6. 3. 2025

Předposlední francouzský král bydlel na Pražském hradě

V chrámovém pokladu naší katedrály, jehož součástí je velké množství nádherně zdobených relikviářů, pozoruhodných precios a dalších vzácných liturgických předmětů a uměleckých děl, nás na první pohled zaujme krásná a neobvykle velká empírová monstrance ze zlaceného stříbra, která má úctyhodnou výšku 114 cm. Na jejím podstavci je vytepán reliéf znázorňující Poslední večeři Páně, celý podstavec je bohatě zdoben, dřík v podobě anděla nese schránku v podobě oblaků s paprsky. Kolem schránky pro umístění Těla Páně k adoraci jsou čtyři hlavičky andělů, z nichž jeden duje na polnici. Na vrcholku monstrance je kříž. Na podstavci je pak vyryt francouzský nápis ve znění „Le Roi de France, Charles X., Monsieur le Dauphin, Madame la Dauphine, le Duc de Bordeaux et Mademoiselle, A la Cathédrale de Prague, le 22 Mai 1836.“ Tuto nádhernou a neobvykle velikou monstranci totiž věnoval naší katedrále poslední vládnoucí král Francie a Navarry Karel X. z rodu Bourbonů, bratr krále Ludvíka XVI., popraveného během Velké francouzské revoluce. Dnes již málokdo tuší, že tento francouzský panovník po svém svržení během tzv. Červencové revoluce v roce 1830 prožil několik let na Pražském hradě.

Monstrance Karla X.

Král Karel X. byl v roce 1830 na trůnu nahrazen vůbec posledním francouzským králem Ludvíkem Filipem Orleánským, který již vládl jako občanský „král Francouzů.“ Král Karel byl donucen opustit Francii a pobýval na více místech v exilu. V roce 1833 přijal pozvání rakouského císaře a českého krále Františka I. a usadil se na opuštěném Pražském hradě, kde s rodinou setrval až do roku 1835. Posléze musel Pražský hrad opustit, protože ten se začal připravovat na nadcházející korunovaci Ferdinanda V. českým králem, která proběhla o rok později a byla tak poslední českou královskou korunovací vůbec.

Karel X.

Poskytnutí azylu sesazenému francouzskému králi však nebyla jednoduchá záležitost. Náš císař a král František pro něj patrně nezvolil Pražský hrad náhodou. Nacházel se totiž v úctyhodné vzdálenosti od Vídně. I v Praze musel být Karel X. policejně hlídán, přijíždělo sem mnoho francouzských emigrantů usilujících o Karlův návrat na trůn. Král Karel však byl v Praze velmi spokojen a byl připraven zde zůstat natrvalo. Zatímco ostatní členové královské rodiny opouštěli Pražský hrad jen zřídka a žili zde v ústranní, král pravidelně vyjížděl na hony, a to někdy i třikrát týdně.

Není bez zajímavosti, že právě francouzská královská rodina přivedla do Prahy významného vědce a paleontologa Joachima Barrandeho, který byl vychovatelem jeho vnuka Jindřicha. S králem a jeho rodinou přesídlil nejprve do Edinburghu a nakonec právě do Prahy, kde bydlel na Malé Straně a věnoval se výzkumu. V Praze zůstal i po odchodu královské rodiny.

Z Prahy odcházel král Karel s rodinou nedobrovolně a roztrpčen. Přesunuli se nejprve do Teplic a nakonec do Gorizie. Tam se král v roce 1836 nakazil cholerou a zemřel. Pochován byl ve františkánském klášteře v Nové Gorici v dnešním Slovinsku. Pro odpor francouzské vlády se nikdy neuskutečnil plánovaný přesun jeho ostatků do baziliky Saint-Denis, tradičního pohřebiště francouzských králů.

Hrob Karla X. v Gorici

Pražský hrad však po odchodu francouzského krále Karla X. nezůstal opuštěn dlouho. Hned následující rok zažil pompézní slávu v podobě poslední české královské korunovace, kdy rakouský císař Ferdinand V. přijal v naší katedrále Svatováclavskou korunu z rukou pražského arcibiskupa Ondřeje Ankwicze ze Skarbek-Poslawice. Za dalších 12 let tento mocnář abdikoval ve prospěch svého synovce Františka Josefa I. a uchýlil se právě na Pražský hrad, kde prožil více než čtvrt století ve výslužbě a podpořil zde i opravu a dostavbu naší katedrály. O jeho korunovaci v katedrále i o jeho pozdějším pražském pobytu se dočtete v dalším článku tohoto seriálu.

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

Nový pražský arcibiskup přijme insignii svého úřadu v Římě

11. 6. 2026

V sobotu 25. dubna zažila naše katedrála velkou slavnost. Svého úřadu se v ní oficiálně ujal nový pražský arcibiskup Mons. Stanislav Přibyl, který se zároveň stal primasem českým. Arcibiskup byl u vstupu do katedrály přivítán kanovníky metropolitní kapituly, políbil kříž a v doprovodu kanovníků se pak odebral ve slavnostním liturgickém průvodu k hlavnímu oltáři. Samotný akt intronizace spočíval v přečtení jmenovacího dekretu děkanem kapituly, převzetí arcibiskupské berle a usednutí na katedru. Nový arcibiskup pak v katedrále slavil svoji první mši svatou ve společenství stovek duchovních a věřících. Jeden krok související s převzetím nejvýznamnějšího církevního úřadu v naší zemi však našeho arcibiskupa ještě čeká. Přijme při něm ještě jednu specifickou insignii, pro kterou se musí vypravit až k hrobům apoštolů do Říma. Dle tradice se tak stane dne 29. června o slavnosti svatých Petra a Pavla.
V neděli vzpomeneme na malíře Františka Sequense

11. 6. 2026

Na stavbě a výzdobě pražské katedrály se v průběhu staletí podílela řada nadaných a slavných umělců. V tomto roce si chceme připomenout zvláště jednoho z nich, neboť se do současné podoby našeho chrámu zapsal skutečně významným způsobem a právě na tento rok připadají dvě jeho kulatá výročí. Tuto neděli 14. června uplyne přesně 130 let od jeho smrti a přímo na den položení základního kamene naší katedrály, 21. listopad, připadne letos 190. výročí jeho narození.
Slavnost Nejsvětější Trojice v katedrále

23. 5. 2026

Ačkoliv velikonoční doba Sesláním Ducha svatého končí, následuje ještě několik slavností Páně, které jsou na tuto dobu časově navázány a následují v rychlém sledu, takže slavnostní období ještě o několik týdnů prodlužují. Další neděli totiž oslavíme Nejsvětější Trojici, po které následuje ve čtvrtek nádherná slavnost Těla a Krve Páně, takzvané Boží Tělo, spojené s tradičním eucharistickým procesím. Další týden pak v pátek oslavíme slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Všechny tyto slavnosti samozřejmě slavíme bohoslužbami i v naší katedrále.
Slavností Seslání Ducha svatého vyvrcholí velikonoční doba

23. 5. 2026

V minulém týdnu jsme oslavili slavnost Nanebevstoupení Páně, která každoročně připadá na 40. den po oslavě Pánova slavného vzkříšení. Bylo to další čtyřicetidenní období liturgického roku, protože právě po 40 dní po svém zmrtvýchvstání se Kristus zjevoval svým učedníkům, než s nimi vystoupil na Olivovou horu, kde k nim naposledy promluvil, následně vstoupil vzhůru do nebe a oblak jim ho vzal z očí, jak stojí ve Skutcích apoštolů. Počínaje touto slavností se po dalších devět dní připravujeme během takzvané svatodušní novény na poslední slavnost velikonoční doby, slavnost Seslání Ducha svatého, která letos připadá na neděli 24. května.
V neděli vzpomeneme zvláštním způsobem na Josefa kardinála Berana

13. 5. 2026

O 7. neděli velikonoční si připomeneme v katedrále důležité výročí. Uplyne přesně 57 let ode dne, kdy náš Pán k sobě povolal 33. arcibiskupa pražského prof. ThDr. Josefa kardinála Berana, statečného Božího služebníka, který obstál v těch nejtěžších obdobích 20. století a zůstal věrný Hospodinu navzdory nacistické i komunistické perzekuci. K Pánu odešel v době svého vynuceného pobytu v exilu v Římě a jako jedinému Čechovi se mu dostalo té pocty, že byl z rozhodnutí papeže Pavla VI. pochován v papežské kryptě těsném sousedství hrobu svatého Petra. V církvi i mimo ni je právem považován za jednu z nejvýraznějších osobností moderních českých dějin, zejména mezi pronásledovanými oběma totalitními režimy. Zvláštním způsobem však na něj pamatujeme právě v naší katedrále.
V katedrále oslavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

13. 5. 2026

Druhou významnou květnovou událostí spojenou přímo s naší katedrálou je slavnost svatého Jana Nepomuckého, jednoho z našich hlavních zemských patronů, mučedníka a světce, který je v naší katedrále zvláštním způsobem uctíván, protože právě v ní se nachází jeho hrob. Oslavy začínáme tradičně vigilií slavenou v předvečer slavnosti, se kterou je spojeno následné procesí na Karlův most, kde se zastavíme u místa, kde bylo tělo umučeného světce hozeno přes zábradlí do Vltavy. Na liturgickou slavnost navážou tradičně Svatojánské slavnosti Navalis. Mše svatá slavená pražským arcibiskupem Mons. Stanislavem Přibylem začíná už v 17:30. V den slavnosti pak bude v katedrále sloužena mše svatá u hrobu svatého Jana v 7:00 a v 18:00, tyto mše budou slavit naši kanovníci Dr. Radek Tichý a Mons. Milan Hanuš.