Působivý mramorový oltář stojí skrytý v boční kapli svatého Ondřeje

Působivý mramorový oltář stojí skrytý v boční kapli svatého Ondřeje

Zvláště krásné a mimořádně umělecky zdařilé dílo zobrazující utrpení našeho Pána Ježíše Krista se nachází v kapli svatého Ondřeje v chórovém ochozu katedrály. Podobně jako v chórové kapli zde nalezneme na jednom oltářním retáblu celý cyklus ukřižování, uložení do hrobu a zmrtvýchvstání našeho Pána Ježíše Krista. Veliký a nádherně zpracovaný oltář s antependiem a retáblem z bílého mramoru zhotovil německý sochař Wilhelm Theodor Achtermann, velmi zbožný umělec, který své dílo považoval za „modlitbu, bohoslužbu a povolání od Boha.“ Ne náhodou se proto dostal až do Říma, kde se připojil ke skupině malířů zvaných Nazaréni. Reliéfy na tomto oltáři zhotovil z Carrarského mramoru. Jedná se o jeden z nejznámějších mramorů na světě, těžený poblíž města Carrara v Toskánsku. Tento mramor se používal již od konce římské republiky a zvláště ho proslavil italský sochař Michelangelo Buonarroti. Ze stejného mramoru je vyhotovena například slavná Michelangelova pieta v bazilice svatého Petra v Římě nebo socha Davida ve Florencii. Použit byl i na stavbu Trajanova sloupu v Římě.

Celkový pohled na oltář

 

Retáblu vévodí scéna ukřižování Pána Ježíše s lotry po levici a po pravici, nachází se zde i postavy římských legionářů včetně sv. Longina, který se chystá Pánu Ježíši probodnout bok kopím, pod reliéfem je pak latinský nápis „CONSUMATUM EST,“ tj. „Dokonáno jest.“ Základ retáblu pak  tvoří bohatě zpracovaná scéna scéna Klanění Tří králů. Na antependiu je pak ztvárněno ukládání Pána Ježíše do hrobu. Na vrcholu retáblu je umístěna postava vzkříšeného Krista. Oltář pro kapli svatého Ondřeje zakoupil probošt naší metropolitní kapituly Adolf Würfel za 40 tisíc zlatých při příležitosti oslav 900 let od založení kapituly v roce 1875 přímo od jeho autora v Římě. O tom informuje nápis v soklu oltáře: „Anno Domini 1873 posuit Dr. Adolf. Würfel S. M. E. Praepositus“

 

Detail kalvárie

 

Za připomínku stojí nejen autor tohoto krásného uměleckého díla, ale i sám jeho donátor, náš kanovník a probošt Adolf Würfel. Ten byl mecenášem umění a velkým podporovatelem školství. Pro naši metropolitní kapitulu získal usedlost Hadovka v pražských Dejvicích, která se stala letním sídlem našich kapitulních proboštů. Ačkoliv již pražské metropolitní kapitule dnes nepatří, dochovala se ve své tehdejší podobě. Probošt Würfel v ní zřídil také kapli. V roce 1930 pak byl zámeček na Hadovce odkoupen hlavním městem Prahou, nicméně dodnes naše metropolitní kapitula vlastní a spravuje nádhernou barokní kapli Nejsvětější Trojice nad touto usedlostí.

Dalším počinem kapitulního probošta Würfela bylo zakoupení zámečku Hanspaulka, který pořídil v konkurzu. Tento zámeček kapitula posléze pronajímala a ve 20. letech 20. století byl stejně jako Hadovka odkoupen městem. Z rodinného dědictví financoval probošt Würfel založení německého chlapeckého konviktu v Doupově a 3 000 zlatých věnoval na stipendia pro studenty z Liberce.

Sochař a řezbář Wilhelm Theodor Achtermann, autor pašiového oltáře z kaple svatého Ondřeje, pocházel z Münsteru, kde se narodil v roce 1799. Pocházel z rodiny chudého truhláře a jako samouk se věnoval dřevořezbě. Později studoval na Akademii výtvarných umění v Berlíně a svůj první kamenný reliéf vytvořil pro berlínskou katedrálu svaté Hedviky. Byl to velmi zbožný katolík a toužil po působení v Římě. Jeho tvorba se soustřeďovala prakticky výhradně na náboženské motivy. Do Říma odešel v roce 1839, původně zde působil v rámci jednoročního stipendia, ale nakonec se připojil k německým nazarénům a zůstal zde natrvalo. V Římě také v roce 1884 zemřel. Tvořil převážně z mramoru a jeho dílo nalezneme v Itálii a také v rodném Vestfálsku v tamních chrámech.

 

Text i foto: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Tisícileté dějiny naší katedrály jsou plné zvratů, období úspěšného budování a opětovného ničení. Její dnešní podoba je výsledkem mnoha dostaveb, úprav a oprav, již neodpovídá původním středověkým plánům a zejména její mobiliář pochází z různých období, neboť ten původní byl průběžně rozebírán, ničen a znovu doplňován. Těžký život naší katedrály jí však přinesl také četné zvláštnosti a paradoxně také i řadu unikátních privilegií, udělených samotným papežem, když katedrála a její kapitula tyto těžké doby přečkaly. O některých z nich vám přinášíme tento článek.

  • Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    V pátek dne 27. června uplyne 90 let od chvíle, kdy naše katedrála hostila ve své době naprosto přelomovou a dnes bohužel již téměř zapomenutou událost, jejíž skutečný význam zůstává zejména s ohledem na následující vývoj československých dějin nedoceněn. Předcházelo jí půlhodinové vyzvánění zvonů všech kostelů v Československu, když v 18 hodin do pražské katedrály vstoupil pařížský arcibiskup Jean kardinál Verdier, papežský legát zastupující papeže Pia XI. na Prvním celostátním sjezdu katolíků československých. Ten zde pronesl zahajovací proslov a pražský arcibiskup Karel Kašpar přečetl v šesti jazycích národů československého státu pověřovací bulu papeže a jeho požehnání.

  • V sobotu přijme kněžské svěcení Jan Hála

    V sobotu přijme kněžské svěcení Jan Hála

    Již od Velikonoc se v katedrále nezastavil kolotoč slavností, svátků a pontifikálních bohoslužeb. Jen za červen jsme v pořadu měly už šest zvláštních bohoslužeb a obřadů. V sobotu 21. června však přichází vrchol červnových mimořádných bohoslužeb, neboť v katedrále přijme kněžské svěcení jáhen Římskokatolické farnosti Dobříš Jan Hála. 

  • Stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého – II. díl

    Stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého – II. díl

    Nádherné dílo vídeňského architekta Josefa Emanuela Fischera z Erlachu a zlatníka Josefa Würtha v chórovém ochozu katedrály, které bylo v roce 1736 z podnětu samotného císaře a císařovny zbudováno ke cti svatého Jana Nepomuckého, uctívaného již po generace věřícími z celého světa, mělo v dějinách několikrát doslova namále. Nechybělo mnoho a stovky kilogramů ryzího stříbra mohly být roztaveny a použity pro jiné účely. Nebylo by to poprvé, kdy by naše katedrála přišla o vzácná umělecká díla, která byla zpeněžena za účelem financování armády, rozkradena nebo zničena z ideologických důvodů. Již Zikmund Lucemburský nechal rozebrat nádhernou výzdobu hrobu svatého Václava ze zlata a drahých kamenů, chrám vyplenili i husité a kritickým byl zejména rok 1619, kdy kalvinisté pod vedením dvorního kazatele Abrahama Sculteta vydrancovali interiér katedrály a tehdy zneuctili i hrob Jana Nepomuckého, který v té době ještě nebyl prohlášen ani za blahoslaveného, ale byl uložen na stejném místě v chórovém ochozu. Zneuctění tohoto hrobu zobrazuje jedna z dřevořezeb Kašpara Bechtelera, dnes skrytá právě za stříbrným mauzoleem, která byla vytvořena krátce po bitvě na Bílé hoře.

  • Unikátní klenba Chórové kaple katedrály zblízka

    Unikátní klenba Chórové kaple katedrály zblízka

    V letošním roce se nám naskytla zcela mimořádná příležitost detailně si prohlédnout pozoruhodné klenby naší katedrály zblízka. Metropolitní kapitula a Správa Pražského hradu totiž zahájily společně restaurování Chórové kaple, která je umístěna v přízemní části renesanční Wohlmutovy kruchty v severní části transeptu. Zatímco kapitula převezla do restaurátorských dílen dřevěný mobiliář a uvolnila tak dočasně celý prostor kaple, Správa Pražského hradu ho zaplnila lešením, aby mohlo být provedeno restaurování stěn i kleneb.

  • Slavnost Těla a Krve Páně v katedrále

    Slavnost Těla a Krve Páně v katedrále

    Velikonoční dobu a Letnice, kterými je toto dlouhé liturgické období ukončeno, završuje následně několik po sobě jdoucích slavností. Neděli po Seslání Ducha Svatého slavíme Nejsvětější Trojici, hned následující čtvrtek pak nádhernou slavnost Těla a Krve Páně a o týden později v pátek oslavíme Nejsvětější Srdce Ježíšovo. To tvoří pomyslnou tečku za oslavami hlavních událostí dějin spásy. Do konce liturgického roku pak oslavujeme svátky a slavnosti spojené s Pannou Marií, apoštoly a svatými, které již mají pevné datum, abychom pak až poslední neděli oslavili slavnost Ježíše Krista Krále, kterou je liturgický rok uzavřen.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení