Prezentaci ročenky Česká architektura 2023 – 2024 spolupořádala Metropolitní kapitula

Prezentaci ročenky Česká architektura  2023 – 2024 spolupořádala Metropolitní kapitula

V reprezentačních prostorách kapitulního děkanství ve Vikářské ulici v těsném sousedství naší katedrály proběhlo v úterý 29. dubna zajímavé setkání odborné i laické veřejnosti při příležitosti představení ročenky Česká architektura 2023 – 2024. To letos spolupořádala Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze ve spolupráci se společností PROSTOR – architektura, interiér, design, o.p.s., která ročenku vydává již 25 let. V aktuálním vydání se čtenáři totiž dozví také o významném architektonickém a stavebním projektu, díky kterému se naše metropolitní kapitula zapsala tučným písmem do novodobých dějin Pražského hradu. Jedná se o rekonstrukci a dostavbu novogotické budovy Nového proboštství na náměstí U sv. Jiří v těsném sousedství naší katedrály. Tato budova, která byla kapitule vrácena v roce 2016 ve zcela zdevastovaném stavu, byla díky intenzivnímu nasazení a péči kapituly zachráněna a byl jí opět vdechnut život. Poprvé v dějinách bylo zpřístupněno nádvoří této budovy veřejnosti, kromě záchrany a příkladné památkové obnovy historické budovy navržené a postavené předposledním dómským stavitelem Josefem Mockerem vznikly na nádvoří také dvě novostavby, navržené na půdorysu dříve zbořených hospodářských objektů, které dnes veřejnosti slouží.

Ing. Václav Hlaváček ze Studia acht popisuje proces rekonstrukce Nového proboštství

 

Protože se jedná o skutečně velmi ceněnou realizaci, která v loňském roce získala dokonce prestižní Cenu Mezinárodní poroty Opera Pragensia (viz článek https://www.katedralasvatehovita.cz/aktuality/metropolitni-kapitula-ziskala-cenu-opera-pragensia-za-vynikajici-realizaci-nove-prob/ ), byl letošní ročník uspořádán právě ve spolupráci s naší kapitulou. Překvapením pro účastníky prezentace ročenky byla také komentovaná prohlídka budovy Nového proboštství včetně části interiérů, které dnes již slouží k provozu sídla kapituly a nejsou tak pro veřejnost běžně přístupné.

 

O oceněné realizaci promluvil i Ing. Ondřej Stříteský z Metropolitní kapituly

 

Samotná prezentace probíhala v blízkosti Nového proboštství v neméně zajímavém objektu kapitulního děkanství, tzv. Mladotově domě, původně gotické a renesančně přestavěné budově, která byla do dnešní barokní podoby upravena slavným architektem a stavitelem Janem Blažejem Santini-Aichlem. Přestože budova děkanství kapitule vrácena nebyla, kapitula ji dodnes využívá mimo jiné k pořádání kulturních akcí a budova nese mnoho stop slavné více než tisícileté historie této instituce. Prezentace se odehrála ve zcela zaplněných prostorách bývalé kapitulní knihovny pod bohatě zdobenými klenbami, na kterých je vyobrazeno mnoho slavných osobností z řad našich kanovníků. Kronikář Kosmas, Beneš Krabice z Weitmile, Jan Milíč z Kroměříže, Václav Hájek z Libočan, svatý Jan Nepomucký či kapitulní děkan a později první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, to je výběr těch nejslavnějších osobností, které byly na klenbách vymalovány.

 

Paní Dagmar Vernerová byla oceněna za 25 let práce na ročence České architektury

 

Na úvod promluvila vydavatelka ročenky paní Dagmar Vernerová, která sklidila zasloužený potlesk za svoji úctyhodnou 25 let trvající práci, kterou ročence Česká architektura věnovala. Slova se dále ujali Ing. Václav Hlaváček ze Studia acht, hlavní architekt rekonstrukce a dostavby Nového proboštství a Ing. Ondřej Stříteský z Metropolitní kapituly, který měl na starost realizaci stavebních prací. Ti se pak společně všechny účastníky částí zrekonstruovaného objektu provedli.

 

Ing. Václav Hlaváček ze Studia acht, hlavní architekt rekonstrukce a dostavby Nového proboštství

 

Rekonstrukce a dostavba Nového proboštství na Pražském hradě není zdaleka prvním ani posledním významným architektonickým a stavebním počinem pražské metropolitní kapituly. Intenzivní tvůrčí činnost spojená s budováním významných staveb a pořizováním cenných uměleckých děl je devizou, která kapitulu provází od samotného jejího vzniku. Jakkoliv to byli zejména čeští králové, kterým velmi záleželo na zvelebování hrobů českých zemských patronů a na budování pražského katedrálního kostela neváhali věnovat velké prostředky, byla to nakonec právě kapitula, kdo naši katedrálu ve spolupráci s nadanými staviteli a s podporou krále vybudoval. Vzpomínáme s vděčností na všechny naše kanovníky, kteří výstavbu pražské katedrály řídili. Bušek Linhartův, Mikuláš Holubec, Beneš Krabice z Weitlmile, Ondřej Kotlík a Václav z Radče ve 14. století, či později zejména Michal Pešina z Čechorodu v 19. století, to jsou všechno jména našich kanovníků, kterým za výstavbu našeho chrámu vděčíme a v jejichž odkazu chce kapitula i v současnosti pokračovat.

Děkujeme naší společnosti fotografů Člověk a víra za pořízení fotografií z této akce a paní Dagmar Vernerové, která se rozhodla prezentaci ročenky Česká architektura právě u nás ve spolupráci s naší kapitulou uskutečnit!

 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: Člověk a víra

Aktuality & články

  • Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Péče o chudé a nemocné a vzdělávání a výchova studentů jsou dvě základní poslání, které se Kristova církev od samotného svého počátku snaží všemi silami naplňovat, aby sama žila tím, co hlásá v radostné zvěsti evangelia a následovala v plnosti našeho Pána Ježíše Krista. Kristovo působení na zemi je spojeno právě s uzdravováním nemocných, utěšováním chudých a zarmoucených, prokazováním milosrdenství a lásky a také s kázáním a vyučováním jeho učedníků, než za nás podal svoji vykupitelskou oběť na kříži, kterou nás vykoupil z hříchu pro život věčný. Mnoho církevních řádů a kongregací se proto soustředí na péči o nemocné a umírající a provozuje nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, řada dalších pak provozuje církevní školy různých stupňů. Naše katedrála a její kapitula patřily a patří k té druhé skupině, a to dokonce mimořádně významným způsobem.

  • Putování po katedrále 2025/2026

    Putování po katedrále 2025/2026

    Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha, která je ve správě Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. Cyklus pokračuje v aktualizované podobě i nadále. 

  • DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    Z technických důvodů byla Metropolitní kapitula nucena přistoupit ke zřízení nové facebookové stránky katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Změna byla vynucena nemožností vyřešení externích problémů se správou účtu staré stránky. Stará stránka bude v červenci postupně převedena na novou a na začátku srpna 2025 zcela zrušena. Novou stránku najdete pod tímto odkazem. Budeme rádi, když nám zůstanete věrní i na ní. 

  • Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Pozorný návštěvník při pohledu na vnější opěrný systém západní části naší katedrály nemůže přehlédnout zvláštní kamenné baldachýny na velmi subtilních sloupech, které se vyskytují také kolem Velké jižní věže. Až na dvě výjimky zůstaly všechny neobsazené. Pouze na Mockerově západním průčelí jsou pod těmito baldachýny umístěny sochy císaře a krále Karla IV. a prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. K čemu tedy slouží ty ostatní? I pod nimi měly stát sochy, které již nebyly dokončeny. S koncem monarchie a pádem habsbursko-lotrinské dynastie v roce 1918 totiž tyto baldachýny definitivně ztratily svůj smysl. Mělo se totiž jednat o galerii králů, podobnou té, která zdobí západní průčelí katedrály Notre-Dame v Paříži.

  • Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Tisícileté dějiny naší katedrály jsou plné zvratů, období úspěšného budování a opětovného ničení. Její dnešní podoba je výsledkem mnoha dostaveb, úprav a oprav, již neodpovídá původním středověkým plánům a zejména její mobiliář pochází z různých období, neboť ten původní byl průběžně rozebírán, ničen a znovu doplňován. Těžký život naší katedrály jí však přinesl také četné zvláštnosti a paradoxně také i řadu unikátních privilegií, udělených samotným papežem, když katedrála a její kapitula tyto těžké doby přečkaly. O některých z nich vám přinášíme tento článek.

  • Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    V pátek dne 27. června uplyne 90 let od chvíle, kdy naše katedrála hostila ve své době naprosto přelomovou a dnes bohužel již téměř zapomenutou událost, jejíž skutečný význam zůstává zejména s ohledem na následující vývoj československých dějin nedoceněn. Předcházelo jí půlhodinové vyzvánění zvonů všech kostelů v Československu, když v 18 hodin do pražské katedrály vstoupil pařížský arcibiskup Jean kardinál Verdier, papežský legát zastupující papeže Pia XI. na Prvním celostátním sjezdu katolíků československých. Ten zde pronesl zahajovací proslov a pražský arcibiskup Karel Kašpar přečetl v šesti jazycích národů československého státu pověřovací bulu papeže a jeho požehnání.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení