V postní době pamatujeme na toho, který rozepjal ruce a dal se přibít na kříž

V postní době pamatujeme na toho, který rozepjal ruce a dal se přibít na kříž

Smrtí Pána Ježíše však dějiny spásy nekončí a bez jeho slavného vzkříšení, které následovalo podle Písma svatého o tři dny později a které budeme slavit o Velikonocích, by tato oběť sama o sobě nedávala smysl. Pohled na ukřižovaného Krista také určitě nemá být snad jen soucitným pohledem na člověka, který prošel krutým utrpením a zemřel opuštěný a pohaněný potupnou smrtí. Je to pohled na nový začátek, na oběť samotného Syna Božího, který svou obětí vlastního života smrt pokořil. Pamatujeme při tom na jeho slova, které nám přináší evangelium podle Jana: „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele. Vy jste moji přátelé, činíte-li, co vám přikazuji.“ Co se odehrávalo bezprostředně poté, co Kristus po zvolání „Dokonáno jest“ vydechl naposledy, patrně nedokážeme lidskými smysly nikdy plně pochopit a je to tajemstvím naší víry. V apoštolském vyznání víry říkáme „ukřižován umřel i pohřben jest; sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých.“ O Kristovu vítězství nad smrtí a nad naší smrtelností v okamžiku jeho vlastní smrti nám přináší zprávu také evangelium podle Matouše: „A hle, chrámová opona se roztrhla vpůli odshora až dolů, země se zatřásla, skály pukaly, hroby se otevřely a mnohá těla zesnulých svatých byla vzkříšena; vyšli z hrobů a po jeho vzkříšení vstoupili do svatého města a mnohým se zjevili.“

Apokryfní Nikodémovo evangelium, které není považováno za Slovo Boží a nestalo se tak knihou Písma Svatého, popisuje události Kristova odsouzení, smrti a sestupu do pekel velmi podrobně, ačkoliv se o něj pro jeho absenci v biblickém kánonu nemůžeme přímo opřít. Zajímavý je zde však právě detailně popsaný moment Kristova sestupu do pekel, který je obsažen právě i v apoštolském vyznání víry. Kristus zde vstupuje do pekel jako Král Slávy, vítán praotci. Pekelné brány padají a temnoty před ním utíkají. Král Slávy uchopil archisatrapu Satana za hlavu a nechal ho spoutat železy s rozkazem, aby tak zůstal spoután do jeho dalšího příchodu na zem. Ačkoliv se jedná o apokryfní spis, popis ďábla, toho personifikovaného zla spoutaného řetězy, nalézáme znovu přímo v Písmu svatém, a to ve Zjevení Janově: „Zmocnil se draka, toho dávného hada, toho ďábla a satana, na tisíc let jej spoutal, uvrhl do propasti, uzamkl ji a zapečetil, aby již nemohl klamat národy, dokud se nedovrší těch tisíc let.“ Blahoslavená Anna Kateřina Emmerichová, mystička a řeholnice, pak spoutaného ďábla popisuje v jednom ze svých vidění: „Uprostřed pekla jsem viděla strašnou temnou propast, v ní byl svržený Lucifer a byl spoután pevně řetězy.“ V tom je jedno z tajemství Kristovy vykupitelské oběti: Vítězství nad zlem, nad hříchem a nad smrtí, které ztělesňuje ďábel.

V naší katedrále nalezneme velké množství krásných a cenných uměleckých děl, které zobrazují tuto zásadní událost v dějinách spásy, která se stala hlavním symbolem naší víry, totiž Kristovu vykupitelskou smrt na kříži. O některých z nich jsme vám přinesli krátké články již v loňském roce. O dalších zajímavých uměleckých dílech s pašijovou tematikou si můžete přečíst v následujícím seriálu článků, který nás zavede také do dostavěné části naší katedrály.

 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • V neděli 15. června si v katedrále připomeneme titulární slavnosti sv. Víta

    V neděli 15. června si v katedrále připomeneme titulární slavnosti sv. Víta

    Zcela výjimečná je naše katedrála množstvím světců, kteří jsou v ní pohřbeni a vyzdviženi k úctě oltáře. Jedná se celkem o pět hlavních zemských patronů, v blízkosti katedrály na Pražském hradě a ve Strahovském klášteře se pak nachází další tři a v samotné katedrále se nachází velké množství ostatků celého zástupu dalších svatých. Jedna ze světově nejvýznamnějších relikvií, která je v naší katedrále uchovávána, patří svatému evangelistovi Lukášovi. Avšak první ze světců, kterému byl v 10. století nově založený kostel zasvěcen, je svatý Vít. Ačkoliv je mu naše katedrála zasvěcena dodnes, stal se tento křesťanský mučedník postupem času trochu upozaděn. Svatý Václav jako věčný panovník české země, svatý Vojtěch jako druhý pražský biskup a hlavní patron diecéze a konečně svatý Jan Nepomucký, český světec uctívané po celé planetě, nám byli přirozeně bližší než mučedník, který během svého života v Čechách nikdy nebyl, žil velmi daleko na jihu Itálie a v době jeho života ještě na našem území neexistovala civilizace. Přesto se právem řadí mezi české svaté, jméno Vít v českém prostředí zdomácnělo a jeho sochy nalezneme v mnoha českých městech.

  • Výročí patnácti let od úmrtí probošta Jaroslava Škarvady, kanovníka katedrály i papežské baziliky

    Výročí patnácti let od úmrtí probošta Jaroslava Škarvady, kanovníka katedrály i papežské baziliky

    V loňském roce jsme vzpomenuli na probošta naší metropolitní kapituly a titulárního biskupa litomyšlského Mons. ThDr. Jaroslava Škarvadu, od jehož narození uplynulo přesně 100 let. V sobotu 14. června na něj budeme pamatovat znovu, protože uplyne 15 let od chvíle, kdy tohoto svého obětavého a laskavého služebníka po dlouhém a plodném životě náš Pán povolal z tohoto světa.

  • Stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého – I. díl

    Stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého – I. díl

    Na měsíc květen připadne v katedrále obvykle hned několik velkých slavností. Některé slaví celá církev a týkají se Velikonoční doby, Letnic a na ně navazujících slavností Páně. Data těchto slavností jsou pohyblivá a přímo souvisí s datem Velikonoc. Dvě slavnosti však mají pevné datum a souvisí přímo s katedrálou. Je to výročí jejího posvěcení slavené dne 12. května a slavnost svatého Jana Nepomuckého dne 16. května, českého mučedníka a světce, který je v katedrále pochován a jehož sláva doslova objímá celou planetu napříč světadíly. V těchto dnech dokonce hostila Papežská kolej Nepomucenum v Římě zajímavou návštěvu: ctitele svatého Jana Nepomuckého až z Filipín! Úcta k českému světci na opačné straně Země je jedním z nádherných dokladů univerzality Kristovy církve.

  • Při restaurování historického mobiliáře katedrály byly objeveny historické dokumenty

    Při restaurování historického mobiliáře katedrály byly objeveny historické dokumenty

    Při opravách střech kostelů bývají obvykle restaurovány zlacené makovice na hrotnicích věží. V nich často nacházíme vložené historické dokumenty, které naši předkové zanechali budoucím generacím a sami do nich dokumenty pro příští generace vkládáme. V letošním roce nás otevření jedné takové makovice čeká. Je umístěna na vrcholu věže kostela svatého Apolináře na Novém Městě v Praze, který patří naší metropolitní kapitule. Ta právě letos dokončí poslední etapu opravy střech tohoto nádherného kostela založeného císařem Karlem IV. Historické dokumenty jsme však nalezli i na místech poměrně neobvyklých, a sice přímo v katedrále.

  • Péčí Metropolitní kapituly byl zrestaurován mobiliář Staré sakristie

    Péčí Metropolitní kapituly byl zrestaurován mobiliář Staré sakristie

    Slavení liturgie, šíření úcty k českým zemským patronům, výstavba katedrály a péče o ni, to vše a nejen to patří k základnímu poslání pražské metropolitní kapituly, která na Pražském hradě působí již 1054 let. Za samotnou výstavbou katedrály udělala kapitula symbolickou tečku dne 12. května 1929, kdy dostavený chrám posvětil kapitulní děkan Jan Nepomuk Sedlák, pomocný biskup pražský. Přestože chtěla kapitula ve zvelebování chrámu i nadále pokračovat, následný vývoj událostí k tomu již neposkytl mnoho příležitostí. Německá okupace Československa naši kapitulu personálně zdecimovala a komunistický převrat v roce 1948 vedl mj. k likvidaci Jednoty pro dostavbu chrámu sv. Víta, která vznikla v 19. století z iniciativy našeho kanovníka Michala Pešiny z Čechorodu. Dnes budova katedrály patří České republice, která zajišťuje údržbu, opravy a restaurování částí stavby. Kapitula však nadále pečuje o cenný historický mobiliář, který zůstal v jejím vlastnictví a nadále slouží k liturgickým účelům.

  • Noc kostelů 2025 v katedrále

    Noc kostelů 2025 v katedrále

    Jednou z nejvýraznějších akcí ve veřejném prostoru, která spojuje nejen katolické chrámy, ale všechny synagogy, modlitebny, kostely a katedrály všech různých denominací a konfesí je Noc kostelů v pátek 23. května. I tento rok se do ní zapojí i katedrála a to tradičním spojením mluveného slova a hudebních vstupů. Bude možné nahlédnout do normálně nepřístupných prostor a vidět to, co je normálně skryto pátravým očím věřících i turistů. 

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení