13. 6. 2025

V neděli 15. června si v katedrále připomeneme titulární slavnosti sv. Víta

Zcela výjimečná je naše katedrála množstvím světců, kteří jsou v ní pohřbeni a vyzdviženi k úctě oltáře. Jedná se celkem o pět hlavních zemských patronů, v blízkosti katedrály na Pražském hradě a ve Strahovském klášteře se pak nachází další tři a v samotné katedrále se nachází velké množství ostatků celého zástupu dalších svatých. Jedna ze světově nejvýznamnějších relikvií, která je v naší katedrále uchovávána, patří svatému evangelistovi Lukášovi. Avšak první ze světců, kterému byl v 10. století nově založený kostel zasvěcen, je svatý Vít. Ačkoliv je mu naše katedrála zasvěcena dodnes, stal se tento křesťanský mučedník postupem času trochu upozaděn. Svatý Václav jako věčný panovník české země, svatý Vojtěch jako druhý pražský biskup a hlavní patron diecéze a konečně svatý Jan Nepomucký, český světec uctívané po celé planetě, nám byli přirozeně bližší než mučedník, který během svého života v Čechách nikdy nebyl, žil velmi daleko na jihu Itálie a v době jeho života ještě na našem území neexistovala civilizace. Přesto se právem řadí mezi české svaté, jméno Vít v českém prostředí zdomácnělo a jeho sochy nalezneme v mnoha českých městech.

Svatý Vít žil v Římské říši v dobách vlády císaře Diokleciána. Měl být tajně pokřtěn, ale posléze byl prozrazen. Zázrakem uzdravil nemocného císařova syna. Nechtěl se však vzdát víry v Krista, proto byl mučen a vhozen do kotle s vroucím olejem, smůlou a olovem. Mučení zázrakem přežil, tak byl předhozen lvům. Ti ho však nesežrali a místo toho mu pokorně olizovali nohy. Nakonec byl tedy v roce 303 ve věku 12 – 13 let sťat. Úcta k němu se později šířila Římskou říší a následně se rozšířila do Franské říše přes baziliku Saint Denis u Paříže a opatství Corvey až ke Germánům a do Saska.

Do Čech přišel svatý Vít překvapivě právě ze severozápadu, ze Saského vévodství. Část jeho ostatků získal náš svatý kníže Václav v I. polovině 10. století od saského vévody a východofranského krále Jindřicha Ptáčníka. Dodnes nebyla nalezena definitivní shoda mezi historiky, zda se svatý Václav s králem Jindřichem spřátelil, nebo si ho král Jindřich podrobil vojensky. Úzce to souvisí s tím, zda byl Václav zavražděn svým bratrem v roce 929, nebo až v roce 935. Právě v roce 929 se totiž měla odehrát bitva mezi Sasy a Čechy, kde Sasové Čechy podrobili. Jisté však je, že náš svatý kníže Václav zakládá na v místě dnešní příčné lodi naší katedrály románskou rotundu, kterou svatému Vítu zasvětil a relikvii získanou od krále Jindřicha Ptáčníka do ní uložil. Sám zde pak byl v její jižní apsidě pohřben. Z rotundy se posléze stala první katedrála svatého Víta v Praze, a to v roce 973, když vzniklo pražské biskupství.

Hrob svatého Víta v závěru katedrály

Další část ostatků pak přivezl do Prahy v roce 1355 císař a král Karel IV. V závěru chóru katedrály, přímo mezi hlavním oltářem a císařskou kaplí, je pak umístěn světcův hrob. Ten částečně zasahuje do chóru, svojí východní částí pak do chórového ochozu, kde k němu přiléhá malý oltář. Tumba z červeného mramoru včetně pískovcového kamenosochařsky opracovaného soklu se dochovala původní středověká, jak dosvědčuje i zlatý nápis na východní straně tumby. Socha klečícího svatého Víta na tumbě pak pochází až z roku 1850. Tu původní totiž zničily pruské dělové koule v roce 1757, když pruské dělostřelectvo oblehlo město po prohrané bitvě u Štěrbohol a provedlo největší vojenský útok na Prahu v dějinách. Tehdy po dopadu zápalného granátu shořely velké renesanční Ferdinandovy varhany na Wohlmutově kruchtě, byly značně poškozeny kružby, vitráže a opěrný systém katedrály a ničivý zásah utrpěla i světcova socha. Jednu z dělových koulí pak můžeme vidět poblíž hrobu svatého Víta, zavěšenou na řetězu na protějším pilíři u tzv. Saské kaple. Mramorové zábradlí a práh u této kaple pak nese dodnes viditelné stopy po dopadu této dělové koule.

Mše svaté o slavnosti svatého Víta oslavíme jako v neděli v 8:30 a v 10:00, kdy bude mši s připomínkou světce slavit pražský arcibiskup Mons. Jan Graubner.

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: Martina Řehořová / Člověk a Víra

Aktuality & články

Svátek svatého evangelisty Lukáše v pražské katedrále

12. 10. 2025

Poté, co jsme v naší katedrále oslavili nádhernou slavnost našeho hlavního zemského patrona, svatého knížete a věčného panovníka Václava, byla jeho relikvie uložena zpět do klenotnice a české korunovační klenoty jsou již opět uzamčeny sedmi zámky v korunní komoře. Katedrála se však připravuje hned na další velký svátek významného světce, který je v ní od dob císaře a krále Karla IV. zvláštním způsobem uctíván. Dalo by se říci, že právě pražská katedrála je od 14. století jedním z nejvýznamnějších center jeho kultu na světě. Tentokrát se však nejedná o světce původem českého a uctívaného především Čechy, ale přímo o jednu z klíčových postav Nového zákona, jejíž význam je mimořádný v celém křesťanském světě. Tím světcem je totiž evangelista.
O slavnosti svatého Václava zazní v katedrále starobylý chorál

23. 9. 2025

Ačkoliv je náš svatý kníže Václav uváděn jako druhý patron pražské katedrály v pořadí, má mezi jejími světci mimořádné postavení. Přestože je na prvním místě uváděn svatý Vít, na svatého Václava pamatujeme jako na našeho otce zakladatele, který získal ostatky římského mučedníka Víta od saského vévody a východofranského krále Jindřicha Ptáčníka a kostel zasvěcený svatému Vítu na Pražském hradě založil. Právě díky významu našeho svatého knížete, který v tehdejší románské rotundě našel tři roky po své mučednické smrti místo posledního odpočinku, byla tato rotunda vybrána jako sídelní kostel pražského biskupa a stala se tak první pražskou katedrálou, ačkoliv sousední bazilika svatého Jiří byla starší a mnohem větší. O kult svatého Václava se posléze velmi zasloužil náš císař a král Karel IV., který mu zasvětil korunu českých králů, uchovávanou poblíž hrobu v naší katedrále a náš svatý kníže je po celá staletí považován za věčného panovníka české země. Jeho slavnost slavená ve výroční den jeho mučednické smrti je tak pro pražskou katedrálu mimořádně důležitá a svatého knížete Václava v ní tradičně oslavíme hned při několika bohoslužbách. Při té večerní přivítáme zpět světcovu relikvii, která se vrátí z národní pouti ve Staré Boleslavi, kam je tradičně převážena k uctění poutníky.
Rok mučednické smrti svatého Václava

23. 9. 2025

V naší katedrále každoročně slavíme hned dvě události spojené s osobou svatého Václava. První z nich připadá na 4. březen, kdy si připomínáme výročí přenesení světcových ostatků ze Staré Boleslavi do Prahy. Podle jednoho z historických pramenů, tzv. Kristiánovy legendy, se tak stalo tři roky po jeho smrti. Hlavní slavností je pak výročí jeho mučednické smrti, které připadá na 28. září a dnes je slaveno také jako státní svátek České republiky.
Výročí 900 let od úmrtí kronikáře Kosmy

23. 9. 2025

Každý rok si naše katedrála a její kapitula připomenou několik významných kulatých výročí. S ohledem na bohaté tisícileté dějiny tohoto chrámu a velké množství významných historických osobností z řad jeho kanovníků je přirozené, že téměř každý měsíc vzpomínáme hned na několik kněží, biskupů, stavitelů nebo významných historických událostí spojených s naší katedrálou. V nadcházejících týdnech však budeme pamatovat na zvláště významného kanovníka a děkana naší kapituly, který se zapsal do dějin českých zemí tučným písmem a všichni ho známe již z prvních let naší školní docházky. Dne 21. října uplyne 900 let od úmrtí kanovníka Kosmy, který se na začátku 12. století stal prvním známým kapitulním děkanem. Do dějin vstoupil zejména jako autor Kroniky české. Právě v ní se dočítáme mimo jiné o bájném Přemyslu Oráčovi, kněžně Libuši a dalších českých knížatech, která vládla v našich zemích před nástupem knížete Bořivoje a svaté Ludmily, našich prvních historicky doložených panovníků.
Korunovační klenoty a jejich uložení v pražské katedrále

18. 9. 2025

Od roku 2024 zavedl prezident České republiky Petr Pavel na Pražském hradě novou tradici. Korunovační klenoty, uchovávané dle tradice v korunní komoře nad Zlatou branou naší katedrály, jsou z jeho rozhodnutí nově k vidění každoročně při příležitosti slavnosti svatého Václava, věčného panovníka české země, kterému je česká královská koruna přímo zasvěcena. V letošním roce tak můžeme navštívit jejich výstavu od 18. do 29. září. Poté se koruna, jablko a žezlo vrátí na své přísně střežené místo v naší katedrále, které je přístupné pouze z prostoru, ve kterém je náš svatý kníže již bezmála 1100 let pochován.
Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

8. 7. 2025

Péče o chudé a nemocné a vzdělávání a výchova studentů jsou dvě základní poslání, které se Kristova církev od samotného svého počátku snaží všemi silami naplňovat, aby sama žila tím, co hlásá v radostné zvěsti evangelia a následovala v plnosti našeho Pána Ježíše Krista. Kristovo působení na zemi je spojeno právě s uzdravováním nemocných, utěšováním chudých a zarmoucených, prokazováním milosrdenství a lásky a také s kázáním a vyučováním jeho učedníků, než za nás podal svoji vykupitelskou oběť na kříži, kterou nás vykoupil z hříchu pro život věčný. Mnoho církevních řádů a kongregací se proto soustředí na péči o nemocné a umírající a provozuje nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, řada dalších pak provozuje církevní školy různých stupňů. Naše katedrála a její kapitula patřily a patří k té druhé skupině, a to dokonce mimořádně významným způsobem.