Aktuality & články

Při restaurování historického mobiliáře katedrály byly objeveny historické dokumenty

Při opravách střech kostelů bývají obvykle restaurovány zlacené makovice na hrotnicích věží. V nich často nacházíme vložené historické dokumenty, které naši předkové zanechali budoucím generacím a sami do nich dokumenty pro příští generace vkládáme. V letošním roce nás otevření jedné takové makovice čeká. Je umístěna na vrcholu věže kostela svatého Apolináře na Novém Městě v Praze, který patří naší metropolitní kapitule. Ta právě letos dokončí poslední etapu opravy střech tohoto nádherného kostela založeného císařem Karlem IV. Historické dokumenty jsme však nalezli i na místech poměrně neobvyklých, a sice přímo v katedrále.

Připomínáme si 56 let od smrti Josefa kardinála Berana

Dozněly poslední tóny slavnostního rekviem. Jednoduchá rakev přikrytá lesklou látkou stojí v apsidě římského chrámu, daleko od československé vlasti uvězněné rudou ocelí. Náhle se chrámem rozléhá tiché šustění látek a pomalé kroky malého průvodu. Proti všem zvyklostem přichází ztichlým kostelem k rakvi papež Pavel VI. v pluviálu, modlí se a provádí výkrop rakve. Rakev bude zanedlouho uložena tam, kde nikdy žádný Čech předtím neležel – v kryptách chrámu svatého Petra ve Vatikánu po boku papežů Pia XI. a Pia XII. Taková pocta náleží v dějinách jen jedinému muži, skromnému rodákovi z Plzně, který život zasvětil eucharistii a práci – Josefu kardinálu Beranovi.

Slavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

V závěru týdne oslavíme v naší katedrále velkou slavnost svatého mučedníka Jana Nepomuckého, jednoho z hlavních patronů české země a naší katedrály. Právě v chórovém ochozu našeho chrámu je světcovo tělo uloženo v nádherném stříbrném sarkofágu, který byl zhotoven v souvislosti s jeho svatořečením na začátku 18. století.

Pašijový cyklus ve Svatováclavské kapli je klenot středověkého umění

„Hospodine, Ty vládneš nade vším. Tvá je, Hospodine, velikost a moc, nádhera, lesk i vznešenost, neboť Tobě patří všechno na nebi i na zemi.“

Žalm, který zpíváme o slavnosti našeho svatého knížete a mučedníka Václava, oslavuje Hospodina jako nejvyššího vládce a krále, který je svrchovaně povýšený nade vším a od kterého pochází všechno bohatství a velebnost. Zdá se, jako by snad mohl být inspirací pro Petra Parléře, který nad hrobem našeho svatého knížete v pražské katedrále ke cti a slávě Boží vystavěl kapli natolik nádhernou a vznešenou, až poutníky zrak přechází.

Kopie obtisku Krista na roušce svaté Veroniky je i v katedrále

Mnoho vzácných relikvií, které jsou součástí Svatovítského pokladu je dnes již mírně pozapomenuto, a přesto to byly ty nejvzácnější části tohoto cenného souboru. V postní době se však nabízí upřít pozornost na dílo, které přímo připomíná utrpení Ježíše Krista při stoupání na Golgotu, kde za nás zemřel a po třech dnech vstal z mrtvých.

Kulaté výročí narození kanovníka Antona Geberta

V dubnu si připomínáme také 140. výročí narození našeho kanovníka Antona Geberta, perzekvovaného kněze a jednu z obětí nacistického režimu z řad členů naší metropolitní kapituly. Nacistickými koncentračními tábory prošla značná část našich kanovníků. Vězněni byli Otto Lev Stanovský a Otakar Švec a kruté zacházení nacistů nepřežil Antonín Bořek-Dohalský a právě Anton Gebert, přestože tento kanovník byl německé národnosti a na začátku okupace českých zemích nepatřil k odboji ani k otevřeným odpůrcům Třetí říše.

Výročí 107 let úmrtí kanovníka Františka Xavera Brusáka

Dne 5. dubna pamatujeme na našeho kanovníka a později děkana naší metropolitní kapituly, světícího biskupa pražského a generálního vikáře pražské arcidiecéze Msgre. Františka Xavera Brusáka. Od jeho smrti uplyne 107 let. Na kněze byl vysvěcen již v roce 1868, poté působil nějaký čas v duchovní správě jako kaplan v Příbrami i v Praze. Od roku 1884 působil nejprve jako spirituál a následně jako rektor pražského kněžského semináře, kde byl ustanoven až do svého zvolení kanovníkem naší kapituly v roce 1890. Postupně se stal kanovníkem kazatelem a děkanem u sv. Apolináře, kanovníkem seniorem, kantorem a nakonec děkanem metropolitní kapituly. Na biskupa byl vysvěcen 17.5.1908.

Působivý mramorový oltář stojí skrytý v boční kapli svatého Ondřeje

Zvláště krásné a mimořádně umělecky zdařilé dílo zobrazující utrpení našeho Pána Ježíše Krista se nachází v kapli svatého Ondřeje v chórovém ochozu katedrály. Podobně jako v chórové kapli zde nalezneme na jednom oltářním retáblu celý cyklus ukřižování, uložení do hrobu a zmrtvýchvstání našeho Pána Ježíše Krista. Veliký a nádherně zpracovaný oltář s antependiem a retáblem z bílého mramoru zhotovil německý sochař Wilhelm Theodor Achtermann, velmi zbožný umělec, který své dílo považoval za „modlitbu, bohoslužbu a povolání od Boha.“ Ne náhodou se proto dostal až do Říma, kde se připojil ke skupině malířů zvaných Nazaréni. Reliéfy na tomto oltáři zhotovil z Carrarského mramoru. Jedná se o jeden z nejznámějších mramorů na světě, těžený poblíž města Carrara v Toskánsku. Tento mramor se používal již od konce římské republiky a zvláště ho proslavil italský sochař Michelangelo Buonarroti. Ze stejného mramoru je vyhotovena například slavná Michelangelova pieta v bazilice svatého Petra v Římě nebo socha Davida ve Florencii. Použit byl i na stavbu Trajanova sloupu v Římě.

100 let archeologického výzkumu na Pražském hradě

V letošním roce se setkává Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze s Archeologickým ústavem Akademie věd České republiky při několika mimořádných příležitostech. Obě instituce jsou zvláštním způsobem spřízněné. Zatímco naše metropolitní kapitula jakožto nejstarší nepřetržitě existující instituce na českém území již déle než 1000 let spoluvytváří slavnou historii českých zemí a Pražského hradu, Archeologický ústav AVČR pak prostřednictvím svého pracoviště na Pražském hradě již celé jedno století významným způsobem přispívá k jejímu poznání a studiu. A nejen to. Při větších stavebních projektech kapituly na Pražském hradě a na Hradčanském náměstí spolu obě instituce aktivně spolupracují při provádění archeologických výzkumů a ošetřování němých svědků historie, skrytých lidským očím pod úrovní terénu. Velmi intenzivní byla tato spolupráce při úspěšné rekonstrukci objektu Nového proboštství v letech 2020 – 2023, kdy díky péči kapituly a intenzivní účasti kvalifikovaných odborníků z Archeologického ústavu AVČR a Odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky bylo prostudováno, zdokumentováno a zakonzervováno velké množství dosud skrytých historických konstrukcí a pozůstatků renesančních i gotických budov, které byly objeveny při šetrné rekonstrukci nádvoří a suterénních prostor této unikátní novogotické památky.