Prezentaci ročenky Česká architektura 2023 – 2024 spolupořádala Metropolitní kapitula

Prezentaci ročenky Česká architektura  2023 – 2024 spolupořádala Metropolitní kapitula

V reprezentačních prostorách kapitulního děkanství ve Vikářské ulici v těsném sousedství naší katedrály proběhlo v úterý 29. dubna zajímavé setkání odborné i laické veřejnosti při příležitosti představení ročenky Česká architektura 2023 – 2024. To letos spolupořádala Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze ve spolupráci se společností PROSTOR – architektura, interiér, design, o.p.s., která ročenku vydává již 25 let. V aktuálním vydání se čtenáři totiž dozví také o významném architektonickém a stavebním projektu, díky kterému se naše metropolitní kapitula zapsala tučným písmem do novodobých dějin Pražského hradu. Jedná se o rekonstrukci a dostavbu novogotické budovy Nového proboštství na náměstí U sv. Jiří v těsném sousedství naší katedrály. Tato budova, která byla kapitule vrácena v roce 2016 ve zcela zdevastovaném stavu, byla díky intenzivnímu nasazení a péči kapituly zachráněna a byl jí opět vdechnut život. Poprvé v dějinách bylo zpřístupněno nádvoří této budovy veřejnosti, kromě záchrany a příkladné památkové obnovy historické budovy navržené a postavené předposledním dómským stavitelem Josefem Mockerem vznikly na nádvoří také dvě novostavby, navržené na půdorysu dříve zbořených hospodářských objektů, které dnes veřejnosti slouží.

Ing. Václav Hlaváček ze Studia acht popisuje proces rekonstrukce Nového proboštství

 

Protože se jedná o skutečně velmi ceněnou realizaci, která v loňském roce získala dokonce prestižní Cenu Mezinárodní poroty Opera Pragensia (viz článek https://www.katedralasvatehovita.cz/aktuality/metropolitni-kapitula-ziskala-cenu-opera-pragensia-za-vynikajici-realizaci-nove-prob/ ), byl letošní ročník uspořádán právě ve spolupráci s naší kapitulou. Překvapením pro účastníky prezentace ročenky byla také komentovaná prohlídka budovy Nového proboštství včetně části interiérů, které dnes již slouží k provozu sídla kapituly a nejsou tak pro veřejnost běžně přístupné.

 

O oceněné realizaci promluvil i Ing. Ondřej Stříteský z Metropolitní kapituly

 

Samotná prezentace probíhala v blízkosti Nového proboštství v neméně zajímavém objektu kapitulního děkanství, tzv. Mladotově domě, původně gotické a renesančně přestavěné budově, která byla do dnešní barokní podoby upravena slavným architektem a stavitelem Janem Blažejem Santini-Aichlem. Přestože budova děkanství kapitule vrácena nebyla, kapitula ji dodnes využívá mimo jiné k pořádání kulturních akcí a budova nese mnoho stop slavné více než tisícileté historie této instituce. Prezentace se odehrála ve zcela zaplněných prostorách bývalé kapitulní knihovny pod bohatě zdobenými klenbami, na kterých je vyobrazeno mnoho slavných osobností z řad našich kanovníků. Kronikář Kosmas, Beneš Krabice z Weitmile, Jan Milíč z Kroměříže, Václav Hájek z Libočan, svatý Jan Nepomucký či kapitulní děkan a později první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, to je výběr těch nejslavnějších osobností, které byly na klenbách vymalovány.

 

Paní Dagmar Vernerová byla oceněna za 25 let práce na ročence České architektury

 

Na úvod promluvila vydavatelka ročenky paní Dagmar Vernerová, která sklidila zasloužený potlesk za svoji úctyhodnou 25 let trvající práci, kterou ročence Česká architektura věnovala. Slova se dále ujali Ing. Václav Hlaváček ze Studia acht, hlavní architekt rekonstrukce a dostavby Nového proboštství a Ing. Ondřej Stříteský z Metropolitní kapituly, který měl na starost realizaci stavebních prací. Ti se pak společně všechny účastníky částí zrekonstruovaného objektu provedli.

 

Ing. Václav Hlaváček ze Studia acht, hlavní architekt rekonstrukce a dostavby Nového proboštství

 

Rekonstrukce a dostavba Nového proboštství na Pražském hradě není zdaleka prvním ani posledním významným architektonickým a stavebním počinem pražské metropolitní kapituly. Intenzivní tvůrčí činnost spojená s budováním významných staveb a pořizováním cenných uměleckých děl je devizou, která kapitulu provází od samotného jejího vzniku. Jakkoliv to byli zejména čeští králové, kterým velmi záleželo na zvelebování hrobů českých zemských patronů a na budování pražského katedrálního kostela neváhali věnovat velké prostředky, byla to nakonec právě kapitula, kdo naši katedrálu ve spolupráci s nadanými staviteli a s podporou krále vybudoval. Vzpomínáme s vděčností na všechny naše kanovníky, kteří výstavbu pražské katedrály řídili. Bušek Linhartův, Mikuláš Holubec, Beneš Krabice z Weitlmile, Ondřej Kotlík a Václav z Radče ve 14. století, či později zejména Michal Pešina z Čechorodu v 19. století, to jsou všechno jména našich kanovníků, kterým za výstavbu našeho chrámu vděčíme a v jejichž odkazu chce kapitula i v současnosti pokračovat.

Děkujeme naší společnosti fotografů Člověk a víra za pořízení fotografií z této akce a paní Dagmar Vernerové, která se rozhodla prezentaci ročenky Česká architektura právě u nás ve spolupráci s naší kapitulou uskutečnit!

 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: Člověk a víra

Aktuality & články

  • Vánoční události připomíná v katedrále nejen Betlém

    Vánoční události připomíná v katedrále nejen Betlém

    Naše chrámy se o Vánocích stávají cílem poutníků, kteří si přicházejí prohlédnout vystavené jesličky. Líbeznou scénu zobrazující Narození Páně, kdy Panna Maria a svatý Josef chovají děťátko, kterému se přicházejí poklonit pastýři, nalezneme prakticky v každém kostele. I v naší katedrále budeme mít opět možnost obdivovat její překrásný betlém zhotovený v I. polovině 20. století Václavem Andresem, který byl v posledních dvou letech péčí metropolitní kapituly zrestaurován a instalován do prostředí inspirovaného architekturou Svaté země. Byla by však škoda zapomenout na další umělecká díla s vánoční tematikou, kterých je v katedrále značné množství.

  • Vánoce v katedrále nabídnou tradiční mše svaté i mimořádné bohoslužby

    Vánoce v katedrále nabídnou tradiční mše svaté i mimořádné bohoslužby

    Oslavy narození našeho Pána Ježíše Krista jsou pro mnoho obyvatel Prahy i poutnice a poutníky často velkým lákadlem, proč do promrzlé katedrály na sklonku prosince přijít. Jako vždy nabídne vyzdobená katedrála nejen půlnoční mši svatou s naším arcibiskupem Mons. Janem Graubnerem, ale i setkání u jesliček, zakončení Jubilejního roku nebo uvítání nového kalendářního roku.

  • Nový probošt metropolitní kapituly se v katedrále ujme svého úřadu 8. prosince

    Nový probošt metropolitní kapituly se v katedrále ujme svého úřadu 8. prosince

    V jubilejním roce 2025 zažila Kristova církev zde na zemi hned několik zásadních očekávaných i neočekávaných změn. Na začátku velikonočního oktávu Pán povolal z tohoto světa našeho papeže Františka a následné konkláve zvolilo jeho nástupcem J. Em. Roberta kardinála Prevosta, který přijal jméno Lev XIV. V listopadu pak po krátké nemoci následoval papeže Františka na věčnost náš emeritní arcibiskup J. Em. Dominik kardinál Duka OP, plánovaně pak očekáváme výběr nástupce našeho současného arcibiskupa Jana. Nový arcibiskup byl v letošním roce papežem jmenován ve Vídni. A změna nastala také v čele naší metropolitní kapituly. Náš dlouholetý probošt a světící biskup pražský Mons. Václav Malý dosáhl v září kanonického věku 75 let a v souladu s kanonickým právem rezignoval na svůj úřad. Stal se tak emeritním kanovníkem, a protože byl ke dni své rezignace také služebně nejstarším členem metropolitní kapituly, uvolnil tím zároveň místo preláta arcijáhna. Tím se stal nově Mons. ThDr. Michael Slavík, který je kanovníkem již úctyhodných 24 let. Do svého čela pak pražská metropolitní kapitula zvolila současného generálního vikáře pražské arcidiecéze, titulárního biskupa butrintského, pomocného biskupa pražského a svého kanovníka-seniora Mons. ThLic. Ing. Zdenka Wasserbauera, Th.D. Ten se úřadu probošta kapituly ujme v naší katedrále při slavnostní večerní liturgii o slavnosti Neposkvrněného početí Panny Marie dne 8. prosince.

  • Svatý Ondřej letos otevře bránu adventu

    Svatý Ondřej letos otevře bránu adventu

    Obvykle slavíme dne 30. listopadu svátek svatého apoštola Ondřeje, bratra svatého apoštola Petra. V letošním roce však jeho svátek ustoupí neděli, na kterou připadá. V liturgii má totiž Den Páně přednost před svátky svatých a v tomto případě se bude dokonce o 1. neděli adventní, začátek liturgického roku. Svatý Ondřej tak letos doslova naplní úsloví, že otevírá brány adventu.

  • Slavností Ježíše Krista Krále zakončíme liturgický rok

    Slavností Ježíše Krista Krále zakončíme liturgický rok

    Na poslední neděli liturgického roku tradičně připadá slavnost Ježíše Krista Krále, která celý roční cyklus oslavující a zpřítomňující důležité události z dějin spásy logicky završuje. Kristus, náš vykupitel a vítěz nad smrtí, Alfa i Omega, počátek i konec, Pán všech věků, který vládne dějinám, jehož je království i moc i sláva po všechny věky věků – právě těmito slovy, které oslavují Krista jako vítězného krále, kněz doprovází již žehnání velikonoční svíce o slavnosti Zmrtvýchvstání Páně. Poté, co Kristus vstoupil do nebe, na jeho apoštoly sestoupil Duch Svatý a jak píše svatý Pavel v listu Židům, „Kristus se pak navždycky posadil po Boží pravici a teď už jen čeká, až mu budou jeho nepřátelé položeni k nohám jako podnož.“ Právě slavností Kristova královského majestátu pak na konci listopadu liturgický rok vyvrcholí.

  • Requiem za našeho arcibiskupa Dominika

    Requiem za našeho arcibiskupa Dominika

    „Tobě přísluší chvála, Bože, na Sionu! A Tobě se splní slib v Jeruzalémě! Vyslyš modlitbu mou, k Tobě všeliké tělo přichází.“

    Vznešená hudba našeho světoznámého skladatele, mimořádně talentovaného a přitom pokorného a zbožného muže, který každé své dílo zakončoval slovy „Bohu díky!“ bude znít v sobotu v naší katedrále při rozloučení se zesnulým arcibiskupem Dominikem kardinálem Dukou. Ten měl dílo Antonína Dvořáka v oblibě a není divu. Dvořák byl velmi inspirující osobnost svým životem i dílem. Requiem b moll zkomponoval v roce 1890. Zhudebnil však latinský text, který je sám o sobě ještě mnohem starší, vyvíjel se po staletí a jeho dnešní podoba je z 16. století. Requiem zaznívá při mších svatých za zemřelé císaře a krále, biskupy i kněze, stejně jako za laiky všech stavů, bez ohledu na jejich věk a společenské postavení.     

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení