Působivý mramorový oltář stojí skrytý v boční kapli svatého Ondřeje

Působivý mramorový oltář stojí skrytý v boční kapli svatého Ondřeje

Zvláště krásné a mimořádně umělecky zdařilé dílo zobrazující utrpení našeho Pána Ježíše Krista se nachází v kapli svatého Ondřeje v chórovém ochozu katedrály. Podobně jako v chórové kapli zde nalezneme na jednom oltářním retáblu celý cyklus ukřižování, uložení do hrobu a zmrtvýchvstání našeho Pána Ježíše Krista. Veliký a nádherně zpracovaný oltář s antependiem a retáblem z bílého mramoru zhotovil německý sochař Wilhelm Theodor Achtermann, velmi zbožný umělec, který své dílo považoval za „modlitbu, bohoslužbu a povolání od Boha.“ Ne náhodou se proto dostal až do Říma, kde se připojil ke skupině malířů zvaných Nazaréni. Reliéfy na tomto oltáři zhotovil z Carrarského mramoru. Jedná se o jeden z nejznámějších mramorů na světě, těžený poblíž města Carrara v Toskánsku. Tento mramor se používal již od konce římské republiky a zvláště ho proslavil italský sochař Michelangelo Buonarroti. Ze stejného mramoru je vyhotovena například slavná Michelangelova pieta v bazilice svatého Petra v Římě nebo socha Davida ve Florencii. Použit byl i na stavbu Trajanova sloupu v Římě.

Celkový pohled na oltář

 

Retáblu vévodí scéna ukřižování Pána Ježíše s lotry po levici a po pravici, nachází se zde i postavy římských legionářů včetně sv. Longina, který se chystá Pánu Ježíši probodnout bok kopím, pod reliéfem je pak latinský nápis „CONSUMATUM EST,“ tj. „Dokonáno jest.“ Základ retáblu pak  tvoří bohatě zpracovaná scéna scéna Klanění Tří králů. Na antependiu je pak ztvárněno ukládání Pána Ježíše do hrobu. Na vrcholu retáblu je umístěna postava vzkříšeného Krista. Oltář pro kapli svatého Ondřeje zakoupil probošt naší metropolitní kapituly Adolf Würfel za 40 tisíc zlatých při příležitosti oslav 900 let od založení kapituly v roce 1875 přímo od jeho autora v Římě. O tom informuje nápis v soklu oltáře: „Anno Domini 1873 posuit Dr. Adolf. Würfel S. M. E. Praepositus“

 

Detail kalvárie

 

Za připomínku stojí nejen autor tohoto krásného uměleckého díla, ale i sám jeho donátor, náš kanovník a probošt Adolf Würfel. Ten byl mecenášem umění a velkým podporovatelem školství. Pro naši metropolitní kapitulu získal usedlost Hadovka v pražských Dejvicích, která se stala letním sídlem našich kapitulních proboštů. Ačkoliv již pražské metropolitní kapitule dnes nepatří, dochovala se ve své tehdejší podobě. Probošt Würfel v ní zřídil také kapli. V roce 1930 pak byl zámeček na Hadovce odkoupen hlavním městem Prahou, nicméně dodnes naše metropolitní kapitula vlastní a spravuje nádhernou barokní kapli Nejsvětější Trojice nad touto usedlostí.

Dalším počinem kapitulního probošta Würfela bylo zakoupení zámečku Hanspaulka, který pořídil v konkurzu. Tento zámeček kapitula posléze pronajímala a ve 20. letech 20. století byl stejně jako Hadovka odkoupen městem. Z rodinného dědictví financoval probošt Würfel založení německého chlapeckého konviktu v Doupově a 3 000 zlatých věnoval na stipendia pro studenty z Liberce.

Sochař a řezbář Wilhelm Theodor Achtermann, autor pašiového oltáře z kaple svatého Ondřeje, pocházel z Münsteru, kde se narodil v roce 1799. Pocházel z rodiny chudého truhláře a jako samouk se věnoval dřevořezbě. Později studoval na Akademii výtvarných umění v Berlíně a svůj první kamenný reliéf vytvořil pro berlínskou katedrálu svaté Hedviky. Byl to velmi zbožný katolík a toužil po působení v Římě. Jeho tvorba se soustřeďovala prakticky výhradně na náboženské motivy. Do Říma odešel v roce 1839, původně zde působil v rámci jednoročního stipendia, ale nakonec se připojil k německým nazarénům a zůstal zde natrvalo. V Římě také v roce 1884 zemřel. Tvořil převážně z mramoru a jeho dílo nalezneme v Itálii a také v rodném Vestfálsku v tamních chrámech.

 

Text i foto: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Nový pražský arcibiskup přijme insignii svého úřadu v Římě

    Nový pražský arcibiskup přijme insignii svého úřadu v Římě

    V sobotu 25. dubna zažila naše katedrála velkou slavnost. Svého úřadu se v ní oficiálně ujal nový pražský arcibiskup Mons. Stanislav Přibyl, který se zároveň stal primasem českým. Arcibiskup byl u vstupu do katedrály přivítán kanovníky metropolitní kapituly, políbil kříž a v doprovodu kanovníků se pak odebral ve slavnostním liturgickém průvodu k hlavnímu oltáři. Samotný akt intronizace spočíval v přečtení jmenovacího dekretu děkanem kapituly, převzetí arcibiskupské berle a usednutí na katedru. Nový arcibiskup pak v katedrále slavil svoji první mši svatou ve společenství stovek duchovních a věřících. Jeden krok související s převzetím nejvýznamnějšího církevního úřadu v naší zemi však našeho arcibiskupa ještě čeká. Přijme při něm ještě jednu specifickou insignii, pro kterou se musí vypravit až k hrobům apoštolů do Říma. Dle tradice se tak stane dne 29. června o slavnosti svatých Petra a Pavla.

  • V neděli vzpomeneme na malíře Františka Sequense

    V neděli vzpomeneme na malíře Františka Sequense

    Na stavbě a výzdobě pražské katedrály se v průběhu staletí podílela řada nadaných a slavných umělců. V tomto roce si chceme připomenout zvláště jednoho z nich, neboť se do současné podoby našeho chrámu zapsal skutečně významným způsobem a právě na tento rok připadají dvě jeho kulatá výročí. Tuto neděli 14. června uplyne přesně 130 let od jeho smrti a přímo na den položení základního kamene naší katedrály, 21. listopad, připadne letos 190. výročí jeho narození.

  • Slavnost Nejsvětější Trojice v katedrále

    Slavnost Nejsvětější Trojice v katedrále

    Ačkoliv velikonoční doba Sesláním Ducha svatého končí, následuje ještě několik slavností Páně, které jsou na tuto dobu časově navázány a následují v rychlém sledu, takže slavnostní období ještě o několik týdnů prodlužují. Další neděli totiž oslavíme Nejsvětější Trojici, po které následuje ve čtvrtek nádherná slavnost Těla a Krve Páně, takzvané Boží Tělo, spojené s tradičním eucharistickým procesím. Další týden pak v pátek oslavíme slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Všechny tyto slavnosti samozřejmě slavíme bohoslužbami i v naší katedrále.

  • Slavností Seslání Ducha svatého vyvrcholí velikonoční doba

    Slavností Seslání Ducha svatého vyvrcholí velikonoční doba

    V minulém týdnu jsme oslavili slavnost Nanebevstoupení Páně, která každoročně připadá na 40. den po oslavě Pánova slavného vzkříšení. Bylo to další čtyřicetidenní období liturgického roku, protože právě po 40 dní po svém zmrtvýchvstání se Kristus zjevoval svým učedníkům, než s nimi vystoupil na Olivovou horu, kde k nim naposledy promluvil, následně vstoupil vzhůru do nebe a oblak jim ho vzal z očí, jak stojí ve Skutcích apoštolů. Počínaje touto slavností se po dalších devět dní připravujeme během takzvané svatodušní novény na poslední slavnost velikonoční doby, slavnost Seslání Ducha svatého, která letos připadá na neděli 24. května.

  • V neděli vzpomeneme zvláštním způsobem na Josefa kardinála Berana

    V neděli vzpomeneme zvláštním způsobem na Josefa kardinála Berana

    O 7. neděli velikonoční si připomeneme v katedrále důležité výročí. Uplyne přesně 57 let ode dne, kdy náš Pán k sobě povolal 33. arcibiskupa pražského prof. ThDr. Josefa kardinála Berana, statečného Božího služebníka, který obstál v těch nejtěžších obdobích 20. století a zůstal věrný Hospodinu navzdory nacistické i komunistické perzekuci. K Pánu odešel v době svého vynuceného pobytu v exilu v Římě a jako jedinému Čechovi se mu dostalo té pocty, že byl z rozhodnutí papeže Pavla VI. pochován v papežské kryptě těsném sousedství hrobu svatého Petra. V církvi i mimo ni je právem považován za jednu z nejvýraznějších osobností moderních českých dějin, zejména mezi pronásledovanými oběma totalitními režimy. Zvláštním způsobem však na něj pamatujeme právě v naší katedrále.

  • V katedrále oslavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

    V katedrále oslavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

    Druhou významnou květnovou událostí spojenou přímo s naší katedrálou je slavnost svatého Jana Nepomuckého, jednoho z našich hlavních zemských patronů, mučedníka a světce, který je v naší katedrále zvláštním způsobem uctíván, protože právě v ní se nachází jeho hrob. Oslavy začínáme tradičně vigilií slavenou v předvečer slavnosti, se kterou je spojeno následné procesí na Karlův most, kde se zastavíme u místa, kde bylo tělo umučeného světce hozeno přes zábradlí do Vltavy. Na liturgickou slavnost navážou tradičně Svatojánské slavnosti Navalis. Mše svatá slavená pražským arcibiskupem Mons. Stanislavem Přibylem začíná už v 17:30. V den slavnosti pak bude v katedrále sloužena mše svatá u hrobu svatého Jana v 7:00 a v 18:00, tyto mše budou slavit naši kanovníci Dr. Radek Tichý a Mons. Milan Hanuš.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení