Vzpomínáme na výročí úmrtí Mons. Podlahy. Biskupa, děkana, archeologa, historika, knihovníka

Vzpomínáme na výročí úmrtí Mons. Podlahy. Biskupa, děkana, archeologa, historika, knihovníka

V lednu a únoru vzpomínáme zvláště na našeho děkana Antonína Podlahu, jednoho z nejvýraznějších pražských kanovníků a nesmírně činorodého kněze a později biskupa ve 20. století. Dne 22. ledna uplynulo 160 let od jeho narození a 14. února uplyne 93 let od jeho smrti. Tento náš kanovník se zapsal tučným písmem také do dějin české archeologie a památkové péče. Jeho intenzivní a plodná činnost v těchto i dalších oborech ho v roce 1903 přivedla až do České akademie věd a umění, v roce 1906 se stal mimořádným členem Královské české společnosti nauk a v roce 1904 získal vyznamenání Pro Ecclesia et Pontifice. Místo svého posledního odpočinku pak nalezl v samotné nové arcibiskupské hrobce v severní boční lodi naší katedrály, přestože pražským arcibiskupem nebyl. Slavné vzkříšení tak očekává po boku arcibiskupů Františka Kordače, Karla Kardinála Kašpara, Františka kardinála Tomáška a Miloslava kardinála Vlka.  

Životopis Antonína Podlahy je velmi obsáhlý. Jen na vyjmenování jeho publikací a zásluh by tento článek nestačil. Jeho uspořádání knihovny pražské metropolitní kapituly je zpracováno velmi precizním způsobem a z jeho díla dodnes čerpají čeští památkáři a archeologové. Společně s vyšehradským kanovníkem Eduardem Šittlerem nově uspořádal chrámový poklad v nové Hilbertově klenotnici v severní boční lodi katedrály a účastnil se společně s dalšími odborníky průzkumu našich korunovačních klenotů, které byly vystaveny během svatováclavských slavností roku 1929 v hlavní lodi katedrály. Tehdy pro ně byla zhotovena nová neprůstřelná vitrína podle návrhu architekta Josefa Gočára, která se příležitostně používá k vystavování českých korunovačních klenotů až do dnešních dnů.

 

Mons. Podlaha se Svatováclavskou korunou

 

Zásluhy našeho děkana Podlahy o pražskou katedrálu dokládá také umístění jeho pískovcové busty na triforium v dostavěné novogotické části chrámu, kde nalezneme osobnosti spojené zejména s dostavbou. Vedle českých aristokratů a politiků zde nalezneme busty stavitelů Josefa Krannera, Josefa Mockera i Kamila Hilberta, arcibiskupů Schönborna a Schwarzenberga, kanovníka Michala Pešiny z Čechorodu a právě děkana Antonína Podlahy. Nad ní je umístěna deska s nápisem „Dr. Antonín Podlaha, nar. v Praze r. 1865. R. 1903 stal se metropolitním kanovníkem, r. 1919 generálním vikářem a 1920 světícím biskupem. Vedle povolání kněžského a literární činnosti bohovědné věnoval se pracem historickým a archeologickým. R. 1903 jmenován byl členem České Akademie, r. 1909 členem uměleckého odboru Jednoty pro dostav. hlav. chrámu sv. Víta. Byl předsedou přípravného výboru pro oslavu svatováclavského tisíciletí a dal podnět k tomu, aby k oslavám byl dóm dobudován. R. 1929 v den sv. Václava otevřel dokončený dóm. Zemřel 14. II. 1932.“

 

Portrét Mons. Podlahy

 

V metropolitní kapitule působil Antonín Podlaha již od roku 1903, kdy byl zvolen kanovníkem. Následujícího roku byl instalován a vzápětí se stal kapitulním archivářem a knihovníkem. Za svého děkana ho kapitula zvolila v roce 1930, volba byla potvrzena papežem Piem XI., který ho ustanovil a následně byl slavnostně instalován. Biskupské svěcení přijal v roce 1920, o rok dříve se stává generálním vikářem pražské arcidiecéze.

O Msgre. Antonínu Podlahovi později napsal jeho velký ctitel, kapitulní probošt a další pražský světící biskup Jan Lebeda knihu „Sváteční člověk.“ O jeho významu svědčí také modlitba, jejíž text nalezneme nad jeho hrobem v katedrále:

„Všemohoucí Bože,

oslav mimořádně

svého věrného služebníka biskupa dr. Antonína Podlahu,

abychom získali nového přímluvce a orodovníka

před tváří tvé neskonalé velebnosti.

Skrze Krista, našeho Pána. Amen.“

Na našeho děkana Antonína Podlahu vzpomeneme ve výroční den jeho smrti dne 14. února při mši svaté v 7:00. Kéž ho náš Pán odmění za jeho věrnou službu a přijme ho do svého království!

 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Péče o chudé a nemocné a vzdělávání a výchova studentů jsou dvě základní poslání, které se Kristova církev od samotného svého počátku snaží všemi silami naplňovat, aby sama žila tím, co hlásá v radostné zvěsti evangelia a následovala v plnosti našeho Pána Ježíše Krista. Kristovo působení na zemi je spojeno právě s uzdravováním nemocných, utěšováním chudých a zarmoucených, prokazováním milosrdenství a lásky a také s kázáním a vyučováním jeho učedníků, než za nás podal svoji vykupitelskou oběť na kříži, kterou nás vykoupil z hříchu pro život věčný. Mnoho církevních řádů a kongregací se proto soustředí na péči o nemocné a umírající a provozuje nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, řada dalších pak provozuje církevní školy různých stupňů. Naše katedrála a její kapitula patřily a patří k té druhé skupině, a to dokonce mimořádně významným způsobem.

  • Putování po katedrále 2025/2026

    Putování po katedrále 2025/2026

    Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha, která je ve správě Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. Cyklus pokračuje v aktualizované podobě i nadále. 

  • DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    Z technických důvodů byla Metropolitní kapitula nucena přistoupit ke zřízení nové facebookové stránky katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Změna byla vynucena nemožností vyřešení externích problémů se správou účtu staré stránky. Stará stránka bude v červenci postupně převedena na novou a na začátku srpna 2025 zcela zrušena. Novou stránku najdete pod tímto odkazem. Budeme rádi, když nám zůstanete věrní i na ní. 

  • Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Pozorný návštěvník při pohledu na vnější opěrný systém západní části naší katedrály nemůže přehlédnout zvláštní kamenné baldachýny na velmi subtilních sloupech, které se vyskytují také kolem Velké jižní věže. Až na dvě výjimky zůstaly všechny neobsazené. Pouze na Mockerově západním průčelí jsou pod těmito baldachýny umístěny sochy císaře a krále Karla IV. a prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. K čemu tedy slouží ty ostatní? I pod nimi měly stát sochy, které již nebyly dokončeny. S koncem monarchie a pádem habsbursko-lotrinské dynastie v roce 1918 totiž tyto baldachýny definitivně ztratily svůj smysl. Mělo se totiž jednat o galerii králů, podobnou té, která zdobí západní průčelí katedrály Notre-Dame v Paříži.

  • Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Tisícileté dějiny naší katedrály jsou plné zvratů, období úspěšného budování a opětovného ničení. Její dnešní podoba je výsledkem mnoha dostaveb, úprav a oprav, již neodpovídá původním středověkým plánům a zejména její mobiliář pochází z různých období, neboť ten původní byl průběžně rozebírán, ničen a znovu doplňován. Těžký život naší katedrály jí však přinesl také četné zvláštnosti a paradoxně také i řadu unikátních privilegií, udělených samotným papežem, když katedrála a její kapitula tyto těžké doby přečkaly. O některých z nich vám přinášíme tento článek.

  • Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    V pátek dne 27. června uplyne 90 let od chvíle, kdy naše katedrála hostila ve své době naprosto přelomovou a dnes bohužel již téměř zapomenutou událost, jejíž skutečný význam zůstává zejména s ohledem na následující vývoj československých dějin nedoceněn. Předcházelo jí půlhodinové vyzvánění zvonů všech kostelů v Československu, když v 18 hodin do pražské katedrály vstoupil pařížský arcibiskup Jean kardinál Verdier, papežský legát zastupující papeže Pia XI. na Prvním celostátním sjezdu katolíků československých. Ten zde pronesl zahajovací proslov a pražský arcibiskup Karel Kašpar přečetl v šesti jazycích národů československého státu pověřovací bulu papeže a jeho požehnání.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení