Seriál k výročí položení základního kamene – část 4. – dílo Matyáše z Arrasu a Petra Parléře

Seriál k výročí položení základního kamene – část 4. – dílo Matyáše z Arrasu a Petra Parléře

Jak jsme již uvedli v prvním článku věnovanému letošnímu 680. výročí položení základního kamene pro stavbu již třetí a dodnes dochované katedrály sv. Víta na Pražském hradě, první architekt a stavitel tohoto gotického velechrámu Matyáš z Arrasu stihl postavit pouze část chórového ochozu s kaplemi a arkád okolo chóru po úroveň triforia. Tato nejstarší část katedrály byla dokončena již 8 let po položení základního kamene, kdy Matyáš z Arrasu umírá.

Jakkoliv naše katedrála působí zejména díky puristické dostavbě v 19. a 20. století do značné míry slohově čistě a kompaktně, pozornému návštěvníku neunikne vedle specifického barokního zakončení Velké jižní věže také opracování pískovcových bloků použitých pro stavbu západních věží, průčelí a novogotického trojlodí, které je oproti středověké části stavby viditelně pravidelné, světlejší a působí dojmem prakticky strojového opracování. Odstup půl tisíciletí je zde tak dost nápadný. I samotný středověký chór včetně opěrného systému byl vícekrát rekonstruován a dochovala se zde například pouze dvě malá okna Staré klenotnice s původními kamennými kružbami a bohužel žádné původní vitrážové okno. Ovšem odlišit od sebe část postavenou Matyášem z Arrasu od části budované jeho nástupcem Petrem Parléřem je o poznání složitější. Při bližším poznání je však do značné míry jednoznačně rozpoznatelné.

 

Chórový ochoz Matyáše z Arrasu

 

Parléř totiž přistoupil k některým změnám stavebních detailů i celkového konceptu stavby. Když se stal v roce 1356 novým architektem a stavitelem katedrály, bylo postaveno již devět pilířů arkády kolem chóru, osm polygonálních chórových kaplí a osm polí chórového ochozu východně za dosud existující románskou bazilikou a kapitulním domem. Patrně již byla tato část stavby zaklenuta, určitě ale nepřesahovala úroveň dnešního triforia. Parléř pokračoval jednak stavbou vysokého chóru s velkými okny a vnějšího opěrného systému, pokračoval však i dostavbou směrem dál na západ, kdy postupně ubourával ještě existující románskou baziliku. A právě při této dostavbě došlo k významné změně konceptu. Kaple okolo chóru zakládal Matyáš na složitějším nepravoúhlém půdorysu, kdy každá z těchto kaplí má pět obvodových stěn. Parléřovy kaple jsou již stavěny na půdorysu čtverce nebo obdélníku. Jedná se o kapli sv. Václava a sv. Ondřeje na jižní straně chóru a kapli sv. Zikmunda se Starou sakristií na severní straně chóru. Spáry mezi částí stavby dokončenou Matyášem z Arrasu a navazující částí budovanou již Petrem Parléřem jsou v interiéru velmi dobře viditelné. V severní části chórového ochozu nalezneme velmi výraznou spáru na obvodovém zdivu Staré sakristie a Staré klenotnice v těsném sousedství kaple sv. Anny. Parléř započal svoje působení právě dostavbou Staré sakristie a Staré klenotnice.

 

Spára u Staré sakristie naznačující přechod od Matyáše z Arrasu k Petru Parléři

Výraznou spáru na obvodovém zdivu najdete na stěně Staré sakristie u kaple svaté Anny

 

Na protější straně pak takovou výraznou vertikální spáru nalezneme v kapli sv. Kříže přímo nad vstupem do Královské hrobky. Až k této kapli totiž zasahovala východní apsida hlavní lodi románské baziliky. Změna stavitele a tím i půdorysu kaplí se projevila zásadním způsobem právě zde, kdy kaple sv. Kříže, založená ještě Matyášem z Arrasu a dokončovaná Petrem Parléřem získala nepravidelný půdorys a okno umístěné mimo její osu.

 

Přechod je viditelný i v kapli sv. Kříže nad vstupem do Královské hrobky

 

Parléř také pozměnil profilace pilířů chóru katedrály a jejich vztah k zábradlí triforia. Zatímco arrasovské pilíře jsou zábradlím přerušené a zábradlí triforia jimi probíhá, Parléřova profilace je výraznější, zábradlí triforia protíná probíhá po celé výšce pilíře až ke klenbě vysokého chóru. Výjimku udělal Parléř u pilíře naproti Staré sakristii, kde zřejmě kvůli zachování symetrie použil původní arrasovskou profilaci. Drobný rozdíl se zde však přece jen projevil. Zatímco Matyáš osazoval na své pilíře k patě oblouků drobné kamenné hlavice, které můžeme vidět i na jím postavené východní stěně Staré sakristie, Parléř již tyto hlavice nepoužíval, čímž jeho arkády získaly kompaktnější vzhled.

 

Arkády Matyáše z Arrasu

 

Spáry mezi stavbou Matyáše z Arrasu a Petra Parléře stejně jako některé výše popsané detaily z výstavby nejstarší části chrámu, vybudované bezprostředně v návaznosti na položení základního kamene, si můžete prohlédnout naživo přímo v katedrále buď pokud přijdete na některou z pravidelných mší svatých nebo o turistickém provozu. Na oba první stavitele gotického dómu pak můžete vzpomenout v kapli sv. Marie Magdaleny, kde nalezli místo svého posledního odpočinku.

Text i foto: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Péče o chudé a nemocné a vzdělávání a výchova studentů jsou dvě základní poslání, které se Kristova církev od samotného svého počátku snaží všemi silami naplňovat, aby sama žila tím, co hlásá v radostné zvěsti evangelia a následovala v plnosti našeho Pána Ježíše Krista. Kristovo působení na zemi je spojeno právě s uzdravováním nemocných, utěšováním chudých a zarmoucených, prokazováním milosrdenství a lásky a také s kázáním a vyučováním jeho učedníků, než za nás podal svoji vykupitelskou oběť na kříži, kterou nás vykoupil z hříchu pro život věčný. Mnoho církevních řádů a kongregací se proto soustředí na péči o nemocné a umírající a provozuje nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, řada dalších pak provozuje církevní školy různých stupňů. Naše katedrála a její kapitula patřily a patří k té druhé skupině, a to dokonce mimořádně významným způsobem.

  • Putování po katedrále 2025/2026

    Putování po katedrále 2025/2026

    Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha, která je ve správě Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. Cyklus pokračuje v aktualizované podobě i nadále. 

  • DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    Z technických důvodů byla Metropolitní kapitula nucena přistoupit ke zřízení nové facebookové stránky katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Změna byla vynucena nemožností vyřešení externích problémů se správou účtu staré stránky. Stará stránka bude v červenci postupně převedena na novou a na začátku srpna 2025 zcela zrušena. Novou stránku najdete pod tímto odkazem. Budeme rádi, když nám zůstanete věrní i na ní. 

  • Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Pozorný návštěvník při pohledu na vnější opěrný systém západní části naší katedrály nemůže přehlédnout zvláštní kamenné baldachýny na velmi subtilních sloupech, které se vyskytují také kolem Velké jižní věže. Až na dvě výjimky zůstaly všechny neobsazené. Pouze na Mockerově západním průčelí jsou pod těmito baldachýny umístěny sochy císaře a krále Karla IV. a prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. K čemu tedy slouží ty ostatní? I pod nimi měly stát sochy, které již nebyly dokončeny. S koncem monarchie a pádem habsbursko-lotrinské dynastie v roce 1918 totiž tyto baldachýny definitivně ztratily svůj smysl. Mělo se totiž jednat o galerii králů, podobnou té, která zdobí západní průčelí katedrály Notre-Dame v Paříži.

  • Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Tisícileté dějiny naší katedrály jsou plné zvratů, období úspěšného budování a opětovného ničení. Její dnešní podoba je výsledkem mnoha dostaveb, úprav a oprav, již neodpovídá původním středověkým plánům a zejména její mobiliář pochází z různých období, neboť ten původní byl průběžně rozebírán, ničen a znovu doplňován. Těžký život naší katedrály jí však přinesl také četné zvláštnosti a paradoxně také i řadu unikátních privilegií, udělených samotným papežem, když katedrála a její kapitula tyto těžké doby přečkaly. O některých z nich vám přinášíme tento článek.

  • Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    V pátek dne 27. června uplyne 90 let od chvíle, kdy naše katedrála hostila ve své době naprosto přelomovou a dnes bohužel již téměř zapomenutou událost, jejíž skutečný význam zůstává zejména s ohledem na následující vývoj československých dějin nedoceněn. Předcházelo jí půlhodinové vyzvánění zvonů všech kostelů v Československu, když v 18 hodin do pražské katedrály vstoupil pařížský arcibiskup Jean kardinál Verdier, papežský legát zastupující papeže Pia XI. na Prvním celostátním sjezdu katolíků československých. Ten zde pronesl zahajovací proslov a pražský arcibiskup Karel Kašpar přečetl v šesti jazycích národů československého státu pověřovací bulu papeže a jeho požehnání.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení