<červen 2023>
poútstčtsone
2930311234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293012
3456789

Pravidelné bohoslužby

    Pondělí – Čtvrtek                  7:00

    Pátek                       7:00 a 18:00

    Sobota                                7:00

    Neděle                    8:30 a 10:00

  Více                    Mimořádné bohoslužby

Pravidelná otevírací doba

    Pondělí – Sobota      09:00 – 15:40

    Neděle                   12:00 – 15:40

  Více                                          Výjimky

Navštivte také

Historie a dědictví > Varhany

 

Varhany

 

Původní nástroj

Varhany Svatovítské katedrály byly ve své historii monumentem, který svým významem přesahoval České království a patřil k evropské špičce. Stavitelé Bonifác Wohlmut a H. Tirol dostavěli v letech 1556 - 1561 podle náčrtu Terzia renesanční hudební kruchtu, která stála na západní straně katedrály na konci presbytáře. Při dostavbě katedrály ve 20. letech 20. století byla Wohlmutova kruchta přenesena na severní stranu do transeptu. Ruku v ruce s dostavbou kruchty zde byly vybudovány slavné Ferdinandovy varhany.

Stavbu provedli varhanáři:
Friedrich Phanmüller z Amberka (1555 - 1561)
Georg Ebert z Ravensburgu (1561 - 1562)
Jonas Scherer z Klosterneuburku (1563 - 1565)
Jáchym Rudner z Českých Budějovic (1565 - 1567)

Skříň vytvořil Hans Sauerloch s tovaryši, malování a zlacení provedl Francesco de Terzio. Nástroj měl pravděpodobně 3 manuály, pedál a kolem 40 rejstříků. Varhany shořely při ostřelování hradu pruským dělostřelectvem roku 1757. Na původním západním místě byly v jejím 2. patře postaveny barokní varhany s mechanickou trakturou Antonínem Gartnerem v roce 1765. Po přenesení na severní stranu ( roku 1909 začala jejich částečná demontáž) již nikdy nehrály. V dnešní době jsou jenom" nefunkční kulisou". Dr. E. Trolda v časopise CYRIL (ČÍS. 7.-8.,) - ZÁŘÍ.ŘÍJEN 1927 uvedl jejich dispozici, kterou si opsal jako student.

Manuál I.:
Principal 8´
Viola di gamba 8´
Roh kamzíčí 8´
Kvinta 5 1/3´
Oktava 4´
Kvintatena 3´
Noční roh 4´
Dulciana 4´
Kvinta 2 1/3´
Superoktava 2´
Kornet 4x
Kvinta šustivá 1 1/3´
Mixtura 8x
Manuál II.:
Principal 8´
Flétna 8´
Salicional 8´
Oktava 4´
Dolce 4´
Fugara 4´
Kvinta 2 2/3´
(Super) oktava 2´
Mixtura 6x
Hoboj 8´
Manuál III.:
Principal 4´
Houslový principál 8´
Kryt 8´
Flétna 4´
Kvinta 2 2/3´
Oktava 2´
Pedál:
Principáalbass 8´
Podstav 16´
Subbass 16´
Violon 16´
Krytý bas 8´
Violon 8´
Kvinta šustivá 5 1/3´
Oktava basová 4´
Mixtura (bez označení)
Bombard 32´
Pozoun 16´
Trompeta 8´

Hlavní nástroj od Josefa Mölzera

Ve 2. polovině 19. století byl ze zábradlí kruchty vyňat positiv a v této podobě vypadá varhanní skříň i v dnešní době. V 1. patře Wohlmutovy kruchty byly v roce 1932 postaveny romantické varhany kutnohorskou firmou Mölzer. Mají tři manuály, 58 znějících rejstříků (4.475 píšťal) a pneumatickou trakturu. Pro dostavěnou katedrálu u příležitosti svatováclavského milenia v roce 1929 představovaly důstojnou tradici výjimečnosti svatovítských varhan. To přesně odpovídalo významu dómu i tehdejšímu uměleckému nazírání. Dispozice varhan byla vytvořena podle návrhu prof. Antonína Jandy, svatovítského varhaníka a skladatele, žáka Josefa Bohuslava Foerstera.

Zváštností varhan je zvonkohra Aeolus 8´ na druhém manuálu, pocházející z USA-Chicaga a švýcarské elektrické čerpadlo , které je dodnes funkčí. Varhany byly dvakrát ve své historii celkově rekonstruovány. V letech 1970 -72 družstvem IGRA se zárukou na 25-30 let. V červenci 1997 došlo k tak vážným poruchám, že se po podrobné prohlídce přistoupilo ke generální opravě téměř všeho (píšťal, vzdušnic, pneumatické výpustkové traktury, všech vzduchovodů i hracího stolu). Podle restaurátorských přísných pravidel se přistoupilo k pietnímu restaurování do původního stavu. Finančního zajištění důkladné opravy se ujal správce katedrály - Správa Pražského hradu nákladem téměř 5.000.000,- Kč. Na základě výběrového řízení pietní restaurování varhan provedla firma Kánský - Brachtl z Krnova v letech 1999 - 2001.

22. prosince 2000 byl nástroj požehnán pražským arcibiskupem kardinálem Miloslavem Vlkem. Tímto byl uveden do zkušebního provozu, který vyvrcholil kolaudací 30. března 2001 a následujícím koncertem, kdy bylo souborně provedeno varhanní dílo Césara Francka v podání českých varhanních umělců.


ISPOSITION VON DER ORGEL - DOM des HL. VEIT in Prag
Josef MÖLZER - ORGEL KUTNÁ HORA 1932
ROMANTISCHE und PNEUMATISCHE ORGEL

I. MAN.
 63. BOURDON   16´
 64. PRINCIPÁL   8´
 65. OKTÁVA       8´ (Oktave)
 66. VIOLA          8´
 67. ROH             8´ (Horn)
 68. DOLCE         8´
 69. FLÉTNA DUTÁ   8´(Hohlflöte)
 70. FLÉTNA JEMNÁ 8´(Zartflöte)
 71. KRYT HRUBÝ     8´(Grossgedackt)
 72. TROMBA       8´(ZUNGENstimme)
 73. CLAIRON      4´(ZUNGENstimme)
 74. PRESTANT    4´
 75. FLÉTNA ROURK. 4´(Rohrflöte)
 76. KVINTA ŠUST.   2 2/3´(Rauschquinte)
 77. MIXTURA     2 2/3´
 
II. MAN.
 78. MIXTURA    2 2/3´
 79. TERCIE       1 3/5´
 80. PICOLA       2´
 81. KVINTA       2 2/3´
 82. KVINTA       5 1/3´
 83. FUGARA      4´
 84. COPULA      4´
 85. AEOLUS      8´(GLOCKENspiel)
 86. ROH. FRANC.   8´(Frenchhorn - ZUNGENstimme)
 87. DULCIANA  8´(ZUNGENstimme)
 88. PRINCIPÁL 16´
 89. SALICET     16´
 90. SALICIONÁL 8´
 91. TIBIA           8´
 92. AMABILIS     8´
 93. PORTUNÁL    8´
 94. KRYT DVOJITÝ  8´(Doppelgedackt)
 95. VIOLON        8´
 96. DIAPASON   8´
 
II. MAN.
 97. KVINTATON   16´
 98. PRINCIPÁL (HOUSL.)   8´(Geigenp.)
 99. PRINCIPÁL FLÉT.  8´(FLötenp.)
100. GAMBA     8´
101. AEOLINA  8´
102. VOIX CELEST   8´
103. ROH LESNÍ      8´(Waldhorn)
104. KRYT JEMNÝ    8´(Zartgedackt)
105. FLÉTNA SÓLOVÁ   8´(Soloflöte)
106. KLARINET   8´(Klarinette - ZUNGENstimme)
107. HOBOE        8´(Oboe - ZUNGENstimme)
108. VIOLINO   4´
109. FLÉTNA TRAVERSA   4´(Querflöte)
110. OKTÁVA   4´(Oktave)
111. KVINTA    2 2/3´
112. FLAGEOLET   2´
113. TERCIE    1 3/5´

PEDÁL
 1. BOMBARD     16´(ZUNGENstimme)
 2. VIOLONBAS  16´
 3. SUBBAS        16´
 4. KRYT TICHÝ  16´(Stillgedackt)
 5. BAS FLÉTNOVÝ   8´(Flötenbass)
 6. BAS OKTÁVOVÝ  8´(Octavbass)
 7. CELLO   8´
 
SPIELHILFEN
 8. ZUNGENGENERALABSTELLER
 9. REGISTERABSTELLER
 10. MAN.   16´ AB
 11. WALZE  AB
 12. KOPPELREG. zu FREIKOMB.
 13. FREIKOMB.    I
 14. FREIKOMB.   II
 15. FREIKOMB.  III
 16. FREIKOMB    IV
 17. FREIKOMB     V
 
KOPPELN
 18.   I/P -  8´
 19.  II/P -  8´
 20. III/P -  8´
 21.    P/P - 4´
 22.   II/I -  8´
 23.   II/I - 16´
 24.   II/I -  4´
 25. III/I -  8´
 26. III/I - 16´
 27. III/I -  4´
 28.    I/I - 16´
 29.    I/I -  4´
 30. III/II - 8´
 31. III/II - 16´
 32. III/II -  4´
 33.  II/II - 16´
 34.  II/II -  4´
 35. III/III - 16´
 36. III/III -  4´
 37.    P/III
 38. GENERAL KOPPEL
 39. PED. piano II
 40. PED. piano III
 41. TREMULANT  II
 42. TREMULANT III
 43. - 62. UNBESETZ
114. - 134. UNBESETZ

Schwelljalousietritte  III. Man.
Cresc. Walze
Freikombinationen  I, II, III, IV, V
Tonumfang - Manual  C - g4
 Pedal    C - g1
ANZAHL der REGISTER - 58
ANZAHL der PFEIFEN - 4475            


Pedálový pozitiv Josefa Gartnera

V katedrále se nachází pedálový pozitiv Josefa Gartnera. Nástroj je umístěn v malé skříni s hracím stolem na zadní straně korpusu. Za varhaníkem je umístěno 12 pedálových píšťal (dřevěný hlas 8´bez manubria). Na přední straně nástroje se nachází prospekt, který je uzavřen dveřmi, které je nutno při hře otevřít a uvnitř pod prospektem se nachází nápis: Štědrosti spoluaudu dědictwi swatojanského, zjednaný 1848.
Josef GARTNER

Dispozice:
Manuál:
Copula maior     8´
Principal            4´
Copula minor     4´

Oktawa              2´
Mixtura
Pedál (C - a, krátká, 18):
Dřevěný hlas    8´


Pozitiv ve Svatováclavské kapli

Ve Svatováclavské kapli se nachází mobilní šestirejstříkový pozitiv z Častolovic ve východních Čechách, 2005 restaurovaný varhanářskou firmou Kánský-Brachtl. Nacházel se ve hřbitovní kapli, několikrát změnil majitele a byl zakoupen v 70. letech Metropolitní kapitulou u sv. Víta. Podle zkoumání je to op. 1 z roku 1824 od východočeského varhanáře Jana Jiřího Španěla (1789 - 1855) z Rokytnice v Orlických horách.

Dispozice:
Copula maj. 8´            Kvinta     1 1/3´

Kvinta          2 2/3´     Oktáva    1´

Copula min. 4´            Principál  2´
 


Pozitiv od Vladimíra Šlajcha z roku 1997

V roce 1997 byl Metropolitní kapitulou u sv. Víta v Praze pořízen nový pozitiv, který postavil varhanář Vladimír Šlajch (Borovany). Je to pojízdný nástroj se zásuvkovou vzdušnicí a šesti rejstříky. Nástroj se nachází v červené pojízné skříni a stavitel se netají obdivem k baroknímu mistru varhanáři Abrahamovi Starckovi z Lokte, jehož varhanní skříň kdysi v katedrále stála. Dispozice jadnomanuálového Šlajchova pozitivu (viz. barevné foto) - C - d3 bez Cis, 50

Copl major     8´
Principal        4´
Copl minor     4´
Octava           2´
Quinta            1 1/3´
Mixtura