22. 11. 2024

Svatovítské varhanní večery před půlrokem zaplnily svatovítskou katedrálu

V červenci letošního roku proběhl třináctý ročník festivalu Svatovítské varhanní večery, který pořádá Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze ve spolupráci se Správou Pražského hradu. Letošní ročník byl velmi úspěšný z hlediska počtu posluchačů, jejich nadšených reakcí i ohlasů odborného tisku. Na pěti koncertech se představili s pestrými programy umělci čeští, ale své umění předvedli i hudebníci ze Slovenska a Francie.

Zahajovací koncert brilantně přednesl varhaník baziliky sv. Klotildy v Paříži, zářivá osobnost varhanního umění, Olivier Penin. Koncert vyslechl mimo jiné také pražský arcibiskup Mons. Jan Graubner a prezident republiky pan Petr Pavel. Oba udělili našemu letošnímu festivalu své záštity, čehož si velmi vážíme. Na dalších koncertech v podání Adama Viktory, Marie Pochopové a Štefana Iľaše si posluchači vychutnali zejména barevnou hudbu romantismu, zpestřenou ale i díly J. S. Bacha nebo naopak hudbou ryze současnou.

Zahajovací koncert si v první řadě zleva užili i děkan Metropolitní kapituly Ondřej Pávek, první dáma republiky Eva Pavlová, prezident republiky Petr Pavel, arcibiskup pražský Jan Graubner a probošt Metropolitní kapituly Václav Malý.

Komplikace se někdy nemůžou vyhnout žádné práci, a to ani umělecké. Bohužel interpret závěrečného koncertu nemohl ze zdravotních důvodů vystoupit a bylo tedy třeba hledat náhradu. Využili jsme tuto příležitost k tomu, aby se publiku vedle trumpetisty Stanislava Masaryka mohl představit i nový varhaník katedrály sv. Víta, Ondřej Valenta. Zcela zaplněný chrám odměnil jejich výkony (a věříme, že i celý ročník) dlouho trvajícím potleskem, za který jej interpreti oplatili přídavkem, při kterém využili i menší katedrální varhany – pojízdný pozitiv. Využití tohoto druhého nástroje bylo novinkou našeho festivalu.

Na festivalu se představil i nový varhaník svatovítského dómu Ondřej Valenta.

Během tří koncertů mohlo publikum nejen poslouchat, ale také díky přenosným obrazovkám i sledovat vystupující umělce. Mezi posluchači – a tudíž i „diváky“ – měl tento prostředek k vnímání dalšího rozměru zážitku pozitivní ohlas a pro další ročníky se tedy stane standardem.

Díky přímému přenosu na obrazovky v celé katedrále se mohli posluchači dívat interpretům doslova přes rameno.

Ročník 2024 Svatovítských varhanních večerů přilákal přes 2500 posluchačů. Děkujeme všem, kteří festival připravovali, účinkovali nebo jen přišli a samozřejmě i našim partnerům. Na přípravách dalšího ročníku se již pracuje a červencové úterky tak budou zase v naší nádherné katedrále patřit hudbě. Tentokrát bude hlavním tématem dvojice velikánů, jejichž výročí si v roce 2025 budeme připomínat – Bach a Händel. Již teď srdečně zveme ke společným hudebním a duchovním zážitkům!

Text: Ondřej Valenta, Jan Novák

Foto: Člověk a Víra

Aktuality & články

V neděli 15. června si v katedrále připomeneme titulární slavnosti sv. Víta

13. 6. 2025

Zcela výjimečná je naše katedrála množstvím světců, kteří jsou v ní pohřbeni a vyzdviženi k úctě oltáře. Jedná se celkem o pět hlavních zemských patronů, v blízkosti katedrály na Pražském hradě a ve Strahovském klášteře se pak nachází další tři a v samotné katedrále se nachází velké množství ostatků celého zástupu dalších svatých. Jedna ze světově nejvýznamnějších relikvií, která je v naší katedrále uchovávána, patří svatému evangelistovi Lukášovi. Avšak první ze světců, kterému byl v 10. století nově založený kostel zasvěcen, je svatý Vít. Ačkoliv je mu naše katedrála zasvěcena dodnes, stal se tento křesťanský mučedník postupem času trochu upozaděn. Svatý Václav jako věčný panovník české země, svatý Vojtěch jako druhý pražský biskup a hlavní patron diecéze a konečně svatý Jan Nepomucký, český světec uctívané po celé planetě, nám byli přirozeně bližší než mučedník, který během svého života v Čechách nikdy nebyl, žil velmi daleko na jihu Itálie a v době jeho života ještě na našem území neexistovala civilizace. Přesto se právem řadí mezi české svaté, jméno Vít v českém prostředí zdomácnělo a jeho sochy nalezneme v mnoha českých městech.
Výročí patnácti let od úmrtí probošta Jaroslava Škarvady, kanovníka katedrály i papežské baziliky

13. 6. 2025

V loňském roce jsme vzpomenuli na probošta naší metropolitní kapituly a titulárního biskupa litomyšlského Mons. ThDr. Jaroslava Škarvadu, od jehož narození uplynulo přesně 100 let. V sobotu 14. června na něj budeme pamatovat znovu, protože uplyne 15 let od chvíle, kdy tohoto svého obětavého a laskavého služebníka po dlouhém a plodném životě náš Pán povolal z tohoto světa.
Stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého – I. díl

5. 6. 2025

Na měsíc květen připadne v katedrále obvykle hned několik velkých slavností. Některé slaví celá církev a týkají se Velikonoční doby, Letnic a na ně navazujících slavností Páně. Data těchto slavností jsou pohyblivá a přímo souvisí s datem Velikonoc. Dvě slavnosti však mají pevné datum a souvisí přímo s katedrálou. Je to výročí jejího posvěcení slavené dne 12. května a slavnost svatého Jana Nepomuckého dne 16. května, českého mučedníka a světce, který je v katedrále pochován a jehož sláva doslova objímá celou planetu napříč světadíly. V těchto dnech dokonce hostila Papežská kolej Nepomucenum v Římě zajímavou návštěvu: ctitele svatého Jana Nepomuckého až z Filipín! Úcta k českému světci na opačné straně Země je jedním z nádherných dokladů univerzality Kristovy církve.
Při restaurování historického mobiliáře katedrály byly objeveny historické dokumenty

2. 6. 2025

Při opravách střech kostelů bývají obvykle restaurovány zlacené makovice na hrotnicích věží. V nich často nacházíme vložené historické dokumenty, které naši předkové zanechali budoucím generacím a sami do nich dokumenty pro příští generace vkládáme. V letošním roce nás otevření jedné takové makovice čeká. Je umístěna na vrcholu věže kostela svatého Apolináře na Novém Městě v Praze, který patří naší metropolitní kapitule. Ta právě letos dokončí poslední etapu opravy střech tohoto nádherného kostela založeného císařem Karlem IV. Historické dokumenty jsme však nalezli i na místech poměrně neobvyklých, a sice přímo v katedrále.
Péčí Metropolitní kapituly byl zrestaurován mobiliář Staré sakristie

26. 5. 2025

Slavení liturgie, šíření úcty k českým zemským patronům, výstavba katedrály a péče o ni, to vše a nejen to patří k základnímu poslání pražské metropolitní kapituly, která na Pražském hradě působí již 1054 let. Za samotnou výstavbou katedrály udělala kapitula symbolickou tečku dne 12. května 1929, kdy dostavený chrám posvětil kapitulní děkan Jan Nepomuk Sedlák, pomocný biskup pražský. Přestože chtěla kapitula ve zvelebování chrámu i nadále pokračovat, následný vývoj událostí k tomu již neposkytl mnoho příležitostí. Německá okupace Československa naši kapitulu personálně zdecimovala a komunistický převrat v roce 1948 vedl mj. k likvidaci Jednoty pro dostavbu chrámu sv. Víta, která vznikla v 19. století z iniciativy našeho kanovníka Michala Pešiny z Čechorodu. Dnes budova katedrály patří České republice, která zajišťuje údržbu, opravy a restaurování částí stavby. Kapitula však nadále pečuje o cenný historický mobiliář, který zůstal v jejím vlastnictví a nadále slouží k liturgickým účelům.
Noc kostelů 2025 v katedrále

20. 5. 2025

Jednou z nejvýraznějších akcí ve veřejném prostoru, která spojuje nejen katolické chrámy, ale všechny synagogy, modlitebny, kostely a katedrály všech různých denominací a konfesí je Noc kostelů v pátek 23. května. I tento rok se do ní zapojí i katedrála a to tradičním spojením mluveného slova a hudebních vstupů. Bude možné nahlédnout do normálně nepřístupných prostor a vidět to, co je normálně skryto pátravým očím věřících i turistů.