19. 5. 2025

Prezentaci ročenky Česká architektura 2023 – 2024 spolupořádala Metropolitní kapitula

V reprezentačních prostorách kapitulního děkanství ve Vikářské ulici v těsném sousedství naší katedrály proběhlo v úterý 29. dubna zajímavé setkání odborné i laické veřejnosti při příležitosti představení ročenky Česká architektura 2023 – 2024. To letos spolupořádala Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze ve spolupráci se společností PROSTOR – architektura, interiér, design, o.p.s., která ročenku vydává již 25 let. V aktuálním vydání se čtenáři totiž dozví také o významném architektonickém a stavebním projektu, díky kterému se naše metropolitní kapitula zapsala tučným písmem do novodobých dějin Pražského hradu. Jedná se o rekonstrukci a dostavbu novogotické budovy Nového proboštství na náměstí U sv. Jiří v těsném sousedství naší katedrály. Tato budova, která byla kapitule vrácena v roce 2016 ve zcela zdevastovaném stavu, byla díky intenzivnímu nasazení a péči kapituly zachráněna a byl jí opět vdechnut život. Poprvé v dějinách bylo zpřístupněno nádvoří této budovy veřejnosti, kromě záchrany a příkladné památkové obnovy historické budovy navržené a postavené předposledním dómským stavitelem Josefem Mockerem vznikly na nádvoří také dvě novostavby, navržené na půdorysu dříve zbořených hospodářských objektů, které dnes veřejnosti slouží.

Ing. Václav Hlaváček ze Studia acht popisuje proces rekonstrukce Nového proboštství

Protože se jedná o skutečně velmi ceněnou realizaci, která v loňském roce získala dokonce prestižní Cenu Mezinárodní poroty Opera Pragensia (viz článek https://www.katedralasvatehovita.cz/aktuality/metropolitni-kapitula-ziskala-cenu-opera-pragensia-za-vynikajici-realizaci-nove-prob/ ), byl letošní ročník uspořádán právě ve spolupráci s naší kapitulou. Překvapením pro účastníky prezentace ročenky byla také komentovaná prohlídka budovy Nového proboštství včetně části interiérů, které dnes již slouží k provozu sídla kapituly a nejsou tak pro veřejnost běžně přístupné.

O oceněné realizaci promluvil i Ing. Ondřej Stříteský z Metropolitní kapituly

Samotná prezentace probíhala v blízkosti Nového proboštství v neméně zajímavém objektu kapitulního děkanství, tzv. Mladotově domě, původně gotické a renesančně přestavěné budově, která byla do dnešní barokní podoby upravena slavným architektem a stavitelem Janem Blažejem Santini-Aichlem. Přestože budova děkanství kapitule vrácena nebyla, kapitula ji dodnes využívá mimo jiné k pořádání kulturních akcí a budova nese mnoho stop slavné více než tisícileté historie této instituce. Prezentace se odehrála ve zcela zaplněných prostorách bývalé kapitulní knihovny pod bohatě zdobenými klenbami, na kterých je vyobrazeno mnoho slavných osobností z řad našich kanovníků. Kronikář Kosmas, Beneš Krabice z Weitmile, Jan Milíč z Kroměříže, Václav Hájek z Libočan, svatý Jan Nepomucký či kapitulní děkan a později první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, to je výběr těch nejslavnějších osobností, které byly na klenbách vymalovány.

Paní Dagmar Vernerová byla oceněna za 25 let práce na ročence České architektury

Na úvod promluvila vydavatelka ročenky paní Dagmar Vernerová, která sklidila zasloužený potlesk za svoji úctyhodnou 25 let trvající práci, kterou ročence Česká architektura věnovala. Slova se dále ujali Ing. Václav Hlaváček ze Studia acht, hlavní architekt rekonstrukce a dostavby Nového proboštství a Ing. Ondřej Stříteský z Metropolitní kapituly, který měl na starost realizaci stavebních prací. Ti se pak společně všechny účastníky částí zrekonstruovaného objektu provedli.

Ing. Václav Hlaváček ze Studia acht, hlavní architekt rekonstrukce a dostavby Nového proboštství

Rekonstrukce a dostavba Nového proboštství na Pražském hradě není zdaleka prvním ani posledním významným architektonickým a stavebním počinem pražské metropolitní kapituly. Intenzivní tvůrčí činnost spojená s budováním významných staveb a pořizováním cenných uměleckých děl je devizou, která kapitulu provází od samotného jejího vzniku. Jakkoliv to byli zejména čeští králové, kterým velmi záleželo na zvelebování hrobů českých zemských patronů a na budování pražského katedrálního kostela neváhali věnovat velké prostředky, byla to nakonec právě kapitula, kdo naši katedrálu ve spolupráci s nadanými staviteli a s podporou krále vybudoval. Vzpomínáme s vděčností na všechny naše kanovníky, kteří výstavbu pražské katedrály řídili. Bušek Linhartův, Mikuláš Holubec, Beneš Krabice z Weitlmile, Ondřej Kotlík a Václav z Radče ve 14. století, či později zejména Michal Pešina z Čechorodu v 19. století, to jsou všechno jména našich kanovníků, kterým za výstavbu našeho chrámu vděčíme a v jejichž odkazu chce kapitula i v současnosti pokračovat.

Děkujeme naší společnosti fotografů Člověk a víra za pořízení fotografií z této akce a paní Dagmar Vernerové, která se rozhodla prezentaci ročenky Česká architektura právě u nás ve spolupráci s naší kapitulou uskutečnit!

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: Člověk a víra

Aktuality & články

Nový pražský arcibiskup přijme insignii svého úřadu v Římě

11. 6. 2026

V sobotu 25. dubna zažila naše katedrála velkou slavnost. Svého úřadu se v ní oficiálně ujal nový pražský arcibiskup Mons. Stanislav Přibyl, který se zároveň stal primasem českým. Arcibiskup byl u vstupu do katedrály přivítán kanovníky metropolitní kapituly, políbil kříž a v doprovodu kanovníků se pak odebral ve slavnostním liturgickém průvodu k hlavnímu oltáři. Samotný akt intronizace spočíval v přečtení jmenovacího dekretu děkanem kapituly, převzetí arcibiskupské berle a usednutí na katedru. Nový arcibiskup pak v katedrále slavil svoji první mši svatou ve společenství stovek duchovních a věřících. Jeden krok související s převzetím nejvýznamnějšího církevního úřadu v naší zemi však našeho arcibiskupa ještě čeká. Přijme při něm ještě jednu specifickou insignii, pro kterou se musí vypravit až k hrobům apoštolů do Říma. Dle tradice se tak stane dne 29. června o slavnosti svatých Petra a Pavla.
V neděli vzpomeneme na malíře Františka Sequense

11. 6. 2026

Na stavbě a výzdobě pražské katedrály se v průběhu staletí podílela řada nadaných a slavných umělců. V tomto roce si chceme připomenout zvláště jednoho z nich, neboť se do současné podoby našeho chrámu zapsal skutečně významným způsobem a právě na tento rok připadají dvě jeho kulatá výročí. Tuto neděli 14. června uplyne přesně 130 let od jeho smrti a přímo na den položení základního kamene naší katedrály, 21. listopad, připadne letos 190. výročí jeho narození.
Slavnost Nejsvětější Trojice v katedrále

23. 5. 2026

Ačkoliv velikonoční doba Sesláním Ducha svatého končí, následuje ještě několik slavností Páně, které jsou na tuto dobu časově navázány a následují v rychlém sledu, takže slavnostní období ještě o několik týdnů prodlužují. Další neděli totiž oslavíme Nejsvětější Trojici, po které následuje ve čtvrtek nádherná slavnost Těla a Krve Páně, takzvané Boží Tělo, spojené s tradičním eucharistickým procesím. Další týden pak v pátek oslavíme slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Všechny tyto slavnosti samozřejmě slavíme bohoslužbami i v naší katedrále.
Slavností Seslání Ducha svatého vyvrcholí velikonoční doba

23. 5. 2026

V minulém týdnu jsme oslavili slavnost Nanebevstoupení Páně, která každoročně připadá na 40. den po oslavě Pánova slavného vzkříšení. Bylo to další čtyřicetidenní období liturgického roku, protože právě po 40 dní po svém zmrtvýchvstání se Kristus zjevoval svým učedníkům, než s nimi vystoupil na Olivovou horu, kde k nim naposledy promluvil, následně vstoupil vzhůru do nebe a oblak jim ho vzal z očí, jak stojí ve Skutcích apoštolů. Počínaje touto slavností se po dalších devět dní připravujeme během takzvané svatodušní novény na poslední slavnost velikonoční doby, slavnost Seslání Ducha svatého, která letos připadá na neděli 24. května.
V neděli vzpomeneme zvláštním způsobem na Josefa kardinála Berana

13. 5. 2026

O 7. neděli velikonoční si připomeneme v katedrále důležité výročí. Uplyne přesně 57 let ode dne, kdy náš Pán k sobě povolal 33. arcibiskupa pražského prof. ThDr. Josefa kardinála Berana, statečného Božího služebníka, který obstál v těch nejtěžších obdobích 20. století a zůstal věrný Hospodinu navzdory nacistické i komunistické perzekuci. K Pánu odešel v době svého vynuceného pobytu v exilu v Římě a jako jedinému Čechovi se mu dostalo té pocty, že byl z rozhodnutí papeže Pavla VI. pochován v papežské kryptě těsném sousedství hrobu svatého Petra. V církvi i mimo ni je právem považován za jednu z nejvýraznějších osobností moderních českých dějin, zejména mezi pronásledovanými oběma totalitními režimy. Zvláštním způsobem však na něj pamatujeme právě v naší katedrále.
V katedrále oslavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

13. 5. 2026

Druhou významnou květnovou událostí spojenou přímo s naší katedrálou je slavnost svatého Jana Nepomuckého, jednoho z našich hlavních zemských patronů, mučedníka a světce, který je v naší katedrále zvláštním způsobem uctíván, protože právě v ní se nachází jeho hrob. Oslavy začínáme tradičně vigilií slavenou v předvečer slavnosti, se kterou je spojeno následné procesí na Karlův most, kde se zastavíme u místa, kde bylo tělo umučeného světce hozeno přes zábradlí do Vltavy. Na liturgickou slavnost navážou tradičně Svatojánské slavnosti Navalis. Mše svatá slavená pražským arcibiskupem Mons. Stanislavem Přibylem začíná už v 17:30. V den slavnosti pak bude v katedrále sloužena mše svatá u hrobu svatého Jana v 7:00 a v 18:00, tyto mše budou slavit naši kanovníci Dr. Radek Tichý a Mons. Milan Hanuš.