Aktuality


<červen 2016>
poútstčtsone
303112345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930123
45678910

Pravidelné bohoslužby

    Pondělí – Čtvrtek                    7:00

    Pátek                         7:00 a 18:00

    Sobota                                   7:00

    Neděle                       8:30 a 10:00

  Více                      Mimořádné bohoslužby

Pravidelná otevírací doba

    Pondělí – Sobota        9:00 – 16:40

    Neděle                     12:00 – 16:40

  Více                                          Výjimky

Navštivte také

Historie a dědictví > Významné události chronologicky

 

Významné události chronologicky

 

  • 935 (nebo 929), 28. září – zavražděn ve Staré Boleslavi český kníže Václav Svatý, který na Pražském hradě založil rotundu sv. Víta.
  • 973 – založení pražského biskupství.
  • 1039 - v rotundě sv. Víta uloženy pozůstatky sv. Vojtěcha přenesené sem po té, co byly uloupeny v Hnězdně vojskem knížete Břetislava I.
  • 1039 – neúspěch pokusu knížete Břetislava I. o založení pražského arcibiskupství.
  • 1060 – kníže Spytihněv II. zahájil výstavbu nového chrámu
  • 1061, 28. ledna – zemřel kníže Spytihněv II.
  • 1074 – připomínána krypta sv. Kosmy a Damiána ve Spytihněvově bazilice.
  • 1094 – vysvěcení oltáře sv. Víta ve Spytihněvově bazilice.
  • 1096, 14. dubna – z rozkazu knížete Břetislava II. vykonal pražský biskup Kosmas svěcení kostela sv. Víta.
  • 1271 - zemřel kapitulní děkan Vít, který se zasloužil o svatovítský kostel a jeho vybavení.
  • 1311, 7. února - korunováni v chrámu sv. Víta Jan Lucemburský a jeho manželka Eliška.
  • 1341, 23. října – král Jan Lucemburský věnoval desátek ze stávajících a v budoucnu otevřených dolů na stříbro, na zřízení nových náhrobků sv. Václava a Vojtěcha a na stavbu nového chóru a celého kostela.
  • 1343, 5. ledna - zemřel Jan IV. z Dražic, který byl pražským biskupem 42 let. Byl pochován v chrámu sv. Víta, kde dal ještě za svého života zřídit svůj náhrobek.
  • 1344, 30. dubna – papež Klement VI. vydal v Avignonu bulu, v níž pražské a olomoucké arcibiskupství vyňal z pravomoci arcibiskupství mohučského a pražské biskupství povýšil na arcibiskupství. Téhož dne papež potvrdil zřízení kolegia mansionářů při Svatovítském chrámu.
  • 1344, 5. května – papež Klement VI. bulou vydanou v Avignonu udělil pražským arcibiskupům právo korunovat české krále.
  • 1344, 21. listopadu – v chrámu sv. Víta přijal odznaky arcibiskupského důstojenství první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Po skončení obradu byl položen za přítomnosti krále Jana Lucemburského, jeho synů Karla a Jana „první kámen“ nové katedrály.
  • 1350 – do r. 1350 stál v čele stavby jako její ředitel Leonard Bušek.
  • 1350 – do Prahy převezen říšský poklad se svatými relikviemi a ty byly přijaty na Vyšehradě a dovezeny do chrámu sv. Víta.
  • 1352 – vysvětil arcibiskup Arnošt z Pardubic kapli v chóru pražské katedrály k poctě sv. Antonína.
  • 1352 – zemřel Matyáš z Arrasu, první mistr stavby pražské katedrály.
  • 1353 – dal Karel IV. v katedrále postavit čtyři oltáře a jeden z nich dal zasvětit k poctě sv. Mikuláše.
  • 1354, 2. ledna – přeneseny do chrámu sv. Víta četné ostatky, které získal Karel IV.
  • 1354, 21. ledna – zemřel strýc Karla IV. trevírský arcibiskup Balduin. Dne 17. února oznámil Karel listinou vydanou v Trevíru svatovítské kapitule, že získal ostatky – zlomek kříže Kristova, třetí díl závoje P. Marie a kus hole sv. Petra.
  • 1355 přivezl Karel IV. ostatky sv. Víta získané v Pavii.
  • 1355 – do r. 1355 stál v čele stavby jako její ředitel Mikuláš Holubec.
  • 1356 – přišel do Prahy Petr Parléř, druhý mistr stavby pražské katedrály.
  • 1358 – dal Karel IV. obložit hlavu sv. Václava „ryzím zlatem“ a dal sv. Václavovi zhotovit náhrobek „z ryzího zlata“.
  • 1358 – nadání magdeburského purkrabího Burkharda pro kapli sv. Anny.
  • 1359 – arcibiskup Arnošt z Pardubic zakoupil důchod ve vsi Sulice u Jílového a věnoval ho na vydržování oltářníka v novém chóru v kapli P. Marie, sv. Vojtěcha a sv. Doroty, „ve které si vévoda saský Rudolf, dokud žil, vybral místo pohřbu“ († 21. března 1356).
  • 1364, 30. června – zemřel v Roudnici první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, pohřben byl v kostele P. Marie v Kladsku. Za svého života dal na své náklady postavit kapli v čele nového chóru, dal jí vyzdobit skleněnými okny a sám jí vysvětil.
  • 1364, 12. července – svatovítská kapitula zvolila za druhého arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi.
  • 1364, 16. října – intronizován druhý pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi.
  • 1365, 12. ledna – vysvětil arcibiskup Jan Očko z Vlašimi “dva oltáře v Pražském kostele, totiž svatého Víta a svaté Marie v novém chóru pražském“.
  • 1365, 28. května – papež Urban V. jmenoval pražského arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi a jeho nástupce Apoštolským legátem pro biskupství v Řezně, Bamberku a v Míšni.
  • 1365, 28. srpna – do Prahy převezeny ostatky sv. Zikmunda získané Karlem IV. ve svatém Mořici.
  • 1366 – pražská synoda rozhodla, aby svatý Zikmund byl uctíván jako zemský patron.
  • 1366, 27. září – byla podle Beneše Krabice z Weitmile dokončena kaple sv. Václava.
  • 1367, 30. listopadu – vysvětil arcibiskup Jan Očko z Vlašimi za přítomnosti císaře kapli Svatováclavskou.
  • 1367, prosinec - u zdi blízko kaple sv. Václava bylo pochováno tělo Přibyslavy, sestry sv. Václava.
  • 1367 – dokončena byla jižní předsíň katedrály.
  • 1368, únor – Karel IV. po narození syna, který dostal jméno Zikmund, dal hrob sv. Zikmunda bohatě ozdobit zlatem a stříbrem.
  • 1368, 9. července – vysvětil arcibiskup Jan Očko z Vlašimi jižní bránu katedrály a císařskou kapli v čele chóru.
  • 1369 – ve zdi kaple sv. Václava nad oltářem sv. Kříže uložena hlava biskupa Ondřeje, který zemřel v klášteře Casamari.
  • 1369 – postupující stavba katedrály si vyžádala ubourání části starého kostela.
  • 1370 – byla dokončena mozaika na průčelí jižní brány.
  • 1372-1378 – z těchto let jsou dochovány účty pražské katedrály.
  • 1372 – po návratu z Cách dal Karel IV. „vyzdobit kapli sv. Václava … malbami, zlatem, drahokamy a vzácnými kameny…“.
  • 1372 – bylo dokončováno vřetenové schodiště na nároží jižního ramene příčné lodi. Za polychromování znaků dostal zaplaceno mistr Oswald.
  • 1373 – byl uzavřen „arcus magnus“. V týdnu po neděli 1. května byla udělena mistru Petrovi, zedníkům a jejich pomocníkům zvláštní odměna, jedna kopa grošů.
  • 1373, v týdnu po neděli 3. dubna – mistr Jindřich dostal zaplaceno 30 grošů za práci na soše sv. Václava.
  • 1373, září – mistr Oswald dostal zaplaceno za malbu obrazu sv. Václava („de pictura ymaginis s. Wenceslai“). Jedná se možná o polychromování sochy sv. Václava.
  • 1373, prosinec – na příkaz císaře Karla IV. byly přeneseny ze starých hrobů pozůstatky českých knížat a králů a byly pohřbeny v novém chóru katedrály.
  • 1374 – Beneš Krabvice z Weitmile dal přenést z nařízení arcibiskupa a kapituly ostatky pražských biskupů a dal je uložit v novém chóru mezi hrobem sv. Víta a Císařskou kaplí.
  • 1374-1375 – probíhaly práce v úrovni triforia.
  • 1375 – dostal zaplaceno kovář Václav za dílo ztotožňované se sanktuariem ve svatováclavské kapli.
  • 1375 – zemřel třetí ředitel stavby Beneš Krabice z Weitmile.
  • 1375-1376 – pracovalo se na oknech vysokhéo chóru.
  • 1377, po neděli 30. srpna – mistr Petr dostal zaplaceno 15 kop grošů za náhrobek krále Přemysla Otakara I. zhotovený na příkaz samotného císaře.
  • 1378, 29. listopadu – zemřel na Pražském hradě císař Karel IV., v katedrále sv. Víta byl pochován 15. prosince.
  • 1379 – druhý pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi se vzdal úřadu, nástupcem se stal synovec Jana Očka Jan z Jenštejna († 17. dubna 1400 v Římě).
  • 1380, 14. ledna – zemřel druhý pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi, který se úřadu vzdal už v roce 1379.
  • 1380 – zemřel Ondřej Kotlík, ředitel stavby pražské katedrály.
  • 1385, 12. července – vysvětil Jan z Jenštejna chór pražsklé katedrály k poctě P. Marie a sv. Víta.
  • 1386 – podle nápisu nad bustou v triforiu dokončil toho roku Petr Parléř chór katedrály a začal zřizovat chórové lavice.
  • 1392, 2. června – položen základní kámen ke stavbě nové části katedrály a to za přítomnosti krále Václava IV., zhořeleckého vévody Jana ad. a to za ředitele stavby Václava z Radče a mistra Petra z Gmündu.
  • 1393, 20. března – umučen generální vikář pražské arcidiecéze Jan z Nepomuku a jeho tělo bylo shozeno do Vltavy.
  • 1396 – v Římě se vzdal svého úřadu třetí pražský arcibiskup Jan z Jenštejna. V témže roce byly přeneseny ostatky sv. Jana Nepomuckého do katedrály a zde pohřbeny.
  • 1397 – jako „magister fabricae“ jmenován Václav, snad syn Petra Parléře.
  • 1398 – jako mistr díla na stavbě pražské katedrály jmenován Václavův bratr Jan, který v roce 1407 nebyl mezi živými.
  • 1399, 13. července – ve stáří 66 let zemřel druhý stavitel katedrály Petr Parléř.
  • 1408 – zřízen oltář sv. Ducha u prvního pilíře proti nové věži.
  • 1411, 28. září - v Prešpurku zemřel arcibiskup Zbyněk Zajíc z Házmburka, jeho tělo převezeno do Prahy a pohřbeno pod velkou věží.
  • 1412 – z nadání moravského markraběte Jošta zřízeny a zasvěceny pod věží tři oltáře.
  • 1419, 16. srpna – zemřel král Václav IV.
  • 1419 – začátek husitských válek.
  • 1420, 30. června – vstoupil do Pražského hradu Zikmund Luzcemburský, který tu byl 28. července korunován arcibiskupem Konrádem z Vechty. Následující den pobral z katedrály a z kláštera sv. Jiří relikviáře, monstrance a klenoty za zlata a stříbra a přikázal je rozbít a vyplatit žold svému vojsku.
  • 1421, 10. června – husité na návod Jana Želivského poničili vybavení katedrály.
  • 1436, 23. srpna – vstoupil císař Zikmund do Prahy.
  • 1458 - za českého krále zvolen a v katedrále sv. Víta dne 7. května korunován Jiří z Poděbrad.
  • 1471 - za českého krále v Kunté Hoře zvolen Vladislav Jagellonský, počátek vlády Jagellonské dynastie.
  • 1490 – okolo r. 1490 zřízena v katedrále královská empora.
  • 1496 – král Vladislav Jagellonský daroval poplatek zvaný ostrožné na výstavbu katedrály.
  • 1497 – nadání krále Vladislava Jagellonského na znovuzřízení sboru mansionářů.
  • 1509 – do Prahy přijel potřetí z Budína král Vladislav Jagellonský, chrámu sv. Víta byl dne 11. března korunován jeho syn Ludvík a byl zahájen pokus o dostavbu katedrály.
  • 1526, 24. října – v kapli Svatováclavské zvolili reprezentanti stavů za českého krále Ferdinanda Habsburského († 1564).
  • 1541, 2. června – velký požár Malé Strany a Pražského hradu.
  • 1557-1562 – výstavba hudební kruchty pod vedením Bonifáce Wolmuta a Hanse Tirola.
  • 1560-1562 – renesanční završení velké věže pod vedením Bonifáce Wolmuta a Hanse Tirola.
  • 1561 – po sedisvakanci trvající 140 let se stal osmým pražským arcibiskupem velmistr řádu křižovníků s červenou hvězdou Antonín Brus z Mohelnice († 27. srpna 1580).
  • 1575-1576 – stavba kaple nad hrobem sv. Vojtěcha, Ulrico Aostalis de Sala.
  • 1589 – dokončení královského náhrobku, který provedl sochař Alexandr Colin.
  • 1619, prosinec – kalvinisti vydrancovali a poničili katedrálu.
  • 1621, 28. února – arcibiskup Jan Lohelius znovu vysvětil katedrálu.
  • 1673, 3. září – Leopold I. položil základní kámen k dostavbě chrámu sv. Víta, pro nedostatek peněz však záměr nebyl úspěšný.
  • 1721, 31. května – papež Innocenc XIII. prohlásil Jana Nepomuckého za blahoslaveného.
  • 1728 – projekt J. F. Schora v gotickém duchu na dostavbu katedrály nebyl uskutečněn.
  • 1729, 19. března – papež Benedikt XIII. svatořečil Jana Nepomuckého.
  • 1729, 9.-16. října – v Praze proběhly oslavy kanonizace sv. Jana Nepomuckého.
  • 1757 – chrám sv. Víta poškozen při pruském obléhání Prahy.
  • 1844, 21. listopadu – ustavující schůze výboru spolku pro dostavbu chrámu sv. Víta.
  • 1859, 22. května – založení Jednoty pro dostavbu svatovítského chrámu.
  • 1861, 27. září - zahájena obnova staré části katedrály pod vedením Josefa Ondřeje Krannera (1801-1871).
  • 1871, 20. října – zemřel Ondřej Kranner, který vedl obnovu staré části katedrály.
  • 1872 – vedením obnovy a dostavby katedrály pověřen Josef Mocker (1835-1899), jeho pověření schválila valná hromada Jednoty 17. května 1873.
  • 1873, 30. srpna – arcibiskup Bedřich Schwarzenberg vysvětil hlavní oltář v obnovené staré části chrámu sv. Víta.
  • 1873, 1. října – arcibiskup Bedřich Schwarzenberg položil základní kámen ke stavbě nové části katedrály.
  • 1892 – dokončeny věže v západním průčelí katedrály.
  • 1898 – dokončen západní štít katedrály, dokončen krov nad hlavní lodí.
  • 1899, 16. ledna – zemřel Josef Mocker, který stál v čele obnovy katedrály. Do čele dostavby postaven architekt Kamil Hilbert (1869-1933).
  • 1923-1924 – bořena dělící zeď mezi starou a novou částí katedrály.
  • 1924-1926 – Wolmutova kruchta přemístěna do severního ramene příčné lodi.
  • 1927-1929 – návrh a provedení tří bronzových vrat v západním průčelí katedrály.
  • 1929, 12. května – vysvětil světící biskup Jan Nepomuk Sedlák katedrálu.
  • 1929, 28. září – na svátek sv. Václava katedrálu slavnostně otevřel světící biskup Antonín Podlaha, slavnou pontifikální mši celebroval arcibiskup František Kordač.
  • 1935, 2. listopadu – vysvěcena královská hrobka po té, co byly pod vedením architekta Roškota dokončeny její upravy.
  • 1946, 8. prosince – intronizován třicátý třetí pražský arcibiskup Josef Beran († 17. 5. 1969).
  • 1989, 12. listopadu – papež Jan Pavel II. svatořečil Anežku Českou, dceru krále Přemysla Otakara I.

 

© citace: Jiří Kuthan / Jan Royt, KATEDRÁLA sv. Víta, Václava a Vojtěcha Svatyně českých patronů a králů, Praha 2011 (Nakladatelství Lidové noviny)