11. 9. 2024

V sobotu uplyne 100 let od narození probošta Jaroslava Škarvady

V sobotu 14. září uplyne 100 let od narození výrazné osobnosti moderních dějin naší metropolitní kapituly a jejího probošta, biskupa Jaroslava Škarvady (*14.9.1924 – +14.6.2010). Většina z nás má dodnes v živé paměti jeho laskavou tvář, díky jeho nasazení a mimořádně plodnému působení v Čechách i v zahraničí však jeho jméno jistě nezapomenou ani příští generace.

Jaroslav Škarvada započal své působení v rámci svého povolání ke kněžství v Itálii již krátce po II. světové válce. Vystudoval teologii na Lateránské univerzitě a filosofii na Gregoriánské univerzitě, kněžské svěcení přijal v roce 1949. Poté působil v duchovní správě v severní Itálii. V roce 1965 se stává sekretářem pražského arcibiskupa Josefa kardinála Berana, který si toho roku přichází do Říma převzít kardinálský klobouk a následně se za svého pozemského života již nikdy nevrátí do vlasti. Kardinála Berana doprovázel Jaroslav Škarvada na většině jeho cest po Evropě i po světě. Po sovětské invazi do Československa v srpnu 1968 organizoval duchovní péči o české uprchlíky a zakládal pro ně krajanské misie, po smrti kardinála Berana pracoval v letech 1969-1991 jako delegát Apoštolského stolce pro pastoraci Čechů v zahraničí. Jednalo se zhruba o 40 krajanských sdružení po celém světě.

V lednu 1983 přijímá Jaroslav Škarvada v bazilice sv. Petra v Římě biskupské svěcení z rukou papeže Jana Pavla II. a jako svoji titulární diecézi přijímá někdejší biskupství litomyšlské. Téhož roku se stává sídelním kanovníkem kapituly při papežské arcibazilice Santa Maria Maggiore, jedné ze čtyř římských bazilik maior.

Do Prahy se vrací o Vánocích 1989 a krátce po návratu se zapojuje do života pražské arcidiecéze, ve které působí jako pomocný biskup a generální vikář. Členem naší metropolitní kapituly se stává 22.11.1991 a o dva roky je instalován na místo jejího probošta, kterým zůstal až do roku 2002. Bydlel v kanovnickém domě na Hradčanském náměstí č.p. 62/10. Prezident České republiky mu v roce 2003 udělil Řád T. G. Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva.

Jaroslav Škarvada odešel k Pánu dne 14.6.2010 a jeho tělo bylo uloženo do kapitulní hrobky na hřbitově u sv. Markéty v Břevnově.

Na našeho probošta zvláště vzpomeneme při mši svaté v katedrále hned následující den, tj. v neděli 15.9. v 10:00, kdy se pravidelně modlíme za metropolitní kapitulu a její živé i zemřelé kanovníky.

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

Svátek svatého evangelisty Lukáše v pražské katedrále

12. 10. 2025

Poté, co jsme v naší katedrále oslavili nádhernou slavnost našeho hlavního zemského patrona, svatého knížete a věčného panovníka Václava, byla jeho relikvie uložena zpět do klenotnice a české korunovační klenoty jsou již opět uzamčeny sedmi zámky v korunní komoře. Katedrála se však připravuje hned na další velký svátek významného světce, který je v ní od dob císaře a krále Karla IV. zvláštním způsobem uctíván. Dalo by se říci, že právě pražská katedrála je od 14. století jedním z nejvýznamnějších center jeho kultu na světě. Tentokrát se však nejedná o světce původem českého a uctívaného především Čechy, ale přímo o jednu z klíčových postav Nového zákona, jejíž význam je mimořádný v celém křesťanském světě. Tím světcem je totiž evangelista.
O slavnosti svatého Václava zazní v katedrále starobylý chorál

23. 9. 2025

Ačkoliv je náš svatý kníže Václav uváděn jako druhý patron pražské katedrály v pořadí, má mezi jejími světci mimořádné postavení. Přestože je na prvním místě uváděn svatý Vít, na svatého Václava pamatujeme jako na našeho otce zakladatele, který získal ostatky římského mučedníka Víta od saského vévody a východofranského krále Jindřicha Ptáčníka a kostel zasvěcený svatému Vítu na Pražském hradě založil. Právě díky významu našeho svatého knížete, který v tehdejší románské rotundě našel tři roky po své mučednické smrti místo posledního odpočinku, byla tato rotunda vybrána jako sídelní kostel pražského biskupa a stala se tak první pražskou katedrálou, ačkoliv sousední bazilika svatého Jiří byla starší a mnohem větší. O kult svatého Václava se posléze velmi zasloužil náš císař a král Karel IV., který mu zasvětil korunu českých králů, uchovávanou poblíž hrobu v naší katedrále a náš svatý kníže je po celá staletí považován za věčného panovníka české země. Jeho slavnost slavená ve výroční den jeho mučednické smrti je tak pro pražskou katedrálu mimořádně důležitá a svatého knížete Václava v ní tradičně oslavíme hned při několika bohoslužbách. Při té večerní přivítáme zpět světcovu relikvii, která se vrátí z národní pouti ve Staré Boleslavi, kam je tradičně převážena k uctění poutníky.
Rok mučednické smrti svatého Václava

23. 9. 2025

V naší katedrále každoročně slavíme hned dvě události spojené s osobou svatého Václava. První z nich připadá na 4. březen, kdy si připomínáme výročí přenesení světcových ostatků ze Staré Boleslavi do Prahy. Podle jednoho z historických pramenů, tzv. Kristiánovy legendy, se tak stalo tři roky po jeho smrti. Hlavní slavností je pak výročí jeho mučednické smrti, které připadá na 28. září a dnes je slaveno také jako státní svátek České republiky.
Výročí 900 let od úmrtí kronikáře Kosmy

23. 9. 2025

Každý rok si naše katedrála a její kapitula připomenou několik významných kulatých výročí. S ohledem na bohaté tisícileté dějiny tohoto chrámu a velké množství významných historických osobností z řad jeho kanovníků je přirozené, že téměř každý měsíc vzpomínáme hned na několik kněží, biskupů, stavitelů nebo významných historických událostí spojených s naší katedrálou. V nadcházejících týdnech však budeme pamatovat na zvláště významného kanovníka a děkana naší kapituly, který se zapsal do dějin českých zemí tučným písmem a všichni ho známe již z prvních let naší školní docházky. Dne 21. října uplyne 900 let od úmrtí kanovníka Kosmy, který se na začátku 12. století stal prvním známým kapitulním děkanem. Do dějin vstoupil zejména jako autor Kroniky české. Právě v ní se dočítáme mimo jiné o bájném Přemyslu Oráčovi, kněžně Libuši a dalších českých knížatech, která vládla v našich zemích před nástupem knížete Bořivoje a svaté Ludmily, našich prvních historicky doložených panovníků.
Korunovační klenoty a jejich uložení v pražské katedrále

18. 9. 2025

Od roku 2024 zavedl prezident České republiky Petr Pavel na Pražském hradě novou tradici. Korunovační klenoty, uchovávané dle tradice v korunní komoře nad Zlatou branou naší katedrály, jsou z jeho rozhodnutí nově k vidění každoročně při příležitosti slavnosti svatého Václava, věčného panovníka české země, kterému je česká královská koruna přímo zasvěcena. V letošním roce tak můžeme navštívit jejich výstavu od 18. do 29. září. Poté se koruna, jablko a žezlo vrátí na své přísně střežené místo v naší katedrále, které je přístupné pouze z prostoru, ve kterém je náš svatý kníže již bezmála 1100 let pochován.
Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

8. 7. 2025

Péče o chudé a nemocné a vzdělávání a výchova studentů jsou dvě základní poslání, které se Kristova církev od samotného svého počátku snaží všemi silami naplňovat, aby sama žila tím, co hlásá v radostné zvěsti evangelia a následovala v plnosti našeho Pána Ježíše Krista. Kristovo působení na zemi je spojeno právě s uzdravováním nemocných, utěšováním chudých a zarmoucených, prokazováním milosrdenství a lásky a také s kázáním a vyučováním jeho učedníků, než za nás podal svoji vykupitelskou oběť na kříži, kterou nás vykoupil z hříchu pro život věčný. Mnoho církevních řádů a kongregací se proto soustředí na péči o nemocné a umírající a provozuje nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, řada dalších pak provozuje církevní školy různých stupňů. Naše katedrála a její kapitula patřily a patří k té druhé skupině, a to dokonce mimořádně významným způsobem.