Při restaurování historického mobiliáře katedrály byly objeveny historické dokumenty

Při restaurování historického mobiliáře katedrály byly objeveny historické dokumenty

Při opravách střech kostelů bývají obvykle restaurovány zlacené makovice na hrotnicích věží. V nich často nacházíme vložené historické dokumenty, které naši předkové zanechali budoucím generacím a sami do nich dokumenty pro příští generace vkládáme. V letošním roce nás otevření jedné takové makovice čeká. Je umístěna na vrcholu věže kostela svatého Apolináře na Novém Městě v Praze, který patří naší metropolitní kapitule. Ta právě letos dokončí poslední etapu opravy střech tohoto nádherného kostela založeného císařem Karlem IV. Historické dokumenty jsme však nalezli i na místech poměrně neobvyklých, a sice přímo v katedrále.

Při restaurování historických dřevěných skříní ve Staré sakristii se objevily dva zajímavé vzkazy z roku 1935. Ty byly do skříní vloženy při poslední opravě, která proběhla přesně před 90 lety. Vzkazy zde zanechali tehdejší restaurátoři. Pečlivě jsme je zdokumentovali a uložili je zpět na své místo.

 

Dopis nalezený ve skříni

 

Při severní stěně Staré sakristie je umístěna historická barokní skříň určená zejména pro ukládání liturgických knih. Na rubové straně desky umístěné uvnitř skříně jsme objevili vzkaz v následujícím znění:

„Tato skříň byla opravena v dílně truhláře Šimka Pankrác, Libušina 32, Léta Páně r. 1935 v únoru. Pracovali dělníci ……… Skříň byla již 200 – 300 let stará. Kdo to první bude čísti, ať si na nás vzpomene, že jsme v hlíně kdes.“

Skříň při jižní stěně Staré sakristie je určena pro ukládání liturgických parament. Stylově se jedná o stejnou původně barokní skříň. Zde byl pro změnu v soklu jednoho z pilastrů uložen v obálce dopis. Na obálce bylo úhledným písmem napsáno „Upomínka.“ V dopisu následně čteme:

„Na památku léta páně roku 1935 napsal při důkladné opravě Vosmanský Alois nar. 8. XII. 1896 v Krásně nad Bečvou. Skříň tuto opravila firma František Šimek, Pankrác, Libušina č. 32. Jelikož skříň byla již vícekráte opravena a záznam nám žáden truhlář nezanechal, napsali jsme záznam na památku budoucím my, kteří jsme na ni pracovali. Fejk Emanuel ze Slovenska, Šimek František, mistr, Vosmanský Alois z Krásna. 9. III. 1935.“

V tomto roce se v katedrále událo více zajímavých událostí. Byla například dokončena rekonstrukce královské hrobky, realizovaná podle návrhu architekta Kamila Roškota a tehdejší kníže-arcibiskup pražský Karel kardinál Kašpar ji právě tento rok vysvětil. Procesní kříž, který nosíme při každé bohoslužbě v liturgickém průvodu k hlavnímu oltáři katedrály, pochází také právě z tohoto roku. Stejný rok také proběhl slavný a velmi úspěšný První celostátní sjezd katolíků československých a na konci tohoto roku se náš kníže-arcibiskup stává prvním československým kardinálem.

Skříně musely být skutečně významně upravovány, jak dopisy našich předků popisují. Při sejmutí druhotných povrchových úprav jsme zjistili, že byly sestaveny z původních barokních desek a dvířek, které byly dle potřeby naklíženy, zvětšeny i jinak upraveny. Jedná se tak zřejmě o novější skříně vyrobené s využitím původních barokních prvků.

Chceme proto vyhovět prosbě truhlářů, kteří nám zanechali tyto vzkazy a které jsme právě my přesně po 90 letech objevili a věnujeme jim naši vzpomínku. Pamatujeme na Františka Šimka, Emanuela Fejka a Aloise Vosmanského, prosíme našeho Pána, aby jim byl milosrdný a přijal je do svého království. Pamatujeme také na všechny, kdo věnovali úsilí náročné výstavbě naší katedrály a péči o ni v průběhu celých dějin.

 

Text i foto: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Péče o chudé a nemocné a vzdělávání a výchova studentů jsou dvě základní poslání, které se Kristova církev od samotného svého počátku snaží všemi silami naplňovat, aby sama žila tím, co hlásá v radostné zvěsti evangelia a následovala v plnosti našeho Pána Ježíše Krista. Kristovo působení na zemi je spojeno právě s uzdravováním nemocných, utěšováním chudých a zarmoucených, prokazováním milosrdenství a lásky a také s kázáním a vyučováním jeho učedníků, než za nás podal svoji vykupitelskou oběť na kříži, kterou nás vykoupil z hříchu pro život věčný. Mnoho církevních řádů a kongregací se proto soustředí na péči o nemocné a umírající a provozuje nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, řada dalších pak provozuje církevní školy různých stupňů. Naše katedrála a její kapitula patřily a patří k té druhé skupině, a to dokonce mimořádně významným způsobem.

  • Putování po katedrále 2025/2026

    Putování po katedrále 2025/2026

    Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha, která je ve správě Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. Cyklus pokračuje v aktualizované podobě i nadále. 

  • DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    Z technických důvodů byla Metropolitní kapitula nucena přistoupit ke zřízení nové facebookové stránky katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Změna byla vynucena nemožností vyřešení externích problémů se správou účtu staré stránky. Stará stránka bude v červenci postupně převedena na novou a na začátku srpna 2025 zcela zrušena. Novou stránku najdete pod tímto odkazem. Budeme rádi, když nám zůstanete věrní i na ní. 

  • Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Pozorný návštěvník při pohledu na vnější opěrný systém západní části naší katedrály nemůže přehlédnout zvláštní kamenné baldachýny na velmi subtilních sloupech, které se vyskytují také kolem Velké jižní věže. Až na dvě výjimky zůstaly všechny neobsazené. Pouze na Mockerově západním průčelí jsou pod těmito baldachýny umístěny sochy císaře a krále Karla IV. a prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. K čemu tedy slouží ty ostatní? I pod nimi měly stát sochy, které již nebyly dokončeny. S koncem monarchie a pádem habsbursko-lotrinské dynastie v roce 1918 totiž tyto baldachýny definitivně ztratily svůj smysl. Mělo se totiž jednat o galerii králů, podobnou té, která zdobí západní průčelí katedrály Notre-Dame v Paříži.

  • Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Tisícileté dějiny naší katedrály jsou plné zvratů, období úspěšného budování a opětovného ničení. Její dnešní podoba je výsledkem mnoha dostaveb, úprav a oprav, již neodpovídá původním středověkým plánům a zejména její mobiliář pochází z různých období, neboť ten původní byl průběžně rozebírán, ničen a znovu doplňován. Těžký život naší katedrály jí však přinesl také četné zvláštnosti a paradoxně také i řadu unikátních privilegií, udělených samotným papežem, když katedrála a její kapitula tyto těžké doby přečkaly. O některých z nich vám přinášíme tento článek.

  • Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    V pátek dne 27. června uplyne 90 let od chvíle, kdy naše katedrála hostila ve své době naprosto přelomovou a dnes bohužel již téměř zapomenutou událost, jejíž skutečný význam zůstává zejména s ohledem na následující vývoj československých dějin nedoceněn. Předcházelo jí půlhodinové vyzvánění zvonů všech kostelů v Československu, když v 18 hodin do pražské katedrály vstoupil pařížský arcibiskup Jean kardinál Verdier, papežský legát zastupující papeže Pia XI. na Prvním celostátním sjezdu katolíků československých. Ten zde pronesl zahajovací proslov a pražský arcibiskup Karel Kašpar přečetl v šesti jazycích národů československého státu pověřovací bulu papeže a jeho požehnání.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení