatého Apolináře na Novém Městě v Praze, který patří naší metropolitní kapitule. Ta právě letos dokončí poslední etapu opravy střech tohoto nádherného kostela založeného císařem Karlem IV. Historické dokumenty jsme však nalezli i na místech poměrně neobvyklých, a sice přímo v katedrále.
Péčí Metropolitní kapituly byl zrestaurován mobiliář Staré sakristie

26. 5. 2025

Slavení liturgie, šíření úcty k českým zemským patronům, výstavba katedrály a péče o ni, to vše a nejen to patří k základnímu poslání pražské metropolitní kapituly, která na Pražském hradě působí již 1054 let. Za samotnou výstavbou katedrály udělala kapitula symbolickou tečku dne 12. května 1929, kdy dostavený chrám posvětil kapitulní děkan Jan Nepomuk Sedlák, pomocný biskup pražský. Přestože chtěla kapitula ve zvelebování chrámu i nadále pokračovat, následný vývoj událostí k tomu již neposkytl mnoho příležitostí. Německá okupace Československa naši kapitulu personálně zdecimovala a komunistický převrat v roce 1948 vedl mj. k likvidaci Jednoty pro dostavbu chrámu sv. Víta, která vznikla v 19. století z iniciativy našeho kanovníka Michala Pešiny z Čechorodu. Dnes budova katedrály patří České republice, která zajišťuje údržbu, opravy a restaurování částí stavby. Kapitula však nadále pečuje o cenný historický mobiliář, který zůstal v jejím vlastnictví a nadále slouží k liturgickým účelům.
Noc kostelů 2025 v katedrále

20. 5. 2025

Jednou z nejvýraznějších akcí ve veřejném prostoru, která spojuje nejen katolické chrámy, ale všechny synagogy, modlitebny, kostely a katedrály všech různých denominací a konfesí je Noc kostelů v pátek 23. května. I tento rok se do ní zapojí i katedrála a to tradičním spojením mluveného slova a hudebních vstupů. Bude možné nahlédnout do normálně nepřístupných prostor a vidět to, co je normálně skryto pátravým očím věřících i turistů.