Mnoha uměleckými poklady v podobě sochařských děl, bohatě opracovaných kamenických prvků i polychromovaných kamenných erbů a zejména pak velmi bohatou stavební historií vyniká vnější plášť katedrály.
I v menších venkovských chrámech, které se nacházejí poblíž šlechtických sídel, můžeme poblíž hlavního oltáře vidět jeden specifický architektonický prvek. Je jím takzvaná oratoř (=místo k modlitbě), obvykle vyvýšená v podobě otevřené empory.
Nezapomeňte si při návštěvě naší katedrály prohlédnout kapli sv. Václava, nejvzácnější a nejcennější prostor, který lze bez nadsázky nazvat srdcem české země a pro návštěvníky i účastníky bohoslužeb jsou jeho dveře otevřeny alespoň k nahlédnutí.
V letošním roce uplyne 390 let od narození významného italského architekta a stavitele, který se zajímavým způsobem zapsal do stavebních dějin naší katedrály.
Není to jen Svatováclavská koruna s čepičkou, ale celý soubor klenotů, které dnes katedrála chrání. Právě tak, jak tomu mělo být dle původního pokynu Karla IV. Přesto, že klenoty bylo nutné v dobách válek často ukrývat mimo Pražský hrad, soubor koruny s poduškou, královského jablka a královského žezla, jejich pouzder a královského roucha je dnes opět umístěn v Korunní komoře Svatovítského chrámu.
Jižní věž katedrály ukrývá celkem sedm zvonů. Zatímco nejstarší zvon Václav pochází již z roku 1542, trojice nejmladších, které nahrazují své předchůdce rekvírované a zničené během 2. světové války, byly odlity až v roce 2012. Ani nejstarší ze zvonů tak není v katedrále původní.
Katedrála svatého Víta je nejen vyjádřením vztahu člověka k Bohu, ale nezbytně i mistrovské architektonické dílo. Ať už se rozhodnete obdivovat její gotickou klenbu, úchvatné vitráže, zdobnou fasádu anebo majestátní věže, za každým z těchto momentů stojí významné jméno české architektury.
Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení